Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Dopravní stavba | název = I. P. Pavlova | obrázek = | typ = Stanice metra | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městská_část = Praha 2 | katastrální_území = Nové Město, Vinohrady | dopravce = Dopravní podnik hl. m. Prahy | síť = Pražské metro | linka = Linka C | otevření = 9. května 1974 | původní_název…“

2026-07-08T02:51:33Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Dopravní stavba | název = I. P. Pavlova | obrázek = | typ = Stanice metra | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městská_část = Praha 2 | katastrální_území = Nové Město, Vinohrady | dopravce = Dopravní podnik hl. m. Prahy | síť = Pražské metro | linka = Linka C | otevření = 9. května 1974 | původní_název…“

Nová stránka

{{Infobox Dopravní stavba
| název = I. P. Pavlova
| obrázek =
| typ = Stanice metra
| země = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| městská_část = [[Praha 2]]
| katastrální_území = [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]
| dopravce = [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
| síť = [[Metro v Praze|Pražské metro]]
| linka = [[Linka C (pražské metro)|Linka C]]
| otevření = 9. května 1974
| původní_název = I. P. Pavlova
| typ_stanice = Hloubená v otevřené jámě, sloupová
| hloubka = 19 m
| architekti = Otakar Maděra (Interprojekt Brno)
| bezbariérovost = Ano (kaskáda dvou výtahů)
| návazná_doprava = Páteřní tramvajové linky, denní a noční autobusy
| klíčové_objekty = Náměstí I. P. Pavlova, Tylovo náměstí, Severojižní magistrála, Lékařský dům
}}

'''I. P. Pavlova''' (v pražském sociolektu běžně a familiárně označovaná jako „Ípák“ či „Pavlák“) je z hlediska přepravních proudů jednou z absolutně nejvýznamnějších a nejvytíženějších stanic podzemní dráhy v hlavním městě [[Česko|České republiky]], v [[Praha|Praze]]. Nachází se na trase červené [[Linka C (pražské metro)|linky C]] a je historickou a nedílnou součástí vůbec prvního zprovozněného úseku pražského metra (tzv. úseku I.C). Stanice leží geograficky i katastrálně pod stejnojmenným náměstím přímo na rozhraní čtvrtí [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] a [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] na území městské části [[Praha 2]]. Podzemní prostory i uliční výstupy svírají křižovatky extrémně rušné Legerovy a Sokolské ulice (tvořící těleso dálniční [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrály]]) a Jugoslávské ulice. Provoz stanice plně zajišťuje městská společnost [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.]] v rámci tarifního systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]].

Z dlouhodobých analytických průzkumů Dopravního podniku vyplývá, že stanice I. P. Pavlova pravidelně obhajuje prvenství jako vůbec nejvytíženější nepřestupní stanice v celé síti pražského metra, přičemž v některých dekádách (např. kolem roku 2008 či 2015) jejími turnikety denně prošlo hodně přes 100 tisíc cestujících, čímž mnohdy překonávala i hlavní přestupní uzly. Tato enormní zátěž pramení z její excelentní pozice – funguje totiž jako primární a nejvýkonnější křižovatka mezi podzemní dráhou a centrální tramvajovou sítí.

Z historického hlediska se jedná o naprostý unikát. Stanice si jako jedna z mála pražských zastávek zachovala svůj původní název, pod nímž byla v roce 1974 otevřena, a to i navzdory tomu, že nese jméno ruského fyziologa Ivana Petroviče Pavlova, což v době po Sametové revoluci (1989) vedlo u jiných stanic k plošnému přejmenovávání. V období kolem roku 2026 navíc celé nadzemní okolí stanice, včetně Tylova náměstí a napojení na Vinohradskou ulici, prochází nejmasivnější stavební, dopravní a urbanistickou reorganizací v novodobých dějinách, jejímž cílem je propojit okolní zástavbu s novou tramvajovou tratí směřující k Muzeu a k Hlavnímu nádraží.

== 🗓 Současnost a dopravní reorganizace (2025–2026) ==

=== Výstavba nové tramvajové tratě k Muzeu ===
Období let 2025 a 2026 představovalo pro dopravní uzel I. P. Pavlova absolutní zkoušku logistických a inženýrských schopností města. V polovině června 2025 (konkrétně 14. června) zahájil Magistrát hl. m. Prahy prostřednictvím svých městských firem stavbu jedné z nejdůležitějších tramvajových spojnic novodobé historie – takzvané „TT Muzeum“ (Tramvajové tratě Muzeum). Cílem tohoto ambiciózního projektu v hodnotě stovek milionů [[Koruna česká|korun]] bylo po více než padesáti letech navrátit tramvajové koleje do horní části Václavského náměstí a propojit rušnou křižovatku I. P. Pavlova s Vinohradskou ulicí a Hlavním nádražím přímo přes prostor nad stanicí metra [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]].

Tento obří projekt si vyžádal tvrdá omezení pro cestující i motoristy. Od června 2025 byl na dlouhých dvacet měsíců (s předpokládaným koncem na jaře 2027) obousměrně přerušen provoz tramvají v kritickém úseku mezi I. P. Pavlova a Muzeem (v ulici Legerova a Vinohradská). Všechny projíždějící tramvajové linky (např. 11 a 13) musely být odkloněny a stanice I. P. Pavlova se stala dočasně zatíženou zátarasy a stavební technikou. Náhradní doprava v tomto úseku nebyla kvůli hustotě provozu na magistrále vůbec zavedena, což cestující nutilo využívat masivně pěší přesuny nebo jízdu metrem o jednu stanici.

=== Demolice a urbanistická revitalizace (2026) ===
Souběžně s výstavbou kolejí realizovala Technická správa komunikací (TSK) v těsném okolí stanice likvidaci dědictví ze sedmdesátých let. V létě 2025 a na jaře 2026 probíhala složitá a hlučná demolice mostní konstrukce (tzv. mostu X675) pod Legerovou ulicí. Tento betonový most o rozloze přes 600 metrů čtverečních zde byl vybudován v roce 1978 nad nikdy nedokončenými garážemi Federálního shromáždění a nyní tvořil zbytečnou překážku pro vedení nové tramvajové tratě.

Dalším obrovským zásahem do prostoru poblíž metra byla kompletní likvidace a transformace starého nevyužívaného a sociálně problematického podchodu P524 pod magistrálou. Místo temného a nebezpečného podchodu zde podle architektonické studie [[Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy|Institutu plánování a rozvoje]] (IPR) vzniklo moderní zázemí pro zahradníky a pracovníky technických služeb starajících se o okolní parkové úpravy. K tomu se v dubnu 2026 připojila rozsáhlá rekonstrukce přilehlého Tylova náměstí, při které docházelo k výměnám vodovodních řadů a k celkové modernizaci uličních povrchů.

=== Letní a podzimní výluky v metru ===
Vzhledem ke stáří úseku I.C musel [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik]] přistoupit během let 2025 a 2026 i ke kritickým zásahům přímo v podzemí. Kvůli výměnám původních zkorodovaných a stárnoucích dřevěných pražců za nové, vysoce odolné betonové pražce, zažívala stanice I. P. Pavlova opakované víkendové a prázdninové uzávěry. V červenci 2025 i v průběhu roku 2026 jezdilo metro pouze ve zkrácených úsecích, přičemž náměstí I. P. Pavlova se stávalo klíčovým terminálem pro nástup do náhradní autobusové dopravy (linky XC), která suplovala provoz směrem k Vltavské, respektive k Nádraží Holešovice. Z důvodu modernizace staničního zabezpečovacího zařízení docházelo k provozním omezením i v listopadu 2025 a na jaře 2026.

== ⏳ Historie a výstavba stanice ==

=== Změna koncepce a ideologické okolnosti ===
Podobně jako většina stanic na historicky prvním úseku I.C, i prostor I. P. Pavlova byl původně na přelomu 50. a 60. let 20. století plánován a projektován pro zcela jiný druh dopravy – takzvanou podpovrchovou tramvaj. Vláda však v roce 1967 (po tvrdých doporučeních a ideologických a technologických tlacích sovětských expertů) tento projekt ze dne na den zrušila a nařídila výstavbu klasického těžkého metra sovětského typu.

Projektování této klíčové stanice svěřil stát architektovi Otakaru Maděrovi a instituci Interprojekt Brno. Stanice musela být vzhledem ke své poloze pod jednou z nejvytíženějších křižovatek v Praze navržena tak, aby snesla obrovský tlak okolní zástavby i tíhu masivní povrchové dopravy. Zajímavostí je i její pojmenování. Původní zvažované návrhy pracovaly s kratším názvem „Náměstí Pavlova“, nicméně komunistické politbyro a schvalovací komise trvaly na formálním a plném uznání ruského lékaře a fyziologa, nositele Nobelovy ceny, Ivana Petroviče Pavlova. I přes pozdější celoměstskou snahu po roce 1989 odstranit ruské a sovětské názvy z pražského místopisu (kdy byly přejmenovány stanice Moskevská, Leninova či Sokolovská), název I. P. Pavlova ve městě zůstal zachován, protože šlo o světově uznávaného vědce bez přímých komunisticko-politických represivních konotací.

=== Konstrukce a otevření ===
Z inženýrského hlediska byla stanice budována takzvanou hloubenou metodou, tedy z povrchu, do obrovské otevřené stavební jámy. Oproti nedalekým stanicím na jihu byla ovšem jáma pro stanici I. P. Pavlova musela být vykopána podstatně hlouběji – střed nástupiště leží celých 19 metrů pod povrchem tehdejší ulice. Jáma byla během stavby staticky chráněna robustními pilotovými stěnami a masivními rozpěrnými mezistropy, což umožňovalo bezpečný výkop přímo mezi základy obytných domů.

Celková konstrukce stanice tvoří ohromný, čtyř až šestipodlažní monolitický železobetonový komplex. Samotný prostor pro vlaky tvoří pomyslné dno této stavby, zatímco nad ním byly postupně vybudovány podlaží ukrývající ohromných 101 technologických a služebních místností nezbytných pro chod dráhy (měnírny, vzduchotechnika). Unikátní raritou této stavby je, že do prostor přímo nad stropem stanice metra projektanti vložili čtyřpodlažní podzemní garáže (historicky spadající pod firmu Pragocar) s vjezdovou rampou vyvedenou do přilehlé Lublaňské ulice.

Veškeré stavební náklady tehdy spolykaly přes 160,8 milionu korun československých (Kčs). Stanice byla pro veřejnost slavnostně otevřena 9. května 1974 v den oslav 29. výročí osvobození [[Československo|Československa]].

== 🏛 Architektura a technické řešení ==

=== Design nástupiště a vnitřní uspořádání ===
Z estetického a funkčního hlediska patří stanice mezi takzvané hloubené sloupové stanice. Její vnitřní prostor o celkové délce 165 metrů podpírají dvě řady robustních sloupů. Tyto sloupy mají unikátní, šestiboký tvar (hexagonální profil), jenž je v celém pražském metru naprostou výjimkou. Zatímco stěny za kolejištěm pokrývají desky ze světlého, elegantního jugoslávského mramoru, samotné hexagonální sloupy byly na kontrast obloženy tmavým kamenem, což vytváří výraznou geometrickou perspektivu.

Nástupiště nabízí šířku přes 10,2 metru a strop ve výšce 3,5 metru. Z jeho střední a západní části vede vzhůru k povrchu trojice paralelních pohyblivých schodů (eskalátorů), které ústí do obrovského, pod ulicí roztahaného podzemního vestibulu.

=== Umělecká výzdoba a kulturní přesah ===
Stejně jako všechny stavby socialismu i stanice metra musely vyčlenit část rozpočtu (tzv. čtyřprocentní pravidlo) na zakomponování výtvarného umění. Stanice I. P. Pavlova disponuje několika velmi významnými artefakty, které přežily do 21. století.

Nejcennějším a nejvýznamnějším historickým prvkem je umístění kamenného reliéfu takzvaných heraldických lvů. Tyto historické reliéfy nebyly vytvořeny v 70. letech, ale pocházejí z původních starých Mariánských hradeb (konkrétně ze zaniklé Slepé nebo též Žitné brány), které kdysi Prahu obklopovaly a jež byly zbourány v 19. století. Do stěn stanice metra je při její výstavbě po pečlivém zrestaurování (které vedli umělci J. Vitvar a A. Viškovská) napevno zakomponovali.

V roce 2011 se stanice dočkala moderního uměleckého oživení. V rozsáhlém a ponurém podchodu přímo u výstupu směrem k Lékařskému domu byla instalována obrovská, velkoformátová nástěnná ilustrace. Její autorkou je výtvarnice Kateřina Bažantová. Komiksový a vysoce stylizovaný mural zobrazuje dynamiku a shon cestujících ve stanici a od svého odhalení tvoří vysoce fotografovaný a oblíbený prvek, jenž výrazně zjemňuje typickou studenou a mramorovou estetiku normalizačního metra.

== ♿ Bezbariérovost a technologická revoluce (2015) ==
Z obrovské hloubky stanice (19 metrů) a extrémní urbanistické zástavby na povrchu vyplynul jeden z největších inženýrských problémů pražského metra – absence jakéhokoliv bezbariérového výtahu pro vozíčkáře a matky s kočárky. Tento stav přetrvával dlouhých 41 let, od otevření stanice v roce 1974 až do roku 2015.

Jelikož nebylo možné vyhloubit svislou šachtu přímo z uličního chodníku nebo náměstí (kvůli obrovské hustotě povrchových tramvajových kolejí a dálniční magistrály), musel [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hl. m. Prahy]] sáhnout ke zcela unikátnímu a vysoce nákladnému architektonickému kompromisu. Namísto jednoho přímého výtahu byla vyprojektována kaskáda dvou na sebe navazujících a výškově přesazených výtahových šachet (systém takzvaných přestupních výtahů).

Projekt za necelých 65 milionů korun (přičemž 44 milionů pokryla dotace ze strukturálních fondů [[Evropská unie|Evropské unie]]) byl slavnostně uveden do provozu 31. srpna 2015. Funguje následujícím způsobem: Cestující s omezenou pohyblivostí na povrchu nenastoupí do výtahu na náměstí, ale musí vejít přímo do přízemí starého činžovního domu na adrese Legerova č. p. 357/50. Zde vstoupí do prvního velkokapacitního osobního výtahu (evidenční číslo 443 s nosností 1 000 kg), který ho sveze zhruba 7,3 metru hluboko do zcela nové podzemní propojovací chodby. Touto chodbou cestující přejede pod vozovkou několik desítek metrů k druhé výtahové šachtě (výtah ev. č. 444, taktéž s nosností 1 000 kg a prosklenou stěnou), která ho následně spustí dalších 10,7 metru přímo doprostřed peronu na nástupišti linky C. Celková délka těchto výtahových šachet se blíží k dvaceti metrům a díky jejich instalaci se stanice I. P. Pavlova natrvalo zařadila mezi plně bezbariérové dopravní uzly.

== 🚇 Dopravní význam a podpovrchový vestibul ==
Samotný podzemní prostor kolem eskalátorů ústí do rozsáhlého rozlehlého vestibulu, který plní funkci jednoho z nejdůležitějších podchodů pro chodce v centru Prahy, jelikož přejít přes magistrálu po povrchu je kvůli autům extrémně obtížné a životu nebezpečné. Podchod (vestibul) má celkem pět uličních výstupů, které ústí do křížení Jugoslávské, Legerovy a Sokolské ulice a přímo na Tylovo náměstí.

Dopravní síla stanice nespočívá pouze v podzemí, ale v masivním přestupním napojení nahoře. Zastávky tramvají I. P. Pavlova, nacházející se podél náměstí a v přilehlých ulicích, figurují jako křižovatka páteřních celoměstských tramvajových linek (mezi které tradičně patří velmi frekventované linky číslo 4, 10, 11, 16 a legendární linka 22 spojující [[Pražský hrad]] s [[Vršovice (Praha)|Vršovicemi]]). Během běžného pracovního dne projdou tímto tramvajovo-metrovým přestupem statisíce cestujících, což v praxi často znamená situace, kdy se dav valící se z přijíždějící tramvaje doslova vlije do otvorů metra.

Navíc je stanice naprosto ústředním a výchozím terminálem pro noční život města. Ve chvíli, kdy o půlnoci zavře provoz metra i denních tramvají, slouží náměstí I. P. Pavlova (vedle zastávky [[Karlovo náměstí (stanice metra)|Karlovo náměstí]] a Lazarská) jako hlavní uzel pro noční autobusové linky (typicky spoje 904, 905, 910 či 911), které odtud svážejí obyvatele do nejokrajovějších částí pražských obvodů (na [[Jižní Město]], do Písnice či Hostivaře). Nechybí zde ani menší terminál pro denní midibusovou linku propojující Všeobecnou fakultní nemocnici a okolní zdravotnická zařízení (tzv. Lékařský dům).

== 📈 Statistiky a historické tabulky ==
V této encyklopedické sekci je k dispozici nezkrácený a faktograficky zcela ucelený přehled klíčových technických a historických atributů spojených se stanicí I. P. Pavlova a prvním úsekem podzemní dráhy.

=== Technické a architektonické parametry stanice ===
Základní technická a statická fakta o konstrukci stanice, postihující inženýrskou náročnost této stavby.

{| class="wikitable"
|-
! Parametr !! Hodnota a technická specifikace
|-
| Konstrukční typ stanice || Hloubená (z otevřené jámy zajištěné pilotami), monolitická rámová struktura, sloupová
|-
| Hloubka nástupiště pod povrchem || 19,0 metrů (nejhlubší stanice na vůbec prvním úseku I.C)
|-
| Celková délka stanice || 165 metrů
|-
| Šířka a výška nástupiště || Šířka 10,2 m, výška 3,5 metru
|-
| Obestavěný podzemní prostor || 75 600 metrů krychlových
|-
| Zázemí a technologie || Celkem 101 technologických a provozních místností rozložených do tří podlaží nad nástupištěm
|-
| Unikátní vedlejší prostory || Čtyřpodlažní podzemní garáže vklíněné do konstrukce přímo nad stanicí (vjezd z Lublaňské ulice)
|-
| Obklad stěn za kolejištěm || Desky z bílého a šedého jugoslávského mramoru
|-
| Celkové stavební náklady na vznik || 160,8 milionů Kčs (korun československých) v cenách 70. let
|-
| Bezbariérovost || Systém dvou na sebe navazujících výtahů (vyústěných do domu v Legerově ulici), otevřeno 31. srpna 2015
|}

=== Stanice úseku I.C (Historicky první úsek metra) ===
I. P. Pavlova tvoří samotný středobod prvního zprovozněného úseku metra, po kterém projeli v roce 1974 první cestující. Následující tabulka uvádí chronologický přehled všech devíti stanic tohoto úseku směrem ze severu (od centra) na jih, včetně jejich tehdejších původních komunistických názvů platných od roku 1974 do února roku 1990.

{| class="wikitable"
|-
! Současný název stanice !! Dřívější název (do února 1990) !! Specifikum a význam
|-
| [[Florenc (stanice metra)|Florenc]] || Sokolovská || Výchozí úvraťová stanice na severu, později křižovatka s linkou B
|-
| [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží]] || Hlavní nádraží || Klíčový uzel železnice se zcela unikátními bočními nástupišti
|-
| [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]] || Muzeum || Václavské náměstí, hlavní křižovatka s linkou A
|-
| '''I. P. Pavlova''' || '''I. P. Pavlova''' || '''Nepřestupní stanice s absolutně nejvyšším počtem cestujících v síti'''
|-
| [[Vyšehrad (stanice metra)|Vyšehrad]] || Gottwaldova || Nadzemní stanice vložená přímo do konstrukce Nuselského mostu
|-
| [[Pražského povstání (stanice metra)|Pražského povstání]] || Pražského povstání || Výchozí a rozřaďovací bod pro nuselskou a pankráckou pláň
|-
| [[Pankrác (stanice metra)|Pankrác]] || Mládežnická || Moderní byznysové centrum, křižovatka s budovanou modrou linkou D
|-
| [[Budějovická (stanice metra)|Budějovická]] || Budějovická || Terminál a shromaždiště pro autobusy obsluhující sídliště z jihu
|-
| [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] || Kačerov || Původní jižní koncová stanice s přímou odbočkou do hlavního depa
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když cestujete pražským metrem, obvykle vám to připadá jako naprostá samozřejmost. Seběhnete po schodech, pípnete lístkem a jedete. Avšak to, co se inženýrům a dělníkům podařilo při výstavbě stanice I. P. Pavlova v 70. letech, byl malý stavitelský zázrak. Oproti hlubokým stanicím na trase A (třeba Náměstí Míru, která se vrtala ve tmě stroji hluboko ve skále jako malý tunel), byla I. P. Pavlova stavěna takzvanou hloubenou metodou. To znamená, že stavbaři přišli na jednu z nejrušnějších křižovatek v zemi, vybagrovali obří, 19 metrů hluboký kráter velký jako panelák přímo uprostřed ulice mezi běžnými obytnými domy. Do této díry nalili z betonu obrovskou šestipatrovou budovu. A místo toho, aby ty patra nad metrem zasypali hlínou, chytře z nich udělali strojovny větrání a do nejvyšších pater vtěsnali obrovské podzemní garáže pro obyvatele ulice. Nakonec to celé přikryli dekou z betonu a asfaltu, takže dnes pod auty jedoucími na magistrále stojí neviditelný podzemní "obchoďák plný aut a metra".

Druhým unikátem, se kterým se zde setkáte, pokud jedete s kočárkem nebo na invalidním vozíku, jsou výtahy. Stanice se totiž otevřela v roce 1974 a v dobách komunismu se na vozíčkáře příliš ohledy nebraly. Nebyl tu tak absolutně žádný výtah po celých 41 let! V roce 2015 se město konečně rozhodlo to napravit. Jenže narazili na obrovský problém. Nemohli prostě vyvrtat přímou díru ze silnice na náměstí dolů na nástupiště, protože v cestě stály ony obří trubky, garáže a desítky tramvajových kolejí na povrchu. Vymysleli tak geniální a strašně drahou kličku. Město odkoupilo přízemí jednoho starého, naprosto běžného činžáku (domu, kde normálně bydlí lidé) stojícího opodál v Legerově ulici. Výtah tak začíná v obyčejných dveřích z ulice, sveze lidi pod zem do nově vykopané „tajné“ chodby, tou chodbou popojedou pod zemí pod magistrálou stranou k druhému výtahu, a teprve ten je pošle až k vlakům metra. Jde o naprostou raritu, jak skvěle, byť krkolomně, se dá obelstít stará a nepoddajná architektura.

== Zdroje ==
* [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy - Oficiální data o bezbariérovosti a dlouhodobých výlukách]
* [https://pid.cz Pražská integrovaná doprava - Detailní plány změn a budování TT Muzeum 2025/2026]
* [https://metroweb.cz Metroweb.cz - Architektonická a historická databáze pražského metra]
* [https://pamatkovykatalog.cz Památkový Katalog - Informace o kulturních a historických uměleckých dílech v dopravě]
* [https://tsk-praha.cz Technická správa komunikací hl. m. Prahy - Databáze staveb a demolicí na magistrále]
* [https://vozejkmap.cz VozejkMap.cz - Navigace a technologické specifikace pro bezbariérové cestování]

{{DEFAULTSORT:I P Pavlova (stanice metra)}}
[[Kategorie:Stanice metra v Praze]]
[[Kategorie:Linka C (pražské metro)]]
[[Kategorie:Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
[[Kategorie:Praha 2]]
[[Kategorie:Nové Město (Praha)]]
[[Kategorie:Vinohrady (Praha)]]
[[Kategorie:Dopravní uzly]]
[[Kategorie:Podzemní stavby v Česku]]
[[Kategorie:Stavby dokončené v roce 1974]]
[[Kategorie:Architektura 70. let 20. století v Česku]]
[[Kategorie:Bezbariérové stanice metra v Praze]]
[[Kategorie:Založeno v roce 1974]]
[[Kategorie:Doprava v Praze 2]]
[[Kategorie:Místopis Prahy]]
[[Kategorie:Umění ve veřejném prostoru v Praze]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

I. P. Pavlova (stanice metra) - Historie editací