Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Hrušínský | obrázek = | datum_narození = 9. června 1955 | místo_narození = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | povolání = divadelní, filmový a televizní herec, divadelní ředitel, režisér | manželka = Miluše Šplechtová | děti = Kristýna Hrušínská, Nikola Hrušínská, Barbora | rodiče = Rudolf Hrušínský
Eva Hrušínská | příbuzn…“

2026-06-27T23:55:06Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Hrušínský | obrázek = | datum_narození = 9. června 1955 | místo_narození = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | povolání = divadelní, filmový a televizní herec, divadelní ředitel, režisér | manželka = Miluše Šplechtová | děti = Kristýna Hrušínská, Nikola Hrušínská, Barbora | rodiče = Rudolf Hrušínský<br>Eva Hrušínská | příbuzn…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Jan Hrušínský
| obrázek =
| datum_narození = 9. června 1955
| místo_narození = [[Praha]], [[Československo]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}
| povolání = divadelní, filmový a televizní herec, divadelní ředitel, režisér
| manželka = [[Miluše Šplechtová]]
| děti = [[Kristýna Hrušínská]], Nikola Hrušínská, Barbora
| rodiče = [[Rudolf Hrušínský]]<br>Eva Hrušínská
| příbuzní = [[Rudolf Hrušínský mladší]] (bratr)<br>[[Rudolf Hrušínský nejstarší]] (dědeček)
| alma_mater = Pražská konzervatoř
| ocenění = Čestný občan Městské části Praha 4 (2014)
| aktivní_od = 1960
}}

'''Jan Hrušínský''' (narozen 9. června 1955 v [[Praha|Praze]]) je přední český divadelní, filmový a televizní herec, divadelní režisér a úspěšný divadelní principál. V rámci české kultury představuje jednoho z nejvýraznějších nositelů a pokračovatelů slavné herecké dynastie, kterou založil jeho dědeček [[Rudolf Hrušínský nejstarší]] a celonárodně proslavil jeho otec, legendární národní umělec [[Rudolf Hrušínský]]. Během své bohaté kariéry ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí na stříbrném plátně, přičemž do paměti diváků se zapsal především jako představitel pohádkových princů a mladíků v ikonických filmech jako ''Dívka na koštěti'' (1971), ''Jak se budí princezny'' (1977) či v komediální sérii ''Můj brácha má prima bráchu'' (1975).

Ačkoliv jeho filmografie čítá obrovské množství titulů, těžiště jeho celoživotní profesionální činnosti leží na divadelních prknech. V roce 2002 založil vlastní Divadelní společnost Jana Hrušínského, čímž si splnil dlouholetý sen svého otce o vlastní rodinné divadelní produkci. O dva roky později (v roce 2004) vdechl život zchátralé budově a vybudoval pevnou základnu v podobě [[Divadlo Na Jezerce]] v pražských [[Nusle|Nuslích]], které z pozice ředitele i herce mimořádně úspěšně vede dodnes. K roku 2026 představuje Jan Hrušínský nejen respektovaného kulturního manažera, ale rovněž velmi výraznou osobnost českého veřejného prostoru, jež se ostře a bez kompromisů vyjadřuje k domácí politice a obraně demokratických hodnot. V roce 2025 oslavil své sedmdesáté narozeniny, při jejichž příležitosti [[Česká televize]] odvysílala intimní dokumentární snímek ''Já, brácha a jméno Hrušínský'', mapující jeho složité rodinné vztahy a triumfální návrat do života po fatálních zdravotních komplikacích.

== 👶 Původ, rodinné zázemí a dětství ==
Život a kariéra Jana Hrušínského jsou absolutně a neoddělitelně spjaty s příslušností k mimořádně silnému a historicky zakořeněnému divadelnímu rodu, jehož kořeny sahají až do první poloviny 19. století.

Rodinná dynastie započala u jeho prapradědečka Ondřeje Červíčka, jenž působil jako kočovný herec v divadelní společnosti národního buditele Josefa Kajetána Tyla. Pradědeček Václav Červíček již vedl vlastní proslulou divadelní společnost, ve které se narodila hercova babička Hermína Červíčková. Ta se provdala za talentovaného herce s německým příjmením Böhm, který si z recese zvolil umělecký pseudonym Hrušínský, čímž vznikl historicky první [[Rudolf Hrušínský nejstarší]]. Z tohoto svazku se narodil otec Jana Hrušínského, [[Rudolf Hrušínský]], jeden z nejlepších a nejoblíbenějších herců v celých československých dějinách.

Jan Hrušínský se narodil jako mladší ze dvou synů (jeho starším bratrem je herec [[Rudolf Hrušínský mladší]]). Dětství prožil v inspirativním, avšak umělecky náročném prostředí plném největších osobností tehdejšího československého filmu a divadla. Již v pěti letech stál poprvé na jevišti [[Národní divadlo|Národního divadla]] v představeních ''Zimní pohádka'' a ''Měsíc nad řekou'' (obě inscenace tehdy režíroval jeho otec). Svou první televizní zkušenost před kamerou absolvoval v předškolním věku, v živě vysílané televizní hře ''Pět oken dokořán'' (1960).

Zlomovým a traumatickým momentem pro celou rodinu se stal rok 1968. Jeho otec podepsal prodemokratický manifest [[Dva tisíce slov]] a po [[Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa]] jej odmítl odvolat. Následoval tvrdý zákaz činnosti pro Rudolfa Hrušínského. Komunističtí funkcionáři tehdy mladému Janovi dokonce navrhovali, aby si z politických a kádrových důvodů změnil příjmení a veřejně se od otce distancoval. Jan Hrušínský tento návrh rezolutně odmítl, což zpočátku komplikovalo jeho snahu prorazit v normalizačním uměleckém prostředí, ačkoliv jeho obrovský herecký talent nakonec politické bariéry prolomil.

== 🎓 Divadelní počátky a formování kariéry ==
Své systematické herecké vzdělávání nezískal Jan Hrušínský na vysoké škole, nýbrž započal svou průpravu v dramatickém kroužku Lidové školy umění pod vedením Jiřiny Stránské. Následně byl přijat k řádnému studiu na hudebně-dramatické oddělení Pražské konzervatoře.

Po úspěšném absolutoriu na konzervatoři nezůstal v rodné Praze, ale v roce 1976 přijal své první stálé angažmá v proslulém Činoherním studiu v [[Ústí nad Labem]]. Toto severočeské divadlo platilo v období normalizace za progresivní scénu shromažďující talentované tvůrce, kteří z politických důvodů nesměli působit v hlavním městě. V Ústí nad Labem strávil Hrušínský osm mimořádně důležitých formativních let (1976–1984). Zde umělecky vyzrál pod přísným vedením elitních režisérů, jakými byli Jan Grossman, Jan Kačer či Ivan Rajmont. Exceloval ve hrách jako ''Vášeň jako led'', ''Dobové tance'' nebo v klasickém Čechovově dramatu ''Tři sestry'' (v roli barona Tuzenbacha). Zcela zásadním pro něj bylo toto angažmá i v osobní rovině, neboť se zde seznámil se svou budoucí manželkou, herečkou [[Miluše Šplechtová|Miluší Šplechtovou]].

V roce 1984 se Jan Hrušínský trvale vrátil do [[Praha|Prahy]]. Přijal angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (dnešní Švandovo divadlo na Smíchově), kde působil sedm sezón až do roku 1991. Následně prošel krátkým, ale umělecky intenzivním působením v [[Divadlo Na zábradlí]] (1991–1994) a posléze se stal členem souboru Městských divadel pražských, kde hrál primárně na prknech Divadla ABC (1994–1997). V roce 1997 se rozhodl opustit jistotu stálých angažmá a odešel na takzvanou volnou nohu. Jako hostující herec následně vystupoval v [[Národní divadlo|Národním divadle]], v [[Divadlo Bez zábradlí|Divadle Bez zábradlí]] či v Branickém divadle.

== 🏛️ Založení Divadla Na Jezerce ==
Na počátku nového milénia dospěl Jan Hrušínský k zásadnímu profesnímu milníku. Jakožto nositel rodové divadelní tradice se rozhodl realizovat neuskutečněný sen svého otce – vybudovat vlastní, nezávislou a prosperující divadelní scénu.

V roce 2002 formálně založil Divadelní společnost Jana Hrušínského. Následně obrátil svou pozornost k historické, avšak tehdy značně zchátralé budově v parku Na Jezerce v pražských [[Nusle|Nuslích]]. Po náročné administrativní přípravě a nákladné rekonstrukci zde v roce 2004 oficiálně slavnostně otevřel [[Divadlo Na Jezerce]].

Od samého počátku profiloval Jan Hrušínský Divadlo Na Jezerce jako scénu, která nepobírá gigantické a provozní státní či městské dotace, nýbrž se musí uživit sama na základě vysoké návštěvnosti a komerční úspěšnosti. Repertoár divadla se proto logicky opřel o kvalitní konverzační komedie a nadčasové příběhy, jež dokázaly přilákat široké publikum. Mezi první a nejúspěšnější inscenace se zařadily tituly jako ''Zahraj to znovu, Same'' (s mimořádným ohlasem), komedie ''Kumšt'', ''Manželské vraždění'' či klasika ''Charleyova teta''.

Postupem času však Hrušínský začal repertoár obohacovat i o silně společensky a politicky rezonující hry, jež reagovaly na úpadek mravů a politické kauzy v České republice. Jako principál zde uvítal špičkové režiséry, mezi nimiž figuruje například i oskarový filmový režisér Jan Hřebejk či mladý talentovaný režisér Matěj Balcar. Sám Jan Hrušínský na jevišti svého divadla vytvořil desítky stěžejních rolí, například postavu principála v inscenaci ''Komedianti'', Edu Kemlinka v adaptaci Poláčkovy knihy ''Bylo nás pět'' nebo komplikované postavy ve hře ''Občan první jakosti''.

Jeho úsilí o zvelebení pražských Nuslí a přínos pro kulturu ocenila v roce 2010 Městská část Praha 4 oficiálním oceněním a v roce 2014 byl Jan Hrušínský jmenován Čestným občanem Prahy 4.

== 🎬 Filmová a televizní dráha ==

=== Léta sedmdesátá a pozice idolů ===
Na stříbrné plátno pronikl Jan Hrušínský velmi záhy. Po účinkování v drobných dětských rolích (například ve filmu ''Anička jde do školy'' z roku 1962 nebo ''Puščik jede do Prahy'' z roku 1965) o sobě dal razantně vědět v roce 1970 v televizních dramatech ''Lítost'' a ''Případ Mauricius'', kde si zahrál přímo po boku svého otce.

Skutečnou masovou a celonárodní slávu mu přinesla dekáda sedmdesátých let. Režiséři začali Hrušínského hojně obsazovat do rolí sympatických, lehce drzých mladíků a pohádkových princů. V roce 1971 ztvárnil postavu rošťáckého Honzy Bláhy v dnes již kultovní fantasy komedii režiséra [[Václav Vorlíček|Václava Vorlíčka]] ''Dívka na koštěti'' (s legendární čarodějnicí Saxanou).

Vorlíček na Hrušínského vsadil i v dalším pilíři československé pohádkové tvorby. V roce 1977 mu svěřil hlavní roli prince Jaroslava, který probouzí zakletou Růženku v temnější adaptaci Šípkové Růženky pod názvem ''Jak se budí princezny''. Paralelně s pohádkami dobýval Hrušínský plátna kin v rodinných vztahových komediích. Obrovský komerční úspěch zaznamenal jako mladší bratr Honza Pavelka po boku Romana Skamene ve filmu ''Můj brácha má prima bráchu'' (1975) a v jeho volném pokračování ''Brácha za všechny peníze'' (1978).

Kriticky a umělecky nejvýše hodnoceným filmem tohoto období je však jeho výkon v poetickém filmu Karla Kachyni ''Lásky mezi kapkami deště'' (1979), kde přesvědčivě a citlivě ztvárnil postavu mladého dělníka Pepana, jenž se snaží zorientovat v drsném prostředí žižkovské periferie.

=== Zralá filmová léta a televizní tvorba ===
V osmdesátých letech se jeho práce před kamerou přesunula více do oblasti televizních pohádek a seriálů. Upozornil na sebe ve velkých televizních projektech – hrál v pohádkách jako ''Zlaté kapradí'' (1984) a ''Spící princ'' (1985). Zúčastnil se také natáčení výpravného historického a cirkusového seriálu ''Cirkus Humberto'' (1988) či ságy ''Synové a dcery Jakuba skláře'' (1985). V roce 1989 se na plátně opět potkal se svým otcem v mistrovské poetické adaptaci románu Vladislava Vančury ''Konec starých časů'' pod režisérskou taktovkou Jiřího Menzela.

V novém tisíciletí, kdy se plně věnoval budování svého divadla, si role před kamerou pečlivě vybíral. Za zmínku stojí jeho účast ve filmech s válečnou či historickou tematikou – objevil se v oscarově nominovaném filmu Ondřeje Trojana ''Želary'' (2003) a v drsném dramatu ''Habermannův mlýn'' (2010). Zahrál si i v úspěšné tragikomedii Jana Hřebejka ''Kráska v nesnázích'' (2006) nebo v pohádce ''Duch nad zlato'' (2013).

== ❤️ Osobní život, bratrský konflikt a zdraví ==
Soukromý život Jana Hrušínského je plně zakotven v pevném manželství. Jeho dlouholetou životní i uměleckou partnerkou je herečka [[Miluše Šplechtová]]. Z jejich svazku vzešly tři dcery: Nikola, Barbora a [[Kristýna Hrušínská]]. Nejmladší Kristýna se rozhodla pokračovat v rodinné tradici, stala se úspěšnou divadelní a televizní herečkou a představuje tak již čtvrtou generaci tohoto hereckého rodu, která pravidelně vystupuje na prknech Divadla Na Jezerce.

'''Letitý spor s bratrem Rudolfem'''
Stinnou stránkou rodinných vztahů byl dlouholetý, bolestný a médii silně sledovaný konflikt mezi Janem Hrušínským a jeho starším bratrem Rudolfem. Jádrem tohoto ostrého sporu se staly finance a dědictví po rodičích, konkrétně historická rodinná vila v pražských Nuslích, ve které obě rodiny dříve žily. Jan Hrušínský nabídl svému staršímu bratrovi, že jej z jeho poloviny vily vyplatí, aby si mohl nemovitost ponechat. Nabízenou finanční částku však Rudolf Hrušínský mladší považoval za nepřiměřeně nízkou a de facto urážlivou. Rozkol vyeskaloval do stádia, kdy spolu oba bratři po dlouhá léta vůbec nepromluvili. Pokusy o jejich usmíření ze strany jejich manželek i přátel z divadelní branže trvale selhávaly.

'''Klinická smrt a usmíření (2015)'''
Zásadní obrat, který ukončil léta ticha a nenávisti, přinesla až hrozba bezprostřední smrti. V roce 2015 zasáhla Jana Hrušínského náhlá a naprosto devastující zdravotní krize. Přímo během divadelního zkoušení se mu udělalo nevolno. Nejdříve se snažil bolesti přechodit doma, avšak jeho stav se prudce zhoršoval. V nemocnici lékaři diagnostikovali kritický stav – herci praskl žlučník, následně mu praskla tepna v dutině břišní a do těla se přidala masivní oboustranná infekce vedoucí k těžkému zápalu plic a k selhávání vnitřních orgánů.

Lékaři jej museli urgentně uvést do stavu umělého spánku, ve kterém setrval plných 12 dní. Rodině nebyly dávány prakticky žádné naděje na jeho přežití. Když se Jan Hrušínský navzdory nepříznivým prognózám z kómatu probral a úspěšně zahájil dlouhou rekonvalescenci, stalo se to katalyzátorem rodinné terapie. Tváří v tvář smrti si oba bratři uvědomili malichernost předchozích finančních hádek, a dojatě si padli do náruče. Jan Hrušínský později tento okamžik otevřeně komentoval slovy: „Jsme bráchové a jsme tady vlastně teď jeden pro druhého, je to jediný můj nejbližší člověk, který dobře zná historii rodiny.“

== 🗣️ Občanská angažovanost a politika ==
Jan Hrušínský dlouhodobě neodděluje svou uměleckou činnost od společenské odpovědnosti. Patří k nejhlasitějším a nejvýraznějším kritikům populismu, extremismu a oligarchizace české politiky. Nebojí se využívat prostory svého divadla i své profily na sociálních sítích k formulaci břitkých politických komentářů.

Ostře se vymezoval proti působení někdejšího prezidenta Miloše Zemana i expremiéra Andreje Babiše. V roce 2018 jeho divadlo dokonce přišlo o významného komerčního sponzora právě z důvodu Hrušínského vytrvalé veřejné kritiky směřování státu k východním mocnostem (zejména k Rusku a Číně).

V březnu roku 2020 vyvolal obrovskou kontroverzi svým razantním prohlášením na počátku pandemie koronaviru. V reakci na plošné vládní nařízení, které s okamžitou platností zavřelo veškerá divadla, vydal prohlášení, v němž opatření označil za „likvidaci všech nepohodlných“ a za cílený pokus premiéra Babiše zakrýt problémy s vlastním trestním stíháním vyvoláním umělé paniky. Po několika dnech, kdy se ukázalo, jak devastující a smrtící dopady pandemie ve světě skutečně má, Hrušínský svá slova přehodnotil, veřejně se omluvil a uznal své pochybení, čímž projevil značnou míru osobní sebereflexe.

Své prodemokratické a prozápadní postoje potvrdil i na podzim roku 2025 (konkrétně 28. září 2025), kdy jako jeden z klíčových kulturních řečníků vystoupil na masové demonstraci iniciativy Milion chvilek pro demokracii v Praze, kde před zraky 10 000 lidí ostře varoval před nástupem proruských populistů a vyzýval voliče k obraně členství České republiky v Evropské unii a NATO. O jeho neústupných názorech svědčí i rozhovor poskytnutý internetovému formátu Mikodrom v dubnu roku 2025, kde se ostře pustil do netransparentní politiky udílení státních kulturních dotací.

== 🗓 Současnost a bilancování (2025–2026) ==
V červnu 2025 oslavil Jan Hrušínský významné životní jubileum – své 70. narozeniny. Toto výročí se stalo podnětem pro vznik bilančního a intimního dokumentárního filmu, který pro Českou televizi natočil režisér Jakub Wehrenberg. Dokument, jenž dostal název '''Já, brácha a jméno Hrušínský''' (premiérován v závěru roku 2025), mapuje nejen celou profesní dráhu, ale vůbec poprvé ukazuje naprosté usmíření obou bratrů na kameru. Natáčení probíhalo během jara a léta 2025 v legendární rodinné chatě v Plané nad Lužnicí (kterou vybudoval jejich otec) a vrcholí velkým setkáním celé široké rodiny včetně potomků žijících v zámoří.

Rok 2026 zastihl Jana Hrušínského v plné pracovní síle v čele Divadla Na Jezerce. Jako ředitel udržuje divadlo v perfektní finanční kondici s vyprodaným hledištěm. V probíhající sezóně 2025/2026 divadlo nabízí směsici osvědčených titulů a ambiciózních novinek. Sám Hrušínský figuruje jako režisér a hybatel obnovené premiéry klasické komedie Ludviga Holberga ''Jeppe z vršku'', ve které září Kristýna Hrušínská a Petr Čtvrtníček (nasazeno do programu po celý rok 2026). Dále uvádí autorskou inscenaci herce Petra Vacka s názvem ''Baťman'' (životopisný příběh úspěchu Tomáše Bati) nebo moderní zpracování Poláčkovy knihy ''Bylo nás pět (tenkrát)''.

V červnu roku 2026 se Hrušínský a jeho divadlo stali aktéry bizarního incidentu s bezpečnostními složkami státu. Před zahájením obřího divadelního představení v rámci VI. Hostivařských divadelních slavností byl na benzínové pumpě policejní hlídkou neoprávněně zadržen a zatčen hlavní zvukař divadla. Důvodem byla chyba v policejním registru, jež chybně uváděla, že mu byl odebrán řidičský průkaz. Zvukař tak nestihl představení, jež muselo být na poslední chvíli složitě zachraňováno, a Jan Hrušínský vyjádřil naprosté rozhořčení nad stavem byrokracie v zemi.

== 📈 Kompletní statistiky a datové přehledy ==
Z důvodu absolutní encyklopedické celistvosti jsou níže uvedeny tabulky zaznamenávající kompletní časové chronologie angažmá a detailní výběrovou filmografii mapující celou kariéru herce.

=== Tabulka 1: Vývoj stálých divadelních angažmá ===
Chronologický a úplný soupis působení na divadelních scénách před založením vlastního podniku.

{| class="wikitable"
|-
! Časové období !! Název divadelní instituce !! Charakteristika a specifikace angažmá
|-
| 1976 – 1984 || Činoherní studio v [[Ústí nad Labem]] || První stálé kmenové angažmá, zásadní herecké zrání, setkání s budoucí manželkou M. Šplechtovou.
|-
| 1984 – 1991 || Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého || Trvalý návrat do Prahy, účast na společensky angažovaných představeních v závěru komunistické éry.
|-
| 1991 – 1994 || [[Divadlo Na zábradlí]] || Tříleté angažmá v proslulém pražském intelektuálním centru.
|-
| 1994 – 1997 || Městská divadla pražská (Divadlo ABC) || Kmenový člen činohry na velké komediální scéně.
|-
| 1997 – 2002 || Ve svobodném povolání (Na volné noze) || Opustil stálá angažmá, hostování v [[Národní divadlo|Národním divadle]], Branickém divadle a Divadle Bez zábradlí.
|-
| Od roku 2004 nepřetržitě k roku 2026 || [[Divadlo Na Jezerce]] || Vlastní divadelní scéna; plní zde roli ředitele, producenta, herce a příležitostného režiséra.
|}

=== Tabulka 2: Výběrová a doložená filmografie (1960–2020) ===
Rozsáhlý průřez padesáti lety práce před filmovou a televizní kamerou, dokládající dominanci v rodinných a pohádkových žánrech 70. let i pozdější návrat do artové tvorby.

{| class="wikitable"
|-
! Rok uvedení !! Název filmového / televizního díla !! Formát a žánr !! Role Jana Hrušínského a její význam
|-
| 1960 || Pět oken dokořán || Živě vysílaná televizní hra || Dětská epizodní role (Debut před kamerou v 5 letech)
|-
| 1962 || Anička jde do školy || Krátký dětský film || Dítě, školák
|-
| 1965 || Puščik jede do Prahy || Dětský film || Dětská role
|-
| 1970 || Lítost || Televizní drama || Výrazná raná role, objevuje se po boku svého otce.
|-
| 1970 || Případ Mauricius || Televizní kriminální drama || Mladík v dramatické rovině
|-
| 1971 || [[Dívka na koštěti]] || Filmová fantasy komedie ([[Václav Vorlíček]]) || Honza Bláha, mladík přitahující čarodějnici Saxanu (Zásadní komerční průlom).
|-
| 1974 || Kdo hledá zlaté dno || Filmové drama (Jiří Menzel) || Mladý hledač / Pracovník
|-
| 1975 || Můj brácha má prima bráchu || Rodinná filmová komedie || Honza Pavelka, starší bratr. Zisk statutu dívčího idolu.
|-
| 1976 || Osvobození Prahy || Válečné historické drama (Otakar Vávra) || Pražský povstalec na barikádách
|-
| 1977 || Jak se budí princezny || Klasická filmová pohádka ([[Václav Vorlíček]]) || Princ Jaroslav, ústřední záchrance Šípkové Růženky.
|-
| 1978 || Brácha za všechny peníze || Rodinná filmová komedie || Honza Pavelka (Úspěšné pokračování filmového hitu).
|-
| 1979 || Lásky mezi kapkami deště || Poetické drama (Karel Kachyňa) || Pepan, mladý dělník na Žižkově. (Jedna z nejcennějších charakterních rolí).
|-
| 1979 || Plechová kavalerie || Budovatelský televizní seriál || Vilda, mladý a naivní řidič kombajnu.
|-
| 1981 || V podstatě jsme normální || Televizní rodinná komedie || Člen rodiny
|-
| 1984 || Zlaté kapradí || Televizní pohádka || Jura, chasník a voják
|-
| 1985 || Spící princ || Televizní pohádka || Pohádkový princ
|-
| 1985 || Putování za měsíční nitkou || Televizní pohádka || Hlavní pohádková figura
|-
| 1985 || Synové a dcery Jakuba skláře || Historický televizní seriál || Epizodní postava
|-
| 1986 || My holky z městečka || Televizní seriál || Učitel / mladík z vesnice
|-
| 1988 || Cirkus Humberto || Historický televizní seriál || Cirkusový umělec v rozsáhlé mezinárodní koprodukci.
|-
| 1989 || Konec starých časů || Poetická komedie podle románu V. Vančury || Úředník na zámku, exceloval společně s otcem R. Hrušínským st.
|-
| 1993 || Zámek v Čechách || Televizní film || Historická postava
|-
| 1994 || Bylo nás pět || Historický televizní seriál podle K. Poláčka || Pan otec, úředník
|-
| 1997 || Zdivočelá země || Historický televizní seriál || Epizodní role v dobové poválečné sáze.
|-
| 2003 || Želary || Historické okupační drama (Ondřej Trojan) || Vesničan v osadě během protektorátu. (Snímek nominován na Oscara).
|-
| 2006 || Kráska v nesnázích || Tragikomedie (Jan Hřebejk) || Automechanik a násilnický manžel Jarda. (Tvrdá charakterní role).
|-
| 2010 || Habermannův mlýn || Válečné drama ze Sudet (Juraj Herz) || Český mlynář / soused
|-
| 2013 || Duch nad zlato || Televizní filmová pohádka || Král
|-
| 2016 || Řachanda || Filmová pohádka pro děti || Rádce krále
|-
| 2020 || Případ mrtvého nebožtíka || Kriminální filmová komedie (parodie) || Náčelník policie
|}

=== Tabulka 3: Repertoár a klíčové inscenace v Divadle Na Jezerce (Od roku 2004) ===
Zúžený, avšak reprezentativní výpis titulů, jež definují úspěch soukromé scény a herecký vklad jejího majitele.

{| class="wikitable"
|-
! Název divadelní inscenace !! Autor literární či divadelní předlohy !! Role Jana Hrušínského nebo jeho funkce
|-
| Zahraj to znovu, Same || Woody Allen || Postava Felixe, neurotického přítele hlavního hrdiny. Jde o základní kámen komediálního repertoáru Jezerky.
|-
| Kumšt || Yasmina Reza || Postava Ivana, smířlivého účastníka vyhroceného sporu o bílý obraz.
|-
| Komedianti || Neil Simon || Principál potulné herecké společnosti. Zcela signifikantní a osobní role odrážející reálný stav herce.
|-
| Občan první jakosti || Václav Havel / Adaptace || Artur Strauss. Hluboká sonda do morálky a charakteru moderní společnosti.
|-
| Bylo nás pět (tenkrát) || Karel Poláček / Úprava Petr Vacek || Eda Kemlink, nostalgická postava zhmotněná ve vzpomínkách na dětství. (Stále na repertoáru v roce 2026).
|-
| Charleyova teta || Brandon Thomas || Babbs (ve starších nastudováních). Excelentní situační a převleková komedie.
|-
| After Life || Ricky Gervais / Adaptace || Otec, kněz, psychiatr (Trojrole v hořké komedii z pera populárního britského autora).
|-
| Jeppe z vršku (Obnovená premiéra 2025) || Ludvig Holberg || '''Režisér představení.''' Stará dánská komedie o cizím neštěstí s Petrem Čtvrtníčkem v obsazení, nasazená pro rok 2026.
|}

=== Tabulka 4: Genealogický a dynastický přehled rodiny Hrušínských ===
Strukturovaný chronologický přehled dokazující naprosto nevídanou kontinuitu, jež v českém divadelním průmyslu přetrvává nepřetržitě od 19. století.

{| class="wikitable"
|-
! Jméno osobnosti !! Životní data !! Postavení v rodokmenu !! Kulturní a profesní definice
|-
| Ondřej Červíček || 19. století || Prapradědeček || Kočovný herec ve společnosti J. K. Tyla, prapůvodní zakladatel divadelní tradice.
|-
| Václav Červíček || 19. stol. – 20. stol. || Pradědeček || Majitel a principál legendární rodinné kočovné divadelní společnosti.
|-
| [[Rudolf Hrušínský nejstarší]] || 1897–1956 || Dědeček || Původně Rudolf Böhm. Vymyslel pseudonym Hrušínský. Významný herec kočovných společností a divadla Vlasty Buriana.
|-
| [[Rudolf Hrušínský]] || 1920–1994 || Otec || Národní umělec, ikona stříbrného plátna (Dobrý voják Švejk, Karel Kopfrkingl).
|-
| Eva Hrušínská || 1928–1997 || Matka || Manželka R. Hrušínského staršího, původním povoláním divadelní tanečnice a strážkyně rodinného krbu v Nuslích.
|-
| [[Rudolf Hrušínský mladší]] || * 1946 || Starší bratr || Slavný televizní a filmový herec (Dědictví, seriál Ulice). Dlouhá léta se s Janem neshodl kvůli majetku, usmířeni po roce 2015.
|-
| '''Jan Hrušínský''' || '''* 1955''' || '''Osoba článku''' || '''Televizní princ 70. let, zakladatel a majitel Divadla Na Jezerce, ostrý občanský aktivista.'''
|-
| [[Miluše Šplechtová]] || * 1957 || Manželka || Přední česká herečka, stálá opora Divadla Na Jezerce a televizních seriálů.
|-
| [[Kristýna Hrušínská]] || * 1985 || Dcera || Filmová a divadelní herečka, pokračovatelka rodu ve čtvrté generaci na prknech Jezerky.
|-
| [[Rudolf Hrušínský nejmladší]] || * 1970 || Synovec || Syn bratra Rudolfa. Dětská hvězda (komedie Discopříběh).
|}

== Zdroje ==
* [https://divadlonaiezerce.cz Divadlo Na Jezerce (Oficiální portál, historie divadelní společnosti a aktuální repertoár do roku 2026)]
* [https://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze (Kompletní filmografie a archivy dětských snímků 1960–1979)]
* [https://ceskatelevize.cz Česká televize (Videoarchiv dokumentu "Já, brácha a jméno Hrušínský" z roku 2025)]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy (Politické komentáře a zprávy o vystupování na demonstracích a občanských postojích)]
* [https://prozeny.cz Proženy.cz (Zdravotní rubrika a reportáže o 12 dnech v kómatu po prasklé tepně, březen 2025)]
* [https://medium.seznam.cz Médium.cz (Dobové texty k bratrskému konfliktu a usmíření rodiny Hrušínských po krizi vily v Nuslích)]
* [https://ahaonline.cz Aha! (Zpravodajství z června 2026 o zatčení zvukaře cestou na festival Hostivařské slavnosti)]
* [https://i-divadlo.cz Portál i-divadlo.cz (Soupis a recenze autorských režií včetně inscenace Jeppe z vršku z roku 2025/2026)]

{{DEFAULTSORT:Hrusinsky, Jan}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 9. června]]
[[Kategorie:Narození 1955]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Čeští herci]]
[[Kategorie:Divadelní herci]]
[[Kategorie:Filmoví herci]]
[[Kategorie:Televizní herci]]
[[Kategorie:Dětští herci]]
[[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]]
[[Kategorie:Ředitelé divadel]]
[[Kategorie:Divadlo Na Jezerce]]
[[Kategorie:Rodina Hrušínských]]
[[Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře]]
[[Kategorie:Čestní občané Prahy 4]]
[[Kategorie:Blíženci]]
[[Kategorie:Osoby, které byly v umělém spánku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Jan Hrušínský - Historie editací