InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-22T08:18:00Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Jiří IV.
| obrázek = Sir Thomas Lawrence - Portrait of George IV - WGA12582.jpg
| popisek = Portrét Jiřího IV. od Sira [[Thomas Lawrence|Thomase Lawrence]], cca 1821
| titul = Král Spojeného království Velké Británie a Irska<br>Král Hannoveru
| období vlády = 29. ledna 1820 – 26. června 1830
| korunovace = 19. července 1821
| předchůdce = [[Jiří III.]]
| nástupce = [[Vilém IV.]]
| celé jméno = George Augustus Frederick
| narození = 12. srpna 1762
| místo narození = [[St. James's Palace]], [[Londýn]], [[Království Velké Británie]]
| úmrtí = 26. června 1830
| místo úmrtí = [[Hrad Windsor]], [[Berkshire]], [[Spojené království Velké Británie a Irska]]
| místo pohřbení = [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|Kaple svatého Jiří]], Hrad Windsor
| dynastie = [[Hannoverská dynastie]]
| otec = [[Jiří III.]]
| matka = [[Šarlota Meklenbursko-Střelická]]
| manželky = [[Marie Anne Fitzherbertová]] (sporné)<br>[[Karolina Brunšvická]]
| děti = [[Šarlota Augusta Hannoverská]]
| náboženství = [[Anglikánská církev]]
}}
'''Jiří IV.''' (anglicky ''George IV.'', celým jménem ''George Augustus Frederick''; [[12. srpen|12. srpna]] [[1762]] – [[26. červen|26. června]] [[1830]]) byl král [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeného království Velké Británie a Irska]] a [[Hannoverské království|Hannoveru]] od 29. ledna 1820 až do své smrti. Od roku 1811 až do nástupu na trůn působil jako princ regent poté, co jeho otec, král [[Jiří III.]], definitivně podlehl duševní chorobě.

Období jeho regentství a vlády je známé jako [[Regentské období]] (''Regency era'') a bylo charakterizováno významnými kulturními a společenskými změnami, elegancí a úspěchy v [[Napoleonské války|napoleonských válkách]]. Jiří IV. byl inteligentní a vzdělaný mecenáš umění a architektury, ale jeho osobní život byl poznamenán extravagancí, obrovskými dluhy a skandálními vztahy. Jeho nákladný životní styl a napjaté vztahy s otcem i manželkou, [[Karolina Brunšvická|Karolinou Brunšvickou]], z něj učinily nepopulární postavu u široké veřejnosti. Jeho jediná legitimní dcera, princezna [[Šarlota Augusta Hannoverská]], zemřela před ním, což vedlo k následnické krizi, která nakonec přivedla na trůn jeho neteř, královnu [[Viktorie (britská královna)|Viktorii]].

== 👑 Život před nástupem na trůn ==
=== 👶 Dětství a vzdělání ===
Jiří se narodil [[12. srpna]] [[1762]] v [[St. James's Palace|paláci sv. Jakuba]] v [[Londýn]]ě jako nejstarší syn krále [[Jiří III.|Jiřího III.]] a královny [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|Šarloty Meklenbursko-Střelické]]. Jako nejstarší syn panovníka získal automaticky tituly vévody z Cornwallu a vévody z Rothesay. O několik dní později byl jmenován [[Princ z Walesu|princem z Walesu]] a hrabětem z Chesteru.

Byl talentovaným studentem, rychle se učil jazyky jako [[francouzština|francouzštinu]], [[němčina|němčinu]] a [[italština|italštinu]]. Jeho výchova byla velmi přísná, což vedlo k napjatému vztahu s jeho konzervativním otcem. Jakmile dosáhl plnoletosti, vrhl se do života plného luxusu, hazardu a milostných afér, což bylo v příkrém kontrastu s otcovou střídmostí.

=== 🤵 Princ z Walesu a první manželství ===
V roce [[1783]], ve věku 21 let, získal od [[Parlament Spojeného království|parlamentu]] grant ve výši 60 000 liber a od svého otce roční příjem 50 000 liber. To mu však nestačilo a brzy se začal masivně zadlužovat. Jeho hlavním sídlem se stal [[Carlton House]], který nechal extravagantně přestavět.

V roce [[1785]] se tajně oženil se svou dlouholetou milenkou, dvakrát ovdovělou katoličkou [[Marie Anne Fitzherbertová|Marií Anne Fitzherbertovou]]. Toto manželství bylo podle zákona [[Act of Settlement 1701]] neplatné, protože nebylo schváleno králem a [[Královská rada (Spojené království)|Tajnou radou]]. Navíc by ho jako sňatek s katoličkou připravil o nárok na trůn. Přestože bylo manželství nelegální, Jiří považoval Marii za svou kanonickou manželku po zbytek svého života. Jeho dluhy nadále rostly a v roce [[1787]] dosáhly ohromující výše. Jeho přítel, politik [[Charles James Fox]], v [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovně]] popřel, že by se sňatek uskutečnil, aby prince ochránil a zajistil mu parlamentní pomoc se splácením dluhů.

=== 💔 Manželství s Karolinou Brunšvickou ===
Aby Jiří přesvědčil parlament ke splacení jeho dluhů, souhlasil v roce [[1795]] s oficiálním sňatkem. Vybrána mu byla jeho sestřenice, princezna [[Karolina Brunšvická]]. Jejich první setkání bylo katastrofální; Jiří byl údajně znechucen jejím vzhledem a nedostatkem hygieny a při svatebním obřadu byl silně opilý.

Manželství bylo od počátku nešťastné. Pár se rozešel krátce po narození jejich jediného dítěte, princezny [[Šarlota Augusta Hannoverská|Šarloty Augusty]], v roce [[1796]]. Jiří se snažil omezit Karolininy kontakty s dcerou a po zbytek života usiloval o rozvod, což se mu nikdy nepodařilo. Karolina nakonec opustila [[Anglie|Anglii]] a žila v exilu v [[Evropa|Evropě]].

=== 🏛️ Princ regent ===
Koncem roku [[1810]] se duševní zdraví krále Jiřího III. po smrti jeho nejmladší dcery Amélie prudce zhoršilo. Parlament schválil [[Regency Act 1811]] a [[15. únor]]a [[1811]] složil princ z Walesu přísahu jako princ regent. Zpočátku byla jeho moc omezena, ale po roce získal plné panovnické pravomoci.

Období regentství (1811–1820) bylo poznamenáno vítězstvím ve válce proti [[První Francouzské císařství|napoleonské Francii]]. Vládu vedli premiéři jako [[Spencer Perceval]] (zavražděn v roce 1812) a [[Robert Jenkinson, 2. hrabě z Liverpoolu|Lord Liverpool]]. Princ regent se do politiky příliš nevměšoval a nechal vládu v rukou ministrů. Místo toho se věnoval svým kulturním zájmům. Podporoval architekty jako [[John Nash]], kteří přetvořili tvář Londýna výstavbou [[Regent Street]], [[Regent's Park]]u a [[Trafalgarské náměstí|Trafalgarského náměstí]]. Nechal také přestavět [[Buckinghamský palác]] a exotický [[Royal Pavilion]] v [[Brighton]]u.

== 🇬🇧 Vláda ==
=== 👑 Korunovace a skandál ===
Král Jiří III. zemřel [[29. ledna]] [[1820]] a princ regent nastoupil na trůn jako Jiří IV. Jedním z jeho prvních kroků bylo zahájení rozvodového řízení s Karolinou. Jeho vláda představila parlamentu návrh zákona (''Pains and Penalties Bill 1820''), který měl manželství zrušit a zbavit Karolinu titulu královny na základě obvinění z cizoložství. Proces vyvolal obrovský veřejný skandál a Karolina se stala v očích veřejnosti symbolem oběti. Zákon nakonec nebyl schválen kvůli masivnímu odporu.

Jiří IV. byl korunován [[19. července]] [[1821]] v [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]] s nebývalou pompou a náklady. Šlo o nejdražší korunovaci v britské historii. Karolině byl odepřen vstup do opatství, což vyvolalo další veřejné pobouření. Zemřela o několik týdnů později, pravděpodobně na rakovinu.

=== ⚖️ Politické události ===
Během jeho vlády dominovala politice [[Toryové|konzervativní vláda]] v čele s Lordem Liverpoolem, [[George Canning|Georgem Canningem]], [[Frederick Robinson, 1. vikomt Goderich|Lordem Goderichem]] a [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|vévodou z Wellingtonu]]. Klíčovou politickou otázkou byla [[Katolická emancipace|katolická emancipace]] – zrušení zákonů omezujících občanská práva katolíků. Jiří IV. byl, stejně jako jeho otec, silným odpůrcem emancipace, ale pod tlakem Wellingtonovy vlády a hrozby občanské války v [[Irsko|Irsku]] nakonec v roce [[1829]] neochotně souhlasil s přijetím zákona (''Roman Catholic Relief Act 1829''). Tento krok byl považován za jeho největší politickou porážku.

V roce [[1822]] podnikl historickou návštěvu [[Skotsko|Skotska]], první návštěvu vládnoucího britského monarchy od dob [[Karel II. Stuart|Karla II.]]. Návštěvu zorganizoval spisovatel Sir [[Walter Scott]] a přispěla k popularizaci skotské kultury, včetně [[kilt]]u a [[tartan]]u.

== 👤 Osobní život a charakter ==
=== 💃 Vztahy a milenky ===
Jiří IV. byl známý svým bouřlivým milostným životem. Kromě Marie Fitzherbertové a Karoliny Brunšvické měl řadu milenek, mezi nejznámější patřily [[Mary Robinson (básnířka)|Mary Robinson]], [[Frances Villiers, hraběnka z Jersey|hraběnka z Jersey]] a v pozdějších letech [[Isabella Ingram-Seymour-Conway, markýza z Hertfordu|markýza z Hertfordu]] a [[Elizabeth Conyngham, markýza Conyngham|markýza Conyngham]], která na něj měla v posledních letech života značný vliv.

=== 💸 Extravagance a dluhy ===
Jeho životní styl byl extrémně nákladný. Byl znám jako "první gentleman Evropy" pro svůj vkus a styl, ale jeho výdaje na umění, architekturu, módu a večírky vedly k astronomickým dluhům, které musel opakovaně řešit parlament. Jeho posedlost módou vedla k popularizaci určitých stylů oblékání a byl patronem slavného dandyho [[Beau Brummell|Beau Brummella]].

=== 💊 Zdraví a smrt ===
V pozdějších letech trpěl Jiří IV. obezitou, [[dna|dnou]], [[ateroskleróza|aterosklerózou]] a dalšími zdravotními problémy, které zhoršoval jeho životní styl, nadměrná konzumace jídla a alkoholu (zejména [[brandy]]) a užívání [[laudanum|laudana]]. Poslední roky života strávil v ústraní na [[Hrad Windsor|hradu Windsor]].

Zemřel [[26. června]] [[1830]] na krvácení do žaludku. Byl pohřben v [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|kapli svatého Jiří]] na hradě Windsor.

== 📜 Odkaz a hodnocení ==
Jiří IV. je hodnocen jako rozporuplná postava. Na jedné straně byl inteligentní, charismatický a významný mecenáš umění, jehož vkus a podpora zanechaly trvalou stopu v britské kultuře a architektuře. Období regentství je považováno za jednu z nejvýznamnějších kulturních epoch v britské historii.

Na druhé straně byl sobecký, nespolehlivý a marnotratný. Jeho skandální osobní život a lhostejnost k utrpení obyčejných lidí během ekonomických potíží po napoleonských válkách poškodily prestiž monarchie. Historici ho často kritizují za jeho sebestřednost a nedostatek politické odpovědnosti. Přesto jeho vláda položila základy pro viktoriánskou éru a jeho kulturní odkaz je nepopiratelný.

== 🌳 Rodina a potomstvo ==
Jediná legitimní dcera Jiřího IV., princezna [[Šarlota Augusta Hannoverská]], která byla velmi populární, zemřela v roce [[1817]] při porodu mrtvého syna. Její smrt vyvolala celonárodní smutek a následnickou krizi, protože Jiří III. neměl žádná další legitimní vnoučata. To donutilo svobodné syny Jiřího III., včetně budoucího krále [[Vilém IV.|Viléma IV.]] a [[Eduard August, vévoda z Kentu a Strathearnu|vévody z Kentu]], aby se rychle oženili a zplodili dědice.

Po smrti Jiřího IV. v roce 1830 nastoupil na trůn jeho mladší bratr Vilém IV. Protože ani Vilém neměl přeživší legitimní potomky, koruna po jeho smrti v roce [[1837]] přešla na dceru vévody z Kentu, princeznu [[Viktorie (britská královna)|Viktorii]].

{{DEFAULTSORT:Jiri IV.}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Britští panovníci]]
[[Kategorie:Hannoverští panovníci]]
[[Kategorie:Hannoverská dynastie]]
[[Kategorie:Princové z Walesu]]
[[Kategorie:Narození 1762]]
[[Kategorie:Úmrtí 1830]]
[[Kategorie:Narození 12. srpna]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. června]]
[[Kategorie:Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Jiří IV. - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)