https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Ital%C5%A1tina 2026-05-20T14:08:26Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Ital%C5%A1tina&diff=9802&oldid=prev 2025-10-07T23:30:35Z

<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} &#039;&#039;&#039;Italština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;italiano&#039;&#039; nebo &#039;&#039;lingua italiana&#039;&#039;) je <a href="/index.php/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky" title="Románské jazyky">románský jazyk</a>, kterým mluví přibližně 85 milionů lidí po celém světě.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/kolik-lidi-na-svete-mluvi-italsky-a-kde-vsude-se-italsky-hovori/&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://jazyky.com/italstina-a-jeji-historie-kultura-a-mnohem-vice/&lt;/ref&gt; Patří do indoevropské jazykové rodiny a vyvinula se přímo z Latina|…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Italština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;italiano&#039;&#039; nebo &#039;&#039;lingua italiana&#039;&#039;) je [[románské jazyky|románský jazyk]], kterým mluví přibližně 85 milionů lidí po celém světě.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/kolik-lidi-na-svete-mluvi-italsky-a-kde-vsude-se-italsky-hovori/&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://jazyky.com/italstina-a-jeji-historie-kultura-a-mnohem-vice/&lt;/ref&gt; Patří do indoevropské jazykové rodiny a vyvinula se přímo z [[Latina|vulgární (lidové) latiny]], kterou se hovořilo v [[Římská říše|Římské říši]].&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt; Ze všech románských jazyků je považována za jazyk, který je latině nejpodobnější.&lt;ref&gt;https://www.italie-pruvodce.cz/informace/italstina&lt;/ref&gt; Italština je známá svou melodičností a často bývá označována za jeden z nejkrásnějších jazyků světa.&lt;ref&gt;https://www.presto.cz/italstina/&lt;/ref&gt; Je neodmyslitelně spjata s uměním, zejména s hudbou (opera), gastronomií, módou a světovou literaturou.<br /> <br /> {{Infobox Jazyk<br /> | název = Italština (&#039;&#039;italiano&#039;&#039;)<br /> | rodina = [[Indoevropské jazyky]]<br /> | větev = [[Románské jazyky]]<br /> | skupina = Italské jazyky<br /> | písmo = [[Latinka]] (Italská abeceda)<br /> | mluvčí = cca 85 milionů&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/kolik-lidi-na-svete-mluvi-italsky-a-kde-vsude-se-italsky-hovori/&lt;/ref&gt;<br /> | regulátor = [[Accademia della Crusca]]<br /> | oficiální v = {{Vlajka|Itálie}} [[Itálie]]&lt;br&gt;{{Vlajka|Švýcarsko}} [[Švýcarsko]]&lt;br&gt;{{Vlajka|San Marino}} [[San Marino]]&lt;br&gt;{{Vlajka|Vatikán}} [[Vatikán]]&lt;br&gt;🇪🇺 [[Evropská unie]]<br /> | menšinový v = {{Vlajka|Slovinsko}} [[Slovinsko]] (regiony Koper, Izola, Piran)&lt;br&gt;{{Vlajka|Chorvatsko}} [[Chorvatsko]] (Istrijská župa)&lt;br&gt;{{Vlajka|Brazílie}} [[Brazílie]] (některé obce)<br /> | iso1 = it<br /> | iso2 = ita<br /> }}<br /> <br /> == ⏳ Historie ==<br /> <br /> === Původ v latině ===<br /> Italština se, stejně jako ostatní románské jazyky, vyvinula z &#039;&#039;&#039;vulgární latiny&#039;&#039;&#039;, tedy hovorové formy latiny, kterou používali vojáci, úředníci a osadníci v Římské říši v každodenní komunikaci.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt; Tato hovorová forma se postupně vzdalovala od klasické psané latiny. Po pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] v 5. století se tyto regionální varianty latiny na Apeninském poloostrově začaly vyvíjet samostatně, což vedlo ke vzniku mnoha různých dialektů.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt; První texty, které lze považovat za ranou formu italštiny, pocházejí z 9. a 10. století, například tzv. Veronská hádanka (&#039;&#039;Indovinello veronese&#039;&#039;).&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.presto.cz/italstina/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vznik spisovného jazyka ===<br /> Zásadní roli ve formování moderní spisovné italštiny sehrála literatura 14. století a především toskánský dialekt, konkrétně jeho varianta používaná ve [[Florencie|Florencii]]. Tři autoři, často označovaní jako &quot;tři florentské koruny&quot; (&#039;&#039;tre corone fiorentine&#039;&#039;), položili základy spisovného jazyka:<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Dante Alighieri]]&#039;&#039;&#039; (1265–1321): Je považován za &quot;otce italského jazyka&quot;.&lt;ref&gt;https://www.iliteratura.cz/clanek/22904-alighieri-dante&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.storyboardthat.com/cs/biographies/dante-alighieri&lt;/ref&gt; Jeho monumentální dílo, &#039;&#039;&#039;[[Božská komedie]]&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;La Divina Commedia&#039;&#039;), bylo napsáno ve florentském dialektu, čímž dokázal, že lidový jazyk je schopen vyjádřit i ty nejsložitější filozofické a teologické myšlenky, které byly do té doby vyhrazeny latině.&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dante_Alighieri&lt;/ref&gt; Tímto krokem povýšil toskánštinu na prestižní literární jazyk.<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Francesco Petrarca]]&#039;&#039;&#039; (1304–1374): Básník a humanista, který svým dílem, především sbírkou sonetů &#039;&#039;[[Zpěvník (Petrarca)|Zpěvník]]&#039;&#039; (&#039;&#039;Canzoniere&#039;&#039;), zdokonalil a ustálil básnický jazyk.<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Giovanni Boccaccio]]&#039;&#039;&#039; (1313–1375): Jeho prozaické dílo &#039;&#039;[[Dekameron]]&#039;&#039; (&#039;&#039;Decameron&#039;&#039;) se stalo vzorem pro italskou prózu.<br /> <br /> Díky popularitě a vlivu těchto autorů se florentský dialekt 14. století stal základem, z něhož se postupně vyvinula moderní spisovná italština.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Sjednocení Itálie a moderní doba ===<br /> Ačkoli spisovný jazyk založený na florentštině existoval po staletí, v běžné mluvě drtivé většiny obyvatel Apeninského poloostrova stále dominovaly místní dialekty. K masovému rozšíření spisovné italštiny došlo až po &#039;&#039;&#039;sjednocení Itálie&#039;&#039;&#039; v roce 1861.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt; Nově vzniklý stát zavedl povinnou školní docházku a spisovná italština se stala jazykem administrativy, vzdělávání a armády. Ve 20. století přispěla k unifikaci jazyka také média, zejména rozhlas a televize, která šířila standardní výslovnost a slovní zásobu do všech regionů země.<br /> <br /> == 🌍 Geografické rozšíření a status ==<br /> <br /> Italština je oficiálním jazykem ve čtyřech suverénních státech:<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Itálie]]&#039;&#039;&#039;: S téměř 59 miliony obyvatel je hlavním centrem jazyka.&lt;ref&gt;https://www.european-union.europa.eu/principles-countries-history/country-profiles/italy_cs&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Švýcarsko]]&#039;&#039;&#039;: Je jedním ze tří úředních jazyků na federální úrovni (spolu s němčinou a francouzštinou) a hlavním jazykem v kantonech [[Ticino]] a [[Graubünden]].&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;[[San Marino]]&#039;&#039;&#039;: Jediný úřední jazyk republiky.<br /> * &#039;&#039;&#039;[[Vatikán]]&#039;&#039;&#039;: Je druhým úředním jazykem po latině a v praxi hlavním pracovním jazykem.&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Kromě toho má status úředně uznaného menšinového jazyka v pobřežních oblastech [[Slovinsko|Slovinska]] (Slovinská Istrie) a [[Chorvatsko|Chorvatska]] (Istrijská župa), kde žije původní italská menšina.&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Italian_language&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Italská diaspora ===<br /> Díky silným emigračním vlnám v 19. a 20. století existují významné komunity italsky mluvících lidí po celém světě, zejména:<br /> * &#039;&#039;&#039;Severní a Jižní Amerika&#039;&#039;&#039;: Nejvíce v [[Spojené státy americké|USA]] (především ve státech New York a New Jersey), [[Argentina|Argentině]] (kde má italština silný vliv na místní španělštinu), [[Brazílie|Brazílii]], [[Kanada|Kanadě]] a [[Venezuela|Venezuele]].&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.jazykovnik.cz/italstina-kde-se-ji-mluvi/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Austrálie&#039;&#039;&#039;: V Austrálii žije početná italská komunita, která si udržuje svůj jazyk.&lt;ref&gt;https://www.jazykovnik.cz/italstina-kde-se-ji-mluvi/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Evropa&#039;&#039;&#039;: Významné menšiny se nacházejí v [[Německo|Německu]], [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]] a [[Lucembursko|Lucembursku]].&lt;ref&gt;https://www.presto.cz/italstina/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Italština je také důležitým jazykem v [[Albánie|Albánii]], kde je široce rozšířena díky geografické blízkosti a sledování italských médií.&lt;ref&gt;https://www.jazykovnik.cz/italstina-kde-se-ji-mluvi/&lt;/ref&gt; Je jedním z úředních jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]] a pracovním jazykem některých mezinárodních organizací, jako je [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE).&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == 🗣️ Fonetika a výslovnost ==<br /> Italština je fonetický jazyk, což znamená, že se ve většině případů čte tak, jak se píše.&lt;ref&gt;https://www.italie-pruvodce.cz/informace/italstina&lt;/ref&gt; Její výslovnost je pro Čechy poměrně snadno zvládnutelná, existuje však několik klíčových rozdílů.<br /> <br /> === Abeceda ===<br /> Italská abeceda (&#039;&#039;alfabeto italiano&#039;&#039;) je založena na [[latinka|latinské abecedě]] a oficiálně má 21 písmen.&lt;ref&gt;https://www.onlinejazyky.cz/blog/italska-abeceda-a-vyslovnost/&lt;/ref&gt; Písmena J, K, W, X, Y se v tradičních italských slovech nevyskytují a používají se pouze ve slovech cizího původu (např. &#039;&#039;jeans&#039;&#039;, &#039;&#039;whisky&#039;&#039;, &#039;&#039;taxi&#039;&#039;).&lt;ref&gt;https://www.italieprovsechny.cz/italska-abeceda-lalfabeto-italiano-a-souhlasky/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pravidla výslovnosti ===<br /> Některá písmena a skupiny písmen mají specifickou výslovnost:&lt;ref&gt;https://www.pianovka.cz/clanky/hudebni-nauka/italska-vyslovnost.html&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://www.e-stranky.cz/inpage/abeceda-vyslovnost/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;C&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;G&#039;&#039;&#039;: Jejich výslovnost závisí na následující samohlásce.<br /> ** Před &#039;&#039;a, o, u&#039;&#039; se čtou tvrdě: [k] a [g] (např. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039;asa&#039;&#039; [káza] - dům, &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;atto&#039;&#039; [gatto] - kočka).<br /> ** Před &#039;&#039;e, i&#039;&#039; se čtou měkce: [č] a [dž] (např. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039;ena&#039;&#039; [čéna] - večeře, &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;g&#039;&#039;&#039;elato&#039;&#039; [dželáto] - zmrzlina).<br /> ** Pro zachování tvrdé výslovnosti [k], [g] před &#039;&#039;e, i&#039;&#039; se vkládá písmeno &#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039;: &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;ch&#039;&#039;&#039;e&#039;&#039; [ke] (co), &#039;&#039;mar&#039;&#039;&#039;gh&#039;&#039;&#039;erita&#039;&#039; [margeríta].<br /> * &#039;&#039;&#039;SC&#039;&#039;&#039;: Podobně jako u &#039;c&#039;, výslovnost závisí na následující samohlásce.<br /> ** Před &#039;&#039;a, o, u&#039;&#039; se čte [sk] (např. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;sc&#039;&#039;&#039;atola&#039;&#039; [skátola] - krabice).<br /> ** Před &#039;&#039;e, i&#039;&#039; se čte [š] (např. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;sc&#039;&#039;&#039;ena&#039;&#039; [šéna] - scéna).<br /> * &#039;&#039;&#039;GN&#039;&#039;&#039; a &#039;&#039;&#039;GLI&#039;&#039;&#039;:<br /> ** &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;Gn&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako české [ň] (např. &#039;&#039;ba&#039;&#039;&#039;gn&#039;&#039;&#039;o&#039;&#039; [baňňo] - koupelna).<br /> ** &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;Gli&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; se vyslovuje jako měkké [ľ] následované [i], podobně jako slovenské &#039;ľ&#039; (např. &#039;&#039;fi&#039;&#039;&#039;gli&#039;&#039;&#039;o&#039;&#039; [fíľľo] - syn).<br /> * &#039;&#039;&#039;H&#039;&#039;&#039;: Písmeno &#039;h&#039; se na začátku slov nikdy nevyslovuje (např. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;h&#039;&#039;&#039;otel&#039;&#039; [otél]), slouží pouze k ovlivnění výslovnosti &#039;c&#039; a &#039;g&#039; nebo v časování slovesa &#039;&#039;avere&#039;&#039; (mít).&lt;ref&gt;https://www.italieprovsechny.cz/vyslovnost-a-prizvuk-v-italstine-pronuncia-e-accento/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Z&#039;&#039;&#039;: Může se číst jako [c] (&#039;&#039;gra&#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039;ie&#039;&#039; [grácje]) nebo jako [dz] (&#039;&#039;&#039;&#039;&#039;z&#039;&#039;&#039;ero&#039;&#039; [dzero]).<br /> * &#039;&#039;&#039;Zdvojené souhlásky&#039;&#039;&#039;: Velmi důležitým prvkem italštiny jsou zdvojené souhlásky (&#039;&#039;doppie&#039;&#039;), které se musí vyslovovat zřetelně a s důrazem (prodlouženě). Změna délky souhlásky může změnit význam slova. Příklad: &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039;aro&#039;&#039; (drahý) vs. &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;c&#039;&#039;&#039;arro&#039;&#039; (vůz, kára).<br /> <br /> == 📖 Gramatika ==<br /> Italská gramatika je v mnoha ohledech typická pro románské jazyky. Je flektivní, což znamená, že tvar slov se mění (ohýbá) podle jejich funkce ve větě.<br /> <br /> === Podstatná jména a členy ===<br /> Italština rozlišuje dva gramatické rody: mužský (&#039;&#039;maschile&#039;&#039;) a ženský (&#039;&#039;femminile&#039;&#039;). Střední rod z latiny zanikl. Rod podstatného jména lze obvykle poznat podle koncovky v jednotném čísle:<br /> * Podstatná jména končící na &#039;&#039;&#039;-o&#039;&#039;&#039; jsou zpravidla mužského rodu (např. &#039;&#039;il libr&#039;&#039;&#039;o&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; - kniha).<br /> * Podstatná jména končící na &#039;&#039;&#039;-a&#039;&#039;&#039; jsou zpravidla ženského rodu (např. &#039;&#039;la cas&#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; - dům).<br /> * Podstatná jména končící na &#039;&#039;&#039;-e&#039;&#039;&#039; mohou být obou rodů (např. &#039;&#039;il ristorant&#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; - restaurace, &#039;&#039;la stazion&#039;&#039;&#039;e&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; - nádraží).<br /> <br /> Klíčovým prvkem jsou &#039;&#039;&#039;členy&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;articoli&#039;&#039;), které v češtině neexistují a stojí před podstatným jménem. Rozlišují se členy &#039;&#039;&#039;určité&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;determinativi&#039;&#039; - &#039;&#039;il, lo, la, i, gli, le&#039;&#039;) a &#039;&#039;&#039;neurčité&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;indeterminativi&#039;&#039; - &#039;&#039;un, uno, una&#039;&#039;). Jejich použití závisí na rodu, čísle a počáteční hlásce podstatného jména.<br /> <br /> === Přídavná jména ===<br /> Přídavná jména (&#039;&#039;aggettivi&#039;&#039;) se musí shodovat v rodě a čísle s podstatným jménem, které rozvíjejí. Obvykle stojí za podstatným jménem (např. &#039;&#039;una macchina ross&#039;&#039;&#039;a&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; - červené auto).<br /> <br /> === Slovesa ===<br /> Italská slovesa (&#039;&#039;verbi&#039;&#039;) mají složitý systém časování. Pravidelná slovesa se v infinitivu dělí do tří tříd podle zakončení: &#039;&#039;&#039;-are&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;parlare&#039;&#039; - mluvit), &#039;&#039;&#039;-ere&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;credere&#039;&#039; - věřit) a &#039;&#039;&#039;-ire&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;dormire&#039;&#039; - spát). Kromě toho existuje mnoho nepravidelných sloves, včetně nejdůležitějších pomocných sloves &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;essere&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; (být) a &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;avere&#039;&#039;&#039;&#039;&#039; (mít), která slouží k tvorbě složených časů.<br /> <br /> Italština rozlišuje několik slovesných způsobů:<br /> * &#039;&#039;&#039;Oznamovací&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;indicativo&#039;&#039;): Vyjadřuje reálné děje v různých časech (přítomný, budoucí, minulé).<br /> * &#039;&#039;&#039;Konjunktiv&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;congiuntivo&#039;&#039;): Velmi frekventovaný způsob, který nemá v češtině přímý ekvivalent. Používá se ve vedlejších větách k vyjádření subjektivních postojů, jako jsou přání, pochybnosti, názory nebo emoce (např. &#039;&#039;Credo che &#039;&#039;&#039;sia&#039;&#039;&#039; vero.&#039;&#039; - Myslím, že je to pravda). Má čtyři vlastní časy.<br /> * &#039;&#039;&#039;Podmiňovací&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;condizionale&#039;&#039;): Používá se pro vyjádření přání nebo zdvořilé žádosti (např. &#039;&#039;Vorrei un caffè.&#039;&#039; - Chtěl bych kávu).<br /> * &#039;&#039;&#039;Rozkazovací&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;imperativo&#039;&#039;): Slouží k vyjádření příkazů a pokynů.<br /> <br /> === Stavba věty ===<br /> Základní slovosled je &#039;&#039;&#039;SVO&#039;&#039;&#039; (podmět - přísudek - předmět), podobně jako v češtině. Italština je však &quot;pro-drop&quot; jazyk, což znamená, že osobní zájmena v podmětu se běžně vynechávají, protože osoba je zřejmá z tvaru slovesa (např. místo &#039;&#039;&#039;&#039;&#039;io&#039;&#039;&#039; parlo&#039;&#039; se říká jen &#039;&#039;parlo&#039;&#039; - mluvím).<br /> <br /> == 📙 Slovní zásoba a vlivy ==<br /> Převážná většina italské slovní zásoby pochází z [[latina|latiny]].&lt;ref name=&quot;wiki_it&quot;&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt; Během historického vývoje však italština přijala i slova z jiných jazyků. Některé latinské kořeny byly nahrazeny slovy germánského původu, například latinské &#039;&#039;bellum&#039;&#039; (válka) bylo nahrazeno gótským slovem &#039;&#039;guerra&#039;&#039;.&lt;ref name=&quot;wiki_it&quot;/&gt; V menší míře lze nalézt také vlivy [[arabština|arabštiny]] (zejména ve sicilském dialektu), [[francouzština|francouzštiny]] a [[španělština|španělštiny]].&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Ital%C5%A1tina&lt;/ref&gt;&lt;ref&gt;https://jazyky.com/italstina-a-jeji-historie-kultura-a-mnohem-vice/&lt;/ref&gt; V moderní době, podobně jako mnoho jiných jazyků, přejímá italština velké množství slov z [[angličtina|angličtiny]], zejména v oblasti technologie, sportu a byznysu (např. &#039;&#039;il computer&#039;&#039;, &#039;&#039;lo sport&#039;&#039;, &#039;&#039;il marketing&#039;&#039;).<br /> <br /> Regulátorem spisovné italštiny je &#039;&#039;&#039;[[Accademia della Crusca]]&#039;&#039;&#039;, založená ve Florencii v roce 1583.&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Accademia_della_Crusca&lt;/ref&gt; Je to nejstarší lingvistická akademie na světě, jejímž cílem bylo &quot;oddělit mouku (čistý jazyk) od otrub (chyb a nečistot)&quot;. V roce 1612 vydala první velký slovník italštiny, &#039;&#039;Vocabolario degli Accademici della Crusca&#039;&#039;, který se stal vzorem pro lexikografické práce v dalších evropských jazycích.&lt;ref&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Accademia_della_Crusca&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == 🗣️ Dialekty ==<br /> Itálie je jazykově velmi rozmanitá a kromě standardní italštiny zde existuje velké množství regionálních jazyků a dialektů (&#039;&#039;dialetti&#039;&#039;).&lt;ref&gt;https://www.italstina-s-martinou.cz/blog/italske-dialekty-jak-se-domluvit-v-ruznych-koutech-italie/&lt;/ref&gt; Je důležité rozlišovat mezi dialekty italštiny (regionální varianty spisovného jazyka s odlišným přízvukem a několika lokálními slovy) a samostatnými románskými jazyky, které se vyvíjely z latiny nezávisle na toskánštině.&lt;ref&gt;https://www.jazyky-italie.cz/clanky/dialekty-a-jazyky-italie-i/&lt;/ref&gt; Některé z těchto jazyků, jako [[sardinština]] nebo [[furlanština]], jsou oficiálně uznány jako menšinové jazyky.&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Jazyky_It%C3%A1lie&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Rozdíly mezi dialekty mohou být tak velké, že mluvčí ze vzdálených regionů si navzájem nerozumí.&lt;ref&gt;https://www.italstina-s-martinou.cz/blog/italske-dialekty-jak-se-domluvit-v-ruznych-koutech-italie/&lt;/ref&gt; V běžné neformální komunikaci mnoho Italů stále používá místní dialekt, zatímco standardní italština slouží jako společný jazyk pro celou zemi.&lt;ref&gt;https://www.profi-prekladatel.cz/magazin/jaky-puvod-ma-italstina/&lt;/ref&gt; Mezi nejznámější a nejvýraznější dialekty/jazyky patří:<br /> * &#039;&#039;&#039;Neapolština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;napoletano&#039;&#039;): Melodický jazyk Kampánie, známý z mnoha písní (např. &#039;&#039;O sole mio&#039;&#039;).&lt;ref&gt;https://www.italstina-s-martinou.cz/blog/italske-dialekty-jak-se-domluvit-v-ruznych-koutech-italie/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Sicilština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;siciliano&#039;&#039;): Jazyk s vlivy řečtiny, arabštiny a španělštiny.&lt;ref&gt;https://www.italstina-s-martinou.cz/blog/italske-dialekty-jak-se-domluvit-v-ruznych-koutech-italie/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Benátština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;vèneto&#039;&#039;): Mluví se jí v regionu Benátsko.<br /> * &#039;&#039;&#039;Lombardština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;lombardo&#039;&#039;): Jazyk Lombardie, používaný v okolí Milána.<br /> * &#039;&#039;&#039;Sardinština&#039;&#039;&#039; (&#039;&#039;sardu&#039;&#039;): Považována za nejkonzervativnější románský jazyk, který si zachoval mnoho archaických prvků z latiny.&lt;ref&gt;https://jazyky.com/italstina-a-jeji-historie-kultura-a-mnohem-vice/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ✨ Kulturní vliv ==<br /> Italština je často vnímána jako jazyk umění a kultury, a to díky obrovskému přínosu Itálie světovému dědictví. Její vliv je patrný v mnoha oblastech:&lt;ref&gt;https://www.skrivanek.cz/cs/blog/italstina-zakladni-informace-zajimavosti/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Hudba:&#039;&#039;&#039; Od období renesance a baroka se italština stala mezinárodním jazykem klasické hudby.&lt;ref&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Hudebn%C3%AD_terminologie&lt;/ref&gt; Hudební termíny jako &#039;&#039;[[adagio]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[allegro]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[crescendo]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[forte]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[piano]]&#039;&#039; nebo názvy jako &#039;&#039;[[opera]]&#039;&#039;, &#039;&#039;sonáta&#039;&#039; a &#039;&#039;koncert&#039;&#039; se používají po celém světě.&lt;ref&gt;https://www.profiprekladatel.cz/magazin/italska-slova-v-hudbe/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Gastronomie:&#039;&#039;&#039; Italská kuchyně je jednou z nejpopulárnějších na světě a mnoho jejích názvů se stalo mezinárodními: &#039;&#039;[[pizza]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[pasta]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[spaghetti]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[lasagne]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[espresso]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[cappuccino]]&#039;&#039;, &#039;&#039;[[tiramisu]]&#039;&#039; a mnoho dalších.<br /> * &#039;&#039;&#039;Umění a architektura:&#039;&#039;&#039; Termíny jako &#039;&#039;freska&#039;&#039;, &#039;&#039;sgrafito&#039;&#039;, &#039;&#039;chiaroscuro&#039;&#039; (šerosvit) nebo &#039;&#039;belvedere&#039;&#039; pocházejí z italštiny.<br /> * &#039;&#039;&#039;Móda a design:&#039;&#039;&#039; Itálie je světovou velmocí v módě, což dokládají značky jako Gucci, Prada, Versace nebo Armani.<br /> * &#039;&#039;&#039;Finance:&#039;&#039;&#039; Slova jako &#039;&#039;banka&#039;&#039; (z italského &#039;&#039;banca&#039;&#039; - lavice, na které první bankéři prováděli své transakce) nebo &#039;&#039;bankrot&#039;&#039; (z &#039;&#039;banca rotta&#039;&#039; - zlomená lavice) mají původ v italštině.&lt;ref&gt;https://www.jazykovykoutek.cz/deset-slov-ktera-dala-cestine-italstina/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Díky své melodičnosti a kulturnímu bohatství, které reprezentuje, patří italština mezi nejstudovanější jazyky na světě, a to často nikoli z praktických či obchodních, ale z čistě osobních a kulturních důvodů.&lt;ref&gt;https://plus.rozhlas.cz/veronika-lefrancois-proc-patri-italstina-mezi-jazyky-ktere-se-ve-svete-nejvic-6500531&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == 👶 Pro laiky ==<br /> Představte si italštinu jako přímého potomka staré latiny, jazyka Římanů. Je to jako by latina měla několik dětí (španělštinu, francouzštinu, portugalštinu atd.) a italština by byla ta, která zůstala doma a nejvíce se podobá své matce.<br /> <br /> Charakteristickým znakem italštiny je její &quot;zpěvnost&quot;. Je to proto, že má hodně samohlásek a slova často končí právě na samohlásku, což vytváří plynulý a melodický zvuk. Výslovnost je pro Čechy docela snadná, protože se většinou čte tak, jak se píše. Důležité je dávat si pozor na zdvojené souhlásky, které je třeba vyslovit důrazněji (například &quot;pappa&quot; - kaše, zní jinak než &quot;papa&quot; - papež).<br /> <br /> V Itálii má skoro každý region svůj vlastní jazyk neboli dialekt. Některé jsou tak odlišné, že si Ital ze severu s Italem z jihu v jejich rodných dialektech vůbec nemusí rozumět. Proto mají všichni společnou spisovnou italštinu, kterou se učí ve škole a kterou slyšíte v televizi.<br /> <br /> Italština dala světu spoustu slov, která používáme každý den, aniž bychom si to uvědomovali – hlavně v hudbě (&#039;&#039;piano, forte, opera&#039;&#039;) a v jídle (&#039;&#039;pizza, spaghetti, salám&#039;&#039;). Učit se italsky je jako otevírat dveře do světa umění, dobrého jídla a historie.<br /> <br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Italstina}}<br /> [[Kategorie:Románské jazyky]]<br /> [[Kategorie:Jazyky Itálie]]<br /> [[Kategorie:Jazyky Švýcarska]]<br /> [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]</div>

Filmedy