Hmotnostní spektrometrie - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:28:53Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:10:28Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:10
Řádek 30:		Řádek 30:
	== ⚙️ Princip metody ==		== ⚙️ Princip metody ==
	Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum\|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:		Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum\|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:
	= '''Iontový zdroj:''' Převede molekuly vzorku na plynné ionty. =		# '''Iontový zdroj:''' Převede molekuly vzorku na plynné ionty.
	= '''Hmotnostní analyzátor:''' Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (''m/z''). =		# '''Hmotnostní analyzátor:''' Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (''m/z'').
	= '''Detektor:''' Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu ''m/z'' a převede tento signál na hmotnostní spektrum. =		# '''Detektor:''' Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu ''m/z'' a převede tento signál na hmotnostní spektrum.

	=== 1. Ionizace ===		=== 1. Ionizace ===

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:44:08Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:44
Řádek 30:		Řádek 30:
	== ⚙️ Princip metody ==		== ⚙️ Princip metody ==
	Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum\|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:		Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum\|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:
	# '''Iontový zdroj:''' Převede molekuly vzorku na plynné ionty.		= '''Iontový zdroj:''' Převede molekuly vzorku na plynné ionty. =
	# '''Hmotnostní analyzátor:''' Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (''m/z'').		= '''Hmotnostní analyzátor:''' Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (''m/z''). =
	# '''Detektor:''' Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu ''m/z'' a převede tento signál na hmotnostní spektrum.		= '''Detektor:''' Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu ''m/z'' a převede tento signál na hmotnostní spektrum. =

	=== 1. Ionizace ===		=== 1. Ionizace ===

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-25T06:32:21Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Vědecká metoda
| název = Hmotnostní spektrometrie
| obrázek = Mass-spectrometry-TOF.png
| popisek = Schéma principu hmotnostního spektrometru typu TOF (Time-of-Flight)
| obor = [[Analytická chemie]], [[fyzika]], [[biochemie]]
| princip = Měření poměru hmotnosti a náboje (m/z) ionizovaných částic
| využití = Identifikace a kvantifikace chemických látek, strukturní analýza molekul, izotopová analýza
| vynálezce = [[Joseph John Thomson]] (základní principy)
| rok = konec 19. a začátek 20. století
}}
'''Hmotnostní spektrometrie''' (často zkracováno jako '''MS''' z anglického ''Mass Spectrometry'') je vysoce citlivá a přesná [[analytická chemie|analytická technika]], která slouží k měření poměru hmotnosti a náboje (''m/z'') iontů. Výsledkem měření je hmotnostní spektrum, které zobrazuje relativní zastoupení (intenzitu) detekovaných iontů v závislosti na jejich ''m/z'' poměru. Tato metoda umožňuje určit [[molekulová hmotnost|molekulovou hmotnost]] a [[chemický vzorec|chemický vzorec]] analyzované látky, identifikovat neznámé sloučeniny, stanovit jejich koncentraci a objasnit jejich [[chemická struktura|chemickou strukturu]]. Díky své univerzálnosti a citlivosti našla hmotnostní spektrometrie uplatnění v širokém spektru vědních oborů, od [[chemie]] a [[biologie]] přes [[medicína|medicínu]] a [[farmacie|farmacii]] až po [[geologie|geologii]] a [[vědy o životním prostředí]].

== 📜 Historie ==
Kořeny hmotnostní spektrometrie sahají na konec 19. století, kdy se vědci zabývali studiem katodových a kanálových paprsků.

=== 🏛️ Průkopnické objevy ===
Za otce hmotnostní spektrometrie je považován britský fyzik [[Joseph John Thomson]], který v roce 1897 objevil [[elektron]] a jako první změřil poměr jeho náboje k hmotnosti. V roce 1912 se svým asistentem [[Francis William Aston|Francisem Williamem Astonem]] zkonstruoval první přístroj, který nazval parabolický spektrograf. Tento přístroj dokázal odklánět svazek iontů v elektrickém a magnetickém poli a zaznamenávat jejich dráhy na fotografickou desku. Pomocí tohoto zařízení Thomson prokázal existenci [[izotop]]ů u neradioaktivního prvku, konkrétně [[neon]]u.

Francis W. Aston, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] za rok 1922, Thomsonův přístroj výrazně vylepšil a zkonstruoval první skutečný hmotnostní spektrograf s vyšším rozlišením. S jeho pomocí přesně změřil hmotnosti izotopů mnoha prvků a formuloval tzv. pravidlo celých čísel, které říká, že atomové hmotnosti izotopů jsou přibližně celočíselnými násobky hmotnosti [[proton]]u.

=== ⚙️ Moderní vývoj ===
Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:
* **40. léta:** Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.
* **50. léta:** Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).
* **60. léta:** Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.
* **80. léta:** Vývoj "měkkých" ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.
* **Po roce 2000:** Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).

== ⚙️ Princip metody ==
Každý hmotnostní spektrometr se skládá ze tří základních částí, které pracují ve vysokém [[vakuum|vakuu]], aby se zabránilo srážkám iontů s molekulami vzduchu:
# '''Iontový zdroj:''' Převede molekuly vzorku na plynné ionty.
# '''Hmotnostní analyzátor:''' Rozdělí ionty podle jejich poměru hmotnosti k náboji (''m/z'').
# '''Detektor:''' Zaznamená počet iontů pro každou hodnotu ''m/z'' a převede tento signál na hmotnostní spektrum.

=== 1. Ionizace ===
Ionizace je klíčovým krokem, při kterém jsou z neutrálních molekul analytu vytvořeny ionty. Volba ionizační techniky závisí na povaze vzorku (těkavost, polarita, termální stabilita) a požadované informaci.

* '''Tvrdé ionizační techniky:''' Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.
* **Elektronová ionizace (EI):** Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.
* '''Měkké ionizační techniky:''' Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.
* **Elektrosprejová ionizace (ESI):** Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.
* **Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI):** Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.
* **Chemická ionizace (CI):** Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.

=== 2. Hmotnostní analýza ===
Hmotnostní analyzátor je srdcem spektrometru. Jeho úkolem je "zvážit" ionty, tedy oddělit je na základě jejich poměru ''m/z''.

* '''Kvadrupólový analyzátor (Q):''' Skládá se ze čtyř paralelních tyčí, na které je přivedeno kombinované stejnosměrné a střídavé elektrické pole. Pro dané nastavení pole mohou analyzátorem projít pouze ionty o specifickém ''m/z'' poměru; ostatní jsou vychýleny a nedopadnou na detektor. Je relativně levný a robustní.
* '''Analyzátor doby letu (TOF - Time-of-Flight):''' Všechny ionty jsou urychleny stejným elektrickým polem a vneseny do prostoru bez pole (letová trubice). Lehčí ionty letí rychleji a dorazí k detektoru dříve než těžší ionty. Měřením doby letu lze určit jejich ''m/z''. TOF analyzátory se vyznačují vysokou rychlostí a teoreticky neomezeným hmotnostním rozsahem.
* '''Iontová past (IT - Ion Trap):''' Funguje na podobném principu jako kvadrupól, ale ionty jsou zachyceny a skladovány v trojrozměrném elektrickém poli. Postupnou změnou pole jsou ionty selektivně uvolňovány a posílány na detektor. Umožňuje provádět vícenásobné fragmentační experimenty (MSn).
* '''Orbitrap:''' Moderní typ analyzátoru s extrémně vysokým rozlišením a přesností hmoty. Ionty jsou zachyceny v elektrickém poli a krouží kolem centrální elektrody. Frekvence jejich axiálního pohybu je závislá na jejich ''m/z'' a je detekována jako obrazový proud, který je následně pomocí [[Fourierova transformace]] převeden na hmotnostní spektrum.
* '''Analyzátor s magnetickým sektorem (B):''' Využívá silné [[magnetické pole]] k zakřivení dráhy letu iontů. Míra zakřivení závisí na hybnosti a náboji iontu, což umožňuje jejich oddělení podle ''m/z''.

=== 3. Detekce ===
Detektor převádí proud dopadajících iontů na měřitelný elektrický signál. Nejběžnějším typem je '''elektronový násobič''', kde dopadající iont uvolní z povrchu elektrody několik [[elektron]]ů. Tyto elektrony jsou následně urychlovány a dopadají na další elektrody, čímž se lavinovitě násobí jejich počet. Výsledný zesílený proud je pak zaznamenán.

== 📊 Výstup a interpretace ==
Výstupem z hmotnostního spektrometru je '''hmotnostní spektrum'''. Jedná se o graf, kde na vodorovné ose (x) je vynesen poměr hmotnosti a náboje (''m/z'') a na svislé ose (y) je relativní intenzita (zastoupení) iontů.

* '''Molekulový ion (M+•):''' Ion, který vznikne z molekuly odebráním jednoho elektronu (při EI). Jeho ''m/z'' hodnota odpovídá molekulové hmotnosti původní sloučeniny.
* '''Fragmentové ionty:''' Menší nabité částice, které vznikají rozpadem (fragmentací) molekulového iontu. Způsob fragmentace je pro danou strukturu charakteristický a slouží jako "otisk prstu" molekuly, což pomáhá při její identifikaci.
* '''Izotopové píky:''' Většina prvků se v přírodě vyskytuje jako směs několika [[izotop]]ů. Například [[uhlík]] existuje jako 12C (cca 98.9 %) a 13C (cca 1.1 %). V hmotnostním spektru se proto vedle píku molekulového iontu (obsahujícího jen 12C) objeví i menší pík při hodnotě M+1 (obsahující jeden atom 13C). Relativní intenzity těchto izotopových píků pomáhají určit elementární složení látky.

== 🔬 Aplikace a využití ==
Hmotnostní spektrometrie je nepostradatelným nástrojem v mnoha oblastech:
* '''Proteomika a metabolomika:''' Identifikace a kvantifikace [[protein]]ů a [[metabolit]]ů v biologických vzorcích, hledání biomarkerů nemocí.
* '''Farmaceutický průmysl:''' Kontrola kvality léčiv, studium [[metabolismus|metabolismu]] léků, vývoj nových léčiv.
* '''Klinická diagnostika:''' Screening novorozeneckých metabolických poruch, toxikologická analýza.
* '''Environmentální analýza:''' Detekce a monitorování [[znečištění|znečišťujících látek]] (např. [[pesticid]]y, [[dioxin]]y) ve vodě, půdě a vzduchu.
* '''Forenzní věda:''' Identifikace drog, jedů, výbušnin a analýza stop na místě činu.
* '''Potravinářství:''' Kontrola kvality a bezpečnosti potravin, detekce kontaminantů a falšování.
* '''Geologie a kosmochemie:''' Určování stáří hornin (izotopové datování), analýza složení [[meteorit]]ů a planetárních atmosfér.
* '''Dopingová kontrola:''' Detekce zakázaných látek v tělních tekutinách sportovců.

== 🔗 Související techniky ==
Pro analýzu komplexních směsí se hmotnostní spektrometrie často kombinuje s jinými separačními technikami.
* '''Tandemová hmotnostní spektrometrie (MS/MS nebo MSn):''' Technika, při které jsou vybrané ionty (prekurzory) izolovány v prvním hmotnostním analyzátoru, následně fragmentovány (např. srážkou s inertním plynem) a vzniklé fragmenty (produkty) jsou analyzovány ve druhém hmotnostním analyzátoru. To poskytuje detailní strukturní informace.
* '''Spojení s chromatografií:'''
* **GC-MS (Plynová chromatografie-hmotnostní spektrometrie):''' Ideální pro analýzu těkavých a termicky stabilních látek. [[Plynový chromatograf]] nejprve rozdělí složky směsi, které pak postupně vstupují do hmotnostního spektrometru k identifikaci.
* **LC-MS (Kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie):''' Univerzální technika pro analýzu širokého spektra látek, zejména těch, které nejsou těkavé nebo jsou termicky labilní (např. léčiva, peptidy). [[Kapalinový chromatograf]] separuje složky, které jsou následně ionizovány (typicky pomocí ESI) a analyzovány.

== 💡 Pro laiky: Jak to funguje? ==
Představte si, že máte pytel plný různých míčků (pingpongové, tenisové, golfové, bowlingové koule) a chcete je roztřídit podle jejich hmotnosti. Hmotnostní spektrometrie funguje na podobném principu, ale s molekulami.

1. '''Nabíjení (Ionizace):''' Nejprve musíme všechny míčky "zmagnetizovat", aby reagovaly na magnetické pole. V našem případě dáme molekulám elektrický náboj – uděláme z nich ionty.
2. '''Třídění (Analýza):''' Nyní všechny nabité míčky vystřelíme stejnou počáteční silou do prostoru, kde fouká silný boční vítr (to je naše elektrické nebo magnetické pole).
* Lehké pingpongové míčky (molekuly s nízkou hmotností) vítr snadno odfoukne a jejich dráha se hodně zakřiví.
* Těžší tenisové a golfové míčky poletí o něco rovněji.
* Nejtěžší bowlingové koule (molekuly s vysokou hmotností) vítr téměř neovlivní a poletí skoro rovně.
3. '''Počítání (Detekce):''' Na konci dráhy máme zástěnu s řadou přihrádek. Podle toho, do které přihrádky míček dopadne, víme, jak moc ho vítr odklonil, a tedy jakou má hmotnost. Detektor pak spočítá, kolik míčků každého druhu do přihrádek dopadlo.

Výsledkem je graf, který nám ukáže: "Máš tam 100 pingpongových míčků, 50 tenisáků a 5 bowlingových koulí." Hmotnostní spektrometr tak dokáže neuvěřitelně přesně "zvážit" a spočítat jednotlivé molekuly ve vzorku.

{{DEFAULTSORT:Hmotnostni spektrometrie}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Analytická chemie]]
[[Kategorie:Spektroskopie]]
[[Kategorie:Fyzikální chemie]]
[[Kategorie:Biochemické metody]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:28
Řádek 22:		Řádek 22:
	=== ⚙️ Moderní vývoj ===		=== ⚙️ Moderní vývoj ===
	Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:		Během 20. století prošla hmotnostní spektrometrie bouřlivým vývojem. Byly vyvinuty nové typy iontových zdrojů, hmotnostních analyzátorů a detektorů, což vedlo k výraznému zvýšení citlivosti, rozlišení a rychlosti analýzy. Klíčovými milníky byly:
	* 40. léta: Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.		* '''40. léta:''' Vývoj hmotnostního analyzátoru s magnetickým sektorem.
	* 50. léta: Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).		* '''50. léta:''' Vynález kvadrupólového hmotnostního analyzátoru ([[Wolfgang Paul]], Nobelova cena za fyziku 1989) a analyzátoru doby letu (TOF).
	* 60. léta: Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie\|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.		* '''60. léta:''' Spojení hmotnostní spektrometrie s [[plynová chromatografie\|plynovou chromatografií]] (GC-MS), což znamenalo revoluci v analýze komplexních směsí.
	* 80. léta: Vývoj "měkkých" ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.		* '''80. léta:''' Vývoj "měkkých" ionizačních technik, jako je elektrosprejová ionizace (ESI, [[John Bennett Fenn]]) a matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI, [[Kóiči Tanaka]]), které umožnily analýzu velkých a křehkých biomolekul, jako jsou [[protein]]y a [[DNA]]. Za tyto objevy byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] v roce 2002.
	* Po roce 2000: Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).		* '''Po roce 2000:''' Rozvoj hybridních přístrojů (např. Q-TOF) a analyzátorů s ultra vysokým rozlišením, jako je [[Orbitrap]] a Fourierova transformační iontová cyklotronová rezonance (FT-ICR).

	== ⚙️ Princip metody ==		== ⚙️ Princip metody ==
Řádek 38:		Řádek 38:

	* '''Tvrdé ionizační techniky:''' Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.		* '''Tvrdé ionizační techniky:''' Dodávají molekule velké množství energie, což vede k její rozsáhlé fragmentaci. Poskytují informace o struktuře molekuly.
	* Elektronová ionizace (EI): Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.		* '''Elektronová ionizace (EI):''' Nejstarší a stále velmi rozšířená technika. Molekuly v plynné fázi jsou bombardovány svazkem [[elektron]]ů s vysokou energií (typicky 70 eV). Vhodná pro relativně malé, těkavé a termicky stabilní molekuly.
	* '''Měkké ionizační techniky:''' Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.		* '''Měkké ionizační techniky:''' Předávají molekule jen malé množství energie, takže dochází k minimální nebo žádné fragmentaci. V hmotnostním spektru je tak dominantní signál molekulového iontu, což umožňuje snadné určení molekulové hmotnosti.
	* Elektrosprejová ionizace (ESI): Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.		* '''Elektrosprejová ionizace (ESI):''' Ideální pro polární, termicky labilní a velké molekuly (např. [[peptid]]y, [[protein]]y, [[nukleové kyseliny]]). Roztok vzorku je rozprašován z kapiláry pod vysokým napětím, čímž vznikají nabité kapičky, z nichž se postupně odpařuje rozpouštědlo, až zůstanou jen plynné ionty analytu.
	* Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI): Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.		* '''Matricí asistovaná laserová desorpce/ionizace (MALDI):''' Používá se pro analýzu velmi velkých molekul (proteiny, [[polymer]]y, [[dendrimer]]y). Vzorek je smíchán s nadbytkem látky zvané matrice a nanesen na destičku. Krátký pulz [[laser]]ového záření způsobí desorpci a ionizaci molekul vzorku, které jsou přeneseny do plynné fáze.
	* Chemická ionizace (CI): Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.		* '''Chemická ionizace (CI):''' Měkčí varianta EI. V iontovém zdroji je přítomen v nadbytku reakční plyn (např. [[methan]], [[amoniak]]), který je primárně ionizován. Tyto ionty pak reagují s molekulami analytu a ionizují je prostřednictvím přenosu protonu nebo adicí.

	=== 2. Hmotnostní analýza ===		=== 2. Hmotnostní analýza ===

Hmotnostní spektrometrie - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“