Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osobnost | jméno = John Locke | obrázek = John Locke.png | popisek = Portrét Johna Locka od Godfreyho Knellera, 1697 | datum narození = 29. srpna 1632 | místo narození = Wrington, Somerset, Anglie | datum úmrtí = 28. října 1704 (72 let) | místo úmrtí = High Laver, Essex, Anglie | národnost = Angličan | povolání = Filozof, lékař, politický teoret…“

2025-06-09T16:02:48Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osobnost | jméno = John Locke | obrázek = John Locke.png | popisek = Portrét Johna Locka od Godfreyho Knellera, 1697 | datum narození = 29. srpna 1632 | místo narození = Wrington, Somerset, Anglie | datum úmrtí = 28. října 1704 (72 let) | místo úmrtí = High Laver, Essex, Anglie | národnost = Angličan | povolání = Filozof, lékař, politický teoret…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Osobnost
| jméno = John Locke
| obrázek = John Locke.png
| popisek = Portrét Johna Locka od Godfreyho Knellera, 1697
| datum narození = [[29. srpna]] [[1632]]
| místo narození = Wrington, [[Somerset]], [[Anglie]]
| datum úmrtí = [[28. října]] [[1704]] ([[72 let]])
| místo úmrtí = High Laver, [[Essex]], Anglie
| národnost = [[Angličané|Angličan]]
| povolání = [[Filozof]], [[lékař]], [[politický teoretik]]
| hlavní myšlenky = [[Empirismus]], [[Tabula rasa]], [[Přirozené právo|Přirozená práva]], [[Společenská smlouva]], [[Liberalismus]]
| ovlivnil = [[Voltaire]], [[Jean-Jacques Rousseau]], [[David Hume]], [[Immanuel Kant]], [[Thomas Jefferson]], [[Otci zakladatelé Spojených států amerických|Otci zakladatelé USA]]
| hlavní díla = ''Esej o lidském rozumu'' (An Essay Concerning Human Understanding), ''Dvě pojednání o vládě'' (Two Treatises of Government)
}}

'''John Locke''' (29. srpna [[1632]], Wrington, [[Somerset]], [[Anglie]] – 28. října [[1704]], High Laver, [[Essex]], Anglie) byl [[Angličané|anglický]] [[filozof]] a [[politický teoretik]], považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů [[Osvícenství]] a zakladatele [[britský empirismus|britského empirismu]]. Jeho práce měly zásadní dopad na [[epistemologie|epistemologii]] (teorii poznání) a [[politická filozofie|politickou filozofii]], a výrazně ovlivnily [[Americká revoluce|americkou]] a [[Francouzská revoluce|francouzskou revoluci]], stejně jako vývoj moderního [[liberalismus|liberalismu]].

== Životopis ==
John Locke se narodil v roce 1632 ve Wringtonu v hrabství Somerset. Jeho otec byl venkovský právník a kapitán v [[Anglická občanská válka|anglické občanské válce]], což zajistilo mladému Lockovi přístup ke kvalitnímu vzdělání.

=== Vzdělání a raná kariéra ===
V roce [[1647]] nastoupil na prestižní [[Westminsterská škola (Londýn)|Westminsterskou školu]] v [[Londýn|Londýně]] a poté v roce [[1652]] pokračoval ve studiu na [[Christ Church (Oxford)|Christ Church]] na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]]. Zde se věnoval klasickým studiím, [[medicína|medicíně]] a [[filozofie|filozofii]]. Ačkoli se Locke později stal lékařem, jeho hlavní zájem spočíval ve filozofii a otázkách poznání a vlády.

V roce [[1668]] byl zvolen členem [[Royal Society]]. Klíčovým okamžikem v jeho životě bylo setkání s [[Anthony Ashley Cooper, 1. hrabě ze Shaftesbury|lordem Ashleyem]] (později 1. hrabětem ze Shaftesbury), vlivným politikem, který se stal jeho patronem, přítelem a pacientem. Locke se stal jeho osobním lékařem a politickým sekretářem, což mu umožnilo hluboký vhled do anglické politiky a společnosti.

=== Politické aktivity a exil ===
Lockeho spojení s lordem Shaftesburym, který byl prominentní postavou [[Whigové|Whigovské strany]], ho vtáhlo do politického dění té doby, která byla plná politických nepokojů a bojů o moc mezi králem a parlamentem. Kvůli obvinění z účasti na spiknutí proti králi [[Karel II. Stuart|Karlu II.]] (tzv. [[Rye House Plot]]) byl Locke v roce [[1683]] nucen opustit Anglii a uchýlit se do [[Nizozemsko|Nizozemska]].

Během svého exilu v Nizozemsku, který trval až do [[Slavná revoluce|Slavné revoluce]] v roce [[1688]], Locke intenzivně pracoval na svých hlavních filozofických dílech. Po návratu do Anglie v roce [[1689]] byl již uznávaným myslitelem a publikoval svá nejvýznamnější díla: ''Esej o lidském rozumu'' a ''Dvě pojednání o vládě''.

=== Pozdní léta a smrt ===
V pozdním životě se Locke angažoval v [[anglická vláda|anglické vládě]], zejména jako člen [[Board of Trade]], kde se zabýval koloniálními záležitostmi. I přes křehké zdraví zůstal intelektuálně aktivní až do své smrti 28. října 1704 ve věku 72 let. Byl pohřben v High Laver v Essexu.

== Filozofie ==
John Locke je považován za otce [[liberalismus|liberalismu]] a jednoho z klíčových představitelů [[empirismus|empirismu]]. Jeho filozofie vychází z předpokladu, že veškeré lidské poznání pochází ze [[zkušenost|zkušenosti]].

=== Epistemologie: Esej o lidském rozumu ===
V jeho monumentálním díle '''''Esej o lidském rozumu''''' (''An Essay Concerning Human Understanding''), publikovaném v roce [[1689]], Locke systematicky rozvinul svou teorii poznání.
* '''Tabula Rasa:''' Locke vehementně odmítl teorii [[innate ideas|vrozených idejí]] (názor, že se rodíme s určitými vrozenými znalostmi nebo principy). Místo toho prosazoval slavnou koncepci '''tabula rasa''' (latinsky "prázdná deska" nebo "nepopsaný list"), podle které se lidská mysl rodí jako prázdná deska, která je postupně zaplňována [[idea|idejemi]] a [[poznání|poznatky]] prostřednictvím [[zkušenost|zkušenosti]].
* '''Zdroje idejí:''' Podle Locka existují dva hlavní zdroje idejí:
** '''Senzace (Sensation):''' Ideje, které získáváme prostřednictvím našich [[smysly|smyslů]] pozorováním vnějšího světa (např. barvy, tvary, zvuky, vůně).
** '''Reflexe (Reflection):''' Ideje, které získáváme pozorováním vnitřních operací naší vlastní mysli (např. myšlení, chtění, vnímání, pochybování).
* '''Jednoduché a složené ideje:''' Locke rozlišoval mezi jednoduchými idejemi (základní stavební kameny poznání, které nemohou být rozloženy na další části) a složenými idejemi (které mysl vytváří kombinací jednoduchých idejí).

Lockeho epistemologie položila základy pro [[vědecká metoda|vědeckou metodu]] a zdůraznila důležitost empirického pozorování pro získávání poznání.

=== Politická filozofie: Dvě pojednání o vládě ===
Jeho politické myšlení je podrobně rozvinuto v díle '''''Dvě pojednání o vládě''''' (''Two Treatises of Government''), které bylo poprvé publikováno v roce [[1690]], ale bylo napsáno dříve, pravděpodobně v raných 80. letech 17. století. V tomto díle Locke kritizoval teorii [[božské právo králů|božského práva králů]] a představil svou vlastní teorii legitimní vlády.

* '''Přirozený stav a přirozená práva:''' Na rozdíl od [[Thomas Hobbes|Thomase Hobbese]], který viděl přirozený stav jako "válku všech proti všem", Locke věřil, že v přirozeném stavu vládne [[zákon přírody|zákon přírody]] (zákon rozumu), který učí, že nikdo by neměl poškozovat druhého v jeho životě, svobodě nebo majetku. Locke tvrdil, že každý člověk má nezcizitelná '''přirozená práva''' na:
** '''Život (Life):''' Právo na existenci a sebeochranu.
** '''Svobodu (Liberty):''' Právo jednat podle vlastní vůle, pokud to neomezuje práva druhých.
** '''Vlastnictví (Property):''' Právo na plody své práce a majetek, který si poctivě získal. Locke zde zdůrazňuje, že „každý člověk má vlastnictví ve své vlastní osobě“.

* '''Společenská smlouva:''' Aby se ochránila tato přirozená práva a zajistila spravedlnost, lidé se dobrovolně spojují a uzavírají '''společenskou smlouvu''' za účelem vytvoření vlády. Tato vláda má za úkol chránit práva občanů a prosazovat zákon. Důležité je, že svrchovaná moc spočívá v lidech, nikoli ve vládě.
* '''Omezená vláda a právo na odpor:''' Locke prosazoval myšlenku '''omezené vlády''', která je vázána [[zákon|zákonem]] a je odpovědná lidem. Pokud vláda poruší společenskou smlouvu a přestane chránit přirozená práva svých občanů, lidé mají '''právo na odpor''' a mohou takovou vládu svrhnout a nastolit novou. Tato myšlenka měla obrovský vliv na politické revoluce a konstituční zřízení po celém světě.
* '''Dělba moci:''' Ačkoli Lockeho pojetí dělby moci není tak detailní jako pozdější model [[Charles Louis Montesquieu|Montesquieua]], hovořil o oddělení [[zákonodárná moc|zákonodárné]] a [[výkonná moc|výkonné moci]], s tím, že zákonodárná moc (parlament) by měla být dominantní.

== Vliv a odkaz ==
Lockeho myšlenky měly hluboký a trvalý dopad na západní myšlení.
* '''Osvícenství:''' Je považován za jednoho z hlavních inspirátorů [[Osvícenství]], jehož hodnoty, jako je důraz na rozum, [[individuální práva]] a [[náboženská tolerance]], se odrážejí v jeho filozofii.
* '''Politika:''' Jeho teorie přirozených práv a společenské smlouvy přímo ovlivnily [[Thomas Jefferson|Thomase Jeffersona]] a další [[Otci zakladatelé Spojených států amerických|Otce zakladatele Spojených států]], a jsou patrné v [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti USA]] a [[Ústava Spojených států amerických|Ústavě USA]]. Lockeho myšlenky se staly základem moderního [[liberalismus|liberalismu]].
* '''Pedagogika:''' V díle ''Několik myšlenek o výchově'' (''Some Thoughts Concerning Education'', [[1693]]) prosazoval, že vzdělání by mělo být zaměřeno na rozvoj kritického myšlení a morálních kvalit.
* '''Náboženská tolerance:''' Prosazoval [[náboženská tolerance|náboženskou toleranci]] a oddělení [[církev|církve]] od [[stát|státu]], s výjimkou případů, kdy by náboženské přesvědčení ohrožovalo veřejný pořádek.

== Pro laiky ==
Představte si, že se narodíte a vaše mysl je jako úplně prázdná tabule, jako čistý papír. To je přesně to, co si myslel John Locke, a nazval to "tabula rasa". Podle něj se všechno, co víme a co si myslíme, naučíme až během života – buď tím, co vidíme, slyšíme a cítíme kolem sebe (to je "senzorika"), nebo tím, že přemýšlíme o tom, co se děje v naší vlastní hlavě (to je "reflexe"). Takže žádné vrozené nápady nebo znalosti, všechno je z naší zkušenosti!

John Locke se ale nezabýval jen tím, jak poznáváme svět. Byl také velký "bojovník" za svobodu a spravedlnost. Říkal, že každý člověk se rodí s určitými právy, která mu nikdo nesmí vzít – právo na život, na svobodu a na svůj majetek. A vláda? Ta je tu jen proto, aby tato práva chránila. Kdyby vláda tato práva porušovala, lidé mají právo se jí vzepřít a nastolit si novou, spravedlivou vládu. Tyto myšlenky byly tak silné, že inspirovaly lidi k revolucím a pomohly vytvořit moderní demokratické státy, jako třeba [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. Zkrátka, Locke byl chlapík, který věřil v rozum, svobodu a v to, že si lidé mají sami rozhodovat o svém osudu.

== Dílo ==
* ''Esej o lidském rozumu'' (''An Essay Concerning Human Understanding'', [[1689]])
* ''Dvě pojednání o vládě'' (''Two Treatises of Government'', [[1690]])
* ''List o toleranci'' (''A Letter Concerning Toleration'', [[1689]])
* ''Několik myšlenek o výchově'' (''Some Thoughts Concerning Education'', [[1693]])
* ''Rozumnost křesťanství'' (''The Reasonableness of Christianity, as Delivered in the Scriptures'', [[1695]])

== Externí odkazy ==
* [https://www.britannica.com/biography/John-Locke John Locke na Britannica.com]
* [https://iep.utm.edu/locke-po/ John Locke: Political Philosophy na Internet Encyclopedia of Philosophy]
* [https://plato.stanford.edu/entries/locke/ John Locke na Stanford Encyclopedia of Philosophy]

[[Kategorie:Angličtí filozofové]]
[[Kategorie:Empirici]]
[[Kategorie:Filozofové Osvícenství]]
[[Kategorie:Političtí teoretici]]
[[Kategorie:Narození 1632]]
[[Kategorie:Úmrtí 1704]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Narození v Somersetu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Essexu]]

John Locke - Historie editací