<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=ENIAC</id>
	<title>ENIAC - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=ENIAC"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=ENIAC&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T05:01:56Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=ENIAC&amp;diff=22481&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=ENIAC&amp;diff=22481&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:15:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l35&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Komponenty ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🔬 Komponenty ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základem počítače byly následující součástky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Základem počítače byly následující součástky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;17 468&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[elektronka|elektronek]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;17 468&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[elektronka|elektronek]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;7 200&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;krystalových [[dioda|diod]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;7 200&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;krystalových [[dioda|diod]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;1 500&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[relé]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;1 500&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[relé]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;70 000&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[rezistor|rezistorů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;70 000&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[rezistor|rezistorů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;10 000&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[kondenzátor|kondenzátorů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;10 000&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[kondenzátor|kondenzátorů]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vysoký počet elektronek byl zdrojem častých poruch. V průměru docházelo k selhání jedné elektronky každé dva dny, což vyžadovalo neustálou údržbu a rychlou diagnostiku problému.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vysoký počet elektronek byl zdrojem častých poruch. V průměru docházelo k selhání jedné elektronky každé dva dny, což vyžadovalo neustálou údržbu a rychlou diagnostiku problému.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=ENIAC&amp;diff=14913&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=ENIAC&amp;diff=14913&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-14T09:23:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Počítač&lt;br /&gt;
| název = ENIAC&lt;br /&gt;
| obrázek = Eniac.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Část počítače ENIAC v Ballistic Research Laboratory&lt;br /&gt;
| výrobce = [[Moore School of Electrical Engineering]], [[Pensylvánská univerzita]]&lt;br /&gt;
| uvedení = [[1945]] (dokončení), [[15. únor]] [[1946]] (veřejné představení)&lt;br /&gt;
| ukončení = 2. října [[1955]]&lt;br /&gt;
| typ = [[Elektronkový počítač]]&lt;br /&gt;
| paměť = 20 akumulátorů (každý na 10místné desetinné číslo se znaménkem)&lt;br /&gt;
| předchůdce = [[Atanasoff-Berry Computer]] (koncepčně)&lt;br /&gt;
| následník = [[EDVAC]], [[UNIVAC I]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ENIAC&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (akronym z anglického &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Electronic Numerical Integrator and Computer&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) byl jeden z prvních plně elektronických, [[Turing-kompletní|turingovsky úplných]] a programovatelných [[počítač|počítačů]] na světě. Jeho primárním účelem byl výpočet [[balistika|balistických]] tabulek pro [[dělostřelectvo]] [[Armáda Spojených států amerických|armády Spojených států]]. Byl navržen a zkonstruován na [[Pensylvánská univerzita|Pensylvánské univerzitě]] týmem pod vedením [[John Mauchly|Johna Mauchlyho]] a [[J. Presper Eckert|J. Prespera Eckerta]]. Ačkoliv nebyl prvním elektronickým počítačem (toto prvenství je přiznáváno počítači [[Atanasoff-Berry Computer]]), byl prvním strojem svého druhu, který byl univerzálně programovatelný a schopný řešit širokou škálu komplexních problémů. Jeho spuštění znamenalo začátek první generace počítačů a revoluci ve výpočetní technice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a vývoj ==&lt;br /&gt;
Vývoj ENIACu byl přímou reakcí na potřeby [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Armáda nutně potřebovala zrychlit výpočty dělostřeleckých palebných tabulek, které zohledňovaly faktory jako typ střely, povětrnostní podmínky a vzdálenost cíle. Tyto výpočty byly do té doby prováděny ručně, převážně ženami (označovanými jako &amp;quot;computers&amp;quot;), a výpočet jediné trajektorie mohl trvat až 20 hodin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💡 Počáteční impuls ===&lt;br /&gt;
V roce [[1942]] navrhl fyzik [[John Mauchly]], působící na Moore School of Electrical Engineering při [[Pensylvánská univerzita|Pensylvánské univerzitě]], myšlenku využití [[elektronka|elektronkových]] obvodů pro rapidní zrychlení výpočtů. Jeho návrh zpočátku nezískal velkou podporu, ale situace se změnila, když se o projekt začala zajímat armádní [[Ballistic Research Laboratory]] (BRL). Válka vytvořila obrovský tlak na rychlost a přesnost balistických výpočtů, což otevřelo dveře pro financování takto ambiciózního projektu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👨‍🔬 Návrh a konstrukce ===&lt;br /&gt;
Projekt s oficiálním názvem &amp;quot;Project PX&amp;quot; byl schválen 9. dubna [[1943]]. Hlavním inženýrem se stal mladý a talentovaný [[J. Presper Eckert]], zatímco [[John Mauchly]] byl hlavním konzultantem a vizionářem. Konstrukce probíhala v utajení na půdě Moore School a podílelo se na ní několik desítek inženýrů a techniků. Stroj byl fyzicky dokončen na podzim roku [[1945]], tedy již po skončení války v [[Evropa|Evropě]] i [[Tichomoří]]. Celkové náklady na vývoj se vyšplhaly na téměř 500 000 tehdejších amerických dolarů (dnes ekvivalent několika milionů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎉 Odhalení a první úkoly ===&lt;br /&gt;
ENIAC byl veřejnosti slavnostně představen [[15. únor]]a [[1946]]. Jeho první reálný, vysoce utajovaný výpočet se však uskutečnil již v prosinci [[1945]] a týkal se simulací pro projekt [[Projekt Manhattan|vývoje vodíkové bomby]] v laboratořích v [[Los Alamos]]. Po svém odhalení pracoval ENIAC na široké škále úkolů, včetně předpovědi počasí, kosmického záření, aerodynamických výpočtů a samozřejmě i původně zamýšlených balistických tabulek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔧 Pozdější úpravy a vyřazení ===&lt;br /&gt;
V roce [[1947]] byl ENIAC přesunut do Aberdeenu v [[Maryland]]u, do sídla BRL. V roce [[1948]] prošel významnou úpravou, která mu umožnila realizovat primitivní formu ukládání programu do paměti (pomocí funkčních tabulek), což výrazně zrychlilo jeho programování. Tuto myšlenku rozpracoval [[John von Neumann]], který byl konzultantem projektu a na základě zkušeností s ENIACem formuloval principy [[Von Neumannova architektura|von Neumannovy architektury]]. ENIAC byl v nepřetržitém provozu až do 2. října [[1955]], kdy byl definitivně vypnut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Technický popis a architektura ==&lt;br /&gt;
ENIAC byl na svou dobu kolosální stroj. Zabíral plochu přibližně 167 m², vážil okolo 27 tun a jeho spotřeba elektrické energie činila asi 150 kW, což údajně způsobovalo blikání světel v celé [[Filadelfie|Filadelfii]] při jeho zapnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Komponenty ===&lt;br /&gt;
Základem počítače byly následující součástky:&lt;br /&gt;
*   **17 468** [[elektronka|elektronek]]&lt;br /&gt;
*   **7 200** krystalových [[dioda|diod]]&lt;br /&gt;
*   **1 500** [[relé]]&lt;br /&gt;
*   **70 000** [[rezistor|rezistorů]]&lt;br /&gt;
*   **10 000** [[kondenzátor|kondenzátorů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vysoký počet elektronek byl zdrojem častých poruch. V průměru docházelo k selhání jedné elektronky každé dva dny, což vyžadovalo neustálou údržbu a rychlou diagnostiku problému.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔢 Zpracování dat ===&lt;br /&gt;
Na rozdíl od většiny pozdějších počítačů pracoval ENIAC v [[desítková soustava|desítkové soustavě]], nikoliv v [[dvojková soustava|dvojkové]]. Data byla ukládána a zpracovávána v 20 akumulátorech, z nichž každý dokázal uchovat desetimístné číslo se znaménkem. Tyto akumulátory fungovaly jako [[registr (procesor)|registry]] i jako operační [[paměť (počítač)|paměť]]. Rychlost výpočtů byla ohromující: ENIAC dokázal provést 5 000 sčítání, 357 násobení nebo 38 dělení za sekundu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔌 Programování a obsluha ===&lt;br /&gt;
Největší slabinou ENIACu byl způsob jeho programování. Neexistoval žádný operační systém ani uložený program v moderním slova smyslu. Program byl vytvářen fyzickým propojením jednotlivých modulů (akumulátorů, násobičky, děličky atd.) pomocí stovek kabelů na propojovacích polích. Nastavení stroje pro nový, složitější problém mohlo týmu techniků a programátorek (mezi nejznámější patřily [[Kay McNulty]], [[Betty Snyder]], [[Marlyn Wescoff]], [[Ruth Lichterman]], [[Betty Jean Jennings]] a [[Fran Bilas]]) trvat i několik týdnů. Změna programu byla extrémně pracná a zdlouhavá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Význam a odkaz ==&lt;br /&gt;
ENIAC představuje klíčový milník v historii výpočetní techniky. Jeho existence prokázala, že je možné sestrojit rozsáhlé, plně elektronické a programovatelné výpočetní stroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏆 Prvenství a kontroverze ===&lt;br /&gt;
Ačkoliv byl ENIAC dlouho považován za první elektronický počítač, soudní spor *Honeywell, Inc. v. Sperry Rand Corp.* v roce [[1973]] toto prvenství přisoudil počítači [[Atanasoff-Berry Computer]] (ABC), sestrojenému na konci 30. let. Soud rozhodl, že [[John Mauchly]] převzal některé klíčové myšlenky právě od [[John Vincent Atanasoff|Johna Atanasoffa]]. Nicméně ENIAC byl na rozdíl od specializovaného ABC prvním univerzálním (Turing-kompletním) a plně funkčním strojem, který ovlivnil celý další vývoj oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚀 Vliv na další generace ===&lt;br /&gt;
Právě nedostatky ENIACu, zejména jeho složité programování, inspirovaly [[John von Neumann|Johna von Neumanna]] a další k návrhu tzv. [[Von Neumannova architektura|architektury s uloženým programem]]. Tato koncepce, kde jsou programové instrukce uloženy ve stejné paměti jako data, se stala základem pro téměř všechny moderní počítače. Na ENIAC tak přímo navázaly počítače jako [[EDVAC]] a [[UNIVAC I]], první komerčně úspěšný počítač.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Zachované části ===&lt;br /&gt;
Po vyřazení byl ENIAC rozebrán. Jeho části jsou dnes vystaveny v několika institucích po celém světě, včetně [[Smithsonian Institution]] ve [[Washington, D.C.]], Muzea vědy v [[Londýn]]ě a na [[Pensylvánská univerzita|Pensylvánské univerzitě]], kde vznikl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤓 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si místnost plnou obrovských skříní, které blikají a hučí. To byl ENIAC. Nebyl to počítač, jaký známe dnes s monitorem a klávesnicí. Programoval se tak, že technici museli ručně přepojovat stovky kabelů, podobně jako staré telefonní ústředny. Každý nový výpočet znamenal dny práce s kabely. I přes tuto složitost dokázal za 30 sekund vypočítat dráhu letu dělového granátu, což člověku s mechanickou kalkulačkou trvalo 20 hodin. Byl to skutečný &amp;quot;dědeček&amp;quot; všech moderních počítačů, který ukázal, že složité výpočty lze provádět elektronicky a neuvěřitelně rychle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:ENIAC}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Historie výpočetní techniky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Počítače první generace]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektronkové počítače]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy druhé světové války]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Americké vynálezy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zaniklé počítače]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>