Hřích - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:26:15Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:26
Řádek 17:		Řádek 17:
	České slovo "hřích" pochází z praslovanského ''*grěxъ'', které mělo širší význam jako "křivda", "omyl" nebo "chyba". Tento původní význam odráží i klíčové termíny v jiných jazycích.		České slovo "hřích" pochází z praslovanského ''*grěxъ'', které mělo širší význam jako "křivda", "omyl" nebo "chyba". Tento původní význam odráží i klíčové termíny v jiných jazycích.

	* Hebrejština: V [[Starý zákon\|Starém zákoně]] je nejčastějším termínem pro hřích slovo ''chata'' (חַטָּאָה), které doslova znamená "minout cíl" nebo "netrefit se". Tento obraz naznačuje, že hřích není nutně zlomyslný akt, ale spíše selhání v dosažení cíle, kterým je život v souladu s Boží vůlí. Další hebrejské termíny zahrnují ''avon'' (provinění, pokřivenost) a ''peša'' (vzpoura, přestoupení).		* '''Hebrejština''': V [[Starý zákon\|Starém zákoně]] je nejčastějším termínem pro hřích slovo ''chata'' (חַטָּאָה), které doslova znamená "minout cíl" nebo "netrefit se". Tento obraz naznačuje, že hřích není nutně zlomyslný akt, ale spíše selhání v dosažení cíle, kterým je život v souladu s Boží vůlí. Další hebrejské termíny zahrnují ''avon'' (provinění, pokřivenost) a ''peša'' (vzpoura, přestoupení).

	* Řečtina: V [[Nový zákon\|Novém zákoně]] je dominantním termínem řecké slovo ''hamartia'' (ἁμαρτία), které má stejný základní význam jako hebrejské ''chata'' – "minutí cíle". Tento koncept byl dále rozvinut [[apoštol Pavel\|apoštolem Pavlem]], který hřích chápal nejen jako jednotlivé činy, ale jako mocnou sílu, která zotročuje lidstvo.		* '''Řečtina''': V [[Nový zákon\|Novém zákoně]] je dominantním termínem řecké slovo ''hamartia'' (ἁμαρτία), které má stejný základní význam jako hebrejské ''chata'' – "minutí cíle". Tento koncept byl dále rozvinut [[apoštol Pavel\|apoštolem Pavlem]], který hřích chápal nejen jako jednotlivé činy, ale jako mocnou sílu, která zotročuje lidstvo.

	* Latina: V latině se používá slovo ''peccatum'', které se stalo základem pro označení hříchu v mnoha románských jazycích (např. italsky ''peccato'', španělsky ''pecado'').		* '''Latina''': V latině se používá slovo ''peccatum'', které se stalo základem pro označení hříchu v mnoha románských jazycích (např. italsky ''peccato'', španělsky ''pecado'').

	Pojetí hříchu se vyvíjelo od konkrétních přestupků proti kmenovým pravidlům až po abstraktní teologické a filosofické koncepty o narušeném vztahu s transcendentní realitou.		Pojetí hříchu se vyvíjelo od konkrétních přestupků proti kmenovým pravidlům až po abstraktní teologické a filosofické koncepty o narušeném vztahu s transcendentní realitou.
Řádek 88:		Řádek 88:
	== 🎨 Hřích v umění a kultuře ==		== 🎨 Hřích v umění a kultuře ==
	Téma hříchu, viny a vykoupení je trvalou inspirací pro umělce napříč historií.		Téma hříchu, viny a vykoupení je trvalou inspirací pro umělce napříč historií.
	* Literatura: [[Dante Alighieri]]ho ''[[Božská komedie]]'', zejména část ''Peklo'', poskytuje detailní a alegorický popis trestů za různé hříchy. Dalšími příklady jsou ''Zločin a trest'' od [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij\|Fjodora Dostojevského]] nebo ''Šarlatové písmeno'' od [[Nathaniel Hawthorne\|Nathaniela Hawthorna]].		* '''Literatura''': [[Dante Alighieri]]ho ''[[Božská komedie]]'', zejména část ''Peklo'', poskytuje detailní a alegorický popis trestů za různé hříchy. Dalšími příklady jsou ''Zločin a trest'' od [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij\|Fjodora Dostojevského]] nebo ''Šarlatové písmeno'' od [[Nathaniel Hawthorne\|Nathaniela Hawthorna]].
	* Výtvarné umění: [[Hieronymus Bosch]] ve svých dílech, jako je ''Zahrada pozemských rozkoší'' nebo ''Sedm smrtelných hříchů'', vizuálně ztvárnil alegorie hříchu a jeho následků. Téma pádu člověka a posledního soudu bylo oblíbeným námětem renesančních a barokních malířů.		* '''Výtvarné umění''': [[Hieronymus Bosch]] ve svých dílech, jako je ''Zahrada pozemských rozkoší'' nebo ''Sedm smrtelných hříchů'', vizuálně ztvárnil alegorie hříchu a jeho následků. Téma pádu člověka a posledního soudu bylo oblíbeným námětem renesančních a barokních malířů.
	* Film: Mnoho filmů zkoumá témata viny a morálního selhání. Klasickým příkladem je film ''[[Sedm (film)\|Sedm]]'' režiséra [[David Fincher\|Davida Finchera]], který je přímo postaven na sedmi hlavních hříších.		* '''Film''': Mnoho filmů zkoumá témata viny a morálního selhání. Klasickým příkladem je film ''[[Sedm (film)\|Sedm]]'' režiséra [[David Fincher\|Davida Finchera]], který je přímo postaven na sedmi hlavních hříších.

	== 💡 Pro laiky ==		== 💡 Pro laiky ==

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:09:57Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:09
Řádek 42:		Řádek 42:
	=== 😈 Sedm hlavních hříchů ===		=== 😈 Sedm hlavních hříchů ===
	Jedná se o seznam neřestí, které jsou považovány za zdroj (kořen) mnoha dalších hříchů. Tento seznam byl popularizován v raném středověku, zejména papežem [[Řehoř I. Veliký\|Řehořem Velikým]] a později [[Tomáš Akvinský\|Tomášem Akvinským]]. Nejsou to nutně nejhorší hříchy, ale ty, které nejvíce vedou k dalšímu hříšnému jednání. Patří sem:		Jedná se o seznam neřestí, které jsou považovány za zdroj (kořen) mnoha dalších hříchů. Tento seznam byl popularizován v raném středověku, zejména papežem [[Řehoř I. Veliký\|Řehořem Velikým]] a později [[Tomáš Akvinský\|Tomášem Akvinským]]. Nejsou to nutně nejhorší hříchy, ale ty, které nejvíce vedou k dalšímu hříšnému jednání. Patří sem:
	= '''Pýcha''' (lat. ''superbia'') – Považována za kořen všech hříchů. =		# '''Pýcha''' (lat. ''superbia'') – Považována za kořen všech hříchů.
	= '''Lakomství''' (lat. ''avaritia'') =		# '''Lakomství''' (lat. ''avaritia'')
	= '''Závist''' (lat. ''invidia'') =		# '''Závist''' (lat. ''invidia'')
	= '''Hněv''' (lat. ''ira'') =		# '''Hněv''' (lat. ''ira'')
	= '''Smilstvo''' (lat. ''luxuria'') =		# '''Smilstvo''' (lat. ''luxuria'')
	= '''Nestřídmost''' (v jídle a pití, lat. ''gula'') =		# '''Nestřídmost''' (v jídle a pití, lat. ''gula'')
	= '''Lenost''' (duchovní, lat. ''acedia'') =		# '''Lenost''' (duchovní, lat. ''acedia'')

	Proti těmto hříchům stojí [[sedm ctností]].		Proti těmto hříchům stojí [[sedm ctností]].

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:44:45Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:44
Řádek 42:		Řádek 42:
	=== 😈 Sedm hlavních hříchů ===		=== 😈 Sedm hlavních hříchů ===
	Jedná se o seznam neřestí, které jsou považovány za zdroj (kořen) mnoha dalších hříchů. Tento seznam byl popularizován v raném středověku, zejména papežem [[Řehoř I. Veliký\|Řehořem Velikým]] a později [[Tomáš Akvinský\|Tomášem Akvinským]]. Nejsou to nutně nejhorší hříchy, ale ty, které nejvíce vedou k dalšímu hříšnému jednání. Patří sem:		Jedná se o seznam neřestí, které jsou považovány za zdroj (kořen) mnoha dalších hříchů. Tento seznam byl popularizován v raném středověku, zejména papežem [[Řehoř I. Veliký\|Řehořem Velikým]] a později [[Tomáš Akvinský\|Tomášem Akvinským]]. Nejsou to nutně nejhorší hříchy, ale ty, které nejvíce vedou k dalšímu hříšnému jednání. Patří sem:
	# '''Pýcha''' (lat. ''superbia'') – Považována za kořen všech hříchů.		= '''Pýcha''' (lat. ''superbia'') – Považována za kořen všech hříchů. =
	# '''Lakomství''' (lat. ''avaritia'')		= '''Lakomství''' (lat. ''avaritia'') =
	# '''Závist''' (lat. ''invidia'')		= '''Závist''' (lat. ''invidia'') =
	# '''Hněv''' (lat. ''ira'')		= '''Hněv''' (lat. ''ira'') =
	# '''Smilstvo''' (lat. ''luxuria'')		= '''Smilstvo''' (lat. ''luxuria'') =
	# '''Nestřídmost''' (v jídle a pití, lat. ''gula'')		= '''Nestřídmost''' (v jídle a pití, lat. ''gula'') =
	# '''Lenost''' (duchovní, lat. ''acedia'')		= '''Lenost''' (duchovní, lat. ''acedia'') =

	Proti těmto hříchům stojí [[sedm ctností]].		Proti těmto hříchům stojí [[sedm ctností]].

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-27T15:58:21Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - pojem
| název = Hřích
| obrázek = The Garden of Earthly Delights by Bosch High Resolution 2.jpg
| popisek = Detail z triptychu ''[[Zahrada pozemských rozkoší]]'' od [[Hieronymus Bosch|Hieronyma Bosche]], často interpretovaného jako alegorie hříchu a jeho následků.
| etymologie = Z praslovanského ''*grěxъ'' (křivda, chyba)
| klíčové koncepty = Přestoupení božího zákona<br>Morální selhání<br>Oddělení od Boha<br>Vina a pokání
| náboženství = [[Křesťanství]], [[Judaismus]], [[Islám]], [[Buddhismus]], [[Hinduismus]] a další
| související pojmy = [[Dobro a zlo]], [[Svědomí]], [[Vina]], [[Pokání]], [[Spása]], [[Odpuštění]], [[Peklo]]
}}

'''Hřích''' (z praslovanského ''*grěxъ'', křivda, chyba) je v [[teologie|teologickém]] a [[etika|etickém]] kontextu označení pro čin, myšlenku nebo stav, který je považován za přestoupení božího zákona, morálních principů nebo náboženských norem. Jedná se o ústřední koncept mnoha [[náboženství]], zejména [[abrahámovská náboženství|abrahámovských]] ([[judaismus]], [[křesťanství]], [[islám]]), kde představuje klíčový prvek ve vztahu mezi člověkem a [[Bůh|Bohem]]. Pojetí hříchu se v různých kulturách a náboženských systémech liší, ale obecně zahrnuje myšlenku provinění, viny a potřeby nápravy, [[pokání]] či [[odpuštění]].

V širším, sekulárním smyslu může být hřích chápán jako závažné porušení společenských nebo etických norem, které vyvolává pocit viny nebo studu, i bez přímého náboženského odkazu.

== 📖 Etymologie a vývoj pojmu ==
České slovo "hřích" pochází z praslovanského ''*grěxъ'', které mělo širší význam jako "křivda", "omyl" nebo "chyba". Tento původní význam odráží i klíčové termíny v jiných jazycích.

* **Hebrejština**: V [[Starý zákon|Starém zákoně]] je nejčastějším termínem pro hřích slovo ''chata'' (חַטָּאָה), které doslova znamená "minout cíl" nebo "netrefit se". Tento obraz naznačuje, že hřích není nutně zlomyslný akt, ale spíše selhání v dosažení cíle, kterým je život v souladu s Boží vůlí. Další hebrejské termíny zahrnují ''avon'' (provinění, pokřivenost) a ''peša'' (vzpoura, přestoupení).

* **Řečtina**: V [[Nový zákon|Novém zákoně]] je dominantním termínem řecké slovo ''hamartia'' (ἁμαρτία), které má stejný základní význam jako hebrejské ''chata'' – "minutí cíle". Tento koncept byl dále rozvinut [[apoštol Pavel|apoštolem Pavlem]], který hřích chápal nejen jako jednotlivé činy, ale jako mocnou sílu, která zotročuje lidstvo.

* **Latina**: V latině se používá slovo ''peccatum'', které se stalo základem pro označení hříchu v mnoha románských jazycích (např. italsky ''peccato'', španělsky ''pecado'').

Pojetí hříchu se vyvíjelo od konkrétních přestupků proti kmenovým pravidlům až po abstraktní teologické a filosofické koncepty o narušeném vztahu s transcendentní realitou.

== ✝️ Hřích v křesťanství ==
V [[křesťanství]] je hřích jedním z nejzásadnějších teologických konceptů, který vysvětluje stav lidstva a potřebu [[spása|spásy]] skrze [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Křesťanská nauka o hříchu je komplexní a zahrnuje několik klíčových aspektů.

=== 🍎 Dědičný hřích ===
Koncept '''dědičného hříchu''' (též prvotního hříchu) je charakteristický zejména pro západní křesťanství ([[Katolická církev|katolicismus]], [[protestantství]]). Tato nauka, formulovaná především [[Augustin z Hippa|svatým Augustinem]], vychází z příběhu o [[Adam a Eva|Adamovi a Evě]] v knize [[Genesis]]. Jejich neposlušnost vůči Bohu (pojedení plodu ze stromu poznání) je chápána jako "pád člověka", který měl důsledky pro celé lidstvo.

Podle této doktríny se každý člověk rodí do stavu hříchu, což neznamená osobní vinu, ale spíše zděděnou náklonnost ke zlu a oddělenost od Boha. Tento stav znemožňuje člověku dosáhnout spásy vlastními silami. Východiskem z tohoto stavu je [[křest]], který člověka očišťuje od dědičného hříchu a začleňuje ho do společenství církve. [[Pravoslaví]] má odlišné pojetí, kde mluví spíše o "dědičné porušenosti" přirozenosti než o zděděné vině.

=== ⚖️ Dělení hříchů ===
Křesťanská teologie, zejména katolická, tradičně rozlišuje hříchy podle jejich závažnosti:

* '''Smrtelný hřích''' (latinsky ''peccatum mortale''): Jedná se o závažné přestoupení Božího zákona, které je spácháno s plným vědomím a svobodným souhlasem. Takový hřích přerušuje vztah člověka s Bohem a vede ke ztrátě posvěcující [[milost|milosti]]. Pokud není odčiněn [[pokání]]m a [[zpověď|svátostí smíření]], vede podle nauky k věčnému zavržení ([[peklo]]). Příkladem může být [[vražda]], [[cizoložství]] nebo vědomé zavržení Boha.

* '''Všední (lehký) hřích''' (latinsky ''peccatum veniale''): Jedná se o méně závažné provinění, které sice narušuje vztah s Bohem, ale nepřerušuje ho úplně. Je spácháno buď v méně závažné věci, nebo bez plného vědomí či souhlasu. Tyto hříchy lze odčinit modlitbou, dobrými skutky nebo lítostí.

=== 😈 Sedm hlavních hříchů ===
Jedná se o seznam neřestí, které jsou považovány za zdroj (kořen) mnoha dalších hříchů. Tento seznam byl popularizován v raném středověku, zejména papežem [[Řehoř I. Veliký|Řehořem Velikým]] a později [[Tomáš Akvinský|Tomášem Akvinským]]. Nejsou to nutně nejhorší hříchy, ale ty, které nejvíce vedou k dalšímu hříšnému jednání. Patří sem:
# '''Pýcha''' (lat. ''superbia'') – Považována za kořen všech hříchů.
# '''Lakomství''' (lat. ''avaritia'')
# '''Závist''' (lat. ''invidia'')
# '''Hněv''' (lat. ''ira'')
# '''Smilstvo''' (lat. ''luxuria'')
# '''Nestřídmost''' (v jídle a pití, lat. ''gula'')
# '''Lenost''' (duchovní, lat. ''acedia'')

Proti těmto hříchům stojí [[sedm ctností]].

=== 🙏 Odpuštění hříchů ===
Ústředním poselstvím křesťanství je, že hříchy mohou být odpuštěny. Věří, že [[Ježíš Kristus]] svou smrtí na [[kříž]]i a svým [[vzkříšení]]m zaplatil za hříchy lidstva a otevřel cestu ke smíření s Bohem. Proces získání odpuštění se v různých denominacích liší, ale obecně zahrnuje [[víra|víru]], [[pokání]] (lítost a odhodlání změnit se) a přijetí Boží milosti. V katolické a pravoslavné tradici hraje klíčovou roli [[svátost]] smíření (zpověď), kde kněz uděluje rozhřešení jménem Božím.

== ✡️ Hřích v judaismu ==
[[Judaismus]] chápe hřích (hebrejsky ''chet'') primárně jako přestoupení přikázání (''micvot'') obsažených v [[Tóra|Tóře]]. Na rozdíl od křesťanství nezná koncept dědičného hříchu v augustiniánském smyslu. Každý člověk je zodpovědný za své vlastní činy. Příběh Adama a Evy je chápán jako příklad lidské slabosti, ale jejich provinění se automaticky nepřenáší jako vina na další generace.

Klíčovým konceptem v judaismu je ''ješer ha-ra'' (יצר הרע), což je vrozený sklon ke zlu nebo egoismu. Tento sklon však není sám o sobě hříšný; je to přirozená součást lidské přirozenosti, kterou má člověk překonávat pomocí ''ješer ha-tov'' (יצר הטוב), sklonu k dobru, a studiem a dodržováním Tóry.

Náprava hříchu se děje skrze proces zvaný ''tešuva'' (תשובה, "návrat"), který zahrnuje:
1. Uznání hříchu.
2. Lítost nad spáchaným činem.
3. Zanechání hříšného jednání.
4. Vyznání hříchu před Bohem.
5. Náprava škody, pokud byl hřích spáchán proti druhému člověku.

Největším svátkem spojeným s odpuštěním hříchů je [[Jom kipur]] (Den smíření).

== ☪️ Hřích v islámu ==
V [[islám]]u je hřích (arabsky ذنب, ''dhanb'' nebo إثم, ''ithm'') jakýkoli čin, který je v rozporu s vůlí [[Alláh|Alláha]], jak je zjevena v [[Korán]]u a [[Sunna|Sunně]] (tradici proroka [[Mohamed|Muhammada]]). Stejně jako judaismus, i islám odmítá myšlenku dědičného hříchu. Každý jedinec se rodí v přirozeném stavu čistoty (''fitra'') a je plně zodpovědný za své skutky.

Islámská jurisprudence dělí hříchy na dvě hlavní kategorie:
* '''Velké hříchy''' (''kabá'ir''): Jsou to závažné přestupky, které jsou v Koránu nebo hadísech spojeny s trestem v tomto nebo příštím životě. Patří sem například ''širk'' (přidružování něčeho nebo někoho k Bohu, považováno za největší hřích), vražda, krádež, cizoložství, křivá přísaha nebo neúcta k rodičům.
* '''Malé hříchy''' (''saghá'ir''): Méně závažná provinění, která mohou být odpuštěna skrze pravidelné modlitby, půst, almužnu a další dobré skutky.

Podobně jako v judaismu je i v islámu kladen velký důraz na pokání (''tawba''). Alláh je popisován jako ''Al-Ghafúr'' (Odpouštějící) a ''Ar-Rahím'' (Milosrdný) a je vždy připraven odpustit tomu, kdo se upřímně kaje.

== 🏛️ Filosofické a sekulární pojetí ==
Mimo náboženský kontext je koncept hříchu často nahrazován pojmy jako "morální selhání", "neřest" nebo "porušení etického kodexu".

* [[Sókratés]] a [[Platón]] chápali zlo jako výsledek nevědomosti. Podle nich nikdo nekoná zlo úmyslně; lidé se dopouštějí špatných činů, protože si mylně myslí, že jsou pro ně dobré.
* [[Immanuel Kant]] a jeho [[kategorický imperativ]] nabízí sekulární rámec pro morálku. "Hříšné" jednání by bylo takové, které nelze zobecnit jako univerzální zákon pro všechny, aniž by to vedlo ke sporu.
* [[Existencialismus]], například v díle [[Jean-Paul Sartre|Jean-Paula Sartra]], zdůrazňuje absolutní svobodu a zodpovědnost jedince. "Hřích" by v tomto pojetí mohl být chápán jako "špatná víra" (''mauvaise foi''), tedy sebeklam, kdy člověk popírá svou svobodu a zodpovědnost a jedná, jako by byl determinován vnějšími okolnostmi.
* V moderní [[psychologie|psychologii]] a [[sociologie|sociologii]] je chování, které bylo dříve označováno jako hříšné, často analyzováno z hlediska duševních poruch, sociálních tlaků, traumat nebo evolučních mechanismů.

== 🎨 Hřích v umění a kultuře ==
Téma hříchu, viny a vykoupení je trvalou inspirací pro umělce napříč historií.
* **Literatura**: [[Dante Alighieri]]ho ''[[Božská komedie]]'', zejména část ''Peklo'', poskytuje detailní a alegorický popis trestů za různé hříchy. Dalšími příklady jsou ''Zločin a trest'' od [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Fjodora Dostojevského]] nebo ''Šarlatové písmeno'' od [[Nathaniel Hawthorne|Nathaniela Hawthorna]].
* **Výtvarné umění**: [[Hieronymus Bosch]] ve svých dílech, jako je ''Zahrada pozemských rozkoší'' nebo ''Sedm smrtelných hříchů'', vizuálně ztvárnil alegorie hříchu a jeho následků. Téma pádu člověka a posledního soudu bylo oblíbeným námětem renesančních a barokních malířů.
* **Film**: Mnoho filmů zkoumá témata viny a morálního selhání. Klasickým příkladem je film ''[[Sedm (film)|Sedm]]'' režiséra [[David Fincher|Davida Finchera]], který je přímo postaven na sedmi hlavních hříších.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že život je velká hra, například [[fotbal]]. Tato hra má svá pravidla, která všichni hráči znají (např. nehrát rukou, nefaulovat protihráče). Tato pravidla zajišťují, aby hra byla spravedlivá a měla smysl.

'''Hřích''' je v tomto přirovnání jako porušení pravidel – faul. Může to být malý, neúmyslný faul (jako když omylem zakopnete), což by odpovídalo '''všednímu hříchu'''. Hra pokračuje, ale váš tým je trochu poškozen. Ale může to být i velký, úmyslný a surový faul, za který dostanete červenou kartu a jste vyloučeni ze hry. To je jako '''smrtelný hřích''', který vás úplně vyřadí ze "hry" a zničí váš vztah s ostatními hráči i s duchem hry samotné.

'''Pokání''' a '''odpuštění''' je pak jako omluva protihráči a přijetí trestu od rozhodčího. Uznáte svou chybu, slíbíte, že už to neuděláte, a můžete se (někdy) vrátit zpět do hry. Různá náboženství jsou jako různé sportovní ligy – pravidla se mohou mírně lišit, ale základní myšlenka, že porušení pravidel má následky, zůstává stejná.

{{DEFAULTSORT:Hrich}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:Teologie]]
[[Kategorie:Etika]]
[[Kategorie:Náboženské koncepty]]
[[Kategorie:Křesťanství]]
[[Kategorie:Judaismus]]
[[Kategorie:Islám]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Hřích - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“