<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ethen</id>
	<title>Ethen - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Ethen"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ethen&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-21T16:30:48Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Ethen&amp;diff=15796&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Ethen&amp;diff=15796&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-18T02:21:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Ethen&lt;br /&gt;
| obrázek = Ethylene-2D-flat.png&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku = Strukturní vzorec ethenu&lt;br /&gt;
| obrázek2 = Ethylene-3D-vdW.png&lt;br /&gt;
| velikost obrázku2 = 250px&lt;br /&gt;
| popisek obrázku2 = Kalotový model molekuly ethenu&lt;br /&gt;
| systematický název = Ethen&lt;br /&gt;
| triviální název = Ethylen&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 28,05 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = bezbarvý plyn&lt;br /&gt;
| hustota = 1,178 kg/m&amp;lt;sup&amp;gt;3&amp;lt;/sup&amp;gt; (plyn, 15 °C)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −169,2 °C (104,0 K)&lt;br /&gt;
| teplota varu = −103,7 °C (169,5 K)&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = 3,5 mg/100 ml (17 °C)&lt;br /&gt;
| další rozpouštědla = dobře rozpustný v [[ethanol]]u, [[diethylether]]u, [[aceton]]u&lt;br /&gt;
| bod vzplanutí = −136 °C&lt;br /&gt;
| teplota vznícení = 450 °C&lt;br /&gt;
| registrační číslo CAS = 74-85-1&lt;br /&gt;
| PubChem = 6325&lt;br /&gt;
| SMILES = C=C&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ethen&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (systematický název IUPAC), triviálně nazývaný také &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ethylen&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je nejjednodušší [[alken]]. Jedná se o [[uhlovodík]] se sumárním vzorcem C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;. Jeho molekula se skládá ze dvou atomů [[uhlík]]u spojených [[dvojná vazba|dvojnou vazbou]] a čtyř atomů [[vodík]]u. Díky přítomnosti dvojné vazby patří mezi [[nenasycený uhlovodík|nenasycené uhlovodíky]] a je vysoce reaktivní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za normálních podmínek je ethen bezbarvý, hořlavý [[plyn]] nasládlé vůně. V celosvětovém měřítku je nejprodukovanější organickou sloučeninou a představuje základní stavební kámen pro [[chemický průmysl]]. Jeho hlavním využitím je výroba [[polyethylen]]u, nejrozšířenějšího [[plast]]u na světě. Kromě toho má zásadní význam v [[biologie|biologii]] jako rostlinný [[hormon]] (fytohormon), který ovlivňuje procesy zrání plodů, stárnutí a opadávání listů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Objev ethenu je připisován německému chemikovi a lékaři [[Johann Joachim Becher|Johannu Joachimu Becherovi]], který jej v roce [[1669]] získal zahříváním [[ethanol]]u s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. V té době jej nazval &amp;quot;olejnatý plyn&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;oleum vini&amp;#039;&amp;#039;). V roce [[1795]] skupina čtyř nizozemských chemiků (Deiman, Paets van Troostwijk, Bondt a Lauwerenburgh) zopakovala tento experiment a zjistila, že plyn reaguje s [[chlor]]em za vzniku olejovité kapaliny, 1,2-dichlorethanu. Tato reakce dala vzniknout termínu &amp;quot;olejnatý plyn&amp;quot; (francouzsky &amp;#039;&amp;#039;gaz oléfiant&amp;#039;&amp;#039;), z něhož byl později odvozen název pro celou skupinu sloučenin – [[alken]]y (olefiny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Strukturu ethenu, konkrétně přítomnost dvojné vazby mezi atomy uhlíku, správně navrhl skotský chemik [[Archibald Scott Couper]] v roce [[1858]]. Průmyslový význam ethenu začal narůstat na počátku 20. století s rozvojem technologie [[polymerace]]. Během [[první světová válka|první světové války]] byl ethen používán k výrobě [[yperit|yperitu]] (hořčičného plynu) a také jako surovina pro syntetický [[ethanol]]. Skutečný boom nastal ve 30. letech 20. století s objevem výroby [[polyethylen]]u, což odstartovalo éru moderních plastů a učinilo z ethenu klíčovou průmyslovou chemikálii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Vlastnosti ethenu jsou dány především přítomností dvojné vazby C=C. Tato vazba se skládá z jedné silné [[vazba sigma|vazby σ]] a jedné slabší [[vazba pí|vazby π]]. Právě vazba π je zdrojem vysoké reaktivity molekuly, protože je energeticky méně stabilní a snadno se štěpí, což umožňuje [[adiční reakce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚛️ Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skupenství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Za standardních podmínek (teplota 0 °C, tlak 101,325 kPa) je ethen bezbarvý plyn.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zápach:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Má slabý, nasládlý, pižmový zápach.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hustota:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je o něco lehčí než [[vzduch]] (hustota vzduchu je cca 1,225 kg/m³).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozpustnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ve [[voda|vodě]] je velmi málo rozpustný, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech, jako jsou [[aceton]], [[benzen]] nebo [[ethanol]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Teploty přeměn:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Bod varu je −103,7 °C a bod tání −169,2 °C.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Ethen je díky dvojné vazbě mnohem reaktivnější než [[alkan]]y. Typickými reakcemi jsou adice, polymerace a oxidace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Adiční reakce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou to reakce, při kterých dochází k zániku vazby π a navázání atomů nebo skupin na atomy uhlíku.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Adicí [[vodík]]u za přítomnosti [[katalyzátor]]u (např. [[platina|Pt]], [[palladium|Pd]], [[nikl|Ni]]) vzniká [[ethan]].&lt;br /&gt;
: C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; → C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;6&amp;lt;/sub&amp;gt;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Halogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reakcí s [[halogen]]y (např. [[chlor]]em, [[brom]]em) vznikají dihalogenderiváty. Reakce s bromovou vodou, při které dochází k jejímu odbarvení, se používá jako důkaz přítomnosti dvojné vazby.&lt;br /&gt;
: C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + Br&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; → C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;Br&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; (1,2-dibromethan)&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydratace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Adicí [[voda|vody]] za vysoké teploty, tlaku a přítomnosti kyselého katalyzátoru (např. [[kyselina fosforečná|H&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;PO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;]]) vzniká [[ethanol]]. Jedná se o významný průmyslový proces.&lt;br /&gt;
: C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;O → C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;5&amp;lt;/sub&amp;gt;OH&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrohalogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Adicí halogenovodíků (např. [[chlorovodík|HCl]]) vznikají halogenalkany.&lt;br /&gt;
: C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + HCl → C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;5&amp;lt;/sub&amp;gt;Cl (chlorethan)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polymerace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je nejdůležitější reakcí ethenu. Molekuly ethenu (monomery) se za vysokého tlaku, teploty a přítomnosti katalyzátorů spojují do dlouhých řetězců (polymerů) za vzniku [[polyethylen]]u.&lt;br /&gt;
: n C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; → [–CH&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;–CH&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;–]&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spalování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ethen hoří na vzduchu světlým, čadivým plamenem za vzniku [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[voda|vody]].&lt;br /&gt;
: C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + 3 O&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; → 2 CO&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt; + 2 H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;O&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Katalytická oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reakcí s [[kyslík]]em na stříbrném katalyzátoru vzniká [[ethylenoxid]], další klíčová průmyslová chemikálie.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mírná oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reakcí s chladným, zředěným roztokem [[manganistan draselný|manganistanu draselného]] (Bayerovo činidlo) dochází k oxidaci na [[ethylenglykol]] (ethan-1,2-diol). Fialový roztok se při reakci odbarví, což je další důkaz dvojné vazby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Výroba ==&lt;br /&gt;
=== 🏭 Průmyslová výroba ===&lt;br /&gt;
Dominantní metodou průmyslové výroby ethenu je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;parní krakování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (steam cracking) uhlovodíků. Tento proces probíhá za velmi vysokých teplot (750–950 °C) a nízkého tlaku. Jako surovina slouží lehké uhlovodíky, jako je [[ethan]], [[propan]], [[butan]], nebo kapalné frakce [[ropa|ropy]] jako [[nafta]] či [[plynový olej]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při krakování dochází k tepelnému štěpení dlouhých uhlovodíkových řetězců na menší, nestabilní molekuly, především [[alken]]y (ethen, [[propen]]) a [[vodík]]. Směs produktů se následně ochladí a dělí pomocí frakční [[destilace]] při nízkých teplotách. Výroba ethenu je energeticky velmi náročná a je soustředěna do velkých petrochemických komplexů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Laboratorní příprava ===&lt;br /&gt;
V laboratorním měřítku se ethen nejčastěji připravuje &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;dehydratací [[ethanol]]u&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Reakce probíhá zahříváním ethanolu s koncentrovanou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] nebo [[kyselina fosforečná|kyselinou fosforečnou]], které působí jako dehydratační činidlo. Kyselina odštěpí z molekuly ethanolu molekulu vody.&lt;br /&gt;
: CH&amp;lt;sub&amp;gt;3&amp;lt;/sub&amp;gt;CH&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;OH → C&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt; + H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;O (za přítomnosti H&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;SO&amp;lt;sub&amp;gt;4&amp;lt;/sub&amp;gt;, cca 170 °C)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Využití ==&lt;br /&gt;
Ethen je základní surovinou pro výrobu obrovského množství chemických produktů. Jeho globální produkce přesahuje 150 milionů tun ročně.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[polyethylen]]u (PE):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přibližně 60 % veškeré produkce ethenu se spotřebuje na výrobu polyethylenu. Ten se vyrábí ve dvou hlavních formách: [[polyethylen s nízkou hustotou|LDPE]] (používaný na fólie, sáčky) a [[polyethylen s vysokou hustotou|HDPE]] (používaný na potrubí, lahve, kontejnery).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[ethylenoxid]]u:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Asi 15 % produkce ethenu směřuje na výrobu ethylenoxidu. Ten je meziproduktem pro syntézu [[ethylenglykol]]u, který je hlavní složkou nemrznoucích směsí do automobilů ([[fridex]]) a surovinou pro výrobu [[polyester]]ových vláken (PET).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba 1,2-dichlorethanu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Z této látky se dále vyrábí [[vinylchlorid]], monomer pro výrobu [[polyvinylchlorid]]u ([[PVC]]), třetího nejrozšířenějšího plastu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[ethylbenzen]]u:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reakcí ethenu s [[benzen]]em vzniká ethylbenzen, který se dehydrogenuje na [[styren]]. Styren je monomerem pro výrobu [[polystyren]]u (PS).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba [[ethanol]]u:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Syntetická výroba ethanolu hydratací ethenu je významným průmyslovým procesem, i když část ethanolu se stále vyrábí [[kvašení|kvašením]] [[biomasa|biomasy]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Další chemikálie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ethen slouží také k výrobě [[acetaldehyd]]u, [[kyselina octová|kyseliny octové]] a dalších organických sloučenin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌱 Biologický význam ==&lt;br /&gt;
Ethen funguje jako [[fytohormon]], tedy rostlinný hormon, který reguluje mnoho aspektů růstu a vývoje rostlin. Na rozdíl od jiných hormonů je plynný, což mu umožňuje snadno se šířit vzduchem a ovlivňovat i sousední rostliny.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zrání plodů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ethen spouští a urychluje proces zrání u mnoha druhů ovoce (tzv. klimakterické plody), jako jsou [[jablko|jablka]], [[banán]]y nebo [[rajče|rajčata]]. Během zrání dochází ke změně barvy, textury, vůně a chuti. V komerčním pěstování se ovoce často sklízí nezralé a před distribucí se nechá dozrát v atmosféře s řízenou koncentrací ethenu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stárnutí (senescence):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podporuje stárnutí a odumírání rostlinných částí, například opadávání květů po opylení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Opadávání listů (abscise):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Na podzim hraje ethen roli při tvorbě oddělovací vrstvy u řapíku listu, což vede k jeho opadu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reakce na stres:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rostliny produkují ethen jako odpověď na různé stresové faktory, jako je sucho, zaplavení, mechanické poškození nebo napadení [[patogen]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Známé rčení &amp;quot;jedno shnilé jablko zkazí celý sud&amp;quot; je založeno právě na působení ethenu. Jablko, které je poškozené nebo přezrálé, uvolňuje zvýšené množství ethenu, který urychluje zrání a následně kažení ostatních jablek v jeho okolí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚠️ Bezpečnost ==&lt;br /&gt;
Ethen je extrémně hořlavý a jeho směsi se vzduchem jsou v koncentracích od 2,7 % do 36 % výbušné. Při manipulaci s ním je nutné zabránit vzniku jisker a kontaktu s otevřeným ohněm. Přestože není považován za toxický, ve vysokých koncentracích působí jako jednoduchý [[dusivý plyn]], protože vytlačuje [[kyslík]] ze vzduchu a může způsobit udušení. Může mít také mírné narkotické účinky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si dva lidi (atomy uhlíku), kteří se drží za ruce. Pokud se drží jen jednou rukou, je to jako jednoduchá vazba v [[ethan]]u. Je to pevné spojení, ale každý má ještě volnou ruku na držení dalších lidí (atomů vodíku).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ethen je ale jiný. V něm se dva atomy uhlíku drží oběma rukama – to je naše &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;dvojná vazba&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Toto spojení je sice celkově silnější, ale jedna z těch rukou (vazba pí) je &amp;quot;natažená&amp;quot; a drží se slaběji než ta druhá. Je proto velmi snadné tuto slabší ruku &amp;quot;přerušit&amp;quot; a nabídnout ji někomu jinému, kdo jde kolem (například atomu bromu nebo další molekule ethenu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě tato ochota &amp;quot;pustit jednu ruku a chytit někoho nového&amp;quot; dělá ethen tak užitečným. V chemii se tomu říká &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;reaktivita&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Když se mnoho molekul ethenu chytí za ruce v dlouhém řetězu, vznikne [[plast]] zvaný [[polyethylen]]. Z něj se vyrábí igelitové sáčky, lahve na mléko nebo hračky. Ethen je tedy jako malá, ale nesmírně společenská a všestranná stavební kostka pro obrovský svět chemie a plastů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Ethen}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Alkeny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uhlovodíky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plyny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fytohormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Průmyslové chemikálie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>