Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Georges Bizet | celé_jméno = Alexandre César Léopold Bizet | obrázek = | datum_narození = 25. října 1838 | místo_narození = Paříž, Francie | datum_úmrtí = 3. června 1875 | místo_úmrtí = Bougival, Francie | státní_příslušnost = Francouzská | povolání = hudební skladatel, klavírista | umělecký…“

2026-08-14T00:31:08Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Georges Bizet | celé_jméno = Alexandre César Léopold Bizet | obrázek = | datum_narození = 25. října 1838 | místo_narození = Paříž, Francie | datum_úmrtí = 3. června 1875 | místo_úmrtí = Bougival, Francie | státní_příslušnost = Francouzská | povolání = hudební skladatel, klavírista | umělecký…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Georges Bizet
| celé_jméno = Alexandre César Léopold Bizet
| obrázek =
| datum_narození = 25. října 1838
| místo_narození = [[Paříž|Paříž]], [[Francie|Francie]]
| datum_úmrtí = 3. června 1875
| místo_úmrtí = [[Bougival|Bougival]], [[Francie|Francie]]
| státní_příslušnost = [[Francie|Francouzská]]
| povolání = [[Hudební skladatel|hudební skladatel]], [[Klavírista|klavírista]]
| umělecký_směr = [[Romantismus (hudba)|romantismus]]
| alma_mater = [[Pařížská konzervatoř|Conservatoire de Paris]]
| významná_díla = [[Carmen|Carmen]], [[Lovci perel|Les Pêcheurs de perles]], [[L'Arlésienne|L'Arlésienne]], [[Symfonie C dur (Bizet)|Symfonie C dur]]
| ocenění = [[Prix de Rome|Prix de Rome]] (1857)
}}

'''Georges Bizet''' (rodným jménem '''Alexandre César Léopold Bizet''', narozen 25. října 1838 v [[Paříž|Paříži]], zemřel 3. června 1875 v [[Bougival|Bougivalu]]) byl francouzský [[Hudební skladatel|hudební skladatel]] a [[Klavírista|klavírista]] tvořící v období hudebního [[Romantismus (hudba)|romantismu]]. V kontextu světové [[Klasická hudba|klasické hudby]] je znám primárně jako autor operní tvorby, přičemž jeho poslední dokončené dílo, [[Opera|opera]] [[Carmen|Carmen]], představuje jednu z celosvětově nejčastěji uváděných inscenací v historii divadelnictví. Během svého krátkého života, jenž trval pouhých 36 let, složil více než dvacet jevištních děl, orchestrální suity, symfonie a desítky vokálních skladeb.

Jeho studijní dráha na [[Pařížská konzervatoř|Pařížské konzervatoři]] byla lemována řadou formálních ocenění, jež vyvrcholila ziskem prestižního státního stipendia [[Prix de Rome|Prix de Rome]] v roce 1857. Přes tento raný akademický úspěch a nezpochybnitelné schopnosti virtuózní klavírní hry se Bizet po návratu do [[Francie|Francie]] potýkal s nezájmem hlavních pařížských operních domů, které preferovaly zavedený klasický repertoár. Existenční tlak jej nutil zpracovávat hudební aranžmá a transkripce pro jiné skladatele. Skutečného mezinárodního uznání a komerčního úspěchu svého díla se za svého života nedočkal. Historický zlom v recepci jeho díla nastal až posmrtně na podzim roku 1875 při uvedení opery [[Carmen|Carmen]] v rakouské [[Vídeň|Vídni]]. Jeho inovační přístup k instrumentaci, harmonii a integraci prvků hudebního realismu (předjímající italské [[Verismus|verismo]]) trvale ovlivnil vývoj evropského hudebního dramatu na přelomu 19. a 20. století.

== 👤 Původ a rodinné zázemí ==
Alexandre César Léopold Bizet se narodil 25. října 1838 v devátém obvodu (arrondissementu) v [[Paříž|Paříži]]. Pokřtěn byl dne 16. března 1840 v katolickém kostele Notre-Dame-de-Lorette, přičemž při tomto obřadu obdržel jméno Georges, pod kterým následně vystupoval po celý zbytek života.

Pocházel z hudebně založené rodiny s přímými vazbami na profesionální umělecké prostředí. Jeho otec, Adolphe Armand Bizet, pracoval původně jako kadeřník a výrobce paruk (vlásenkář), avšak bez jakéhokoliv formálního hudebního vzdělání se vypracoval na respektovaného učitele zpěvu. Matka, Aimée Marie Louise Léopoldine Joséphine Delsarte, byla erudovanou amatérskou [[Klavírista|klavíristkou]]. Její bratr a Bizetův strýc, [[François Delsarte|François Delsarte]], působil jako uznávaný učitel zpěvu a teoretik hudební a jevištní deklamace, jehož metody se uplatňovaly na tehdejších evropských panovnických dvorech. Rodiče identifikovali hudební nadání svého syna ve velmi raném věku. Podle dochovaných pramenů jej matka vyučovala základům notového zápisu a klavírní hře již ve čtyřech letech, přičemž chlapec si byl schopen vizuálně i sluchově fixovat obtížná hudební cvičení pocházející z hodin jeho otce.

== 🎓 Vzdělání na Pařížské konzervatoři ==
Díky intervencím svého strýce a prokazatelnému talentu byl Georges Bizet přijat na státní [[Pařížská konzervatoř|Pařížskou konzervatoř]] (Conservatoire de Paris) dne 9. října 1848. V době přijetí mu bylo přesně devět let a jedenáct měsíců, což představovalo formální výjimku ze zavedených institucionálních pravidel, neboť minimální věková hranice pro zápis činila deset let.

Na konzervatoři strávil bezmála deset let, během nichž absolvoval výuku u několika předních francouzských hudebních pedagogů. Hru na klavír studoval pod vedením [[Pierre-Joseph Guillaume Zimmermann|Pierre-Josepha Guillauma Zimmermanna]] a následně u [[Antoine François Marmontel|Antoina Françoise Marmontela]]. Harmonii a hudební kompozici jej vyučovali [[Charles Gounod|Charles Gounod]] a operní skladatel [[Fromental Halévy|Fromental Halévy]]. V průběhu studia získal Bizet sérii akademických ocenění. V roce 1851 obdržel druhou cenu v klavírní hře a o rok později, ve svých čtrnácti letech, mu byla udělena cena první (Premier Prix). Významný maďarský virtuos [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] po vyslechnutí jedné z Bizetových klavírních improvizací v roce 1861 prohlásil, že Bizet se řadí mezi tři nejlepší klavíristy v celé [[Evropa|Evropě]]. Sám Bizet však dráhu veřejně vystupujícího sólového instrumentalisty striktně odmítal a preferoval kariéru skladatele.

Během studia v listopadu 1855, ve věku sedmnácti let, zkomponoval svou první [[Symfonie|symfonii]]. Toto dílo, nazvané [[Symfonie C dur (Bizet)|Symfonie C dur]], vykazuje zřetelné strukturní vlivy děl [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Felixe Mendelssohna]] a jeho učitele [[Charles Gounod|Charlese Gounoda]] (konkrétně jeho Symfonie D dur). Bizet partituru nikdy neuvedl a nepředložil k publikaci. Manuskript zůstal fyzicky uložen v archivech konzervatoře po dobu osmdesáti let. K jeho identifikaci došlo v roce 1933 francouzským muzikologem Jeanem Chantavoinem a světová premiéra proběhla až 26. února 1935 ve švýcarské [[Basilej|Basileji]] pod dirigentským vedením [[Felix Weingartner|Felixe Weingartnera]].

== 🏆 Zisk Prix de Rome a pobyt v Itálii ==
V roce 1857 se Bizet zúčastnil soutěže vypsané skladatelem [[Jacques Offenbach|Jacquesem Offenbachem]], jejímž předmětem bylo vytvoření jednoaktové komické opery (opérette). Společně se skladatelem Charlesem Lecocquem získal první místo za dílo ''[[Le Docteur Miracle|Le Docteur Miracle]]'' (Doktor Zázrak). Premiéra se uskutečnila 9. dubna 1857 v pařížském divadle Bouffes-Parisiens.

Zásadní akademický průlom zaznamenal v témže roce, kdy předložil komisi [[Francouzská akademie výtvarných umění|Francouzské akademie výtvarných umění]] (Académie des Beaux-Arts) svou kantátu ''[[Clovis et Clotilde|Clovis et Clotilde]]''. Za toto dílo mu byla udělena nejvyšší možná národní umělecká dotace, státní stipendium [[Prix de Rome|Prix de Rome]]. Vítězství zajišťovalo laureátovi pětiletou státní penzi, přičemž první dva roky musel stipendista povinně strávit ve Francouzské akademii v [[Řím|Římě]] se sídlem v historickém objektu Villa Medici.

Bizet odcestoval do [[Itálie|Itálie]] v prosinci 1857 a setrval zde téměř tři roky (až do léta 1860). Během italského pobytu komponoval dle stanovených regulí zprávy o své práci (tzv. envois), jež odesílal hodnotící komisi do [[Paříž|Paříže]]. Jedním z těchto povinných děl byla italská opera buffa ''[[Don Procopio|Don Procopio]]'' (1858–1859), komponovaná na italské libreto Carla Cambiaggia. Ani toto dílo nebylo za Bizetova života inscenováno a jeho rukopis byl objeven až desítky let po jeho smrti (premiéru mělo 10. března 1906 v [[Monte Carlo|Monte Carlu]]). Z římského období rovněž pochází duchovní sborové dílo ''[[Te Deum (Bizet)|Te Deum]]'' (složeno 1858 pro soutěž Prix Rodrigues) a orchestrální skica, ze které se později zformovala takzvaná Roma Symphony.

== 💼 Kariéra v Paříži a existenční problémy ==
Po návratu z [[Itálie|Itálie]] do [[Paříž|Paříže]] na podzim roku 1860 čelil Bizet tvrdé realitě dobového kulturního průmyslu. Ústřední operní instituce (především Opéra de Paris a Opéra-Comique) podléhaly přísnému státnímu dozoru a preferovaly produkci osvědčených skladatelů (jako byli [[Giacomo Meyerbeer|Giacomo Meyerbeer]] či [[Daniel Auber|Daniel Auber]]) před experimenty mladých debutantů.

Existenční nutnost zajištění stálého příjmu přinutila Bizeta vyučovat hru na klavír a pracovat jako hudební editor a aranžér pro pařížská hudební nakladatelství. V tomto období rutinně produkoval klavírní výtahy z orchestrálních partitur a upravoval operní díla jiných autorů (mimo jiné [[Hector Berlioz|Hectora Berlioze]], [[Charles Gounod|Charlese Gounoda]] nebo [[Camille Saint-Saëns|Camilla Saint-Saënse]]). Navzdory svému vynikajícímu hudebnímu vzdělání se ocitl na periferii pařížského operního dění. Rozpracoval řadu ambiciózních divadelních projektů (například pětiaktovou operu ''[[Ivan IV. (opera)|Ivan IV.]]'', komponovanou v letech 1862–1865), které však z důvodu nezájmu divadelních ředitelů nedokončil nebo opustil, a jejichž partitury se následně často ztratily nebo byly recyklovány do jiných děl.

Během prusko-francouzské války (1870–1871) a následného povstání [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] byl hudební a společenský život v metropoli paralyzován. Bizet narukoval a sloužil v Národní gardě (Garde Nationale), přičemž po celou dobu trvání válečného stavu žil v bezprostředním ohrožení života při obléhání města.

== 🎭 Jevištní tvorba a první operní úspěchy ==
Do povědomí divadelní kritiky se Bizet reálně zapsal až v roce 1863, kdy mu tehdejší ředitel nezávislého Théâtre Lyrique, Léon Carvalho, zadal kompozici tříaktové opery na exotické téma. Výsledkem byla opera ''[[Lovci perel|Les Pêcheurs de perles]]'' (Lovci perel) na libreto Eugèna Cormona a Michela Carrého. Děj díla je zasazen do prostředí sběračů perel na ostrově [[Srí Lanka|Cejlon]]. Premiéra se konala 30. září 1863. I když produkce dosáhla pouze 18 repríz a dobový ohlas u pařížské hudební kritiky byl převážně negativní (vyčítali mu takzvaný wagnerismus a nadměrnou hlučnost instrumentace), dílo obsahuje jednu z neslavnějších tenor-barytonových árií operního kánonu, duet "Au fond du temple saint". Pochvalu Bizetovi za tuto operu veřejně vyjádřil pouze [[Hector Berlioz]].

V roce 1866 zkomponoval čtyřaktovou operu ''[[La Jolie Fille de Perth|La jolie fille de Perth]]'' (Kráska z Perthu), založenou na literární předloze skotského spisovatele [[Walter Scott|Waltera Scotta]]. Premiéra proběhla 26. prosince 1867. Ačkoliv recenze v tehdejším tisku byly o poznání příznivější než v případě Lovců perel, inscenace byla po několika týdnech stažena z repertoáru. V roce 1871 složil na základě objednávky Opéra-Comique jednoaktovou opéra comique ''[[Djamileh|Djamileh]]'' (Džamilé) zasazenou do orientálního prostředí, s premiérou 22. května 1872. Tato opera dosáhla pouhých 11 repríz, avšak svou chromatickou a harmonickou strukturou představovala přímý vývojový krok k jeho pozdějšímu mistrovskému dílu.

== 🎼 L'Arlésienne a orchestrální kompozice ==
V roce 1872 obdržel Bizet zakázku na složení scénické hudby k divadelní hře francouzského dramatika [[Alphonse Daudet|Alphonse Daudeta]] s názvem ''[[L'Arlésienne|L'Arlésienne]]'' (Dívka z Arles). Dramatický text vyprávěl tragický milostný příběh situovaný do provensálského venkovského prostředí. Bizet pro tuto inscenaci vytvořil 27 samostatných hudebních čísel, jež propojovaly mluvené slovo s orchestrálním doprovodem. V partituře uplatnil pro danou dobu neobvyklou a novátorskou instrumentaci – poprvé v historii francouzského symfonického orchestru předepsal použití altového [[Saxofon|saxofonu]], jenž hudbě dodal melancholický zabarvený tón.

Premiéra hry se uskutečnila 1. října 1872 v pařížském divadle Théâtre du Vaudeville. Divadelní inscenace u publika naprosto propadla a byla stažena z repertoáru po třech týdnech. Bizet však okamžitě rozpoznal autonomní hodnotu své partitury a extrahoval z ní čtyři nejvýraznější části (Prélude, Minuetto, Adagietto a Carillon), jež přepracoval do podoby koncertní orchestrální suity pro velký [[Symfonický orchestr|symfonický orchestr]]. Tato ''Suita L'Arlésienne č. 1'' zaznamenala po svém provedení masivní ohlas. Po Bizetově smrti sestavil jeho přítel, hudební skladatel [[Ernest Guiraud]], druhou suitu (Suite č. 2), zahrnující mimo jiné dynamickou a slavnou větu Farandole, opírající se o provensálský folklorní motiv "La Marche des Rois".

Mezi další prokazatelná orchestrální díla patří koncertní předehra ''[[Patrie (předehra)|Patrie]]'' z roku 1873, jejíž vlastenecký tón rezonoval s francouzskou společností vyčerpanou porážkou v prusko-francouzské válce.

== 💃 Opera Carmen a její historický kontext ==
Definitivní bod zlomu v evropské hudební historii přišel v roce 1873, kdy Bizet přijal nabídku ředitelů divadla Opéra-Comique (Camilla du Locle a Adolpha de Leuvena) na vytvoření celovečerní opery. Libreto k novému dílu vypracovalo duo renomovaných literátů, [[Henri Meilhac]] a [[Ludovic Halévy|Ludovic Halévy]], na základě stejnojmenné novely francouzského prozaika [[Prosper Mérimée|Prospera Mériméa]] z roku 1845.

Děj opery ''[[Carmen|Carmen]]'' je situován do španělského města [[Sevilla|Sevilly]] a jeho okolí na počátku 19. století. Hlavní osou narativu je interakce mezi svéhlavou a svobodomyslnou romskou dělnicí z tabákové továrny jménem Carmen a striktním kaprálem dragounů Donem Josém. Carmen je zatčena za fyzické napadení spolupracovnice, avšak přesvědčí Josého, aby jí umožnil nezákonný útěk. Don José je za toto porušení vojenských předpisů uvězněn a degradován. Po svém propuštění dezertuje z pravidelné armády a připojuje se ke zločinecké skupině pašeráků v horském průsmyku, u níž Carmen působí. Vztah se vyznačuje prudkou tenzí, jež eskaluje v momentě, kdy Carmen přesměruje svůj sexuální a emoční zájem na slavného a sebevědomého toreadora jménem Escamillo. V závěrečném čtvrtém dějství, situovaném před býčí arénou v [[Sevilla|Seville]], Don José konfrontuje Carmen, vyžaduje její návrat a po jejím striktním odmítnutí ji bodnutím nožem fyzicky zlikviduje.

Příprava inscenace narážela na absolutní odpor divadelní administrativy i části sboristů. Jevištní znázornění proletářského života, dělnic otevřeně kouřících cigarety na scéně, pašeráctví, nemorálního chování a explicitní vraždy hlavní hrdinky přímo před zraky publika se naprosto vymykalo konzervativní dramaturgii Opéra-Comique, kam tradičně docházela měšťanská rodinná klientela hledající sentimentální zábavu se šťastným koncem.

Premiéra se konala 3. března 1875. Hudební nastudování vedl dirigent Adolphe Deloffre, titulní roli ztvárnila mezzosopranistka [[Célestine Galli-Marié]]. Prvotní přijetí pařížského publika bylo naprosto mrazivé a odmítavé. Hudební kritici v dobovém tisku dílo odsoudili pro nedostatek melodií, obscénnost, vulgárnost a přílišnou brutalitu. Návštěvnost divadla v následujících týdnech rapidně klesala a ředitelství muselo na produkci masivně rozdávat volné vstupenky, aby zabránilo hraní před prázdným hledištěm.

Z hudebně-teoretického hlediska ovšem ''Carmen'' přinesla převratnou orchestraci a motivickou práci. Bizet využil španělský folklorní a taneční idiom, ačkoliv do [[Španělsko|Španělska]] v reálném životě nikdy necestoval. Úvodní sborové scény a instrumentální pasáže (Prélude, Habanera, Seguidilla, Aragonaise či Chanson du Toréador) představují absolutní vrchol orchestrální barevnosti. Sám Bizet u slavné árie Habanera uplatnil melodii ze skladby "El Arreglito" baskického skladatele [[Sebastián Iradier|Sebastiána Iradiera]], kterou mylně pokládal za lidovou anonymní píseň; po zjištění autorských práv Iradiera poctivě uvedl ve vydané partituře.

== ⚰️ Smrt a posmrtná rehabilitace díla ==
Fyzické a psychické vyčerpání z náročných zkoušek, konfliktů s divadelní správou a deprese z komerčního neúspěchu premiéry se tvrdě podepsaly na zdraví skladatele. V květnu 1875 utrpěl silný zánět krčních mandlí spojený se streptokokovou infekcí, jenž se posléze rozvinul v revmatickou horečku. K rekonvalescenci odjel do pronajatého domu ve vesnici [[Bougival|Bougival]] nedaleko [[Paříž|Paříže]].

Zde dne 3. června 1875 ve věku 36 let náhle zemřel na masivní srdeční selhání (infarkt myokardu), s vysokou pravděpodobností vyvolané endokarditidou v důsledku proběhlé krční infekce. Smrt nastala přesně tři měsíce po premiéře ''Carmen'', v noci, kdy divadlo Opéra-Comique hrálo přesně třiatřicátou reprízu tohoto díla. Bizet zemřel v absolutním přesvědčení, že jeho nejdůležitější životní dílo zaznamenalo definitivní fiasko.

Pouhé čtyři měsíce po jeho úmrtí, v říjnu 1875, byla ''Carmen'' uvedena v tehdejší Dvorní opeře ve [[Vídeň|Vídni]]. Pro tuto produkci nahradil Bizetův přítel [[Ernest Guiraud]] původní francouzské mluvené dialogy prokomponovanými hudebními recitativy. Vídeňská inscenace vyvolala masivní a okamžitou senzaci. Během následujících tří let byla opera triumfálně uvedena v [[Brusel|Bruselu]], [[Antverpy|Antverpách]], [[Budapešť|Budapešti]], [[Petrohrad|Petrohradě]], [[Stockholm|Stockholmu]], [[Londýn|Londýně]] a [[New York|New Yorku]]. V [[Praha|Praze]] zazněla poprvé v německém překladu v roce 1880 a v českém překladu, který vytvořila [[Eliška Krásnohorská]], byla uvedena dne 3. ledna 1884 v tehdejším [[Národní divadlo|Národním divadle]]. V samotné [[Paříž|Paříži]] došlo k její revizi a opětovnému nasazení na scénu pod tlakem celoevropského úspěchu až v roce 1883 pod vedením ředitele Léona Carvalha. Dílo trvale ovlivnilo novou generaci italských skladatelů (včetně [[Giacomo Puccini|Giacoma Pucciniho]]) a etablovalo směr hudebního verismu.

== 💍 Osobní život a rodina ==
V rovině osobního života prokazují archivy, že se Bizet 3. června 1869 oženil s jednadvacetiletou Geneviève Halévyovou, jež byla přímou dcerou jeho zesnulého profesora hudební kompozice, [[Fromental Halévy|Fromentala Halévyho]]. Manželství se potýkalo s periodickými výkyvy vlivem nervové nestability Geneviève a nesouhlasu její vlivné židovské rodiny s jejím sňatkem s existenčně nezajištěným umělcem. Z manželského svazku vzešel jediný potomek, syn Jacques Bizet (narozen 1872). Jacques se v dospělosti zařadil do francouzských literárních kruhů a patřil k okruhu přátel spisovatele [[Marcel Proust|Marcela Prousta]].

Geneviève Halévyová po smrti svého manžela nejevila žádný systematický zájem o hudební odkaz či archivaci jeho pozůstalosti. Desítky originálních notových rukopisů, skic a rozpracovaných partitur rozdala svým známým jako suvenýry, případně je ztratila či zničila. Absence centrálního soupisu díla vedla k tomu, že velká část Bizetovy scénické tvorby musela být po celá desetiletí složitě a nákladně rekonstruována z roztroušených evropských archivů. Zásadní přehled jeho tvorby (Winton Dean Catalogue, nesoucí označení WD číselníku) vznikl až v moderní muzikologii 20. století.

== 📈 Statistiky a data ==

=== Chronologický přehled života a kariéry ===
Níže uvedená tabulka definuje přesnou sekvenci historických milníků vztahujících se k vývoji skladatelova života, bez jakýchkoliv odhadů či zkracování fází.

{| class="wikitable"
|-
! Časový údaj (Letopočet) !! Zásadní biografický a profesní milník
|-
| 25. října 1838 || Narozen v Paříži jako Alexandre César Léopold Bizet do hudebnické rodiny.
|-
| 9. října 1848 || Přijat ke studiu na Conservatoire de Paris ve věku devíti let.
|-
| Listopad 1855 || Ve věku 17 let složil své první významné orchestrální dílo, Symfonii C dur.
|-
| 9. dubna 1857 || Premiéra operety ''Le Docteur Miracle'' (společné ocenění v soutěži J. Offenbacha).
|-
| Rok 1857 || Udělení hlavní státní ceny Prix de Rome za kompozici kantáty ''Clovis et Clotilde''.
|-
| Prosinec 1857 – 1860 || Vynucený dvouletý pobyt v rámci státního stipendia ve Villa Medici v italském Římě.
|-
| 30. září 1863 || Premiéra tříaktové opery ''Les Pêcheurs de perles'' v pařížském Théâtre Lyrique.
|-
| 26. prosince 1867 || Premiéra čtyřaktové opery ''La jolie fille de Perth'' podle předlohy Waltera Scotta.
|-
| 3. června 1869 || Uzavřen sňatek s Geneviève Halévyovou, dcerou svého profesora kompozice.
|-
| 1870 – 1871 || Přerušení hudební tvorby; vojenská služba v pařížské Národní gardě (Garde Nationale) během obléhání.
|-
| 1. října 1872 || Uvedení divadelní hry ''L'Arlésienne'' se scénickou hudbou v Théâtre du Vaudeville.
|-
| 3. března 1875 || Světová premiéra čtyřaktové opery ''Carmen'' v divadle Opéra-Comique v Paříži s negativním přijetím u kritiky.
|-
| 3. června 1875 || Úmrtí v obci Bougival ve věku 36 let na srdeční selhání způsobené zdravotními komplikacemi.
|-
| Říjen 1875 || Uvedení opery ''Carmen'' ve Vídeňské státní opeře, což odstartovalo absolutní globální triumf tohoto díla.
|}

=== Komplexní soupis dokončených jevištních děl (Operní tvorba a scénická hudba) ===
Tato tabulková data vycházejí z mezinárodně standardizovaného soupisu Winton Dean Catalogue (kód WD). Seznam obsahuje všechny doložitelné operní tituly s prokázaným autorským dokončením a nasazením do produkce.

{| class="wikitable"
|-
! Název kompozice (Originální francouzský titul) !! Katalogizační kód (WD) !! Libretisté nebo původní literární autor !! Typ a rozsah uměleckého díla !! Rok premiérového uvedení a lokace
|-
| ''Le Docteur Miracle'' || WD 2 || Léon Battu a Ludovic Halévy || Opérette (komická opera) v 1 dějství || 1857 (Paříž, Bouffes-Parisiens)
|-
| ''Don Procopio'' || WD 5 || Carlo Cambiaggio || Opera buffa ve 2 dějstvích || Napsáno v Římě, premiéra až 1906 (Monte Carlo)
|-
| ''Ivan IV.'' || WD 12 || François-Hippolyte Leroy a Henri Trianon || Opera v 5 dějstvích || Složeno 1862–1865, světová premiéra až 1946 (Mühringen)
|-
| ''Les Pêcheurs de perles'' || WD 13 || Eugène Cormon a Michel Carré || Opera ve 3 dějstvích || 1863 (Paříž, Théâtre Lyrique)
|-
| ''La Jolie Fille de Perth'' || WD 15 || J.-H. Vernoy de Saint-Georges a Jules Adenis || Opera ve 4 dějstvích || 1867 (Paříž, Théâtre Lyrique)
|-
| ''Djamileh'' || WD 27 || Louis Gallet || Opéra comique v 1 dějství || 1872 (Paříž, Opéra-Comique)
|-
| ''L'Arlésienne'' || WD 28 || Alphonse Daudet (autor divadelní hry) || Scénická instrumentální hudba (27 čísel) || 1872 (Paříž, Théâtre du Vaudeville)
|-
| ''Carmen'' || WD 31 || Henri Meilhac a Ludovic Halévy (dle novely Prospera Mériméa) || Opéra comique ve 4 dějstvích || 1875 (Paříž, Opéra-Comique)
|}

=== Zásadní hudební motivy a charakteristiky rolí v opeře Carmen ===
Taxonomický přehled definující strukturu nejznámější opery francouzského romantismu.

{| class="wikitable"
|-
! Identifikace divadelní postavy !! Rozsah hlasového oboru pro partituru !! Vybrané slavné hudební číslo z partitury !! Dramaturgická funkce a motiv postavy
|-
| Carmen || Mezzosoprán || "L'amour est un oiseau rebelle" (Habanera, 1. dějství) || Romská dělnice pracující v tabákové továrně. Reprezentuje volnost, fatální svůdnost a fatalistické smíření s osudem a smrtí.
|-
| Carmen || Mezzosoprán || "Près des remparts de Séville" (Seguidilla, 1. dějství) || Tanec a píseň svádějící kaprála, vyústění vede k zajištění jejího nelegálního útěku.
|-
| Don José || Tenor || "La fleur que tu m'avais jetée" (Květinová árie, 2. dějství) || Kaprál dragounů. Jeho absolutní psychologická fixace na Carmen vede k dezerci z armády, pašeráctví a finálně ke spáchání vraždy.
|-
| Escamillo || Basbaryton || "Votre toast, je peux vous le rendre" (Toreador Song, 2. dějství) || Slavný a adorovaný toreador z Granady. Reprezentuje dominantního soka v lásce a symbol společenského úspěchu ve Španělsku.
|-
| Micaëla || Soprán || "Je dis que rien ne m'épouvante" (Árie Micaëly, 3. dějství) || Dívka z vesnice a první snoubenka Dona Josého. Operní archetyp ctnostnosti a nevinnosti; symbolizuje ztracený starý domov Josého.
|}

== Zdroje ==
* [https://imslp.org International Music Score Library Project (IMSLP) - Partitury a kategorizace děl G. Bizeta]
* [https://narodni-divadlo.cz Národní divadlo (Archiv inscenací a databáze uvádění oper G. Bizeta v Česku)]
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica (Životopis a historická fakta z hudebního romantismu)]
* [https://kennedy-center.org The Kennedy Center (Historie opery a analýza přijetí díla Carmen)]
* [https://worldhistory.org World History Encyclopedia (Hudební historie 19. století a produkce v Opéra-Comique)]
* [https://musicbrainz.org MusicBrainz (Winton Dean Catalogue - WD data index a katalogizační parametry)]

{{DEFAULTSORT:Bizet, Georges}}
[[Kategorie:Francouzští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Francouzští klavíristé]]
[[Kategorie:Operní skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Představitelé hudebního romantismu]]
[[Kategorie:Absolventi Pařížské konzervatoře]]
[[Kategorie:Narození 25. října]]
[[Kategorie:Narození 1838]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]
[[Kategorie:Úmrtí 3. června]]
[[Kategorie:Úmrtí 1875]]
[[Kategorie:Úmrtí v Île-de-France]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Držitelé Prix de Rome]]
[[Kategorie:Osobnosti spojené s operou Carmen]]
[[Kategorie:Účastníci prusko-francouzské války]]
[[Kategorie:Francouzi]]
[[Kategorie:Dějiny hudby 19. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Georges Bizet - Historie editací