Jaderné palivo - Historie editací

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:09:18Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:45:55Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-14T10:37:42Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox látka
| název = Jaderné palivo (typicky UO₂)
| obrázek = Uranium pellets.jpg
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Pelety oxidu uraničitého (UO₂)
| systematický název = Oxid uraničitý
| další názvy = Urania
| sumární vzorec = UO₂
| molární hmotnost = 270,03 g/mol
| vzhled = Černá krystalická pevná látka
| hustota = 10,97 g/cm³
| teplota tání = 2 865 °C
| teplota varu = N/A (sublimuje)
| rozpustnost ve vodě = Nerozpustný
| hlavní nebezpečí = [[Radioaktivita|Radioaktivní]], toxický
}}

'''Jaderné palivo''' je jakýkoliv materiál, který lze využít k výrobě [[jaderná energie|jaderné energie]] prostřednictvím [[štěpná jaderná reakce|štěpné]] nebo [[jaderná fúze|fúzní]] reakce. V praxi se tento termín nejčastěji vztahuje na štěpné materiály používané v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] k výrobě [[elektrická energie|elektrické energie]]. Nejběžnějším jaderným palivem je [[uran]], zejména jeho [[izotop]] uran-235.

Jaderné palivo se vyznačuje extrémně vysokou [[hustota energie|hustotou energie]]. Jedna palivová peleta o velikosti článku prstu (cca 7 gramů) dokáže vyrobit stejné množství energie jako přibližně 800 kg [[uhlí]], 560 litrů [[ropa|ropy]] nebo 480 m³ [[zemní plyn|zemního plynu]]. Tato vlastnost činí jadernou energetiku jedním z nejkoncentrovanějších zdrojů energie, které lidstvo zná.

== 📜 Historie a vývoj ==
Koncept jaderného paliva je neoddělitelně spjat s objevem [[štěpná jaderná reakce|jaderného štěpení]] v roce [[1938]] [[Otto Hahn|Otto Hahnem]], [[Lise Meitnerová|Lise Meitnerovou]] a [[Fritz Strassmann|Fritzem Strassmannem]]. Uvědomění si, že při štěpení jader [[uran]]u se uvolňuje obrovské množství energie a další [[neutron]]y schopné vyvolat další štěpení, vedlo k myšlence řetězové reakce.

První uměle vytvořenou a řízenou řetězovou štěpnou reakci uskutečnil tým [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] [[2. prosinec|2. prosince]] [[1942]] v [[Chicago|Chicagu]] v reaktoru [[Chicago Pile-1]]. Jako palivo byl použit přírodní [[uran]] a jako [[moderátor neutronů|moderátor]] [[grafit]]. Tento experiment byl klíčovým krokem v rámci [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]], jehož cílem bylo sestrojení [[jaderná zbraň|jaderné zbraně]].

Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se výzkum zaměřil na mírové využití jaderné energie. První [[jaderná elektrárna]], která dodávala elektřinu do veřejné sítě, byla spuštěna v roce [[1954]] v [[Obninsk|Obninsku]] v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Od té doby prošlo jaderné palivo a technologie reaktorů významným vývojem, zaměřeným na zvýšení bezpečnosti, účinnosti a snížení množství produkovaného [[radioaktivní odpad|radioaktivního odpadu]].

== ⚛️ Princip fungování ==
Jaderné palivo funguje na principu řízené [[štěpná jaderná reakce|řetězové štěpné reakce]]. Základem tohoto procesu jsou těžká atomová jádra, nejčastěji [[uran-235]] (²³⁵U) nebo [[plutonium-239]] (²³⁹Pu).

# '''Iniciace štěpení:''' Když do jádra štěpného materiálu (např. ²³⁵U) narazí [[neutron]] vhodné energie (obvykle pomalý, tzv. tepelný neutron), jádro se stane nestabilním.
# '''Rozštěpení jádra:''' Nestabilní jádro se téměř okamžitě rozpadne na dvě menší jádra (tzv. štěpné produkty), přičemž se uvolní obrovské množství [[energie]] ve formě [[kinetická energie|kinetické energie]] štěpných produktů a [[zářením gama]].
# '''Uvolnění dalších neutronů:''' Současně se štěpením se uvolní i 2 až 3 nové rychlé neutrony.
# '''Řetězová reakce:''' Tyto nově vzniklé neutrony mohou po zpomalení v [[moderátor neutronů|moderátoru]] (např. [[voda|vodě]] nebo [[grafit]]u) narazit do dalších jader ²³⁵U a vyvolat další štěpení. Pokud v průměru alespoň jeden z nově vzniklých neutronů způsobí další štěpení, reakce se udržuje v chodu – jedná se o řízenou řetězovou reakci.

V [[jaderný reaktor|jaderném reaktoru]] je rychlost této reakce pečlivě kontrolována pomocí [[regulační tyč|regulačních tyčí]], které pohlcují přebytečné neutrony. Uvolněná energie ohřívá [[chladivo]] (nejčastěji vodu), které následně produkuje páru pohánějící [[turbína|turbínu]] a [[elektrický generátor|generátor]].

== ⚙️ Typy jaderného paliva ==
Existuje několik druhů jaderného paliva, které se liší svým složením, formou a použitím v různých typech reaktorů.

=== ☢️ Uranové palivo ===
Nejběžnější typ paliva, používaný ve většině současných jaderných elektráren.
* '''Přírodní uran:''' Skládá se z 99,27 % neštěpitelného izotopu [[uran-238]] (²³⁸U) a pouze z 0,72 % štěpitelného izotopu [[uran-235]] (²³⁵U). Lze jej použít v reaktorech s vysoce účinným moderátorem, jako je [[těžká voda]] (např. reaktory typu [[CANDU]]).
* '''Obohacený uran:''' Pro většinu reaktorů (např. [[tlakovodní reaktor|PWR]] nebo [[varný reaktor|BWR]]) je nutné koncentraci štěpitelného ²³⁵U uměle zvýšit. Tento proces se nazývá [[obohacování uranu]].
** Nízkoobohacený uran (LEU): Obsahuje 3–5 % ²³⁵U. Používá se v komerčních energetických reaktorech.
** Vysoce obohacený uran (HEU): Obsahuje více než 20 % ²³⁵U (často i přes 90 %). Používá se v [[jaderná zbraň|jaderných zbraních]], v reaktorech [[jaderná ponorka|jaderných ponorek]] a v některých výzkumných reaktorech.

Uranové palivo se typicky vyrábí ve formě malých keramických pelet z [[oxid uraničitý|oxidu uraničitého]] (UO₂). Tyto pelety jsou hermeticky uzavřeny v dlouhých trubkách ze slitin [[zirkonium|zirkonia]], které tvoří tzv. [[palivový proutek]]. Proutky se pak spojují do [[palivový soubor|palivových souborů]].

=== plutonium Pu Plutoniové palivo a MOX ===
[[Plutonium]], zejména izotop ²³⁹Pu, je vynikající štěpný materiál. Vzniká v reaktorech z neštěpitelného uranu-238 po záchytu neutronu.
* '''MOX (Mixed Oxide) palivo:''' Je směsí oxidu plutoničitého (PuO₂) a oxidu uraničitého (UO₂). Umožňuje recyklovat plutonium získané z [[přepracování vyhořelého jaderného paliva|přepracování vyhořelého paliva]] nebo z odzbrojených jaderných zbraní. Jeho použití zvyšuje efektivitu palivového cyklu a snižuje množství radioaktivního odpadu.

=== 🧪 Thoriový palivový cyklus ===
[[Thorium]], konkrétně izotop ²³²Th, není samo o sobě štěpitelné, ale po záchytu neutronu se přeměňuje na štěpitelný [[uran-233]] (²³³U).
* '''Výhody:''' Thorium je v zemské kůře asi 3-4krát hojnější než uran. Thoriový cyklus produkuje méně transuranů (dlouhožijících radioaktivních prvků) a má vyšší odolnost vůči zneužití pro výrobu zbraní.
* '''Nevýhody:''' Technologie je méně rozvinutá a vyžaduje počáteční zdroj neutronů (např. z uranu nebo plutonia) k nastartování cyklu.

=== 💡 Pokročilé a budoucí koncepty ===
Výzkum se zaměřuje na nové formy paliva pro [[reaktor IV. generace|reaktory IV. generace]] a [[jaderná fúze|fúzní reaktory]].
* '''Tekuté palivo:''' Například v [[reaktor s roztavenými solemi|reaktorech s roztavenými solemi]] (MSR), kde je palivo (soli uranu, thoria) rozpuštěno přímo v chladivu. To umožňuje kontinuální čištění a doplňování paliva.
* '''Kovové palivo:''' Slitiny uranu, plutonia a zirkonia, které mají lepší tepelnou vodivost a odolnost.
* '''Fúzní palivo:''' Pro budoucí fúzní reaktory se jako palivo uvažují izotopy [[vodík]]u – [[deuterium]] (²H) a [[tritium]] (³H). Jejich sloučením za extrémních teplot a tlaků se uvolňuje ještě více energie než při štěpení.

== 🏭 Palivový cyklus ==
[[Jaderný palivový cyklus]] zahrnuje všechny kroky od těžby uranu až po konečné uložení odpadu.
# '''Těžba a úprava:''' [[Uranová ruda]] se těží v dolech. Následně se drtí a louží, čímž vzniká koncentrát zvaný [[žlutý koláč]] (yellowcake).
# '''Konverze a obohacování:''' Žlutý koláč se chemicky převede na plynný [[fluorid uranový]] (UF₆). Tento plyn je následně použit v procesu [[obohacování uranu]] (např. pomocí [[plynová centrifuga|centrifug]]), kde se zvýší podíl izotopu ²³⁵U.
# '''Výroba paliva:''' Obohacený UF₆ je převeden zpět na pevný oxid uraničitý (UO₂), ze kterého se lisují palivové pelety a vyrábějí palivové soubory.
# '''Využití v reaktoru:''' Palivové soubory jsou vloženy do aktivní zóny reaktoru, kde obvykle slouží 3 až 6 let. Během této doby se postupně spotřebovává ²³⁵U a vznikají štěpné produkty a plutonium.
# '''Skladování a přepracování:''' Po vyjmutí z reaktoru je palivo vysoce radioaktivní a generuje velké množství tepla. Nazývá se [[vyhořelé jaderné palivo]]. Nejprve se chladí několik let v bazénech s vodou přímo v elektrárně. Poté může být buď:
** Uloženo do [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu|hlubinného úložiště]] jako odpad (otevřený palivový cyklus).
** [[Přepracování vyhořelého jaderného paliva|Přepracováno]] k oddělení využitelného uranu a plutonia od odpadních štěpných produktů (uzavřený palivový cyklus).

== 🌍 Využití a význam ==
* '''Výroba elektřiny:''' Hlavní využití jaderného paliva je v [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]], které celosvětově produkují přibližně 10 % veškeré elektrické energie. Jedná se o stabilní a [[nízkouhlíková energetika|nízkouhlíkový]] zdroj energie.
* '''Pohon plavidel:''' Vysoce obohacený uran se používá k pohonu [[jaderná ponorka|jaderných ponorek]], [[letadlová loď|letadlových lodí]] a [[jaderný ledoborec|ledoborců]]. Umožňuje jim operovat po mnoho let bez nutnosti doplňování paliva.
* '''Výzkum:''' Výzkumné reaktory využívají jaderné palivo k produkci neutronů pro vědecké experimenty a k výrobě [[radioizotop]]ů pro medicínu (diagnostika, radioterapie) a průmysl.
* '''Vojenské využití:''' Vysoce obohacený uran a plutonium jsou klíčovými materiály pro výrobu [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]].

== ⚠️ Bezpečnost a rizika ==
Manipulace s jaderným palivem je spojena s několika významnými riziky:
* '''Radioaktivita:''' Čerstvé i vyhořelé jaderné palivo je silně [[radioaktivita|radioaktivní]]. Vyžaduje robustní stínění a dálkovou manipulaci k ochraně personálu a životního prostředí.
* '''Jaderná bezpečnost:''' Je nutné zajistit, aby v reaktoru nedošlo k nekontrolované řetězové reakci, která by mohla vést k [[havárie jaderné elektrárny|havárii]] a úniku radioaktivních látek (viz [[Černobylská havárie]] nebo [[Havárie elektrárny Fukušima I]]).
* '''Nakládání s odpadem:''' [[Vyhořelé jaderné palivo]] zůstává nebezpečně radioaktivní po tisíce let. Jeho bezpečné a trvalé uložení v [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu|hlubinných geologických úložištích]] je jednou z největších výzev jaderné energetiky.
* '''Proliferace:''' Existuje riziko, že štěpné materiály (HEU, plutonium) by mohly být zcizeny a zneužity k výrobě jaderných zbraní. Proto podléhají přísné mezinárodní kontrole ze strany [[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agentury pro atomovou energii]] (MAAE).

== 🧑‍🔬 Pro laiky: Jak funguje jaderné palivo? ==
Představte si jaderné palivo, konkrétně atom uranu-235, jako velmi křehkou skleněnou kouli, která je navíc naplněná několika malými kuličkami.
* '''Střelec (neutron):''' Malá kulička (neutron) letí vzduchem a narazí do této křehké skleněné koule (atomu uranu-235).
* '''Rozbití a energie:''' Koule se nárazem roztříští na dva velké kusy (štěpné produkty). Toto roztříštění je velmi prudké a uvolní se při něm spousta energie – podobně jako když praskne napjatá pružina. Právě tuto energii využíváme k výrobě tepla a následně elektřiny.
* '''Nové střely:''' Klíčové je, že z roztříštěné koule vylétnou i ty malé kuličky, které byly uvnitř (nové neutrony). Tyto nové kuličky mohou letět dál a zasáhnout další křehké skleněné koule v okolí.
* '''Řetězová reakce:''' Pokud každé rozbití koule způsobí rozbití alespoň jedné další, máme řetězovou reakci. V jaderné elektrárně tento proces pečlivě řídíme, aby nebyl příliš rychlý (jako výbuch), ale aby probíhal stabilně a produkoval stálý přísun tepla.

Jaderné palivo je tedy v podstatě "zásobník" těchto křehkých koulí, které postupně "rozbíjíme", abychom získali obrovské množství energie.

{{DEFAULTSORT:Jaderne palivo}}
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}
[[Kategorie:Jaderná energetika]]
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]
[[Kategorie:Paliva]]
[[Kategorie:Radioaktivní materiály]]
[[Kategorie:Uran]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:09
Řádek 31:		Řádek 31:
	Jaderné palivo funguje na principu řízené [[štěpná jaderná reakce\|řetězové štěpné reakce]]. Základem tohoto procesu jsou těžká atomová jádra, nejčastěji [[uran-235]] (²³⁵U) nebo [[plutonium-239]] (²³⁹Pu).		Jaderné palivo funguje na principu řízené [[štěpná jaderná reakce\|řetězové štěpné reakce]]. Základem tohoto procesu jsou těžká atomová jádra, nejčastěji [[uran-235]] (²³⁵U) nebo [[plutonium-239]] (²³⁹Pu).

	= '''Iniciace štěpení:''' Když do jádra štěpného materiálu (např. ²³⁵U) narazí [[neutron]] vhodné energie (obvykle pomalý, tzv. tepelný neutron), jádro se stane nestabilním. =		# '''Iniciace štěpení:''' Když do jádra štěpného materiálu (např. ²³⁵U) narazí [[neutron]] vhodné energie (obvykle pomalý, tzv. tepelný neutron), jádro se stane nestabilním.
	= '''Rozštěpení jádra:''' Nestabilní jádro se téměř okamžitě rozpadne na dvě menší jádra (tzv. štěpné produkty), přičemž se uvolní obrovské množství [[energie]] ve formě [[kinetická energie\|kinetické energie]] štěpných produktů a [[zářením gama]]. =		# '''Rozštěpení jádra:''' Nestabilní jádro se téměř okamžitě rozpadne na dvě menší jádra (tzv. štěpné produkty), přičemž se uvolní obrovské množství [[energie]] ve formě [[kinetická energie\|kinetické energie]] štěpných produktů a [[zářením gama]].
	= '''Uvolnění dalších neutronů:''' Současně se štěpením se uvolní i 2 až 3 nové rychlé neutrony. =		# '''Uvolnění dalších neutronů:''' Současně se štěpením se uvolní i 2 až 3 nové rychlé neutrony.
	= '''Řetězová reakce:''' Tyto nově vzniklé neutrony mohou po zpomalení v [[moderátor neutronů\|moderátoru]] (např. [[voda\|vodě]] nebo [[grafit]]u) narazit do dalších jader ²³⁵U a vyvolat další štěpení. Pokud v průměru alespoň jeden z nově vzniklých neutronů způsobí další štěpení, reakce se udržuje v chodu – jedná se o řízenou řetězovou reakci. =		# '''Řetězová reakce:''' Tyto nově vzniklé neutrony mohou po zpomalení v [[moderátor neutronů\|moderátoru]] (např. [[voda\|vodě]] nebo [[grafit]]u) narazit do dalších jader ²³⁵U a vyvolat další štěpení. Pokud v průměru alespoň jeden z nově vzniklých neutronů způsobí další štěpení, reakce se udržuje v chodu – jedná se o řízenou řetězovou reakci.

	V [[jaderný reaktor\|jaderném reaktoru]] je rychlost této reakce pečlivě kontrolována pomocí [[regulační tyč\|regulačních tyčí]], které pohlcují přebytečné neutrony. Uvolněná energie ohřívá [[chladivo]] (nejčastěji vodu), které následně produkuje páru pohánějící [[turbína\|turbínu]] a [[elektrický generátor\|generátor]].		V [[jaderný reaktor\|jaderném reaktoru]] je rychlost této reakce pečlivě kontrolována pomocí [[regulační tyč\|regulačních tyčí]], které pohlcují přebytečné neutrony. Uvolněná energie ohřívá [[chladivo]] (nejčastěji vodu), které následně produkuje páru pohánějící [[turbína\|turbínu]] a [[elektrický generátor\|generátor]].
Řádek 67:		Řádek 67:
	== 🏭 Palivový cyklus ==		== 🏭 Palivový cyklus ==
	[[Jaderný palivový cyklus]] zahrnuje všechny kroky od těžby uranu až po konečné uložení odpadu.		[[Jaderný palivový cyklus]] zahrnuje všechny kroky od těžby uranu až po konečné uložení odpadu.
	= '''Těžba a úprava:''' [[Uranová ruda]] se těží v dolech. Následně se drtí a louží, čímž vzniká koncentrát zvaný [[žlutý koláč]] (yellowcake). =		# '''Těžba a úprava:''' [[Uranová ruda]] se těží v dolech. Následně se drtí a louží, čímž vzniká koncentrát zvaný [[žlutý koláč]] (yellowcake).
	= '''Konverze a obohacování:''' Žlutý koláč se chemicky převede na plynný [[fluorid uranový]] (UF₆). Tento plyn je následně použit v procesu [[obohacování uranu]] (např. pomocí [[plynová centrifuga\|centrifug]]), kde se zvýší podíl izotopu ²³⁵U. =		# '''Konverze a obohacování:''' Žlutý koláč se chemicky převede na plynný [[fluorid uranový]] (UF₆). Tento plyn je následně použit v procesu [[obohacování uranu]] (např. pomocí [[plynová centrifuga\|centrifug]]), kde se zvýší podíl izotopu ²³⁵U.
	= '''Výroba paliva:''' Obohacený UF₆ je převeden zpět na pevný oxid uraničitý (UO₂), ze kterého se lisují palivové pelety a vyrábějí palivové soubory. =		# '''Výroba paliva:''' Obohacený UF₆ je převeden zpět na pevný oxid uraničitý (UO₂), ze kterého se lisují palivové pelety a vyrábějí palivové soubory.
	= '''Využití v reaktoru:''' Palivové soubory jsou vloženy do aktivní zóny reaktoru, kde obvykle slouží 3 až 6 let. Během této doby se postupně spotřebovává ²³⁵U a vznikají štěpné produkty a plutonium. =		# '''Využití v reaktoru:''' Palivové soubory jsou vloženy do aktivní zóny reaktoru, kde obvykle slouží 3 až 6 let. Během této doby se postupně spotřebovává ²³⁵U a vznikají štěpné produkty a plutonium.
	= '''Skladování a přepracování:''' Po vyjmutí z reaktoru je palivo vysoce radioaktivní a generuje velké množství tepla. Nazývá se [[vyhořelé jaderné palivo]]. Nejprve se chladí několik let v bazénech s vodou přímo v elektrárně. Poté může být buď: =		# '''Skladování a přepracování:''' Po vyjmutí z reaktoru je palivo vysoce radioaktivní a generuje velké množství tepla. Nazývá se [[vyhořelé jaderné palivo]]. Nejprve se chladí několik let v bazénech s vodou přímo v elektrárně. Poté může být buď:
	** Uloženo do [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu\|hlubinného úložiště]] jako odpad (otevřený palivový cyklus).		** Uloženo do [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu\|hlubinného úložiště]] jako odpad (otevřený palivový cyklus).
	** [[Přepracování vyhořelého jaderného paliva\|Přepracováno]] k oddělení využitelného uranu a plutonia od odpadních štěpných produktů (uzavřený palivový cyklus).		** [[Přepracování vyhořelého jaderného paliva\|Přepracováno]] k oddělení využitelného uranu a plutonia od odpadních štěpných produktů (uzavřený palivový cyklus).

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:45
Řádek 31:		Řádek 31:
	Jaderné palivo funguje na principu řízené [[štěpná jaderná reakce\|řetězové štěpné reakce]]. Základem tohoto procesu jsou těžká atomová jádra, nejčastěji [[uran-235]] (²³⁵U) nebo [[plutonium-239]] (²³⁹Pu).		Jaderné palivo funguje na principu řízené [[štěpná jaderná reakce\|řetězové štěpné reakce]]. Základem tohoto procesu jsou těžká atomová jádra, nejčastěji [[uran-235]] (²³⁵U) nebo [[plutonium-239]] (²³⁹Pu).

	# '''Iniciace štěpení:''' Když do jádra štěpného materiálu (např. ²³⁵U) narazí [[neutron]] vhodné energie (obvykle pomalý, tzv. tepelný neutron), jádro se stane nestabilním.		= '''Iniciace štěpení:''' Když do jádra štěpného materiálu (např. ²³⁵U) narazí [[neutron]] vhodné energie (obvykle pomalý, tzv. tepelný neutron), jádro se stane nestabilním. =
	# '''Rozštěpení jádra:''' Nestabilní jádro se téměř okamžitě rozpadne na dvě menší jádra (tzv. štěpné produkty), přičemž se uvolní obrovské množství [[energie]] ve formě [[kinetická energie\|kinetické energie]] štěpných produktů a [[zářením gama]].		= '''Rozštěpení jádra:''' Nestabilní jádro se téměř okamžitě rozpadne na dvě menší jádra (tzv. štěpné produkty), přičemž se uvolní obrovské množství [[energie]] ve formě [[kinetická energie\|kinetické energie]] štěpných produktů a [[zářením gama]]. =
	# '''Uvolnění dalších neutronů:''' Současně se štěpením se uvolní i 2 až 3 nové rychlé neutrony.		= '''Uvolnění dalších neutronů:''' Současně se štěpením se uvolní i 2 až 3 nové rychlé neutrony. =
	# '''Řetězová reakce:''' Tyto nově vzniklé neutrony mohou po zpomalení v [[moderátor neutronů\|moderátoru]] (např. [[voda\|vodě]] nebo [[grafit]]u) narazit do dalších jader ²³⁵U a vyvolat další štěpení. Pokud v průměru alespoň jeden z nově vzniklých neutronů způsobí další štěpení, reakce se udržuje v chodu – jedná se o řízenou řetězovou reakci.		= '''Řetězová reakce:''' Tyto nově vzniklé neutrony mohou po zpomalení v [[moderátor neutronů\|moderátoru]] (např. [[voda\|vodě]] nebo [[grafit]]u) narazit do dalších jader ²³⁵U a vyvolat další štěpení. Pokud v průměru alespoň jeden z nově vzniklých neutronů způsobí další štěpení, reakce se udržuje v chodu – jedná se o řízenou řetězovou reakci. =

	V [[jaderný reaktor\|jaderném reaktoru]] je rychlost této reakce pečlivě kontrolována pomocí [[regulační tyč\|regulačních tyčí]], které pohlcují přebytečné neutrony. Uvolněná energie ohřívá [[chladivo]] (nejčastěji vodu), které následně produkuje páru pohánějící [[turbína\|turbínu]] a [[elektrický generátor\|generátor]].		V [[jaderný reaktor\|jaderném reaktoru]] je rychlost této reakce pečlivě kontrolována pomocí [[regulační tyč\|regulačních tyčí]], které pohlcují přebytečné neutrony. Uvolněná energie ohřívá [[chladivo]] (nejčastěji vodu), které následně produkuje páru pohánějící [[turbína\|turbínu]] a [[elektrický generátor\|generátor]].
Řádek 67:		Řádek 67:
	== 🏭 Palivový cyklus ==		== 🏭 Palivový cyklus ==
	[[Jaderný palivový cyklus]] zahrnuje všechny kroky od těžby uranu až po konečné uložení odpadu.		[[Jaderný palivový cyklus]] zahrnuje všechny kroky od těžby uranu až po konečné uložení odpadu.
	# '''Těžba a úprava:''' [[Uranová ruda]] se těží v dolech. Následně se drtí a louží, čímž vzniká koncentrát zvaný [[žlutý koláč]] (yellowcake).		= '''Těžba a úprava:''' [[Uranová ruda]] se těží v dolech. Následně se drtí a louží, čímž vzniká koncentrát zvaný [[žlutý koláč]] (yellowcake). =
	# '''Konverze a obohacování:''' Žlutý koláč se chemicky převede na plynný [[fluorid uranový]] (UF₆). Tento plyn je následně použit v procesu [[obohacování uranu]] (např. pomocí [[plynová centrifuga\|centrifug]]), kde se zvýší podíl izotopu ²³⁵U.		= '''Konverze a obohacování:''' Žlutý koláč se chemicky převede na plynný [[fluorid uranový]] (UF₆). Tento plyn je následně použit v procesu [[obohacování uranu]] (např. pomocí [[plynová centrifuga\|centrifug]]), kde se zvýší podíl izotopu ²³⁵U. =
	# '''Výroba paliva:''' Obohacený UF₆ je převeden zpět na pevný oxid uraničitý (UO₂), ze kterého se lisují palivové pelety a vyrábějí palivové soubory.		= '''Výroba paliva:''' Obohacený UF₆ je převeden zpět na pevný oxid uraničitý (UO₂), ze kterého se lisují palivové pelety a vyrábějí palivové soubory. =
	# '''Využití v reaktoru:''' Palivové soubory jsou vloženy do aktivní zóny reaktoru, kde obvykle slouží 3 až 6 let. Během této doby se postupně spotřebovává ²³⁵U a vznikají štěpné produkty a plutonium.		= '''Využití v reaktoru:''' Palivové soubory jsou vloženy do aktivní zóny reaktoru, kde obvykle slouží 3 až 6 let. Během této doby se postupně spotřebovává ²³⁵U a vznikají štěpné produkty a plutonium. =
	# '''Skladování a přepracování:''' Po vyjmutí z reaktoru je palivo vysoce radioaktivní a generuje velké množství tepla. Nazývá se [[vyhořelé jaderné palivo]]. Nejprve se chladí několik let v bazénech s vodou přímo v elektrárně. Poté může být buď:		= '''Skladování a přepracování:''' Po vyjmutí z reaktoru je palivo vysoce radioaktivní a generuje velké množství tepla. Nazývá se [[vyhořelé jaderné palivo]]. Nejprve se chladí několik let v bazénech s vodou přímo v elektrárně. Poté může být buď: =
	** Uloženo do [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu\|hlubinného úložiště]] jako odpad (otevřený palivový cyklus).		** Uloženo do [[hlubinné úložiště radioaktivního odpadu\|hlubinného úložiště]] jako odpad (otevřený palivový cyklus).
	** [[Přepracování vyhořelého jaderného paliva\|Přepracováno]] k oddělení využitelného uranu a plutonia od odpadních štěpných produktů (uzavřený palivový cyklus).		** [[Přepracování vyhořelého jaderného paliva\|Přepracováno]] k oddělení využitelného uranu a plutonia od odpadních štěpných produktů (uzavřený palivový cyklus).