Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:09:20Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:09
Řádek 53:		Řádek 53:
	=== 💥 Inerciální udržení ===		=== 💥 Inerciální udržení ===
	Tento přístup je založen na principu miniaturní [[termonukleární zbraň\|exploze]]. Malá kulička (terčík) obsahující fúzní palivo (deuterium a tritium) je zasažena extrémně výkonnými [[laser]]ovými paprsky ze všech stran.		Tento přístup je založen na principu miniaturní [[termonukleární zbraň\|exploze]]. Malá kulička (terčík) obsahující fúzní palivo (deuterium a tritium) je zasažena extrémně výkonnými [[laser]]ovými paprsky ze všech stran.
	= '''Komprese:''' Vnější vrstva terčíku se okamžitě odpaří, což vytvoří obrovský tlak působící dovnitř (princip [[raketa\|rakety]]). =		# '''Komprese:''' Vnější vrstva terčíku se okamžitě odpaří, což vytvoří obrovský tlak působící dovnitř (princip [[raketa\|rakety]]).
	= '''Zahřátí a zapálení:''' Palivo v centru terčíku je stlačeno na stonásobek hustoty [[olovo\|olova]] a zahřáto na fúzní teploty. =		# '''Zahřátí a zapálení:''' Palivo v centru terčíku je stlačeno na stonásobek hustoty [[olovo\|olova]] a zahřáto na fúzní teploty.
	= '''Hoření:''' Fúzní reakce se zažehne a rychle se šíří z centra ven, přičemž uvolní energii dříve, než se palivo stihne vlivem [[setrvačnost\|setrvačnosti]] rozletět. =		# '''Hoření:''' Fúzní reakce se zažehne a rychle se šíří z centra ven, přičemž uvolní energii dříve, než se palivo stihne vlivem [[setrvačnost\|setrvačnosti]] rozletět.

	Nejvýznamnějším zařízením tohoto typu je [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]], kde se v roce 2022 podařilo poprvé dosáhnout čistého energetického zisku.		Nejvýznamnějším zařízením tohoto typu je [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]], kde se v roce 2022 podařilo poprvé dosáhnout čistého energetického zisku.

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:45:51Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:45
Řádek 53:		Řádek 53:
	=== 💥 Inerciální udržení ===		=== 💥 Inerciální udržení ===
	Tento přístup je založen na principu miniaturní [[termonukleární zbraň\|exploze]]. Malá kulička (terčík) obsahující fúzní palivo (deuterium a tritium) je zasažena extrémně výkonnými [[laser]]ovými paprsky ze všech stran.		Tento přístup je založen na principu miniaturní [[termonukleární zbraň\|exploze]]. Malá kulička (terčík) obsahující fúzní palivo (deuterium a tritium) je zasažena extrémně výkonnými [[laser]]ovými paprsky ze všech stran.
	# '''Komprese:''' Vnější vrstva terčíku se okamžitě odpaří, což vytvoří obrovský tlak působící dovnitř (princip [[raketa\|rakety]]).		= '''Komprese:''' Vnější vrstva terčíku se okamžitě odpaří, což vytvoří obrovský tlak působící dovnitř (princip [[raketa\|rakety]]). =
	# '''Zahřátí a zapálení:''' Palivo v centru terčíku je stlačeno na stonásobek hustoty [[olovo\|olova]] a zahřáto na fúzní teploty.		= '''Zahřátí a zapálení:''' Palivo v centru terčíku je stlačeno na stonásobek hustoty [[olovo\|olova]] a zahřáto na fúzní teploty. =
	# '''Hoření:''' Fúzní reakce se zažehne a rychle se šíří z centra ven, přičemž uvolní energii dříve, než se palivo stihne vlivem [[setrvačnost\|setrvačnosti]] rozletět.		= '''Hoření:''' Fúzní reakce se zažehne a rychle se šíří z centra ven, přičemž uvolní energii dříve, než se palivo stihne vlivem [[setrvačnost\|setrvačnosti]] rozletět. =

	Nejvýznamnějším zařízením tohoto typu je [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]], kde se v roce 2022 podařilo poprvé dosáhnout čistého energetického zisku.		Nejvýznamnějším zařízením tohoto typu je [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]], kde se v roce 2022 podařilo poprvé dosáhnout čistého energetického zisku.

BotOpravář: Bot: AI generace (Jaderná fúze)

2025-11-25T14:06:12Z

Bot: AI generace (Jaderná fúze)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Vědecký koncept
| název = Jaderná fúze
| obrázek = Sun in sparse starfield.png
| popisek = Termonukleární fúze probíhající ve hvězdách, jako je [[Slunce]], je přirozeným zdrojem obrovského množství energie.
| typ = [[Jaderná reakce]]
| obor = [[Fyzika]], [[Energetika]]
| definice = Proces, při kterém se slučují lehká [[atomové jádro|atomová jádra]] za vzniku těžších jader, přičemž se uvolňuje velké množství [[energie]].
| klíčové principy = Překonání [[Coulombova bariéra|Coulombovy bariéry]], [[silná jaderná interakce]], hmotnostní schodek ([[E=mc²]]).
| palivo = [[Deuterium]], [[Tritium]], [[Lithium]], [[Bór-11|Bór]].
| produkty = [[Helium]], [[neutron]]y, [[energie]].
| podmínky = Extrémně vysoká [[teplota]] (přes 100 milionů [[Kelvin|°C]]) a [[tlak]].
| hlavní rovnice = D + T → ⁴He + n + 17,6 [[Megaelektronvolt|MeV]]
| využití = [[Energetika]] ([[Fúzní reaktor]]), [[termonukleární zbraň|vojenské aplikace]], [[astrofyzika]].
| stav výzkumu = Experimentální fáze, probíhá výstavba a provoz prototypových reaktorů ([[ITER]], [[JET]]), nedávné dosažení čistého energetického zisku v [[inerciální fúze|inerciální fúzi]] ([[NIF]]).
}}

'''Jaderná fúze''', známá také jako '''termonukleární fúze''', je typ [[jaderná reakce|jaderné reakce]], při které dochází ke slučování lehkých [[atomové jádro|atomových jader]] (například izotopů [[vodík]]u) za vzniku jader těžších prvků (například [[helium|helia]]). Tento proces je doprovázen uvolněním obrovského množství [[energie]] v souladu s [[Albert Einstein|Einsteinovým]] vztahem [[E=mc²|E = mc²]]. Jedná se o stejný princip, který pohání [[hvězda|hvězdy]], včetně našeho [[Slunce]].

Na [[Země|Zemi]] je výzkum zaměřen na využití řízené jaderné fúze jako potenciálně čistého, bezpečného a téměř nevyčerpatelného zdroje energie pro budoucnost. Na rozdíl od [[štěpení jader|jaderného štěpení]], které se využívá v současných [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]] a štěpí těžká jádra, fúze jádra slučuje a neprodukuje dlouhodobý vysoce radioaktivní odpad. Dosažení a udržení podmínek pro fúzi – extrémně vysoké teploty a tlaku – je však jednou z největších vědeckých a technických výzev současnosti.

== ⏳ Historie a klíčové milníky ==
Výzkum jaderné fúze započal ve 30. letech 20. století, kdy [[Ernest Rutherford]] v roce 1934 poprvé uměle uskutečnil fúzní reakci pomocí urychlovače částic. Skutečný potenciál fúze se však projevil až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] s testem první [[termonukleární zbraň|termonukleární bomby]] "Ivy Mike" v roce 1952.

* '''50. léta 20. století:''' V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] byl vymyšlen koncept [[tokamak]]u, zařízení pro magnetické udržení plazmatu. V [[USA]] byl paralelně vyvíjen [[stellarator]]. V roce 1955 formuloval [[John D. Lawson]] tzv. [[Lawsonovo kritérium]], které definuje podmínky nutné pro dosažení energetického zisku z fúze.
* '''1968:''' Sovětští vědci na tokamaku T-3 dosáhli průlomových výsledků v udržení plazmatu, což vedlo k celosvětovému přijetí tokamaku jako hlavního směru výzkumu.
* '''1984–2024:''' V [[Spojené království|britském]] [[Culham Centre for Fusion Energy|Culhamu]] byl provozován největší experimentální tokamak své doby, [[Joint European Torus]] (JET). V roce 1997 zde bylo dosaženo fúzního výkonu 16 MW a v roce 2023 uvolněno rekordních 69 megajoulů energie během jednoho pulzu.
* '''1985:''' Na ženevském summitu navrhl [[Michail Gorbačov]] [[Ronald Reagan|Ronaldu Reaganovi]] mezinárodní spolupráci na projektu fúzního reaktoru, což položilo základy pro projekt [[ITER]].
* '''2007:''' Oficiálně vznikla mezinárodní organizace ITER a začala výstavba ve francouzském [[Cadarache]].
* '''2022:''' Vědci v [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]] poprvé v historii dosáhli čistého energetického zisku pomocí [[inerciální fúze]], kdy reakce vyprodukovala více energie, než kolik jí bylo dodáno lasery do palivového terčíku. Tento úspěch byl následně několikrát zopakován s ještě vyšším energetickým ziskem v letech 2023 a 2024.
* '''2025 a dále:''' Očekává se pokračující výstavba a postupné spouštění mezinárodního reaktoru ITER, i když původní termíny byly posunuty. Současně sílí soukromé investice a národní programy (např. v [[Německo|Německu]]) s cílem urychlit výstavbu první komerční fúzní elektrárny.

== ⚛️ Fyzikální principy ==
Jaderná fúze je založena na překonání přirozeného odporu mezi kladně nabitými [[atomové jádro|atomovými jádry]]. Aby se jádra mohla sloučit, musí se přiblížit na extrémně malou vzdálenost, kde začne působit [[silná jaderná interakce]], která je mnohem silnější než odpudivá elektrická síla.

K dosažení těchto podmínek je nutné hmotu zahřát na teplotu přesahující 100 milionů [[stupeň Celsia|°C]]. Při takových teplotách se hmota nachází ve stavu zvaném [[plazma]], kde jsou [[elektron]]y odděleny od atomových jader.

Nejefektivnější fúzní reakcí pro energetické účely je slučování izotopů vodíku – [[deuterium|deuteria (D)]] a [[tritium|tritia (T)]]:
:<code>D + T → ⁴He + n</code>
Při této reakci vzniká jádro [[helium|helia]] (částice alfa) a jeden volný [[neutron]]. Součet hmotností produktů (helia a neutronu) je o něco menší než součet hmotností původních jader deuteria a tritia. Tento "hmotnostní schodek" se přemění na energii podle Einsteinovy rovnice E = mc².

=== Lawsonovo kritérium ===
Pro dosažení energeticky ziskové fúze musí plazma splňovat tzv. [[Lawsonovo kritérium]]. To říká, že součin hustoty plazmatu (''n''), doby udržení energie (''τ<small>E</small>'') a teploty plazmatu (''T'') musí přesáhnout určitou hodnotu. V podstatě to znamená, že plazma musí být dostatečně horké, husté a musí být udrženo pohromadě dostatečně dlouho, aby fúzní reakce stihly vyprodukovat více energie, než kolik je spotřebováno na jeho ohřev a udržení.

== ⚙️ Technologie a přístupy ==
Existují dva hlavní přístupy k dosažení řízené jaderné fúze:

=== 🧲 Magnetické udržení ===
Tento přístup využívá silná [[magnetické pole|magnetická pole]] k udržení horkého plazmatu v [[vakuová komora|komoře]] reaktoru, aby se nedotýkalo jejích stěn a neochladilo se. Dva nejrozšířenější typy zařízení jsou:
* '''[[Tokamak]]''': Zařízení ve tvaru donutu (toroidu), které využívá kombinaci vnějších magnetických cívek a elektrického proudu protékajícího plazmatem k vytvoření šroubovicového magnetického pole, které plazma stabilizuje. Tokamaky jsou v současnosti nejvyspělejším a nejrozšířenějším typem fúzního reaktoru. Mezi nejznámější patří [[JET]] a budovaný [[ITER]]. Nevýhodou klasických tokamaků je pulzní provoz, protože proud v plazmatu je indukován jako v transformátoru.
* '''[[Stellarator]]''': Toto zařízení také využívá toroidální komoru, ale magnetické pole potřebné pro udržení plazmatu je vytvářeno výhradně pomocí složitě tvarovaných vnějších cívek. Díky tomu nepotřebuje stellarator indukovat proud v plazmatu a může teoreticky pracovat nepřetržitě. Jsou však konstrukčně náročnější. Příkladem je německý [[Wendelstein 7-X]].

=== 💥 Inerciální udržení ===
Tento přístup je založen na principu miniaturní [[termonukleární zbraň|exploze]]. Malá kulička (terčík) obsahující fúzní palivo (deuterium a tritium) je zasažena extrémně výkonnými [[laser]]ovými paprsky ze všech stran.
# '''Komprese:''' Vnější vrstva terčíku se okamžitě odpaří, což vytvoří obrovský tlak působící dovnitř (princip [[raketa|rakety]]).
# '''Zahřátí a zapálení:''' Palivo v centru terčíku je stlačeno na stonásobek hustoty [[olovo|olova]] a zahřáto na fúzní teploty.
# '''Hoření:''' Fúzní reakce se zažehne a rychle se šíří z centra ven, přičemž uvolní energii dříve, než se palivo stihne vlivem [[setrvačnost|setrvačnosti]] rozletět.

Nejvýznamnějším zařízením tohoto typu je [[National Ignition Facility]] (NIF) v [[USA]], kde se v roce 2022 podařilo poprvé dosáhnout čistého energetického zisku.

== 🌍 Významné světové projekty ==
* {{Vlajka|EU}} '''[[ITER]] (International Thermonuclear Experimental Reactor)''': Největší vědecký experiment na světě, budovaný v [[Francie|jižní Francii]] ve spolupráci 35 zemí. Cílem tohoto obřího tokamaku je demonstrovat vědeckou a technologickou proveditelnost fúzní energetiky. Očekává se, že ITER vyprodukuje 500 MW fúzní energie při 50MW vstupu, což představuje desetinásobný energetický zisk. Projekt se potýká se zpožděním a navyšováním nákladů, aktuálně se první plazma očekává po roce 2030.
* {{Vlajka|USA}} '''[[National Ignition Facility]] (NIF)''': Světově nejvýkonnější laserové zařízení pro inerciální fúzi, nacházející se v [[Kalifornie|Kalifornii]]. V prosinci 2022 dosáhlo historického milníku, když vyprodukovalo 3,15 MJ energie z 2,05 MJ laserové energie dodané do terče. V únoru 2024 byl tento rekord překonán s produkcí 5,2 MJ energie.
* {{Vlajka|Německo}} '''[[Wendelstein 7-X]]''': Největší a nejmodernější stellarator na světě, provozovaný v [[Greifswald]]u. Jeho cílem je testovat a prokázat schopnost stellaratorů udržet plazma stabilně po dlouhou dobu, což je klíčové pro budoucí elektrárny.
* {{Vlajka|Česko}} '''Tokamak COMPASS-U''': Vylepšená verze tokamaku COMPASS, budovaná v [[Ústav fyziky plazmatu AV ČR]] v [[Praha|Praze]]. Bude se jednat o jedno z předních světových zařízení pro výzkum plazmatu a testování komponent pro reaktory jako ITER.

== 💡 Výhody a potenciál ==
Jaderná fúze je považována za "svatý grál" energetiky z několika důvodů:
* '''Téměř nevyčerpatelné palivo:''' [[Deuterium]] lze získávat z [[mořská voda|mořské vody]] a [[tritium]] je možné vyrábět z [[lithium|lithia]], které je na Zemi hojně zastoupeno.
* '''Vysoká bezpečnost:''' Fúzní reaktor je z principu bezpečný. Jakákoli porucha vede k okamžitému ochlazení plazmatu a zastavení reakce. Nehrozí zde riziko roztavení aktivní zóny ani nekontrolovatelné řetězové reakce jako u štěpných reaktorů.
* '''Minimální dopad na životní prostředí:''' Fúze neprodukuje [[skleníkové plyny]]. Hlavním produktem je neškodné [[helium]]. Nevzniká žádný dlouhodobý vysoce radioaktivní odpad; aktivace materiálů reaktoru je krátkodobá a materiály budou po vyřazení recyklovatelné.
* '''Vysoká energetická hustota:''' Malé množství paliva dokáže vyprodukovat obrovské množství energie.

== 🚧 Výzvy a budoucnost ==
Navzdory obrovskému pokroku zbývá před komerčním využitím fúze vyřešit několik zásadních výzev:
* '''Udržení stabilního plazmatu:''' Dlouhodobé udržení plazmatu o dostatečné teplotě a hustotě je stále obtížné.
* '''Materiály odolné vůči neutronům:''' Stěny reaktoru budou vystaveny intenzivnímu bombardování vysokoenergetickými neutrony, což degraduje materiály. Je třeba vyvinout nové, extrémně odolné slitiny.
* '''Výroba tritia:''' Tritium je radioaktivní s krátkým poločasem rozpadu a na Zemi se téměř nevyskytuje. Fúzní elektrárny si jej budou muset vyrábět samy v tzv. "plášti" reaktoru z lithia.
* '''Ekonomická rentabilita:''' Náklady na výstavbu a provoz fúzních reaktorů jsou v současnosti astronomické. Cesta k ekonomicky konkurenceschopné fúzní elektrárně je ještě dlouhá.

Odborníci odhadují, že první demonstrační fúzní elektrárna (označovaná jako [[DEMO]]) by mohla být připojena do sítě ve 40. letech 21. století.

== 🧑‍🏫 Pro laiky: Fúze jako táborák z atomů ==
Představte si, že chcete zapálit oheň. Potřebujete tři věci: palivo (dřevo), dostatečně vysokou teplotu (sirku) a udržet teplo pohromadě (ohniště).

Jaderná fúze je něco podobného, ale na atomární úrovni a s mnohem větší energií.
* '''Palivo:''' Místo dřeva používáme speciální druhy vodíku, [[deuterium]] a [[tritium]]. Je to jako kdybyste měli super-výhřevné dřevo.
* '''Zážeh:''' Místo sirky potřebujeme něco mnohem, mnohem teplejšího – teplotu přes 100 milionů stupňů, což je více než v jádru Slunce. Při této teplotě se atomy rozpadnou na horkou "polévku" jader a elektronů, které říkáme [[plazma]].
* '''Ohniště:''' Protože je plazma tak horké, že by roztavilo jakýkoli materiál, nemůžeme ho zavřít do normální nádoby. Místo toho používáme neviditelnou "klec" z extrémně silných magnetů (v případě [[tokamak]]u) nebo ho na zlomek sekundy zmáčkneme obrovskou silou laserů (v případě [[inerciální fúze]]).

Když se nám podaří tato tři "kouzla" – super-horké palivo udržet v neviditelném ohništi dostatečně dlouho – jádra vodíku do sebe začnou narážet takovou silou, že se spojí. Vznikne nový prvek, [[helium]], a přitom se uvolní obrovské množství energie. Je to, jako by se dvě malá polínka po spojení proměnila v jedno menší polínko a spoustu tepla a světla. A právě tuto uvolněnou energii se snažíme zachytit a přeměnit na [[elektřina|elektřinu]].

== Zdroje ==
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_f%C3%BAze Wikipedie: Jaderná fúze]
[https://www.usetreno.cz/slovnik/jaderna-fuze/ Ušetřeno.cz: Co je jaderná fúze?]
[https://doučuji.eu/co-je-to-jaderna-fuze-konecny-zdroj-ciste-energie/ Doučuji.eu: Co je to jaderná fúze]
[https://www.tzb-info.cz/3993-zaklady-fuzni-energetiky-ii-zakladni-fyzika-fuznich-reaktoru TZB-info: Základy fúzní energetiky II]
[https://www.iaea.org/fusion-energy/magnetic-confinement-with-tokamaks-and-stellarators IAEA: Magnetic Fusion Confinement]
[https://mindthegraph.com/blog/cs/jaderna-fuze-srozumitelny-uvod/ Mind the Graph: Jaderná fúze: Srozumitelný úvod]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Inerci%C3%A1ln%C3%AD_udr%C5%BEen%C3%AD Wikipedie: Inerciální udržení]
[https://www.ipp.mpg.de/14104/tokamak_stellarator Max Planck Institute: Types of Fusion Devices]
[https://www.quora.com/How-do-Tokamaks-and-Stellarators-differ Quora: How do Tokamaks and Stellarators differ?]
[https://glossary.aldebaran.cz/i/inerciální_fúze/ Aldebaran Glossary: Inerciální fúze]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%BD_f%C3%BAzn%C3%AD_reaktor Wikipedie: Jaderný fúzní reaktor]
[https://www.tech-info.cz/jaderna-fuze-i.html Tech-info.cz: Jaderná fúze I]
[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/fuzni-reaktor-iter-ma-otestovat-jak-ochocit-silu-slunce-je-to-projekt-celeho-lidstva-rika-jeho-349488 ČT24: Fúzní reaktor ITER]
[https://www.llnl.gov/NIF LLNL: National Ignition Facility]
[https://nhsjs.com/2024/exploring-optimization-of-the-stellarator-over-tokamak-fusion-reactors-a-comparative-analysis/ NHSJS: Stellarator over Tokamak]
[https://www.focused.energy/laser-fusion-breakthrough NIF's breakthrough in Laser Fusion]
[https://kosmonautix.cz/2021/12/zlom-v-ceste-k-inercialni-fuzi-a-budoucim-mezihvezdnym-pohonum/ Kosmonautix: Zlom v cestě k inerciální fúzi]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Termonukle%C3%A1rn%C3%AD_f%C3%BAze Wikipedie: Termonukleární fúze]
[https://www.reddit.com/r/fusion/comments/13u03bu/relative_merits_of_stellarator_vs_tokamak/ Reddit: relative merits of stellarator vs tokamak?]
[https://en.wikipedia.org/wiki/National_Ignition_Facility Wikipedia: National Ignition Facility]
[https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/infrastruktura/iter-cz/ Velké výzkumné infrastruktury ČR: ITER]
[https://www.siliconrepublic.com/machines/nuclear-fusion-energy-us-national-ignition-facility-breakthrough Silicon Republic: US scientists confirm 'major breakthrough']
[https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/projekt-fuzniho-reaktoru-iter-bude-v-dusledku-koronaviru-zpozden-zdrazen oEnergetice.cz: Projekt fúzního reaktoru ITER]
[http://aldebaran.cz/fyzika/interakce/fuze.php Aldebaran: Fyzika inerciální fúze]
[https://www.tzb-info.cz/3983-zaklady-fuzni-energetiky-i-historie TZB-info: Základy fúzní energetiky I]
[https://vedavyzkum.cz/rozhovory/radomir-panek-pokrok-ve-vyzkumu-jaderne-fuze-umozni-v-blizke-budoucnosti-integrovat-fuzni-reaktory-do-energetiky Vedavyzkum.cz: Jaderná fúze a její využití]
[https://www.ipp.cas.cz/o-ustavu/popularizace/clanky/Jaderna_fuze_quo_vadis.pdf IPP CAS: Jaderná fúze, quo vadis?]
[https://sciencemag.cz/rekordni-vysledky-jaderne-fuze/ Sciencemag.cz: Rekordní výsledky jaderné fúze]
[https://www.theguardian.com/environment/2023/aug/06/us-scientists-achieve-net-energy-gain-for-second-time-in-nuclear-fusion-reaction The Guardian: US scientists achieve net energy gain]
[https://www.youtube.com/watch?v=2kh_G2l-C-s YouTube: ITER: The $65BN Power Plant of the Future]
[https://www.youtube.com/watch?v=21LhJ3Hn_Lw YouTube: ITER | The World's Biggest Nuclear Fusion Mega Project]
[https://www.osel.cz/13840-nemecko-prijalo-akcni-plan-pro-jadernou-fuzi.html OSEL.cz: Německo přijalo akční plán pro jadernou fúzi]
[https://www.elektrina.cz/5-zasadnich-problemu-pri-jaderne-fuzi Elektřina.cz: 5 zásadních problémů při jaderné fúzi]
[https://www.theepochtimes.com/world/nuclear-fusion-research-is-also-advancing-in-the-czech-republic-where-a-hundred-experts-are-working-on-it-5686036 Epoch Times: Jaderná fúze – pokročilý výzkum]
[https://www.oenergetice.cz/fyzika-energetika/proc-jsme-stale-30-let-od-zvladnuti-jaderne-fuze-1-dil oEnergetice.cz: Proč jsme stále 30 let od zvládnutí jaderné fúze?]
[https://www.argument.cz/energetika/jaka-je-hlavni-vyhoda-a-nevyhoda-jaderne-energie/ Argument: Výhody a nevýhody jaderné energie]
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-evropa-ma-noveho-jaderneho-sampiona-chce-vyrobit-hvezdu-253683 Seznam Zprávy: Evropa má nového jaderného šampiona]
[https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nemecko-chce-porazit-svet-planuje-1-fuzni-elektrarnu-a-technologicky-skok-stoleti-1428522 E15.cz: Německo plánuje 1. fúzní elektrárnu]
[https://cs.wikipedia.org/wiki/ITER Wikipedie: ITER]

{{DEFAULTSORT:Jaderná fúze}}
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]
[[Kategorie:Energetika]]
[[Kategorie:Fyzika plazmatu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Jaderná fúze - Historie editací

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

BotOpravář: Bot: AI generace (Jaderná fúze)