<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jadern%C3%A1_fyzika</id>
	<title>Jaderná fyzika - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jadern%C3%A1_fyzika"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Jadern%C3%A1_fyzika&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T21:18:24Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Jadern%C3%A1_fyzika&amp;diff=12099&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Jaderná fyzika)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Jadern%C3%A1_fyzika&amp;diff=12099&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-28T00:02:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Jaderná fyzika)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědní obor&lt;br /&gt;
| název = Jaderná fyzika&lt;br /&gt;
| obrázek = Stylized atom with three electron orbits and cell nucleus.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Schematické znázornění [[atom]]u s jádrem a [[elektron]]ovým obalem.&lt;br /&gt;
| oblast = [[Fyzika]]&lt;br /&gt;
| předmět = [[Atomové jádro]], [[Jaderná reakce|jaderné reakce]] ([[Jaderné štěpení|štěpení]], [[Jaderná fúze|fúze]]), [[Radioaktivita]]&lt;br /&gt;
| významní vědci = [[Henri Becquerel]], [[Marie Curie-Skłodowská]], [[Pierre Curie]], [[Ernest Rutherford]], [[Niels Bohr]], [[Enrico Fermi]], [[Otto Hahn]]&lt;br /&gt;
| související obory = [[Částicová fyzika]], [[Astrofyzika]], [[Jaderná chemie]], [[Jaderné inženýrství]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaderná fyzika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je odvětví [[fyzika|fyziky]], které se zabývá studiem [[atomové jádro|atomových jader]], jejich strukturou, vlastnostmi a přeměnami. Zkoumá interakce mezi částicemi v jádře, jako jsou [[proton]]y a [[neutron]]y, a procesy, při nichž se uvolňuje [[energie]], jako je [[jaderné štěpení]] a [[jaderná fúze]]. Aplikace jaderné fyziky jsou rozsáhlé a zahrnují [[jaderná energetika|jadernou energetiku]], [[nukleární medicína|nukleární medicínu]], [[radiokarbonová metoda datování|datovací metody]] a [[jaderná zbraň|jaderné zbraně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatímco [[atomová fyzika]] se soustředí na [[elektronový obal]] atomu a jeho chování, jaderná fyzika se zaměřuje přímo na jádro, které tvoří více než 99,9 % hmotnosti [[atom]]u, ačkoliv jeho průměr je přibližně 100 000krát menší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Historie jaderné fyziky je relativně krátká, ale plná převratných objevů, které zásadně změnily chápání hmoty a energie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1896: Objev radioaktivity&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Francouzský fyzik [[Henri Becquerel]] náhodou zjistil, že [[uran]]ové soli vyzařují neviditelné záření schopné projít černým papírem. Tento jev, později nazvaný [[radioaktivita|radioaktivitou]] [[Marie Curie-Skłodowská|Marií Curie-Skłodowskou]], byl prvním signálem, že atomy nejsou neměnné.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1898: Objev polonia a radia&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[Marie Curie-Skłodowská]] a její manžel [[Pierre Curie]] izolovali ze [[smolinec|smolince]] dva nové, silně radioaktivní prvky, [[polonium]] a [[radium]], a položili základy pro studium radioaktivních látek.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1911: Objev atomového jádra&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[Ernest Rutherford]] provedl slavný experiment s ostřelováním zlaté fólie [[alfa částice|částicemi alfa]]. Zjistil, že většina částic prošla fólií bez odchýlení, ale některé se odrazily, což ho vedlo k závěru, že téměř veškerá hmota a kladný náboj atomu jsou soustředěny v malém, hustém centru – [[atomové jádro|jádře]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1919: První umělá jaderná reakce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Rutherford uskutečnil první umělou přeměnu prvku, když ostřelováním [[dusík]]u částicemi alfa získal [[kyslík]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1932: Objev neutronu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[James Chadwick]] experimentálně potvrdil existenci [[neutron]]u, neutrální částice v jádře, kterou teoreticky předpověděl Rutherford. Tento objev byl klíčový pro pochopení struktury jader a pro pozdější objevy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1934: Objev umělé radioaktivity&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[Irène Joliot-Curie]] a [[Frédéric Joliot-Curie]] objevili, že stabilní prvky lze uměle učinit radioaktivními jejich ostřelováním částicemi.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1938: Objev jaderného štěpení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[Otto Hahn]] a [[Fritz Strassmann]] v [[Německo|Německu]] objevili, že jádro [[uran]]u se po záchytu neutronu může rozštěpit na dvě menší jádra, přičemž se uvolní obrovské množství energie. [[Lise Meitnerová]] a [[Otto Frisch]] tento jev teoreticky vysvětlili.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1942: První řízená řetězová reakce&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Tým pod vedením [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] v [[Chicago|Chicagu]] spustil první [[jaderný reaktor]] na světě (Chicago Pile-1) a uskutečnil první řízenou štěpnou řetězovou reakci. Tento úspěch otevřel cestu k využití [[jaderná energie|jaderné energie]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1945: Svržení atomových bomb&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Vývoj v rámci [[Projekt Manhattan|projektu Manhattan]] vedl ke konstrukci prvních [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]], které byly svrženy na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1954: První jaderná elektrárna&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] v [[Obninsk]]u byla spuštěna první [[jaderná elektrárna]], která dodávala elektřinu do veřejné sítě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Základní koncepty ==&lt;br /&gt;
=== Struktura atomového jádra ===&lt;br /&gt;
[[Atomové jádro]] je tvořeno dvěma typy částic, souhrnně nazývanými [[nukleon]]y:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Proton]]y&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Částice s kladným [[elementární náboj|elementárním nábojem]]. Počet protonů v jádře (označovaný jako [[protonové číslo]] &amp;#039;&amp;#039;Z&amp;#039;&amp;#039;) určuje, o jaký [[chemický prvek]] se jedná.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Neutron]]y&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Částice bez elektrického náboje. Počet neutronů (&amp;#039;&amp;#039;N&amp;#039;&amp;#039;) může být u stejného prvku různý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový počet nukleonů v jádře se nazývá [[nukleonové číslo]] (&amp;#039;&amp;#039;A&amp;#039;&amp;#039;), přičemž platí A = Z + N. Atomy se stejným počtem protonů, ale různým počtem neutronů, se nazývají [[izotop]]y daného prvku. Například [[vodík]] má tři známé izotopy: protium (1 proton), [[deuterium]] (1 proton, 1 neutron) a [[tritium]] (1 proton, 2 neutrony).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nukleony jsou v jádře drženy pohromadě [[silná interakce|silnou jadernou interakcí]], která je jednou ze čtyř [[základní interakce|základních interakcí]] a na krátké vzdálenosti (řádově 10⁻¹⁵ m) mnohonásobně překonává odpudivou elektrickou sílu mezi protony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jaderné reakce ===&lt;br /&gt;
Jaderné reakce jsou procesy, při kterých dochází ke změnám v atomových jádrech. Mezi nejdůležitější patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jaderné štěpení ====&lt;br /&gt;
[[Jaderné štěpení]] je proces, při kterém se jádro těžkého prvku (např. [[uran-235]]) po záchytu neutronu rozpadne na dvě nebo více menších jader (štěpné trosky). Během tohoto procesu se uvolní značné množství [[energie]] a několik dalších neutronů, které mohou vyvolat štěpení dalších jader, čímž vzniká [[řetězová reakce]]. Tento princip je využíván v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] k výrobě [[elektřina|elektřiny]] a v [[jaderná zbraň|jaderných zbraních]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jaderná fúze ====&lt;br /&gt;
[[Jaderná fúze]] je opakem štěpení. Jedná se o slučování dvou lehkých jader (např. izotopů vodíku) za vzniku těžšího jádra. Tento proces uvolňuje ještě větší množství energie než štěpení a je zdrojem energie [[hvězda|hvězd]], včetně našeho [[Slunce]]. K překonání vzájemného elektrického odpuzování jader jsou nutné extrémně vysoké [[teplota|teploty]] a [[tlak]]y. Řízená jaderná fúze na [[Země|Zemi]] je předmětem intenzivního výzkumu (např. v projektu [[ITER]]) a je považována za potenciálně čistý a téměř nevyčerpatelný zdroj energie budoucnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioaktivita ===&lt;br /&gt;
[[Radioaktivita]] je samovolná přeměna nestabilních atomových jader (radionuklidů) na jádra stabilnější, doprovázená emisí [[ionizující záření|ionizujícího záření]]. Existují tři hlavní druhy záření:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Záření alfa]] (α)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Proud [[alfa částice|částic alfa]], které jsou jádry [[helium|helia]] (dva protony a dva neutrony). Má malý dosah a lze ho zastavit listem papíru.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Záření beta]] (β)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Proud [[elektron]]ů (β⁻) nebo [[pozitron]]ů (β⁺) vznikajících při přeměně neutronu na proton nebo naopak. Je pronikavější než záření alfa.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Záření gama]] (γ)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vysoce energetické [[elektromagnetické záření]] (proud [[foton]]ů), které často doprovází rozpady alfa a beta. Je nejpronikavější a k jeho odstínění jsou potřeba silné vrstvy materiálů jako [[olovo]] nebo [[beton]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rychlost radioaktivní přeměny se charakterizuje [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] (T₁/₂), což je doba, za kterou se přemění polovina jader v daném vzorku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití v praxi ==&lt;br /&gt;
Poznatky jaderné fyziky nalezly uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jaderná energetika]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Využívá řízené štěpné reakce k výrobě tepla, které se následně přeměňuje na [[elektřina|elektrickou energii]]. Jaderné elektrárny produkují velké množství energie s nízkými emisemi [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]], ale přinášejí výzvy v podobě [[radioaktivní odpad|nakládání s jaderným odpadem]] a zajištění bezpečnosti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nukleární medicína]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Radioizotopy se používají pro diagnostiku (např. [[pozitronová emisní tomografie|PET]], [[scintigrafie]]) i terapii (léčba [[nádor]]ů ozařováním).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmyslové aplikace&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Měření tloušťky materiálů, kontrola svárů (defektoskopie), sterilizace lékařských nástrojů a potravin.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Radiokarbonová metoda datování|Archeologie a geologie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Metody jako [[radiokarbonová metoda datování]] (využívající rozpad [[uhlík-14|uhlíku-14]]) umožňují určit stáří organických materiálů až na desítky tisíc let.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jaderná zbraň|Vojenské využití]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Neřízená řetězová reakce štěpení nebo fúze je základem [[jaderná zbraň|jaderných a termonukleárních zbraní]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Současný výzkum a budoucnost ==&lt;br /&gt;
Jaderná fyzika je stále dynamicky se rozvíjejícím oborem. Mezi hlavní směry současného výzkumu patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jaderná fúze]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Mezinárodní projekt [[ITER]] ve [[Francie|Francii]] má za cíl demonstrovat vědeckou a technologickou proveditelnost fúzní energetiky. Podle harmonogramu z července 2024 se posouvá získání prvního plazmatu na rok 2033 a plný provoz na rok 2038. Výzkum probíhá i v [[Česko|České republice]], kde se na tokamacích Golem a COMPASS zkoumají klíčové aspekty fúzních reaktorů. V roce 2025 ohlásily některé soukromé společnosti, jako německá Proxima Fusion, plány na vývoj komerčních fúzních reaktorů do deseti let, což přitahuje značné investice.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fyzika exotických jader&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Studium jader s extrémním poměrem protonů a neutronů, která se v přírodě běžně nevyskytují. Tento výzkum pomáhá lépe porozumět jaderným silám a procesům ve [[hvězda|hvězdách]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částicová fyzika a Standardní model&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Experimenty na velkých urychlovačích, jako je [[Large Hadron Collider]] (LHC) v [[CERN]], zkoumají základní stavební kameny hmoty ([[kvark]]y, [[lepton]]y) a jejich interakce, čímž se jaderná fyzika prolíná s [[částicová fyzika|částicovou fyzikou]]. Objevují se nové částice, jako byl v roce 2015 potvrzen [[pentakvark]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nové generace jaderných reaktorů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vývoj pokročilých štěpných reaktorů (IV. generace), včetně malých modulárních reaktorů (SMR) a reaktorů využívajících [[thorium]], slibuje vyšší bezpečnost, efektivitu a menší produkci odpadu. V [[Čína|Číně]] byl v listopadu 2025 úspěšně zprovozněn experimentální reaktor na bázi roztavených solí využívající thorium.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaderná astrofyzika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zkoumání role jaderných reakcí ve vesmíru, například při vzniku prvků ve hvězdách ([[nukleosyntéza]]) a při explozích [[supernova|supernov]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aplikovaný výzkum&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V [[Česko|České republice]] se [[Ústav jaderné fyziky AV ČR]] v Řeži podílí na mezinárodních projektech a výzkumu v oblastech jako je radiouhlíkové datování, materiálový výzkum pro baterie nebo vývoj multifunkčních membrán pro ochranu životního prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Očekává se, že do roku 2025 budou vědci díky novým detektorům geoneutrin schopni přesněji určit množství radioaktivních prvků v zemském jádře, které přispívají k vnitřnímu teplu planety. Globální poptávka po nízkoemisní energii vede k renesanci zájmu o jadernou energetiku, přičemž se předpokládá, že celosvětová výroba elektřiny z jádra dosáhne v roce 2025 nových maxim.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si [[atomové jádro]] jako extrémně hustou a pevně svázanou kuličku složenou z menších kuliček – [[proton]]ů a [[neutron]]ů. Tyto menší kuličky drží pohromadě neuvěřitelně silné &amp;quot;lepidlo&amp;quot;, kterému říkáme [[silná interakce|silná jaderná síla]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V jaderné fyzice děláme v podstatě dvě věci:&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Štěpení (rozbíjení)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vezmeme velkou, těžkou a trochu nestabilní kuličku (jako [[uran]]) a &amp;quot;šťouchneme&amp;quot; do ní malou neutrální kuličkou (neutronem). Velká kulička se rozletí na dva menší kusy. Při tomto rozbití se uvolní obrovské množství energie (jako když praskne napnutá gumička) a další neutrony, které mohou rozbít další kuličky. To je princip [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]].&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fúze (slučování)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vezmeme dvě velmi malé a lehké kuličky (jako izotopy [[vodík]]u) a obrovskou silou je stlačíme k sobě, až se spojí v jednu větší. I při tomto procesu se uvolní energie, dokonce ještě více než při štěpení. Takto funguje naše [[Slunce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Radioaktivita]] je pak situace, kdy je nějaká kulička-jádro nestabilní a sama od sebe se po čase &amp;quot;rozpadne&amp;quot; a vystřelí ze sebe malou částici nebo záblesk energie, aby se stala stabilnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://www.doučuji.eu/fyzika/jaderna-fuze-zdroj-ciste-energie Doučuji.eu]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Jadern%C3%A9_reakce WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1138-radioaktivita MEF - Encyklopedie fyziky]&lt;br /&gt;
[https://mindthegraph.com/blog/cs/jaderna-fuze-srozumitelny-uvod/ Mind the Graph]&lt;br /&gt;
[https://www.osel.cz/9595-soucasny-stav-a-budoucnost-jaderne-energetiky.html OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/ped/jaro2007/PCH011/3_2_Atom_a_jeho_stavba.pdf IS MUNI]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Radioaktivita Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://a2larm.cz/2023/05/ceka-jadernou-energii-zarna-budoucnost-v-co-muzeme-doufat-a-ceho-bychom-se-meli-obavat/ Deník Alarm]&lt;br /&gt;
[https://hrot24.cz/clanek/jaderna-energie-na-vzestupu-je-to-nase-budoucnost-predpovidaji-experti Hrot24.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_fyzika Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/k23.htm ČEZ]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomov%C3%A9_j%C3%A1dro Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzika/prof/Tesar/dipl_prace/Haskova/atom_jadr.htm Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity]&lt;br /&gt;
[https://www.skoda-js.cz/o-spolecnosti/jaderna-energetika-je-i-do-budoucna-celosvetove-stabilnim-zdrojem-vyroby-elektriny-1-2-1-318.html ŠKODA JS a.s.]&lt;br /&gt;
[https://www.radioaktivita.cz/ Radioaktivita.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.enviweb.cz/85213 EnviWeb.cz]&lt;br /&gt;
[https://archiv.hn.cz/c1-67200420-jaderna-energie-ve-svete-budoucnost-nebo-minulost Hospodářské noviny]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Radioaktivita WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/k21.htm ČEZ]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Walther_Gerlach Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://fyz-kab.cz/fyzici Fyzikální kabinet FyzKAB]&lt;br /&gt;
[https://www.elektrina.cz/ernest-rutherford-zakladatel-jaderne-fyziky Elektrina.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.zsdobrichovice.cz/programy/chemie/vyukove-materialy/9-rocnik/radioaktivita/prezentace.pdf ZŠ Dobřichovice]&lt;br /&gt;
[http://astronuklfyzika.cz/JadernaFyzika4.htm AstroNuklFyzika]&lt;br /&gt;
[https://www.epochtimes.cz/2025/07/09/jaderna-fuze-pokrocily-vyzkum-probiha-i-v-cesku-pracuje-na-nem-stovka-odborniku/ Epoch Times]&lt;br /&gt;
[https://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/k2.htm ČEZ]&lt;br /&gt;
[https://www.ujf.cas.cz/~wagner/prednasky/JadFy/JadFy.pdf ČVUT]&lt;br /&gt;
[https://projekty.fs.vsb.cz/525/publikace/ATOMOVA_JADERNA_FYZIKA.pdf VŠB]&lt;br /&gt;
[https://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/txt_jader.html Ped.muni.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-evropa-ma-noveho-jaderneho-sampiona-chce-vyrobit-hvezdu-253634 Seznam Zprávy]&lt;br /&gt;
[https://www.ujf.cas.cz/cs/novinky/ Ústav jaderné fyziky AV ČR]&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=kYg6a_y9h-o YouTube]&lt;br /&gt;
[https://www.allforpower.cz/wp-content/uploads/2025/10/Specialni-cislo-2025-web.pdf All for Power]&lt;br /&gt;
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-veda-cina-experimentuje-s-thoriovymi-reaktory-bude-to-energeticka-revoluce-262492 Seznam Zprávy]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_energie Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.cez.cz/edee/content/file/vzdelavani/pro-pedagogy/jaderna_fyzika.pdf ČEZ]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/ITER Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cern-ma-novy-objev-pentakvark/r~c24c703e2a5f11e5b02b002590604f2e/ Aktuálně.cz]&lt;br /&gt;
[https://oenergetice.cz/vyzkum/vedci-predpokladaji-ze-do-roku-2025-budou-schopni-urcit-mnozstvi-zemskeho-paliva oEnergetice.cz]&lt;br /&gt;
[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/fuzni-reaktor-iter-ma-otestovat-jak-ochocit-silu-slunce-je-to-projekt-celeho-lidstva-rika-jeho-349666 ČT24]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Jaderná fyzika}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jaderná energetika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>