<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dynastie_%C4%8Cching</id>
	<title>Dynastie Čching - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Dynastie_%C4%8Cching"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dynastie_%C4%8Cching&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T11:56:56Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Dynastie_%C4%8Cching&amp;diff=17196&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Dynastie_%C4%8Cching&amp;diff=17196&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T03:15:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - stát&lt;br /&gt;
| název = Velká Čching&lt;br /&gt;
| název_originál = {{Vjazyce|zh|大清國}}&amp;lt;br /&amp;gt;{{Vjazyce|mnc|Daicing Gurun}}&lt;br /&gt;
| obrázek_vlajky = Flag of China (1889–1912).svg&lt;br /&gt;
| popisek_vlajky = Vlajka dynastie Čching (1889–1912)&lt;br /&gt;
| obrázek_znaku = National emblem of the late Qing Dynasty (1911-1912).svg&lt;br /&gt;
| popisek_znaku = Státní znak dynastie Čching (1911–1912)&lt;br /&gt;
| motto =&lt;br /&gt;
| hymna = &amp;#039;&amp;#039;Kung Ťin-ou&amp;#039;&amp;#039; (鞏金甌, &amp;quot;Pohár z ryzího zlata&amp;quot;)&lt;br /&gt;
| obrázek_mapy = Qing Dynasty 1820.png&lt;br /&gt;
| popisek_mapy = Říše Čching v roce 1820 na svém územním vrcholu&lt;br /&gt;
| hlavní_město = [[Peking]] (od 1644)&amp;lt;br /&amp;gt;[[Šen-jang]] (1625–1644)&lt;br /&gt;
| úřední_jazyk = [[Mandžuština]], [[Čínština|standardní čínština]] (guan-chua)&lt;br /&gt;
| další_jazyky = [[Mongolština]], [[Tibetština]], [[Ujgurština]] a další&lt;br /&gt;
| náboženství = [[Buddhismus]] (především [[Tibetský buddhismus]]), [[Taoismus]], [[Konfucianismus]], [[Čínské lidové náboženství]], [[Šamanismus]]&lt;br /&gt;
| státní_zřízení = [[Absolutní monarchie]]&lt;br /&gt;
| hlava_státu = Císař&lt;br /&gt;
| titul_hlavy_státu = Císař (Chuang-ti, Chán)&lt;br /&gt;
| seznam_panovníků = [[Seznam čínských císařů#Dynastie Čching (1644–1912)|Seznam císařů dynastie Čching]]&lt;br /&gt;
| vznik = [[1636]] (prohlášení dynastie Čching)&amp;lt;br /&amp;gt;[[1644]] (dobytí Pekingu)&lt;br /&gt;
| zánik = [[12. únor]] [[1912]] (abdikace císaře [[Pchu-i|Pchu-iho]])&lt;br /&gt;
| předchůdce = [[Dynastie Ming]], [[Dynastie Šun]], [[Království Tchung-ning]]&lt;br /&gt;
| nástupce = [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]&lt;br /&gt;
| rozloha = 14 700 000 km² (v roce 1790)&lt;br /&gt;
| nejvyšší_bod = [[Mount Everest]]&lt;br /&gt;
| počet_obyvatel = ~432 milionů (v roce 1851)&lt;br /&gt;
| měna = [[Tael]], čchingská hotovost (wen), později [[Jüan]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dynastie Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (čínsky: 清朝, pchin-jin: &amp;#039;&amp;#039;Qīng cháo&amp;#039;&amp;#039;; mandžusky: &amp;#039;&amp;#039;Daicing Gurun&amp;#039;&amp;#039;), oficiálně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, byla poslední [[císařství|císařskou]] [[dynastie|dynastií]] v [[Dějiny Číny|dějinách Číny]]. Vládla v letech 1644 až 1912, s krátkým pokusem o obnovu v roce 1917. Byla založena [[Mandžuové|mandžuským]] klanem [[Aisin Gioro]] v oblasti dnešního severovýchodu [[Čína|Číny]] (historické [[Mandžusko]]). Během své existence se říše Čching rozrostla na obrovské území, které zahrnovalo nejen vlastní Čínu, ale i [[Mongolsko]], [[Tibet]], [[Sin-ťiang]] a [[Tchaj-wan]]. S více než 400 miliony obyvatel na svém vrcholu byla nejlidnatějším státem světa. Její pád na počátku 20. století znamenal konec více než dvoutisícileté tradice císařské vlády v Číně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 崛起 Vzestup Mandžuů ===&lt;br /&gt;
Počátky dynastie Čching sahají k [[Džürčeni|džürčenským]] kmenům, které žily v oblasti severovýchodně od [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]]. Na počátku 17. století je sjednotil vůdce jménem [[Nurchači]]. Ten reorganizoval svou společnost do vojensko-správních jednotek známých jako [[Systém osmi korouhví]], které se staly základem budoucí mandžuské armády a státu. V roce [[1616]] Nurchači vyhlásil dynastii &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pozdní Ťin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (podle dřívější džürčenské [[Dynastie Ťin (1115–1234)|dynastie Ťin]]) a přerušil vazalské vztahy s čínskou [[dynastie Ming|dynastií Ming]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho syn a nástupce [[Chuang Tchaj-ťi]] pokračoval v expanzi, podrobil si [[Mongolsko]] a [[Korea|Koreu]] a v roce [[1636]] přejmenoval dynastii na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Čching&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (čistá). Zároveň přijal pro svůj lid jméno [[Mandžuové]], aby překonal kmenové rozdělení Džürčenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Dobytí Číny ===&lt;br /&gt;
V polovině 17. století byla [[dynastie Ming|dynastie Ming]] fatálně oslabena vnitřními povstáními, korupcí a ekonomickým úpadkem. V roce [[1644]] povstalecká armáda vedená [[Li C&amp;#039;-čcheng|Li C&amp;#039;-čchengem]] dobyla hlavní město [[Peking]] a poslední mingský císař [[Čchung-čen]] spáchal sebevraždu. Mingský generál [[Wu San-kuej]], který střežil Velkou čínskou zeď v průsmyku [[Šan-chaj-kuan]], se ocitl v kleštích mezi povstalci a Mandžuy. Uzavřel spojenectví s mandžuským regentem [[Dorgon]]em a otevřel mu brány zdi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spojené mandžusko-čínské síly porazily Li C&amp;#039;-čchengovu armádu a vstoupily do Pekingu. Mandžuové prohlásili mladého císaře [[Šun-č’]] za vládce celé Číny a Peking za své nové hlavní město. Následovaly desítky let bojů, během nichž armády Čching postupně potlačily odpor zbývajících stoupenců Ming (tzv. Jižní Ming) a dalších povstalců. Dobytí celé Číny bylo dokončeno až kolem roku [[1683]] po porážce [[Království Tchung-ning]] na [[Tchaj-wan|Tchaj-wanu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌸 Vrcholné období (Éra Kchang-si, Jung-čeng a Čchien-lung) ===&lt;br /&gt;
Období od konce 17. do konce 18. století je známé jako &amp;quot;Vrcholná éra Čching&amp;quot; a je spojeno s vládou tří mimořádně schopných císařů:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kchang-si]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1661–1722): Byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků v historii. Stabilizoval říši, potlačil poslední velká povstání (Povstání tří feudatářů), porazil carské [[Rusko]] v bojích o Poamuří (Něrčinská smlouva, 1689) a podporoval umění a vědu. Za jeho vlády byl sestaven slavný [[Slovník Kchang-si]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jung-čeng]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1722–1735): Byl energickým reformátorem, který centralizoval moc, bojoval proti korupci a zefektivnil daňový systém. Založil [[Velká rada (Čína)|Velkou radu]], která se stala nejdůležitějším politickým orgánem říše.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Čchien-lung]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vládl 1735–1796): Za jeho vlády dosáhla říše Čching svého maximálního územního rozsahu, když byla podrobena oblast [[Džúngarsko]] a vznikla provincie [[Sin-ťiang]]. Byl velkým patronem umění, nechal sestavit monumentální sbírku čínské literatury [[S&amp;#039;-kchu čchüan-šu]]. Jeho dlouhá vláda však také znamenala začátek úpadku, spojený s obrovskou korupcí jeho oblíbence [[Che-šen|Che-šena]] a nákladnými vojenskými kampaněmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Úpadek a vnitřní krize ===&lt;br /&gt;
Na přelomu 18. a 19. století se začaly projevovat hluboké problémy. Přelidnění vedlo k nedostatku půdy a hladomorům. Státní správa byla ochromena korupcí a mandžuská vojenská elita ztratila svou bojeschopnost. Vnitřní stabilitu narušila četná povstání, jako například [[Povstání Bílého lotosu]] (1796–1804).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zároveň se Čína stále více dostávala do kontaktu s evropskými mocnostmi, které usilovaly o otevření čínského trhu. Čchingský dvůr se však držel politiky izolace a omezoval veškerý obchod s Evropany na jediný přístav [[Kanton]] (dnešní [[Kuang-čou]]) prostřednictvím tzv. [[Kantonský systém|kantonského systému]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Opiové války a nerovné smlouvy ===&lt;br /&gt;
Britská Východoindická společnost začala do Číny ve velkém pašovat [[opium]] z [[Britská Indie|Indie]], aby vyrovnala obchodní bilanci. Následná masová závislost a odliv stříbra z Číny vedly císaře [[Tao-kuang|Tao-kuanga]] k zákazu obchodu s opiem. Britská reakce na sebe nenechala dlouho čekat a v letech 1839–1842 proběhla [[První opiová válka]]. Technologicky zaostalá čchingská armáda byla drtivě poražena. Válka skončila podpisem [[Nankingská smlouva|Nankingské smlouvy]], první z řady tzv. &amp;quot;nerovných smluv&amp;quot;. Čína musela postoupit [[Hongkong]] [[Spojené království|Velké Británii]], otevřít pět přístavů zahraničnímu obchodu a zaplatit obrovské reparace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Druhá opiová válka]] (1856–1860), vedená Británií a [[Francie|Francií]], vedla k dalšímu ponížení, včetně vypálení [[Starý letní palác|Starého letního paláce]] v Pekingu. Čína byla donucena k dalším ústupkům, včetně legalizace obchodu s opiem a povolení působení křesťanských misionářů ve vnitrozemí. Toto období je v čínské historiografii označováno jako začátek [[Století ponížení]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💥 Velká povstání ===&lt;br /&gt;
V polovině 19. století byla dynastie Čching zasažena sérií masivních povstání, která téměř vedla k jejímu kolapsu. Nejničivějším bylo [[Povstání tchaj-pchingů]] (1850–1864), vedené [[Chung Siou-čchüan|Chung Siou-čchüanem]], který se prohlásil za mladšího bratra [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Povstalci založili &amp;quot;Nebeskou říši velkého míru&amp;quot; s hlavním městem v [[Nanking|Nankingu]] a ovládli velkou část jižní Číny. Povstání bylo potlačeno až po 14 letech s pomocí regionálních armád a západních poradců, ale vyžádalo si odhadem 20–30 milionů životů. Současně probíhala další velká povstání, jako [[Povstání Nien]] v severní Číně a muslimská povstání v [[Jün-nan|Jün-nanu]] a na severozápadě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔄 Pokusy o reformy ===&lt;br /&gt;
Po porážkách v opiových válkách a potlačení povstání si část čchingské elity uvědomila nutnost modernizace. Začalo tzv. [[Hnutí za sebeposílení]] (cca 1861–1895), jehož cílem bylo osvojit si západní vojenskou technologii a průmyslové metody při zachování konfuciánských hodnot (&amp;quot;čínské učení jako základ, západní učení pro praktické využití&amp;quot;). Byly zakládány zbrojovky, loděnice a moderní armáda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto reformy však byly jen povrchní a narážely na odpor konzervativních sil u dvora, vedených císařovnou vdovou [[Cch’-si]]. Jejich nedostatečnost se plně projevila v [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské válce]] (1894–1895), kde modernizované [[Japonsko]] drtivě porazilo čchingské síly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Porážka vyvolala šok a vedla k radikálnějšímu pokusu o změnu, známému jako [[Sto dní reforem]] (1898). Mladý císař [[Kuang-sü]] se pokusil prosadit rozsáhlé reformy administrativy, vzdělávání a armády, ale po 103 dnech byl svržen konzervativním pučem císařovny Cch’-si, která ho uvrhla do domácího vězení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🥊 Boxerské povstání a pád dynastie ===&lt;br /&gt;
Na konci 19. století vyvrcholila v severní Číně nespokojenost s cizím vlivem v podobě [[Boxerské povstání|Boxerského povstání]] (1899–1901). &amp;quot;Boxeři&amp;quot; byli členové tajné společnosti, kteří útočili na cizince, křesťanské misionáře a čínské konvertity. Císařovna Cch’-si se nerozhodně postavila na jejich stranu a vyhlásila válku cizím mocnostem. [[Aliance osmi národů]] (zahrnující mj. [[Japonsko]], [[Rusko]], [[Spojené království]], [[Francie]], [[USA]] a [[Německo]]) intervenovala, dobyla Peking a donutila Čching k podpisu další ponižující smlouvy a zaplacení obrovských reparací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po této katastrofě se i konzervativní dvůr odhodlal k reformám (tzv. &amp;quot;Nové politiky&amp;quot;), které zahrnovaly modernizaci armády, zrušení [[Úřednické zkoušky|úřednických zkoušek]] a přípravu na zavedení konstituční monarchie. Bylo však již příliš pozdě. Revoluční nálady v zemi sílily, vedené osobnostmi jako [[Sunjatsen]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[10. říjen|10. října]] [[1911]] vypuklo [[Sin-chajská revoluce|povstání ve Wu-čchangu]], které se rychle rozšířilo po celé zemi. Jednotlivé provincie vyhlašovaly nezávislost na čchingské vládě. Generál [[Jüan Š&amp;#039;-kchaj]], pověřený potlačením povstání, se dohodl s revolucionáři. [[12. únor|12. února]] [[1912]] poslední císař, šestiletý [[Pchu-i]], formálně abdikoval. Tím skončila nejen 268 let trvající vláda dynastie Čching, ale i více než dva tisíce let čínského císařství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Vláda a administrativa ==&lt;br /&gt;
=== Císař a císařský dvůr ===&lt;br /&gt;
V čele státu stál [[císař]] s absolutní, teoreticky neomezenou mocí, považovaný za &amp;quot;Syna nebes&amp;quot;. Jeho sídlem bylo [[Zakázané město]] v [[Peking|Pekingu]]. Mandžuští císaři přijali čínský model vlády, ale zachovali si i některé své tradice, například letní pobyty v palácích mimo Peking (např. v [[Čcheng-te]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systém osmi korouhví ===&lt;br /&gt;
Základem mandžuské moci byl [[Systém osmi korouhví]] (&amp;#039;&amp;#039;ba-čchi&amp;#039;&amp;#039;). Jednalo se o vojensko-společenskou organizaci, do které byli zařazeni všichni Mandžuové. Každá korouhev měla vlastní barvu (žlutá, bílá, červená, modrá, a každá z nich s lemem). Tento systém zajišťoval dynastii loajální a elitní vojenskou sílu, která byla rozmístěna v klíčových městech po celé říši. Postupem času však korouhevní vojska ztratila svou bojeschopnost a stala se spíše privilegovanou, nečinnou kastou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Správní aparát ===&lt;br /&gt;
Čchingové z velké části převzali administrativní systém dynastie Ming. Nejvyššími orgány byly [[Velký sekretariát]] a [[Šest ministerstev]]. Císař [[Jung-čeng]] však vytvořil nový, efektivnější orgán – [[Velká rada (Čína)|Velkou radu]], která se stala de facto nejdůležitějším vládním tělesem. Charakteristickým rysem čchingské administrativy byl systém tzv. &amp;quot;diarchie&amp;quot;, kdy na většinu vysokých postů v centrální vládě byli jmenováni jak Mandžuové, tak [[Chanové|Chanové]]. V provinciích však měli rozhodující slovo generální guvernéři, kteří byli převážně Mandžuové nebo Chanové z korouhevních vojsk.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Společnost a kultura ==&lt;br /&gt;
=== Sociální struktura ===&lt;br /&gt;
Společnost byla přísně hierarchická. Na vrcholu stáli Mandžuové, kteří požívali četných privilegií, včetně právní a ekonomické ochrany. Aby zabránili asimilaci, zakázali čchingské zákony smíšená manželství mezi Mandžuy a Chany (tento zákon byl ale často porušován a nakonec zrušen).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejviditelnějším symbolem podřízenosti [[Chanové|chanských]] mužů byla povinnost nosit mandžuský účes – vyholená přední část hlavy a vzadu dlouhý, zapletený cop (tzv. &amp;#039;&amp;#039;queue&amp;#039;&amp;#039;). Odmítnutí tohoto příkazu bylo považováno za vzpouru a trestalo se smrtí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Umění a literatura ===&lt;br /&gt;
Během dynastie Čching pokračoval rozvoj tradičních uměleckých forem. Zvláště proslulý byl čchingský [[porcelán]], zejména techniky &amp;#039;&amp;#039;famille verte&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;famille rose&amp;#039;&amp;#039;. V malířství se rozvíjelo několik škol, od ortodoxních umělců napodobujících staré mistry po individualisty, kteří hledali nové cesty vyjádření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V literatuře vznikl jeden z největších čínských románů, [[Sen v červeném domě]] od autora [[Cchao Süe-čchin|Cchao Süe-čchina]]. Císaři, zejména [[Kchang-si]] a [[Čchien-lung]], byli velkými patrony vzdělanosti a iniciovali obrovské projekty kompilace a katalogizace čínského písemnictví, jako byl již zmíněný slovník [[Slovník Kchang-si]] a encyklopedická sbírka [[S&amp;#039;-kchu čchüan-šu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💰 Ekonomika ==&lt;br /&gt;
Ekonomika říše Čching byla až do 19. století z velké části soběstačná a založená na zemědělství. Díky dlouhému období míru a zavedení nových plodin z [[Amerika|Ameriky]] (kukuřice, batáty) došlo k obrovskému nárůstu populace. Vnitřní obchod vzkvétal díky rozsáhlé síti vodních kanálů, zejména [[Velký kanál]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zahraniční obchod byl přísně regulován a omezen na [[Kanton]]. Čína vyvážela hlavně [[čaj]], [[hedvábí]] a [[porcelán]], zatímco dovážela jen málo. To vedlo k velkému přílivu stříbra do země. Situace se dramaticky změnila s nástupem obchodu s [[opium|opiem]], který vedl k odlivu stříbra a vážným sociálním a ekonomickým problémům. Po opiových válkách byla Čína donucena otevřít se světovému trhu, což vedlo k narušení tradičních ekonomických struktur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👑 Seznam nejvýznamnějších císařů ==&lt;br /&gt;
*   [[Chuang Tchaj-ťi]] (vládl 1626–1643) – Prohlásil dynastii Čching.&lt;br /&gt;
*   [[Šun-č’]] (vládl 1643–1661) – První císař, který vládl z Pekingu.&lt;br /&gt;
*   [[Kchang-si]] (vládl 1661–1722) – Stabilizoval říši a zahájil zlatý věk.&lt;br /&gt;
*   [[Jung-čeng]] (vládl 1722–1735) – Centralizoval moc a reformoval administrativu.&lt;br /&gt;
*   [[Čchien-lung]] (vládl 1735–1796) – Dovedl říši k maximálnímu územnímu a kulturnímu rozkvětu.&lt;br /&gt;
*   [[Tao-kuang]] (vládl 1820–1850) – Za jeho vlády proběhla První opiová válka.&lt;br /&gt;
*   [[Sien-feng]] (vládl 1850–1861) – Čelil Povstání tchaj-pchingů a Druhé opiové válce.&lt;br /&gt;
*   [[Cch’-si]] (regentka 1861–1908) – Císařovna vdova, která de facto vládla Číně po téměř půl století.&lt;br /&gt;
*   [[Pchu-i]] (vládl 1908–1912) – Poslední císař Číny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧐 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mandžuové:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Byli kočovný národ ze severovýchodu (z oblasti dnešní severovýchodní Číny), který dobyl Čínu v 17. století a založil dynastii Čching. Nebyli to [[Chanové|Chanové]] (etničtí Číňané), ale vládli jim.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Systém osmi korouhví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představte si to jako kombinaci armády a sociálního systému. Každý Mandžu patřil do jedné z osmi &amp;quot;korouhví&amp;quot; (divizí), které byly základem jejich vojenské síly a organizace společnosti.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cop (Queue):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dlouhý cop, který museli nosit všichni chanští muži. Byla to vnější známka podřízenosti mandžuské nadvládě. Vyholení přední části hlavy a nošení copu bylo nařízeno pod trestem smrti.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Opiové války:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Byly to dva konflikty v polovině 19. století. [[Velká Británie]] chtěla prodávat v Číně opium, ale čínská vláda to zakázala. Britové si prodej vynutili vojenskou silou. Tyto války ukázaly vojenskou slabost Číny a donutily ji otevřít se Západu za velmi nevýhodných podmínek.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Století ponížení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Termín, kterým Číňané označují období zhruba od První opiové války (1839) do založení Čínské lidové republiky (1949). Byla to doba, kdy byla Čína vojensky, ekonomicky a politicky ovládána cizími mocnostmi a trpěla vnitřními nepokoji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Cching, Dynastie}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Číny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dynastie Číny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zaniklé státy Asie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státy a území založené roku 1636]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1912]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mandžusko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>