<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Friedrich_Schiller</id>
	<title>Friedrich Schiller - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Friedrich_Schiller"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Friedrich_Schiller&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T14:18:47Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Friedrich_Schiller&amp;diff=16673&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Friedrich_Schiller&amp;diff=16673&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-21T04:36:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - spisovatel&lt;br /&gt;
| jméno = Johann Christoph Friedrich von Schiller&lt;br /&gt;
| obrázek = Anton_Graff_Schiller.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Portrét Friedricha Schillera od Antona Graffa (1786/1791)&lt;br /&gt;
| datum narození = 10. listopadu 1759&lt;br /&gt;
| místo narození = [[Marbach am Neckar]], [[Vévodství württemberské|Württemberské vévodství]], [[Svatá říše římská]]&lt;br /&gt;
| datum úmrtí = 9. května 1805&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = [[Weimar]], [[Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství|Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství]], [[Svatá říše římská]]&lt;br /&gt;
| národnost = německá&lt;br /&gt;
| období = [[1781]]–[[1805]]&lt;br /&gt;
| směr = [[Sturm und Drang]], [[Weimarská klasika]]&lt;br /&gt;
| žánr = [[drama]], [[poezie]], [[próza]], [[esej]]&lt;br /&gt;
| významná díla = &amp;#039;&amp;#039;[[Loupežníci]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Úklady a láska]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Don Carlos]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Valdštejn]]&amp;#039;&amp;#039; (trilogie)&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Marie Stuartovna]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Vilém Tell]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;lt;br&amp;gt;&amp;#039;&amp;#039;[[Óda na radost]]&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| manželka = Charlotte von Lengefeld&lt;br /&gt;
| děti = 4&lt;br /&gt;
| podpis = Friedrich Schiller Signature.svg&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Johann Christoph Friedrich von Schiller&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, od roku 1802 &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;von Schiller&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (* [[10. listopad|10. listopadu]] [[1759]], [[Marbach am Neckar]] – [[9. květen|9. května]] [[1805]], [[Weimar]]), byl německý [[básník]], [[dramatik]], [[spisovatel]], [[historik]] a [[filosof]]. Spolu se svým přítelem [[Johann Wolfgang von Goethe|Johannem Wolfgangem von Goethem]] je považován za nejvýznamnějšího představitele [[Weimarská klasika|weimarské klasiky]] a jednoho z klíčových autorů německé literatury. Jeho díla, zejména dramata, se stala nedílnou součástí světového divadelního repertoáru a jeho myšlenky o svobodě, humanitě a estetice ovlivnily evropské myšlení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Život ==&lt;br /&gt;
Schillerův život byl poznamenán bojem proti autoritám, touhou po svobodě, neustálou finanční tísní a celoživotními zdravotními problémy. Přesto dokázal vytvořit rozsáhlé a nesmírně vlivné dílo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👶 Dětství a mládí ===&lt;br /&gt;
Narodil se jako jediný syn vojenského lékaře Johanna Caspara Schillera a jeho ženy Elisabethy Dorothey. Otec byl ve službách württemberského vévody [[Karel II. Evžen Württemberský|Karla Evžena]], což zásadně ovlivnilo Schillerovo mládí. Přestože mladý Friedrich toužil po studiu [[teologie]], vévoda ho v roce [[1773]] donutil vstoupit na elitní vojenskou akademii Karlsschule. Zde vládl tvrdý vojenský dril, který Schiller těžce snášel a který v něm probudil hlubokou touhu po svobodě a odpor k tyranii. Na akademii nejprve studoval [[právo]], později přestoupil na [[medicína|medicínu]]. Během studií tajně četl díla [[William Shakespeare|Shakespeara]], [[Jean-Jacques Rousseau|Rousseaua]] a autorů hnutí [[Sturm und Drang]], což ho inspirovalo k vlastní literární tvorbě. V této době také tajně napsal své první drama, &amp;#039;&amp;#039;[[Loupežníci]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Die Räuber&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏃 Útěk a raná tvorba ===&lt;br /&gt;
Po dokončení studií v roce [[1780]] se Schiller stal plukovním lékařem v [[Stuttgart]]u. Jeho hra &amp;#039;&amp;#039;Loupežníci&amp;#039;&amp;#039; měla v [[Mannheim]]u v lednu [[1782]] triumfální premiéru a přes noc z něj udělala slavného dramatika. Vévoda Karel Evžen mu však zakázal jakoukoliv další literární činnost a za nepovolenou cestu na reprízu hry do Mannheimu ho dokonce nechal uvěznit. Tato perzekuce donutila Schillera k radikálnímu kroku: v září [[1782]] uprchl z [[Württembersko|Württemberska]] a stal se psancem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následující léta byla obdobím nejistoty a putování. Našel útočiště na statku Henriette von Wolzogen a později působil jako divadelní autor v Mannheimu. V této době vznikla další významná dramata, jako je měšťanská tragédie &amp;#039;&amp;#039;[[Úklady a láska]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Kabale und Liebe&amp;#039;&amp;#039;, [[1784]]) a historické drama &amp;#039;&amp;#039;[[Don Carlos, infant španělský|Don Carlos]]&amp;#039;&amp;#039; ([[1787]]), v němž se od typických znaků hnutí Sturm und Drang posunul směrem ke klasicistnímu ideálu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Weimar a přátelství s Goethem ===&lt;br /&gt;
V roce [[1787]] se Schiller přestěhoval do [[Weimar]]u, tehdejšího kulturního centra [[Německo|Německa]]. Zpočátku byl jeho vztah s o deset let starším a již zavedeným [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethem]] chladný a rezervovaný. To se změnilo až v roce [[1794]], kdy se oba géniové spřátelili. Jejich intenzivní spolupráce a vzájemná inspirace stály u zrodu [[Weimarská klasika|weimarské klasiky]], literárního směru usilujícího o harmonii obsahu a formy a o výchovu člověka k humanitě prostřednictvím umění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky Goethově přímluvě získal Schiller v roce [[1789]] místo profesora [[historie]] na univerzitě v [[Jena|Jeně]]. V této době se intenzivně věnoval studiu historie a filosofie, zejména díla [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]]. Napsal významné historické práce, jako jsou &amp;#039;&amp;#039;Dějiny odpadnutí Spojených provincií nizozemských od španělské vlády&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;[[Dějiny třicetileté války]]&amp;#039;&amp;#039;. V roce [[1790]] se oženil s Charlotte von Lengefeld, s níž měl čtyři děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🤒 Nemoc a poslední léta ===&lt;br /&gt;
Od roku [[1791]] trpěl Schiller vážnou plicní chorobou, pravděpodobně [[tuberkulóza|tuberkulózou]], která ho sužovala po zbytek života. Navzdory zhoršujícímu se zdraví prožil v posledním desetiletí svého života období neobyčejné tvůrčí aktivity. Po návratu do Weimaru v roce [[1799]] napsal svá vrcholná dramata: trilogii &amp;#039;&amp;#039;[[Valdštejn]]&amp;#039;&amp;#039; ([[1799]]), &amp;#039;&amp;#039;[[Marie Stuartovna]]&amp;#039;&amp;#039; ([[1800]]), &amp;#039;&amp;#039;[[Panna orleánská]]&amp;#039;&amp;#039; ([[1801]]), &amp;#039;&amp;#039;Nevěsta messinská&amp;#039;&amp;#039; ([[1803]]) a &amp;#039;&amp;#039;[[Vilém Tell]]&amp;#039;&amp;#039; ([[1804]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Friedrich Schiller zemřel [[9. května]] [[1805]] ve věku pouhých 45 let na akutní zápal plic. Jeho smrt byla pro Goetha a celou německou kulturu obrovskou ztrátou. Byl pohřben na hřbitově sv. Jakuba ve Weimaru, později byly jeho ostatky přeneseny do Vévodské hrobky, kde odpočívá po boku Goetha.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✍️ Dílo ==&lt;br /&gt;
Schillerovo dílo je rozmanité a zahrnuje dramata, poezii, historické a filosofické spisy. Jeho ústředním tématem je boj za svobodu jednotlivce proti společenskému a politickému útlaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎭 Dramata ===&lt;br /&gt;
Schiller je především znám jako dramatik. Jeho hry se vyznačují patosem, rétorickou silou, propracovanými charaktery a dramatickým napětím.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Loupežníci]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Die Räuber&amp;#039;&amp;#039;, 1781) – Typické drama hnutí [[Sturm und Drang]] o dvou nerovných bratrech, které kritizuje zkaženost společnosti a oslavuje vzpouru.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fiescovo spiknutí v Janově]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Die Verschwörung des Fiesco zu Genua&amp;#039;&amp;#039;, 1783) – Historická tragédie o boji o moc.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Úklady a láska]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Kabale und Liebe&amp;#039;&amp;#039;, 1784) – Měšťanská tragédie kritizující společenské rozdíly a absolutistickou zvůli.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Don Carlos, infant španělský|Don Carlos]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1787) – Velké historické drama o konfliktu mezi osobní svobodou a politickou mocí na španělském dvoře Filipa II. Zde Schiller poprvé použil [[blankvers]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Valdštejn]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wallenstein&amp;#039;&amp;#039;, 1799) – Monumentální trilogie (&amp;#039;&amp;#039;Valdštejnův tábor&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Pikolominiové&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Valdštejnova smrt&amp;#039;&amp;#039;) o českém vojevůdci [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtovi z Valdštejna]] během [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Je považována za vrchol jeho dramatické tvorby.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Marie Stuartovna]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Maria Stuart&amp;#039;&amp;#039;, 1800) – Tragédie o posledních dnech skotské královny [[Marie Stuartovna|Marie Stuartovny]] a jejím konfliktu s anglickou královnou [[Alžběta I.|Alžbětou I.]]&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Panna orleánská]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Die Jungfrau von Orleans&amp;#039;&amp;#039;, 1801) – Romantická tragédie o [[Jana z Arku|Janě z Arku]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Vilém Tell]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wilhelm Tell&amp;#039;&amp;#039;, 1804) – Drama oslavující boj Švýcarů za nezávislost, stalo se symbolem národního osvobození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📜 Poezie ===&lt;br /&gt;
Schillerova poezie zahrnuje filosofické básně, balady a ódy. Jeho nejznámější básní je bezpochyby &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Óda na radost]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;An die Freude&amp;#039;&amp;#039;, [[1785]]), kterou později zhudebnil [[Ludwig van Beethoven]] ve finále své &amp;#039;&amp;#039;[[Symfonie č. 9 (Beethoven)|9. symfonie]]&amp;#039;&amp;#039;. Mezi další významné básně a balady patří &amp;#039;&amp;#039;Rukavička&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Der Handschuh&amp;#039;&amp;#039;), &amp;#039;&amp;#039;Potápěč&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Der Taucher&amp;#039;&amp;#039;), &amp;#039;&amp;#039;Polyratův prsten&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Der Ring des Polykrates&amp;#039;&amp;#039;) nebo &amp;#039;&amp;#039;Píseň o zvonu&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Das Lied von der Glocke&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Filosofické a historické spisy ===&lt;br /&gt;
Pod vlivem [[Immanuel Kant|Kanta]] se Schiller intenzivně zabýval otázkami [[estetika|estetiky]] a etiky. Věřil, že umění a krása mohou člověka morálně zušlechtit a dovést ho ke svobodě. Své myšlenky formuloval především ve spisech:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;O naivním a sentimentálním básnictví&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Über naive und sentimentalische Dichtung&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Listy o estetické výchově člověka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Über die ästhetische Erziehung des Menschen&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;O půvabu a důstojnosti&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Über Anmut und Würde&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako historik se proslavil zejména dílem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Dějiny třicetileté války]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Geschichte des Dreißigjährigen Krieges&amp;#039;&amp;#039;), které je ceněno pro svůj literární styl a dramatické líčení událostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Filosofie a myšlenky ==&lt;br /&gt;
Ústředním bodem Schillerovy filosofie je idea &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;estetické výchovy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Podle Schillera je člověk rozpolcen mezi smyslovým pudem (látkou) a formálním pudem (rozumem). Tuto propast může překlenout třetí, &amp;quot;hrací&amp;quot; pud (&amp;#039;&amp;#039;Spieltrieb&amp;#039;&amp;#039;), který se projevuje v umění a vnímání krásy. Krása a umění tak člověka osvobozují od nadvlády smyslů i rozumu a vedou ho k harmonické a svobodné existenci. Cílem je dosažení &amp;quot;krásné duše&amp;quot;, v níž jsou povinnost a náklonnost v dokonalém souladu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším klíčovým pojmem je svoboda. Schiller ji nechápal jen jako politickou nezávislost, ale především jako vnitřní, morální svobodu jednotlivce, který jedná v souladu se svým svědomím a rozumem, nikoli pod vnějším nátlakem. Tento ideál prostupuje celým jeho dílem, od &amp;#039;&amp;#039;Loupežníků&amp;#039;&amp;#039; až po &amp;#039;&amp;#039;Viléma Tella&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Odkaz a vliv ==&lt;br /&gt;
Schillerův odkaz je obrovský a mnohostranný.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V literatuře:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Spolu s Goethem definoval epochu německé klasiky a jeho dramata patří ke kmenovému repertoáru německy mluvících i světových divadel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V hudbě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jeho &amp;#039;&amp;#039;Óda na radost&amp;#039;&amp;#039; se stala textem finále Beethovenovy 9. symfonie a dnes je [[hymna|hymnou]] [[Evropská unie|Evropské unie]]. Mnoho jeho básní a dramat bylo zhudebněno, například v operách [[Giuseppe Verdi|Giuseppe Verdiho]] (&amp;#039;&amp;#039;Loupežníci&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Luisa Millerová&amp;#039;&amp;#039; podle &amp;#039;&amp;#039;Úkladů a lásky&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Don Carlos&amp;#039;&amp;#039;) nebo [[Gioacchino Rossini|Gioacchina Rossiniho]] (&amp;#039;&amp;#039;Vilém Tell&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V politice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jeho důraz na svobodu a lidskou důstojnost inspiroval liberální a národně-osvobozenecká hnutí v 19. století po celé [[Evropa|Evropě]]. Za [[nacismus|nacismu]] bylo jeho dílo zneužíváno, zejména &amp;#039;&amp;#039;Vilém Tell&amp;#039;&amp;#039;, který byl nakonec v roce [[1941]] zakázán. V [[Německá demokratická republika|NDR]] byl naopak interpretován jako bojovník proti feudalismu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schiller zůstává symbolem idealistického boje za lepší a svobodnější svět, &amp;quot;básníkem svobody&amp;quot;, jehož myšlenky jsou dodnes aktuální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sturm und Drang&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (v překladu &amp;quot;Bouře a vzdor&amp;quot;): Bylo to německé literární hnutí zhruba v letech 1767–1785. Autoři tohoto směru kladli důraz na emoce, individualitu a vzpouru proti společenským pravidlům a autoritám. Schillerovi &amp;#039;&amp;#039;Loupežníci&amp;#039;&amp;#039; jsou ukázkovým dílem tohoto hnutí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Weimarská klasika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Období v německé literatuře (cca 1786–1832), jehož centrem byl dvůr ve [[Weimar]]u. Hlavními představiteli byli Schiller a Goethe. Na rozdíl od emotivního Sturm und Drang usilovala klasika o harmonii, uměřenost a výchovu člověka k humanitě prostřednictvím umění. Vzorem jí byla antická kultura.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Estetická výchova&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Schillerova myšlenka, že umění a krása nejsou jen pro zábavu, ale mají důležitý úkol: &amp;quot;vychovávat&amp;quot; člověka. Když se člověk zabývá krásou (např. čte báseň, poslouchá hudbu, dívá se na sochu), stává se lepším, svobodnějším a harmoničtějším. Umění tak může zlepšit nejen jednotlivce, ale i celou společnost.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blankvers&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Typ verše, který Schiller používal ve svých vrcholných dramatech (např. &amp;#039;&amp;#039;Don Carlos&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Valdštejn&amp;#039;&amp;#039;). Je to nerýmovaný verš, který má pět stop a působí velmi vznešeně a přirozeně, podobně jako lidská řeč. Je typický pro velká dramata, používal ho například i [[William Shakespeare]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Schiller, Friedrich}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Němečtí básníci]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Němečtí dramatici]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Němečtí filosofové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Němečtí historikové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Představitelé Sturm und Drang]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Představitelé weimarské klasiky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1759]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1805]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v Marbachu am Neckar]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí ve Výmaru]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>