Jindřich IV. Francouzský - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:33:07Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-24T05:10:47Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Jindřich IV.
| titul = král Francie a Navarry
| obrázek = Frans Pourbus (II) - Portrait of Henri IV, King of France - Google Art Project.jpg
| popisek = Portrét Jindřicha IV. od Franse Pourbuse mladšího, kolem roku 1610
| vláda = '''Král Francie:''' 2. srpna 1589 – 14. května 1610 '''Král Navarry (jako Jindřich III.):''' 9. června 1572 – 14. května 1610
| korunovace = 27. února 1594, Katedrála v Chartres
| předchůdce = [[Jindřich III. Francouzský]]
| nástupce = [[Ludvík XIII.]]
| manželka = 1. [[Markéta z Valois]] 2. [[Marie Medicejská]]
| potomci = [[Ludvík XIII.]] [[Izabela Bourbonská]] [[Kristina Bourbonská]] [[Mikuláš Jindřich Orleánský]] [[Gaston Orleánský]] [[Henrietta Marie Bourbonská]] a mnoho nemanželských dětí
| celé jméno = Jindřich Bourbonský
| dynastie = [[Bourboni]]
| otec = [[Antonín Navarrský]]
| matka = [[Jana III. Navarrská]]
| datum narození = 13. prosince 1553
| místo narození = [[Pau]], [[Navarrské království]]
| datum úmrtí = 14. května 1610
| místo úmrtí = [[Paříž]], [[Francouzské království]]
| místo pohřbení = [[Bazilika Saint-Denis]], [[Saint-Denis]]
| podpis = Henri IV signature.svg
}}

'''Jindřich IV. Francouzský''' (francouzsky ''Henri IV''), známý také jako '''Jindřich Navarrský''' nebo '''Dobrý král Jindřich''' (''le Bon Roi Henri''; * [[13. prosinec|13. prosince]] [[1553]], [[Pau]] – † [[14. květen|14. května]] [[1610]], [[Paříž]]), byl [[Navarrské království|král navarrský]] (jako Jindřich III.) od roku [[1572]] a [[Francouzské království|král francouzský]] od roku [[1589]] až do své smrti. Byl prvním francouzským monarchou z rodu [[Bourboni|Bourbonů]], vedlejší větve dynastie [[Kapetovci|Kapetovců]]. Jeho vláda ukončila desetiletí ničivých [[Francouzské náboženské války|francouzských náboženských válek]] a položila základy absolutismu ve [[Francie|Francii]].

Jako [[hugenoti|hugenot]] byl pokřtěn jako katolík, ale vychován v protestantské víře svou matkou [[Jana III. Navarrská|Janou d'Albret]]. Během náboženských válek se stal vůdcem hugenotské strany. Přežil nechvalně proslulou [[Bartolomějská noc|Bartolomějskou noc]] v roce [[1572]] a později se stal právoplatným dědicem francouzského trůnu po smrti svého švagra a vzdáleného bratrance [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], který neměl potomky.

Jeho nástup na trůn byl zpočátku odmítán [[Katolická liga|Katolickou ligou]] a většinou katolické Francie. Po čtyřech letech bojů a obléhání [[Paříž]]e se rozhodl pro strategickou konverzi ke [[katolictví]], což je spojováno s jeho slavným výrokem: '''„Paříž stojí za mši“''' (''Paris vaut bien une messe''). Tím si zajistil loajalitu většiny svých poddaných. Jako pragmatický politik v roce [[1598]] vydal [[Edikt nantský]], který zaručoval náboženskou svobodu protestantům a účinně ukončil občanské války.

Společně se svým ministrem financí, vévodou de [[Sully]], se zaměřil na obnovu zničené země. Centralizoval moc, snížil daně pro rolníky, podporoval zemědělství, veřejné práce, budoval kanály a silnice a podporoval vznikající průmysl. Jeho cílem bylo zajistit prosperitu pro všechny vrstvy obyvatelstva, což symbolizoval jeho slib, že každý rolník bude mít v neděli „kuře v hrnci“ (''poule au pot''). V zahraniční politice se snažil omezit vliv [[Habsburkové|habsburské]] dynastie ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]].

Jindřich IV. byl zavražděn v Paříži katolickým fanatikem [[François Ravaillac|Françoisem Ravaillacem]]. Jeho smrt byla pro Francii šokem. Jeho synem a nástupcem se stal [[Ludvík XIII.]], za kterého zpočátku vládla jako regentka jeho matka [[Marie Medicejská]]. Jindřich IV. zůstává jedním z nejpopulárnějších francouzských králů, obdivovaným pro svou toleranci, pragmatismus a péči o blaho lidu.

== 📜 Život před trůnem ==
=== 🛡️ Mládí a výchova ===
Jindřich se narodil na zámku v [[Pau]] v [[Pyreneje|Pyrenejích]], v tehdy nezávislém [[Navarrské království|Navarrském království]]. Jeho otcem byl [[Antonín Navarrský]] z rodu Bourbonů a matkou [[Jana III. Navarrská|Jana III.]], královna Navarry. Ačkoliv byl pokřtěn jako katolík, jeho matka, horlivá [[kalvinismus|kalvinistka]], ho vychovala v protestantské (hugenotské) víře. Během svého dětství žil střídavě na královském dvoře ve Francii a v [[Béarn]], kde získal robustní vzdělání a naučil se mluvit jak dvorskou francouzštinou, tak místním [[gaskonština|gaskonským dialektem]].

Po smrti svého otce v roce [[1562]] se stal vévodou z Vendôme a po smrti matky v roce [[1572]] zdědil navarrský trůn jako Jindřich III. Navarrský. Již v mladém věku se stal vůdčí osobností hugenotského hnutí, které bojovalo proti katolické většině ve Francii.

=== 💍 Svatba a Bartolomějská noc ===
Ve snaze o usmíření mezi katolíky a hugenoty byla dohodnuta jeho svatba s [[Markéta z Valois|Markétou z Valois]] (známou jako "královna Margot"), sestrou francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]]. Svatba se konala v [[Paříž]]i [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]]. Místo oslav usmíření se však tato událost stala předehrou k jedné z nejtemnějších kapitol francouzské historie.

Šest dní po svatbě, v noci z 23. na 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje, rozpoutali katolíci v Paříži masové vraždění hugenotů, kteří se do města sjeli na královskou svatbu. Tato událost, známá jako [[Bartolomějská noc]], se rychle rozšířila i do dalších francouzských měst a trvala několik týdnů. Odhaduje se, že bylo zabito několik desítek tisíc lidí.

Jindřich Navarrský si zachránil život tím, že pod nátlakem konvertoval ke katolictví. Následující čtyři roky byl držen jako zajatec na francouzském dvoře. V roce [[1576]] se mu podařilo uprchnout, vrátil se ke své protestantské víře a znovu se postavil do čela hugenotských vojsk.

== 👑 Cesta k francouzskému trůnu ==
=== ⚔️ Válka tří Jindřichů ===
V roce [[1584]] zemřel František, vévoda z Anjou, mladší bratr a dědic bezdětného francouzského krále [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]]. Podle [[salické právo|salického práva]] se nejbližším mužským příbuzným a tedy právoplatným dědicem trůnu stal právě Jindřich Navarrský.

Tato skutečnost však byla nepřijatelná pro radikální [[Katolická liga|Katolickou ligu]], vedenou vévodou [[Jindřich I. de Guise|Jindřichem de Guise]]. Liga se obávala protestantského krále a s podporou [[Španělsko|španělského]] krále [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] se snažila Jindřichovi Navarrskému v nástupu na trůn zabránit. Tím začala poslední fáze náboženských válek, známá jako '''Válka tří Jindřichů''':
* '''[[Jindřich III. Francouzský]]''': vládnoucí král Francie
* '''Jindřich Navarrský''': vůdce hugenotů a dědic trůnu
* '''[[Jindřich I. de Guise]]''': vůdce Katolické ligy

Konflikt eskaloval, když Jindřich de Guise ovládl Paříž a donutil krále Jindřicha III. k útěku. Král v odvetě nechal v prosinci [[1588]] vévodu de Guise a jeho bratra, kardinála Ludvíka, zavraždit. Tento čin však obrátil většinu katolíků proti němu. V zoufalé situaci se král Jindřich III. spojil se svým dřívějším nepřítelem, Jindřichem Navarrským, a společně oblehli Paříž.

[[1. srpen|1. srpna]] [[1589]] byl král Jindřich III. smrtelně zraněn fanatickým mnichem [[Jacques Clément|Jacquesem Clémentem]]. Na smrtelné posteli oficiálně potvrdil Jindřicha Navarrského jako svého nástupce a vyzval ho, aby přijal katolickou víru pro dobro království.

=== ⛪ "Paříž stojí za mši" ===
Po smrti Jindřicha III. se Jindřich Navarrský stal de iure králem Francie jako Jindřich IV. Katolická liga ho však odmítla uznat a s podporou Španělska proti němu pokračovala v boji. Jindřich IV. vyhrál několik klíčových bitev, například u [[Bitva u Arques|Arques]] ([[1589]]) a [[Bitva u Ivry|Ivry]] ([[1590]]), ale dobýt silně katolickou Paříž se mu nedařilo.

Po letech vyčerpávajících bojů si uvědomil, že jako protestant nikdy nezíská plnou kontrolu nad zemí. Dne [[25. červenec|25. července]] [[1593]] v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]] formálně konvertoval ke katolictví. Tento pragmatický krok je spojen s jeho údajným, ač historicky nedoloženým, výrokem: '''„Paříž stojí za mši“''' (''Paris vaut bien une messe'').

Konverze zlomila odpor většiny katolíků. Jindřich IV. byl [[27. únor|27. února]] [[1594]] korunován v [[Katedrála v Chartres|katedrále v Chartres]] (tradiční korunovační místo, [[Katedrála v Remeši|Remeš]], byla stále v rukou Ligy) a v březnu téhož roku triumfálně vjel do Paříže, kde byl obyvatelstvem nadšeně přivítán. Válka se Španělskem a zbytky Ligy pokračovala až do roku [[1598]], kdy byl uzavřen mír ve Vervins.

== 🏛️ Vláda a reformy ==
Jindřichova vláda byla obdobím obnovy a prosperity pro Francii, která byla zdevastována téměř čtyřiceti lety občanských válek.

=== 🕊️ Edikt nantský ===
Jedním z jeho nejvýznamnějších činů bylo vydání [[Edikt nantský|Ediktu nantského]] v dubnu [[1598]]. Tento dekret udělil francouzským protestantům (hugenotům) rozsáhlá práva a svobody:
* Svobodu svědomí v celém království.
* Právo na veřejné bohoslužby v určených oblastech.
* Plná občanská práva, včetně přístupu k veřejným úřadům.
* Udržování asi 150 opevněných měst (''places de sûreté'') jako záruku jejich bezpečnosti.

Edikt byl kompromisem, který měl ukončit náboženské spory. Ačkoliv nebyl dokonalý a katolíci ho často kritizovali, přinesl Francii na téměř jedno století vnitřní mír. Zrušen byl až v roce [[1685]] králem [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]].

=== 💰 Hospodářská obnova ===
S pomocí svého schopného ministra financí, vévody de [[Sully]], Jindřich IV. provedl řadu hospodářských reforem:
* **Finance:** Zavedl pořádek do státních financí, snížil státní dluh a zefektivnil výběr daní.
* **Zemědělství:** Podporoval zemědělství, nechal vysoušet bažiny a zavedl nové plodiny (např. [[morušovník]] pro podporu výroby [[hedvábí]]). Jeho snem bylo, aby si každá rolnická rodina mohla v neděli dovolit "kuře v hrnci".
* **Infrastruktura:** Investoval do budování silnic, mostů a kanálů (např. Briarský kanál spojující [[Loira|Loiru]] a [[Seina|Seinu]]), což usnadnilo obchod.
* **Průmysl a obchod:** Podporoval manufaktury na výrobu luxusního zboží (gobelíny, sklo) a financoval zámořské expedice, například výpravu [[Samuel de Champlain|Samuela de Champlaina]], která vedla k založení [[Québec]]u v roce [[1608]].

=== 🌍 Zahraniční politika ===
Hlavním cílem Jindřichovy zahraniční politiky bylo oslabení moci [[Habsburkové|habsburského]] rodu, který vládl ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] a obklopoval Francii. Uzavíral spojenectví s protestantskými knížaty v Německu, s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a dalšími nepřáteli Habsburků. V roce [[1610]] se připravoval na vojenské tažení do [[Německo|Německa]], aby zasáhl do sporu o dědictví jülišsko-clevské. K této válce však kvůli jeho smrti nikdy nedošlo.

== 💔 Osobní život ==
Jindřich IV. byl známý svým šarmem, vtipem a také svou velkou zálibou v ženách. Jeho milostný život byl bouřlivý a měl mnoho milenek a nemanželských dětí.

* **[[Markéta z Valois]]**: Jeho první manželství bylo politickým svazkem, který nikdy nebyl šťastný. Bylo bezdětné a v roce [[1599]] bylo papežem anulováno.
* **[[Marie Medicejská]]**: V roce [[1600]] se oženil s [[Marie Medicejská|Marií Medicejskou]], neteří toskánského velkovévody. Toto manželství bylo rovněž politicky motivované a mělo zajistit dědice a přinést velké věno. Měli spolu šest dětí, včetně budoucího krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]].
* **Milenky**: Mezi jeho nejznámější milenky patřily [[Gabrielle d'Estrées]], kterou upřímně miloval a možná by se s ní i oženil, kdyby nezemřela krátce před jeho rozvodem, a [[Henriette d'Entragues]]. Své nemanželské děti často legitimizoval a vychovával je u dvora spolu se svými legitimními potomky.

== 🗡️ Atentát a smrt ==
Jindřich IV. přežil několik pokusů o atentát. Osudným se mu stal [[14. květen|14. květen]] [[1610]]. Když jeho kočár projížděl úzkou pařížskou ulicí Rue de la Ferronnerie a byl zablokován vozem, přiskočil ke kočáru katolický fanatik [[François Ravaillac]] a třikrát krále bodl dýkou. Jindřich IV. byl na místě mrtev.

Ravaillac byl za svůj čin krutě mučen a popraven. Motivy jeho činu nebyly nikdy plně objasněny, ale pravděpodobně jednal z náboženského fanatismu, ovlivněn fámami, že se král chystá vést válku proti papeži a katolickým mocnostem.

Jeho smrt vyvolala v celé Francii obrovský smutek. Byl pohřben v [[Bazilika Saint-Denis|bazilice Saint-Denis]]. Jeho nástupcem se stal jeho osmiletý syn [[Ludvík XIII.]], za kterého vládla jako regentka jeho matka Marie Medicejská.

== 💡 Pro laiky ==
* **Hugenoti:** Tak se říkalo francouzským protestantům (konkrétně kalvinistům) v 16. a 17. století. V té době byla většina [[Francie|Francie]] katolická a mezi oběma skupinami panovalo velké napětí, které vedlo k dlouhým a krvavým válkám.
* **Náboženské války:** Představte si občanskou válku, kde proti sobě nebojují lidé kvůli politice, ale kvůli náboženství. Ve Francii to trvalo skoro 40 let a země byla úplně zničená. Jindřich IV. byl původně vůdcem jedné strany (hugenotů), ale nakonec dokázal války ukončit.
* **"Paříž stojí za mši":** Tento slavný výrok vystihuje Jindřichovo pragmatické rozhodnutí. Jako protestant nemohl ovládnout katolickou Paříž, která byla klíčem k celé Francii. Proto přestoupil na katolickou víru – ne nutně z hlubokého přesvědčení, ale proto, že to bylo politicky nutné pro mír a jednotu země. Byla to "cena", kterou zaplatil za to, aby se stal králem celé Francie.
* **Edikt nantský:** Byl to v podstatě zákon o náboženské toleranci. Říkal, že i když je Francie katolická země, hugenoti mohou svobodně vyznávat svou víru na určitých místech a nebudou za to pronásledováni. Na svou dobu to byl velmi pokrokový dokument, který ukončil náboženské války.

{{DEFAULTSORT:Jindrich 04 Francouzsky}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští králové]]
[[Kategorie:Navarrští králové]]
[[Kategorie:Bourboni]]
[[Kategorie:Hugenoti]]
[[Kategorie:Konvertité ke katolicismu]]
[[Kategorie:Oběti atentátů]]
[[Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Narození 1553]]
[[Kategorie:Úmrtí 1610]]
[[Kategorie:Narození 13. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. května]]
[[Kategorie:Pohřbení v bazilice Saint-Denis]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:33
Řádek 80:		Řádek 80:
	=== 💰 Hospodářská obnova ===		=== 💰 Hospodářská obnova ===
	S pomocí svého schopného ministra financí, vévody de [[Sully]], Jindřich IV. provedl řadu hospodářských reforem:		S pomocí svého schopného ministra financí, vévody de [[Sully]], Jindřich IV. provedl řadu hospodářských reforem:
	* Finance: Zavedl pořádek do státních financí, snížil státní dluh a zefektivnil výběr daní.		* '''Finance:''' Zavedl pořádek do státních financí, snížil státní dluh a zefektivnil výběr daní.
	* Zemědělství: Podporoval zemědělství, nechal vysoušet bažiny a zavedl nové plodiny (např. [[morušovník]] pro podporu výroby [[hedvábí]]). Jeho snem bylo, aby si každá rolnická rodina mohla v neděli dovolit "kuře v hrnci".		* '''Zemědělství:''' Podporoval zemědělství, nechal vysoušet bažiny a zavedl nové plodiny (např. [[morušovník]] pro podporu výroby [[hedvábí]]). Jeho snem bylo, aby si každá rolnická rodina mohla v neděli dovolit "kuře v hrnci".
	* Infrastruktura: Investoval do budování silnic, mostů a kanálů (např. Briarský kanál spojující [[Loira\|Loiru]] a [[Seina\|Seinu]]), což usnadnilo obchod.		* '''Infrastruktura:''' Investoval do budování silnic, mostů a kanálů (např. Briarský kanál spojující [[Loira\|Loiru]] a [[Seina\|Seinu]]), což usnadnilo obchod.
	* Průmysl a obchod: Podporoval manufaktury na výrobu luxusního zboží (gobelíny, sklo) a financoval zámořské expedice, například výpravu [[Samuel de Champlain\|Samuela de Champlaina]], která vedla k založení [[Québec]]u v roce [[1608]].		* '''Průmysl a obchod:''' Podporoval manufaktury na výrobu luxusního zboží (gobelíny, sklo) a financoval zámořské expedice, například výpravu [[Samuel de Champlain\|Samuela de Champlaina]], která vedla k založení [[Québec]]u v roce [[1608]].

	=== 🌍 Zahraniční politika ===		=== 🌍 Zahraniční politika ===
Řádek 91:		Řádek 91:
	Jindřich IV. byl známý svým šarmem, vtipem a také svou velkou zálibou v ženách. Jeho milostný život byl bouřlivý a měl mnoho milenek a nemanželských dětí.		Jindřich IV. byl známý svým šarmem, vtipem a také svou velkou zálibou v ženách. Jeho milostný život byl bouřlivý a měl mnoho milenek a nemanželských dětí.

	* [[Markéta z Valois]]: Jeho první manželství bylo politickým svazkem, který nikdy nebyl šťastný. Bylo bezdětné a v roce [[1599]] bylo papežem anulováno.		* '''[[Markéta z Valois]]''': Jeho první manželství bylo politickým svazkem, který nikdy nebyl šťastný. Bylo bezdětné a v roce [[1599]] bylo papežem anulováno.
	* [[Marie Medicejská]]: V roce [[1600]] se oženil s [[Marie Medicejská\|Marií Medicejskou]], neteří toskánského velkovévody. Toto manželství bylo rovněž politicky motivované a mělo zajistit dědice a přinést velké věno. Měli spolu šest dětí, včetně budoucího krále [[Ludvík XIII.\|Ludvíka XIII.]].		* '''[[Marie Medicejská]]''': V roce [[1600]] se oženil s [[Marie Medicejská\|Marií Medicejskou]], neteří toskánského velkovévody. Toto manželství bylo rovněž politicky motivované a mělo zajistit dědice a přinést velké věno. Měli spolu šest dětí, včetně budoucího krále [[Ludvík XIII.\|Ludvíka XIII.]].
	* Milenky: Mezi jeho nejznámější milenky patřily [[Gabrielle d'Estrées]], kterou upřímně miloval a možná by se s ní i oženil, kdyby nezemřela krátce před jeho rozvodem, a [[Henriette d'Entragues]]. Své nemanželské děti často legitimizoval a vychovával je u dvora spolu se svými legitimními potomky.		* '''Milenky''': Mezi jeho nejznámější milenky patřily [[Gabrielle d'Estrées]], kterou upřímně miloval a možná by se s ní i oženil, kdyby nezemřela krátce před jeho rozvodem, a [[Henriette d'Entragues]]. Své nemanželské děti často legitimizoval a vychovával je u dvora spolu se svými legitimními potomky.

	== 🗡️ Atentát a smrt ==		== 🗡️ Atentát a smrt ==
Řádek 103:		Řádek 103:

	== 💡 Pro laiky ==		== 💡 Pro laiky ==
	* Hugenoti: Tak se říkalo francouzským protestantům (konkrétně kalvinistům) v 16. a 17. století. V té době byla většina [[Francie\|Francie]] katolická a mezi oběma skupinami panovalo velké napětí, které vedlo k dlouhým a krvavým válkám.		* '''Hugenoti:''' Tak se říkalo francouzským protestantům (konkrétně kalvinistům) v 16. a 17. století. V té době byla většina [[Francie\|Francie]] katolická a mezi oběma skupinami panovalo velké napětí, které vedlo k dlouhým a krvavým válkám.
	* Náboženské války: Představte si občanskou válku, kde proti sobě nebojují lidé kvůli politice, ale kvůli náboženství. Ve Francii to trvalo skoro 40 let a země byla úplně zničená. Jindřich IV. byl původně vůdcem jedné strany (hugenotů), ale nakonec dokázal války ukončit.		* '''Náboženské války:''' Představte si občanskou válku, kde proti sobě nebojují lidé kvůli politice, ale kvůli náboženství. Ve Francii to trvalo skoro 40 let a země byla úplně zničená. Jindřich IV. byl původně vůdcem jedné strany (hugenotů), ale nakonec dokázal války ukončit.
	* "Paříž stojí za mši": Tento slavný výrok vystihuje Jindřichovo pragmatické rozhodnutí. Jako protestant nemohl ovládnout katolickou Paříž, která byla klíčem k celé Francii. Proto přestoupil na katolickou víru – ne nutně z hlubokého přesvědčení, ale proto, že to bylo politicky nutné pro mír a jednotu země. Byla to "cena", kterou zaplatil za to, aby se stal králem celé Francie.		* '''"Paříž stojí za mši":''' Tento slavný výrok vystihuje Jindřichovo pragmatické rozhodnutí. Jako protestant nemohl ovládnout katolickou Paříž, která byla klíčem k celé Francii. Proto přestoupil na katolickou víru – ne nutně z hlubokého přesvědčení, ale proto, že to bylo politicky nutné pro mír a jednotu země. Byla to "cena", kterou zaplatil za to, aby se stal králem celé Francie.
	* Edikt nantský: Byl to v podstatě zákon o náboženské toleranci. Říkal, že i když je Francie katolická země, hugenoti mohou svobodně vyznávat svou víru na určitých místech a nebudou za to pronásledováni. Na svou dobu to byl velmi pokrokový dokument, který ukončil náboženské války.		* '''Edikt nantský:''' Byl to v podstatě zákon o náboženské toleranci. Říkal, že i když je Francie katolická země, hugenoti mohou svobodně vyznávat svou víru na určitých místech a nebudou za to pronásledováni. Na svou dobu to byl velmi pokrokový dokument, který ukončil náboženské války.

	{{DEFAULTSORT:Jindrich 04 Francouzsky}}		{{DEFAULTSORT:Jindrich 04 Francouzsky}}

Jindřich IV. Francouzský - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“