<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie</id>
	<title>Hmotnostní spektrometrie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T21:33:50Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=22830&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=22830&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:28:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:28&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⚙️ Moderní vývoj ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⚙️ Moderní vývoj ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;40. léta:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;40. léta:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;50. léta:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;50. léta:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;60. léta:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;60. léta:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;80. léta:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vývoj &quot;měkkých&quot; ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;80. léta:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vývoj &quot;měkkých&quot; ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Po roce 2000:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Po roce 2000:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l38&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvrdé ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvrdé ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Elektronová ionizace (EI):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Elektronová ionizace (EI):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měkké ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měkké ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Elektrosprejová ionizace (ESI):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Elektrosprejová ionizace (ESI):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Chemická ionizace (CI):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Chemická ionizace (CI):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 2. Hmotnostní analýza ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 2. Hmotnostní analýza ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=21097&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=21097&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:10:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Iontový zdroj:&#039;&#039;&#039; Převede molekuly vzorku na plynné ionty. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Iontový zdroj:&#039;&#039;&#039; Převede molekuly vzorku na plynné ionty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Hmotnostní analyzátor:&#039;&#039;&#039; Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (&#039;&#039;m/z&#039;&#039;). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Hmotnostní analyzátor:&#039;&#039;&#039; Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (&#039;&#039;m/z&#039;&#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Detektor:&#039;&#039;&#039; Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu &#039;&#039;m/z&#039;&#039; a převede tento signál na hmotnostní spektrum. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Detektor:&#039;&#039;&#039; Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu &#039;&#039;m/z&#039;&#039; a převede tento signál na hmotnostní spektrum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Ionizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Ionizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=20983&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=20983&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:44:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Princip metody ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;#   &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Iontový zdroj:&#039;&#039;&#039; Převede molekuly vzorku na plynné ionty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Iontový zdroj:&#039;&#039;&#039; Převede molekuly vzorku na plynné ionty. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;#   &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Hmotnostní analyzátor:&#039;&#039;&#039; Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (&#039;&#039;m/z&#039;&#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Hmotnostní analyzátor:&#039;&#039;&#039; Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (&#039;&#039;m/z&#039;&#039;). &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;#   &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Detektor:&#039;&#039;&#039; Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu &#039;&#039;m/z&#039;&#039; a převede tento signál na hmotnostní spektrum.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Detektor:&#039;&#039;&#039; Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu &#039;&#039;m/z&#039;&#039; a převede tento signál na hmotnostní spektrum. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Ionizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Ionizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=18571&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hmotnostn%C3%AD_spektrometrie&amp;diff=18571&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-25T06:32:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědecká metoda&lt;br /&gt;
| název = Hmotnostní spektrometrie&lt;br /&gt;
| obrázek = Mass-spectrometry-TOF.png&lt;br /&gt;
| popisek = Schéma principu hmotnostního spektrometru typu TOF (Time-of-Flight)&lt;br /&gt;
| obor = [[Analytická chemie]], [[fyzika]], [[biochemie]]&lt;br /&gt;
| princip = Měření poměru hmotnosti a náboje (m/z) ionizovaných částic&lt;br /&gt;
| využití = Identifikace a kvantifikace chemických látek, strukturní analýza molekul, izotopová analýza&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[Joseph John Thomson]] (základní principy)&lt;br /&gt;
| rok = konec 19. a začátek 20. století&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hmotnostní spektrometrie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (často zkracováno jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;MS&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; z anglického &amp;#039;&amp;#039;Mass Spectrometry&amp;#039;&amp;#039;) je vysoce citlivá a přesná [[analytická chemie|analytická technika]], která slouží k měření poměru hmotnosti a náboje (&amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;) iontů. Výsledkem měření je hmotnostní spektrum, které zobrazuje relativní zastoupení (intenzitu) detekovaných iontů v závislosti na jejich &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039; poměru. Tato metoda umožňuje určit [[molekulová hmotnost|molekulovou hmotnost]] a [[chemický vzorec|chemický vzorec]] analyzované látky, identifikovat neznámé sloučeniny, stanovit jejich koncentraci a objasnit jejich [[chemická struktura|chemickou strukturu]]. Díky své univerzálnosti a citlivosti našla hmotnostní spektrometrie uplatnění v širokém spektru vědních oborů, od [[chemie]] a [[biologie]] přes [[medicína|medicínu]] a [[farmacie|farmacii]] až po [[geologie|geologii]] a [[vědy o životním prostředí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Kořeny hmotnostní spektrometrie sahají na konec 19. století, kdy se vědci zabývali studiem katodových a kanálových paprsků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Průkopnické objevy ===&lt;br /&gt;
Za otce hmotnostní spektrometrie je považován britský fyzik [[Joseph John Thomson]], který v roce 1897 objevil [[elektron]] a jako první změřil poměr jeho náboje k hmotnosti. V roce 1912 se svým asistentem [[Francis William Aston|Francisem Williamem Astonem]] zkonstruoval první přístroj, který nazval parabolický spektrograf. Tento přístroj dokázal odklánět svazek iontů v elektrickém a magnetickém poli a zaznamenávat jejich dráhy na fotografickou desku. Pomocí tohoto zařízení Thomson prokázal existenci [[izotop]]ů u neradioaktivního prvku, konkrétně [[neon]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis W. Aston, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] za rok 1922, Thomsonův přístroj výrazně vylepšil a zkonstruoval první skutečný hmotnostní spektrograf s vyšším rozlišením. S jeho pomocí přesně změřil hmotnosti izotopů mnoha prvků a formuloval tzv. pravidlo celých čísel, které říká, že atomové hmotnosti izotopů jsou přibližně celočíselnými násobky hmotnosti [[proton]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚙️ Moderní vývoj ===&lt;br /&gt;
Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:&lt;br /&gt;
*   **40. léta:** Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.&lt;br /&gt;
*   **50. léta:** Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).&lt;br /&gt;
*   **60. léta:** Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.&lt;br /&gt;
*   **80. léta:** Vývoj &amp;quot;měkkých&amp;quot; ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.&lt;br /&gt;
*   **Po roce 2000:** Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Princip metody ==&lt;br /&gt;
Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:&lt;br /&gt;
#   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Iontový zdroj:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Převede molekuly vzorku na plynné ionty.&lt;br /&gt;
#   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hmotnostní analyzátor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (&amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
#   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Detektor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039; a převede tento signál na hmotnostní spektrum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Ionizace ===&lt;br /&gt;
Ionizace je klíčovým krokem, při kterém jsou z neutrálních molekul analytu vytvořeny ionty. Volba ionizační techniky závisí na povaze vzorku (těkavost, polarita, termální stabilita) a požadované informaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvrdé ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.&lt;br /&gt;
    *   **Elektronová ionizace (EI):** Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měkké ionizační techniky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.&lt;br /&gt;
    *   **Elektrosprejová ionizace (ESI):** Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.&lt;br /&gt;
    *   **Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI):** Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.&lt;br /&gt;
    *   **Chemická ionizace (CI):** Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Hmotnostní analýza ===&lt;br /&gt;
Hmotnostní analyzátor je srdcem spektrometru. Jeho úkolem je &amp;quot;zvážit&amp;quot; ionty, tedy oddělit je na základě jejich poměru &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kvadrupólový analyzátor (Q):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Skládá se ze čtyř paralelních tyčí, na které je přivedeno kombinované stejnosměrné a střídavé elektrické pole. Pro dané nastavení pole mohou analyzátorem projít pouze ionty o specifickém &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039; poměru; ostatní jsou vychýleny a nedopadnou na detektor. Je relativně levný a robustní.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Analyzátor doby letu (TOF - Time-of-Flight):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny ionty jsou urychleny stejným elektrickým polem a vneseny do prostoru bez pole (letová trubice). Lehčí ionty letí rychleji a dorazí k detektoru dříve než těžší ionty. Měřením doby letu lze určit jejich &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;. TOF analyzátory se vyznačují vysokou rychlostí a teoreticky neomezeným hmotnostním rozsahem.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Iontová past (IT - Ion Trap):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Funguje na podobném principu jako kvadrupól, ale ionty jsou zachyceny a skladovány v trojrozměrném elektrickém poli. Postupnou změnou pole jsou ionty selektivně uvolňovány a posílány na detektor. Umožňuje provádět vícenásobné fragmentační experimenty (MS&amp;lt;sup&amp;gt;n&amp;lt;/sup&amp;gt;).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Orbitrap:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Moderní typ analyzátoru s extrémně vysokým rozlišením a přesností hmoty. Ionty jsou zachyceny v elektrickém poli a krouží kolem centrální elektrody. Frekvence jejich axiálního pohybu je závislá na jejich &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039; a je detekována jako obrazový proud, který je následně pomocí [[Fourierova transformace]] převeden na hmotnostní spektrum.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Analyzátor s magnetickým sektorem (B):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá silné [[magnetické pole]] k zakřivení dráhy letu iontů. Míra zakřivení závisí na hybnosti a náboji iontu, což umožňuje jejich oddělení podle &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. Detekce ===&lt;br /&gt;
Detektor převádí proud dopadajících iontů na měřitelný elektrický signál. Nejběžnějším typem je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;elektronový násobič&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, kde dopadající iont uvolní z povrchu elektrody několik [[elektron]]ů. Tyto elektrony jsou následně urychlovány a dopadají na další elektrody, čímž se lavinovitě násobí jejich počet. Výsledný zesílený proud je pak zaznamenán.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Výstup a interpretace ==&lt;br /&gt;
Výstupem z hmotnostního spektrometru je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;hmotnostní spektrum&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Jedná se o graf, kde na vodorovné ose (x) je vynesen poměr hmotnosti a náboje (&amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039;) a na svislé ose (y) je relativní intenzita (zastoupení) iontů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Molekulový ion (M&amp;lt;sup&amp;gt;+•&amp;lt;/sup&amp;gt;):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ion, který vznikne z molekuly odebráním jednoho elektronu (při EI). Jeho &amp;#039;&amp;#039;m/z&amp;#039;&amp;#039; hodnota odpovídá molekulové hmotnosti původní sloučeniny.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fragmentové ionty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Menší nabité částice, které vznikají rozpadem (fragmentací) molekulového iontu. Způsob fragmentace je pro danou strukturu charakteristický a slouží jako &amp;quot;otisk prstu&amp;quot; molekuly, což pomáhá při její identifikaci.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Izotopové píky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Většina prvků se v přírodě vyskytuje jako směs několika [[izotop]]ů. Například [[uhlík]] existuje jako &amp;lt;sup&amp;gt;12&amp;lt;/sup&amp;gt;C (cca 98.9 %) a &amp;lt;sup&amp;gt;13&amp;lt;/sup&amp;gt;C (cca 1.1 %). V hmotnostním spektru se proto vedle píku molekulového iontu (obsahujícího jen &amp;lt;sup&amp;gt;12&amp;lt;/sup&amp;gt;C) objeví i menší pík při hodnotě M+1 (obsahující jeden atom &amp;lt;sup&amp;gt;13&amp;lt;/sup&amp;gt;C). Relativní intenzity těchto izotopových píků pomáhají určit elementární složení látky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Aplikace a využití ==&lt;br /&gt;
Hmotnostní spektrometrie je nepostradatelným nástrojem v mnoha oblastech:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proteomika a metabolomika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Identifikace a kvantifikace [[protein]]ů a [[metabolit]]ů v biologických vzorcích, hledání biomarkerů nemocí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Farmaceutický průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontrola kvality léčiv, studium [[metabolismus|metabolismu]] léků, vývoj nových léčiv.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Klinická diagnostika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Screening novorozeneckých metabolických poruch, toxikologická analýza.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Environmentální analýza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Detekce a monitorování [[znečištění|znečišťujících látek]] (např. [[pesticid]]y, [[dioxin]]y) ve vodě, půdě a vzduchu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Forenzní věda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Identifikace drog, jedů, výbušnin a analýza stop na místě činu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potravinářství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontrola kvality a bezpečnosti potravin, detekce kontaminantů a falšování.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geologie a kosmochemie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Určování stáří hornin (izotopové datování), analýza složení [[meteorit]]ů a planetárních atmosfér.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dopingová kontrola:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Detekce zakázaných látek v tělních tekutinách sportovců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔗 Související techniky ==&lt;br /&gt;
Pro analýzu komplexních směsí se hmotnostní spektrometrie často kombinuje s jinými separačními technikami.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tandemová hmotnostní spektrometrie (MS/MS nebo MS&amp;lt;sup&amp;gt;n&amp;lt;/sup&amp;gt;):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Technika, při které jsou vybrané ionty (prekurzory) izolovány v prvním hmotnostním analyzátoru, následně fragmentovány (např. srážkou s inertním plynem) a vzniklé fragmenty (produkty) jsou analyzovány ve druhém hmotnostním analyzátoru. To poskytuje detailní strukturní informace.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spojení s chromatografií:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    *   **GC-MS (Plynová chromatografie-hmotnostní spektrometrie):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ideální pro analýzu těkavých a termicky stabilních látek. [[Plynový chromatograf]] nejprve rozdělí složky směsi, které pak postupně vstupují do hmotnostního spektrometru k identifikaci.&lt;br /&gt;
    *   **LC-MS (Kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Univerzální technika pro analýzu širokého spektra látek, zejména těch, které nejsou těkavé nebo jsou termicky labilní (např. léčiva, peptidy). [[Kapalinový chromatograf]] separuje složky, které jsou následně ionizovány (typicky pomocí ESI) a analyzovány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Jak to funguje? ==&lt;br /&gt;
Představte si, že máte pytel plný různých míčků (pingpongové, tenisové, golfové, bowlingové koule) a chcete je roztřídit podle jejich hmotnosti. Hmotnostní spektrometrie funguje na podobném principu, ale s molekulami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nabíjení (Ionizace):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejprve musíme všechny míčky &amp;quot;zmagnetizovat&amp;quot;, aby reagovaly na magnetické pole. V našem případě dáme molekulám elektrický náboj – uděláme z nich ionty.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Třídění (Analýza):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nyní všechny nabité míčky vystřelíme stejnou počáteční silou do prostoru, kde fouká silný boční vítr (to je naše elektrické nebo magnetické pole).&lt;br /&gt;
    *   Lehké pingpongové míčky (molekuly s nízkou hmotností) vítr snadno odfoukne a jejich dráha se hodně zakřiví.&lt;br /&gt;
    *   Těžší tenisové a golfové míčky poletí o něco rovněji.&lt;br /&gt;
    *   Nejtěžší bowlingové koule (molekuly s vysokou hmotností) vítr téměř neovlivní a poletí skoro rovně.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Počítání (Detekce):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Na konci dráhy máme zástěnu s řadou přihrádek. Podle toho, do které přihrádky míček dopadne, víme, jak moc ho vítr odklonil, a tedy jakou má hmotnost. Detektor pak spočítá, kolik míčků každého druhu do přihrádek dopadlo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem je graf, který nám ukáže: &amp;quot;Máš tam 100 pingpongových míčků, 50 tenisáků a 5 bowlingových koulí.&amp;quot; Hmotnostní spektrometr tak dokáže neuvěřitelně přesně &amp;quot;zvážit&amp;quot; a spočítat jednotlivé molekuly ve vzorku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Hmotnostni spektrometrie}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Analytická chemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Spektroskopie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální chemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemické metody]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>