<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hem</id>
	<title>Hem - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Hem"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T05:28:55Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=21111&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=21111&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:10:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:10&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l46&quot;&gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výchozími látkami jsou [[aminokyselina]] [[glycin]] a [[sukcinyl-CoA]] (meziprodukt [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výchozími látkami jsou [[aminokyselina]] [[glycin]] a [[sukcinyl-CoA]] (meziprodukt [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;První a zároveň regulační krok probíhá v mitochondrii, kde enzym &#039;&#039;&#039;ALA-syntáza&#039;&#039;&#039; katalyzuje kondenzaci glycinu a sukcinyl-CoA za vzniku &#039;&#039;&#039;kyseliny δ-aminolevulové (ALA)&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;První a zároveň regulační krok probíhá v mitochondrii, kde enzym &#039;&#039;&#039;ALA-syntáza&#039;&#039;&#039; katalyzuje kondenzaci glycinu a sukcinyl-CoA za vzniku &#039;&#039;&#039;kyseliny δ-aminolevulové (ALA)&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;ALA je transportována do cytosolu. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;ALA je transportována do cytosolu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Dvě molekuly ALA kondenzují za vzniku &#039;&#039;&#039;porfobilinogenu (PBG)&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Dvě molekuly ALA kondenzují za vzniku &#039;&#039;&#039;porfobilinogenu (PBG)&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Čtyři molekuly PBG se postupně spojují a cyklizují za vzniku prvního porfyrinového prekurzoru, &#039;&#039;&#039;uroporfyrinogenu III&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Čtyři molekuly PBG se postupně spojují a cyklizují za vzniku prvního porfyrinového prekurzoru, &#039;&#039;&#039;uroporfyrinogenu III&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Následuje několik dalších kroků (dekarboxylace, oxidace), které vedou ke vzniku &#039;&#039;&#039;protoporfyrinu IX&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Následuje několik dalších kroků (dekarboxylace, oxidace), které vedou ke vzniku &#039;&#039;&#039;protoporfyrinu IX&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Protoporfyrin IX je transportován zpět do mitochondrie. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Protoporfyrin IX je transportován zpět do mitochondrie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;V posledním kroku enzym &#039;&#039;&#039;ferrochelatáza&#039;&#039;&#039; vkládá do centra protoporfyrinového kruhu iont Fe²⁺, čímž vzniká finální molekula hemu. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;V posledním kroku enzym &#039;&#039;&#039;ferrochelatáza&#039;&#039;&#039; vkládá do centra protoporfyrinového kruhu iont Fe²⁺, čímž vzniká finální molekula hemu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Regulace syntézy probíhá primárně na úrovni prvního enzymu, ALA-syntázy. Vysoká koncentrace hemu inhibuje tento enzym, což představuje klasický příklad negativní zpětné vazby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Regulace syntézy probíhá primárně na úrovni prvního enzymu, ALA-syntázy. Vysoká koncentrace hemu inhibuje tento enzym, což představuje klasický příklad negativní zpětné vazby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l58&quot;&gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📉 Degradace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📉 Degradace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Životnost [[červené krvinky|červených krvinek]] je přibližně 120 dní. Po této době jsou pohlceny [[makrofág]]y v [[retikuloendoteliální systém|retikuloendoteliálním systému]], především ve [[slezina|slezině]] a [[játra|játrech]]. Zde dochází k degradaci hemoglobinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Životnost [[červené krvinky|červených krvinek]] je přibližně 120 dní. Po této době jsou pohlceny [[makrofág]]y v [[retikuloendoteliální systém|retikuloendoteliálním systému]], především ve [[slezina|slezině]] a [[játra|játrech]]. Zde dochází k degradaci hemoglobinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Globinová (proteinová) část je rozložena na jednotlivé [[aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou znovu využity. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Globinová (proteinová) část je rozložena na jednotlivé [[aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou znovu využity.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Hem je metabolizován enzymem &#039;&#039;&#039;hemoxygenáza&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Hem je metabolizován enzymem &#039;&#039;&#039;hemoxygenáza&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Při této reakci se porfyrinový kruh otevírá, uvolňuje se iont železa (Fe³⁺) a vzniká [[oxid uhelnatý]] (CO) a zelený pigment &#039;&#039;&#039;[[biliverdin]]&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Při této reakci se porfyrinový kruh otevírá, uvolňuje se iont železa (Fe³⁺) a vzniká [[oxid uhelnatý]] (CO) a zelený pigment &#039;&#039;&#039;[[biliverdin]]&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Železo je navázáno na transportní protein [[transferin]] a transportováno do kostní dřeně k recyklaci nebo uloženo ve formě [[feritin]]u. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Železo je navázáno na transportní protein [[transferin]] a transportováno do kostní dřeně k recyklaci nebo uloženo ve formě [[feritin]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;Biliverdin je následně redukován enzymem &#039;&#039;&#039;biliverdinreduktáza&#039;&#039;&#039; na žlutooranžový pigment &#039;&#039;&#039;[[bilirubin]]&#039;&#039;&#039;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;Biliverdin je následně redukován enzymem &#039;&#039;&#039;biliverdinreduktáza&#039;&#039;&#039; na žlutooranžový pigment &#039;&#039;&#039;[[bilirubin]]&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bilirubin je v krvi nerozpustný, proto se váže na [[albumin]] a je transportován do jater. V játrech je konjugován s [[kyselina glukuronová|kyselinou glukuronovou]], čímž se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen do [[žluč]]e a následně do [[střevo|střeva]]. Zde je střevními bakteriemi dále metabolizován na [[urobilinogen]] a [[sterkobilin]], které dodávají [[stolice|stolici]] a [[moč]]i jejich charakteristické zbarvení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bilirubin je v krvi nerozpustný, proto se váže na [[albumin]] a je transportován do jater. V játrech je konjugován s [[kyselina glukuronová|kyselinou glukuronovou]], čímž se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen do [[žluč]]e a následně do [[střevo|střeva]]. Zde je střevními bakteriemi dále metabolizován na [[urobilinogen]] a [[sterkobilin]], které dodávají [[stolice|stolici]] a [[moč]]i jejich charakteristické zbarvení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=20968&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=20968&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:43&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l46&quot;&gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 46:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výchozími látkami jsou [[aminokyselina]] [[glycin]] a [[sukcinyl-CoA]] (meziprodukt [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výchozími látkami jsou [[aminokyselina]] [[glycin]] a [[sukcinyl-CoA]] (meziprodukt [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;První a zároveň regulační krok probíhá v mitochondrii, kde enzym &#039;&#039;&#039;ALA-syntáza&#039;&#039;&#039; katalyzuje kondenzaci glycinu a sukcinyl-CoA za vzniku &#039;&#039;&#039;kyseliny δ-aminolevulové (ALA)&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;První a zároveň regulační krok probíhá v mitochondrii, kde enzym &#039;&#039;&#039;ALA-syntáza&#039;&#039;&#039; katalyzuje kondenzaci glycinu a sukcinyl-CoA za vzniku &#039;&#039;&#039;kyseliny δ-aminolevulové (ALA)&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;ALA je transportována do cytosolu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;ALA je transportována do cytosolu. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Dvě molekuly ALA kondenzují za vzniku &#039;&#039;&#039;porfobilinogenu (PBG)&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Dvě molekuly ALA kondenzují za vzniku &#039;&#039;&#039;porfobilinogenu (PBG)&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Čtyři molekuly PBG se postupně spojují a cyklizují za vzniku prvního porfyrinového prekurzoru, &#039;&#039;&#039;uroporfyrinogenu III&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Čtyři molekuly PBG se postupně spojují a cyklizují za vzniku prvního porfyrinového prekurzoru, &#039;&#039;&#039;uroporfyrinogenu III&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Následuje několik dalších kroků (dekarboxylace, oxidace), které vedou ke vzniku &#039;&#039;&#039;protoporfyrinu IX&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Následuje několik dalších kroků (dekarboxylace, oxidace), které vedou ke vzniku &#039;&#039;&#039;protoporfyrinu IX&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Protoporfyrin IX je transportován zpět do mitochondrie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Protoporfyrin IX je transportován zpět do mitochondrie. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;V posledním kroku enzym &#039;&#039;&#039;ferrochelatáza&#039;&#039;&#039; vkládá do centra protoporfyrinového kruhu iont Fe²⁺, čímž vzniká finální molekula hemu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;V posledním kroku enzym &#039;&#039;&#039;ferrochelatáza&#039;&#039;&#039; vkládá do centra protoporfyrinového kruhu iont Fe²⁺, čímž vzniká finální molekula hemu. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Regulace syntézy probíhá primárně na úrovni prvního enzymu, ALA-syntázy. Vysoká koncentrace hemu inhibuje tento enzym, což představuje klasický příklad negativní zpětné vazby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Regulace syntézy probíhá primárně na úrovni prvního enzymu, ALA-syntázy. Vysoká koncentrace hemu inhibuje tento enzym, což představuje klasický příklad negativní zpětné vazby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l58&quot;&gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 58:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📉 Degradace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📉 Degradace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Životnost [[červené krvinky|červených krvinek]] je přibližně 120 dní. Po této době jsou pohlceny [[makrofág]]y v [[retikuloendoteliální systém|retikuloendoteliálním systému]], především ve [[slezina|slezině]] a [[játra|játrech]]. Zde dochází k degradaci hemoglobinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Životnost [[červené krvinky|červených krvinek]] je přibližně 120 dní. Po této době jsou pohlceny [[makrofág]]y v [[retikuloendoteliální systém|retikuloendoteliálním systému]], především ve [[slezina|slezině]] a [[játra|játrech]]. Zde dochází k degradaci hemoglobinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Globinová (proteinová) část je rozložena na jednotlivé [[aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou znovu využity.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Globinová (proteinová) část je rozložena na jednotlivé [[aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou znovu využity. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Hem je metabolizován enzymem &#039;&#039;&#039;hemoxygenáza&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Hem je metabolizován enzymem &#039;&#039;&#039;hemoxygenáza&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Při této reakci se porfyrinový kruh otevírá, uvolňuje se iont železa (Fe³⁺) a vzniká [[oxid uhelnatý]] (CO) a zelený pigment &#039;&#039;&#039;[[biliverdin]]&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Při této reakci se porfyrinový kruh otevírá, uvolňuje se iont železa (Fe³⁺) a vzniká [[oxid uhelnatý]] (CO) a zelený pigment &#039;&#039;&#039;[[biliverdin]]&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Železo je navázáno na transportní protein [[transferin]] a transportováno do kostní dřeně k recyklaci nebo uloženo ve formě [[feritin]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Železo je navázáno na transportní protein [[transferin]] a transportováno do kostní dřeně k recyklaci nebo uloženo ve formě [[feritin]]u. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;Biliverdin je následně redukován enzymem &#039;&#039;&#039;biliverdinreduktáza&#039;&#039;&#039; na žlutooranžový pigment &#039;&#039;&#039;[[bilirubin]]&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;Biliverdin je následně redukován enzymem &#039;&#039;&#039;biliverdinreduktáza&#039;&#039;&#039; na žlutooranžový pigment &#039;&#039;&#039;[[bilirubin]]&#039;&#039;&#039;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bilirubin je v krvi nerozpustný, proto se váže na [[albumin]] a je transportován do jater. V játrech je konjugován s [[kyselina glukuronová|kyselinou glukuronovou]], čímž se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen do [[žluč]]e a následně do [[střevo|střeva]]. Zde je střevními bakteriemi dále metabolizován na [[urobilinogen]] a [[sterkobilin]], které dodávají [[stolice|stolici]] a [[moč]]i jejich charakteristické zbarvení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bilirubin je v krvi nerozpustný, proto se váže na [[albumin]] a je transportován do jater. V játrech je konjugován s [[kyselina glukuronová|kyselinou glukuronovou]], čímž se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen do [[žluč]]e a následně do [[střevo|střeva]]. Zde je střevními bakteriemi dále metabolizován na [[urobilinogen]] a [[sterkobilin]], které dodávají [[stolice|stolici]] a [[moč]]i jejich charakteristické zbarvení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=18357&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Hem&amp;diff=18357&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-24T14:53:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Hem B&lt;br /&gt;
| obrázek = Heme b.svg&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Struktura hemu B&lt;br /&gt;
| systematický název = (Protoporfyrináto)železo(II)&lt;br /&gt;
| další názvy = Protohem; Ferroprotoporfyrin&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = C₃₄H₃₂FeN₄O₄&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 616,487 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = Tmavě červená pevná látka&lt;br /&gt;
| číslo CAS = 14875-96-8&lt;br /&gt;
| PubChem = 444098&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (z řeckého αἷμα, &amp;#039;&amp;#039;haima&amp;#039;&amp;#039;, krev) je komplexní organická molekula, která patří mezi [[metaloproteiny|metaloporfyriny]]. Jedná se o [[prostatická skupina|prostetickou skupinu]] (neboli kofaktor) mnoha důležitých [[protein]]ů, jako jsou [[hemoglobin]], [[myoglobin]], [[cytochrom]]y, [[kataláza]] a [[peroxidáza]]. Základem struktury hemu je [[porfyrin]]ový kruh, v jehož centru je vázán atom [[železo|železa]] (Fe). Právě tento atom železa dává hemu jeho charakteristické vlastnosti, především schopnost vázat [[kyslík]] a účastnit se redoxních reakcí. Hem je zodpovědný za červenou barvu [[krev|krve]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Struktura a typy ==&lt;br /&gt;
Základní strukturou hemu je heterocyklický makrocyklus známý jako [[porfyrin]]. Ten je tvořen čtyřmi [[pyrrol]]ovými jádry spojenými methinovými můstky. V centru této planární molekuly je chelátově vázán iont železa. Železo se v hemu může nacházet ve dvou oxidačních stavech:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fero-forma (Fe²⁺)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Redukovaná forma, která je schopna reverzibilně vázat molekulární kyslík (O₂). Nachází se v funkčním [[hemoglobin]]u a [[myoglobin]]u.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Feri-forma (Fe³⁺)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Oxidovaná forma, která není schopna vázat kyslík. Nachází se například v [[methemoglobin]]u nebo v enzymech jako [[kataláza]] a [[peroxidáza]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik typů hemu, které se liší postranními řetězci navázanými na porfyrinový kruh. Tyto modifikace ovlivňují redoxní potenciál a další vlastnosti molekuly.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hem B&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nejběžnější typ, který se nachází v hemoglobinu a myoglobinu. Obsahuje protoporfyrin IX s centrálním atomem železa.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hem A&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nachází se v cytochromu a oxidáze (komplex IV [[dýchací řetězec|dýchacího řetězce]]). Má delší, hydrofobní isoprenoidový řetězec, který ho ukotvuje v [[membrána|membráně]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hem C&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je kovalentně vázán na [[protein]] (konkrétně na [[cystein]]ové zbytky) v [[cytochrom c|cytochromu c]]. Tato vazba zabraňuje jeho disociaci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hem O&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Varianta hemu A, která se nachází u některých [[bakterie|bakterií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Funkce v organismu ==&lt;br /&gt;
Hem plní v živých organismech několik zásadních rolí, které jsou odvozeny od schopnosti jeho centrálního atomu železa měnit oxidační stav a vázat ligandy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💨 Přenos plynů ===&lt;br /&gt;
Nejznámější funkcí hemu je transport [[kyslík]]u v krvi. V [[hemoglobin]]u, proteinu v [[červené krvinky|červených krvinkách]], váže každá ze čtyř hemových skupin jednu molekulu kyslíku v [[plíce|plicích]] a uvolňuje ji ve tkáních s nízkou koncentrací O₂. Podobně [[myoglobin]], který se nachází ve [[sval]]ových buňkách, slouží jako lokální zásobárna kyslíku. Hem je také schopen vázat jiné plyny, jako je [[oxid uhelnatý]] (CO) nebo [[oxid dusnatý]] (NO), často s mnohem vyšší afinitou než kyslík, což může vést k otravě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Přenos elektronů ===&lt;br /&gt;
V [[cytochrom]]ech, které jsou klíčovou součástí [[elektronový transportní řetězec|elektronového transportního řetězce]] v [[mitochondrie|mitochondriích]], hem funguje jako přenašeč [[elektron]]ů. Železo v hemu reverzibilně přechází mezi Fe²⁺ a Fe³⁺ stavem, čímž přijímá a odevzdává elektrony. Tento proces je zásadní pro produkci [[adenosintrifosfát|ATP]], hlavní energetické měny buňky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Katalytická aktivita ===&lt;br /&gt;
Hem je prostetickou skupinou mnoha [[enzym]]ů:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Cytochrom P450]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Superrodina enzymů, které se podílejí na metabolismu a detoxikaci cizorodých látek ([[xenobiotikum|xenobiotik]]), [[lék]]ů a [[steroidy|steroidních hormonů]] v [[játra|játrech]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kataláza]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[peroxidáza]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Tyto enzymy chrání buňky před poškozením [[reaktivní formy kyslíku|reaktivními formami kyslíku]] tím, že katalyzují rozklad [[peroxid vodíku|peroxidu vodíku]] (H₂O₂) na vodu a kyslík.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Syntáza oxidu dusnatého (NOS)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Produkuje [[oxid dusnatý]], důležitou signální molekulu podílející se na regulaci [[krevní tlak|krevního tlaku]] a dalších fyziologických procesech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Biosyntéza ==&lt;br /&gt;
Syntéza hemu je komplexní, osmistupňový proces, který probíhá částečně v [[mitochondrie|mitochondrii]] a částečně v [[cytosol]]u buňky. Hlavními místy syntézy jsou [[kostní dřeň]] (pro tvorbu hemoglobinu) a [[játra]] (pro tvorbu cytochromů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výchozími látkami jsou [[aminokyselina]] [[glycin]] a [[sukcinyl-CoA]] (meziprodukt [[Krebsův cyklus|Krebsova cyklu]]).&lt;br /&gt;
# První a zároveň regulační krok probíhá v mitochondrii, kde enzym &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ALA-syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; katalyzuje kondenzaci glycinu a sukcinyl-CoA za vzniku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kyseliny δ-aminolevulové (ALA)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# ALA je transportována do cytosolu.&lt;br /&gt;
# Dvě molekuly ALA kondenzují za vzniku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;porfobilinogenu (PBG)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# Čtyři molekuly PBG se postupně spojují a cyklizují za vzniku prvního porfyrinového prekurzoru, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;uroporfyrinogenu III&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# Následuje několik dalších kroků (dekarboxylace, oxidace), které vedou ke vzniku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;protoporfyrinu IX&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# Protoporfyrin IX je transportován zpět do mitochondrie.&lt;br /&gt;
# V posledním kroku enzym &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ferrochelatáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; vkládá do centra protoporfyrinového kruhu iont Fe²⁺, čímž vzniká finální molekula hemu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Regulace syntézy probíhá primárně na úrovni prvního enzymu, ALA-syntázy. Vysoká koncentrace hemu inhibuje tento enzym, což představuje klasický příklad negativní zpětné vazby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📉 Degradace ==&lt;br /&gt;
Životnost [[červené krvinky|červených krvinek]] je přibližně 120 dní. Po této době jsou pohlceny [[makrofág]]y v [[retikuloendoteliální systém|retikuloendoteliálním systému]], především ve [[slezina|slezině]] a [[játra|játrech]]. Zde dochází k degradaci hemoglobinu.&lt;br /&gt;
# Globinová (proteinová) část je rozložena na jednotlivé [[aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou znovu využity.&lt;br /&gt;
# Hem je metabolizován enzymem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;hemoxygenáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# Při této reakci se porfyrinový kruh otevírá, uvolňuje se iont železa (Fe³⁺) a vzniká [[oxid uhelnatý]] (CO) a zelený pigment &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[biliverdin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
# Železo je navázáno na transportní protein [[transferin]] a transportováno do kostní dřeně k recyklaci nebo uloženo ve formě [[feritin]]u.&lt;br /&gt;
# Biliverdin je následně redukován enzymem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;biliverdinreduktáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na žlutooranžový pigment &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[bilirubin]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bilirubin je v krvi nerozpustný, proto se váže na [[albumin]] a je transportován do jater. V játrech je konjugován s [[kyselina glukuronová|kyselinou glukuronovou]], čímž se stává rozpustným ve vodě a může být vyloučen do [[žluč]]e a následně do [[střevo|střeva]]. Zde je střevními bakteriemi dále metabolizován na [[urobilinogen]] a [[sterkobilin]], které dodávají [[stolice|stolici]] a [[moč]]i jejich charakteristické zbarvení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩺 Klinický význam a poruchy ==&lt;br /&gt;
Poruchy metabolismu hemu mohou vést k řadě závažných onemocnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Porfyrie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Skupina vzácných genetických onemocnění způsobených deficitem některého z enzymů syntézy hemu. To vede k hromadění toxických meziproduktů (porfyrinových prekurzorů) v těle. Projevy mohou být neurologické (bolesti břicha, psychózy) nebo kožní (extrémní citlivost na sluneční světlo).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Anémie z nedostatku železa]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nejčastější typ [[anémie]]. Nedostatek železa v těle znemožňuje syntézu dostatečného množství hemu, a tím i hemoglobinu, což vede ke snížené schopnosti krve přenášet kyslík.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sideroblastická anémie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Porucha posledního kroku syntézy hemu, kdy se železo neefektivně vkládá do protoporfyrinového kruhu. Železo se hromadí v mitochondriích erytroblastů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Žloutenka]] (Ikterus)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Žluté zbarvení kůže a očního bělma způsobené vysokou hladinou [[bilirubin]]u v krvi. Může být způsobena nadměrným rozpadem červených krvinek (hemolytická žloutenka), poškozením jater (hepatocelulární žloutenka) nebo ucpáním žlučových cest (obstrukční žloutenka).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Otrava oxidem uhelnatým]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: [[Oxid uhelnatý]] (CO) se váže na hemové železo v hemoglobinu s afinitou přibližně 250krát vyšší než kyslík. Vzniká tak stabilní [[karbonylhemoglobin]], který není schopen přenášet kyslík, což vede k dušení na buněčné úrovni.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Methemoglobinemie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Stav, kdy je železo v hemoglobinu zoxidováno z Fe²⁺ na Fe³⁺, čímž vzniká [[methemoglobin]]. Ten není schopen vázat kyslík. Může být způsobena geneticky nebo expozicí některým chemikáliím a lékům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🔬 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si hem jako malý molekulární magnet na kyslík. Nachází se hlavně v našich červených krvinkách, uvnitř bílkoviny zvané hemoglobin. Každá molekula hemu má ve svém středu atom železa. Právě toto železo funguje jako magnet, který v plicích &amp;quot;chytne&amp;quot; molekulu kyslíku, když se nadechneme. Červená krvinka pak s tímto cenným nákladem putuje po celém těle a tam, kde je kyslík potřeba (například ve svalech), ho zase &amp;quot;pustí&amp;quot;. Hem je také důvodem, proč je naše krev červená – je to barva komplexu železa a porfyrinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě přenášení kyslíku pomáhá hem také v našich buňkách vyrábět energii (v dýchacím řetězci) a v játrech se podílí na zneškodňování škodlivých látek a léků. Když červené krvinky zestárnou, tělo hem recykluje: cenné železo si schová pro další použití a zbytek přemění na žlučová barviva, která se vyloučí z těla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Hem}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Metaloproteiny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Porfyriny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Krev]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>