https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Divadlo_J%C3%A1ry_Cimrmana 2026-05-11T23:49:14Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Divadlo_J%C3%A1ry_Cimrmana&diff=89634&oldid=prev 2026-02-18T01:53:56Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Organizace | název = Divadlo Járy Cimrmana | zkratka = DJC | obrázek = | popis_obrázku = | typ = divadelní soubor | vznik = 4. října 1967 | zánik = | sídlo = <a href="/index.php/%C5%BDi%C5%BEkovsk%C3%A9_divadlo_J%C3%A1ry_Cimrmana" title="Žižkovské divadlo Járy Cimrmana">Žižkovské divadlo Járy Cimrmana</a>, <a href="/index.php/Praha" title="Praha">Praha 3 – Žižkov</a> | zakladatelé = <a href="/index.php/Zden%C4%9Bk_Sv%C4%9Br%C3%A1k" title="Zdeněk Svěrák">Zdeněk Svěrák</a>, <a href="/index.php/Ji%C5%99%C3%AD_%C5%A0eb%C3%A1nek" title="Jiří Šebánek">Jiří Šebánek</a>, <a href="/index.php/Milo%C5%88_%C4%8Cepelka" title="Miloň Čepelka">Miloň Čepelka</a>, <a href="/index.php/Ladislav_Smoljak" title="Ladislav Smoljak">Ladislav Smoljak</a>, <a href="/index.php?title=Helena_Philippov%C3%A1&amp;action=edit&amp;redlink=1" class="new" title="Helena Philippová (stránka neexistuje)">Helena Philippová</a> | web = www.cimrman.at }} &#039;&#039;&#039;Divadlo Járy Cimrmana&#039;&#039;&#039; (zkratkou &#039;&#039;&#039;DJC&#039;&#039;&#039;)…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Organizace<br /> | název = Divadlo Járy Cimrmana<br /> | zkratka = DJC<br /> | obrázek = <br /> | popis_obrázku = <br /> | typ = divadelní soubor<br /> | vznik = 4. října 1967<br /> | zánik = <br /> | sídlo = [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana]], [[Praha|Praha 3 – Žižkov]]<br /> | zakladatelé = [[Zdeněk Svěrák]], [[Jiří Šebánek]], [[Miloň Čepelka]], [[Ladislav Smoljak]], [[Helena Philippová]]<br /> | web = www.cimrman.at<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Divadlo Járy Cimrmana&#039;&#039;&#039; (zkratkou &#039;&#039;&#039;DJC&#039;&#039;&#039;) je pražský divadelní soubor působící nepřetržitě od podzimu roku 1967. Jde o jedno z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších českých autorských divadel druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Repertoár divadla tvoří výhradně patnáct komických her [[Ladislav Smoljak|Ladislava Smoljaka]] a [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]] s tematikou fiktivního českého génia [[Jára Cimrman|Járy Cimrmana]], jenž je formálně uváděn jako spoluautor všech textů. Divadlo od svého vzniku funguje na jedinečném principu: před každou jednoaktovkou je zařazen odborný seminář, v němž se herci stylizují do postavení vědců-cimrmanologů a s veškerou akademickou vážností zpracovávají Cimrmanovo dílo – přičemž celá tato vědeckost je záměrnou součástí komediantské mystifikace.<br /> <br /> Od roku 1992 soubor trvale sídlí v [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Žižkovském divadle Járy Cimrmana]] v [[Praha|Praze]] na Žižkově. Všechna jeho představení jsou standardně vyprodána s výhledem mnoha měsíců dopředu, přičemž tato situace trvá nepřetržitě po desetiletí. Soubor se stal kulturním fenoménem, který přesáhl rámec divadla: fiktivní postava Járy Cimrmana v celonárodní televizní anketě ČT roku 2005 zvítězila v hlasování o Největšího Čecha, musela však být jako nehistorická osobnost z výsledků vyřazena. V únoru 2026 DJC pokračuje v plném provozu; všechna únorová představení jsou vyprodána.<br /> <br /> == 🧠 Postava Járy Cimrmana ==<br /> Aby bylo možné porozumět Divadlu Járy Cimrmana, je třeba nejprve pochopit postavu, jejíž jméno nese. [[Jára Cimrman]] je fiktivní český polyhistor přelomu 19. a 20. století – muž, který byl géniem takřka ve všech oborech lidské činnosti, ale vždy těsně minul světovou slávu. Podle cimrmanologické tradice byl Edison o pět minut rychlejší při vynalézání žárovky, Eiffel si přisvojil nápad na slavnou věž, Chekhov opsal jeho dramatické postupy. Cimrman se pohyboval na okraji světových dějin, v zákulisí velkých událostí, a nikdy nedostal uznání, které mu náleželo.<br /> <br /> Tato figura vznikla 16. září 1966, kdy se v rozhlasovém pořadu [[Nealkoholická vinárna U Pavouka]] na stanici Praha poprvé objevila zmínka o Cimrmanovi jako „naivním sochaři-samoukovi a povoláním řidiči parního válce&quot;. Autory prvotního nápadu byli [[Jiří Šebánek]] a [[Zdeněk Svěrák]], spolupracoval také prozaik [[Josef Škvorecký]]. V prosinci téhož roku zaznělo dramatické oznámení: dr. Evžen Hedvábný (ve skutečnosti jazzman [[Karel Velebný]]) ohlásil nález truhly s Cimrmanovou pozůstalostí. Mystifikace byla od počátku budována s maximální pečlivostí a důsledností: fiktivní Cimrman dostal přesná biografická data, místa pobytu, seznam vynálezů, rukopisy i korespondenci.<br /> <br /> Klíčem k úspěchu cimrmanské mystifikace je její mnohoznačnost. Cimrman není jen komická postava – je metaforou české mentality. Přesně vystihuje pocit malého národa, který se cítí nedoceněn a přehlížen velkými mocnostmi, který ví, že byl vždy blízko světové slávy, ale nikdy ji nedosáhl. Tento kolektivní pocit se v Cimrmanovi zhušťuje do podoby laskavého humoru, jemuž se lidé smějí, protože se v něm poznávají.<br /> <br /> == 📅 Historie souboru ==<br /> === Zakládající schůze a první sezóna (1966–1968) ===<br /> Divadlo Járy Cimrmana bylo formálně založeno na zakládající schůzi 29. října 1966, kdy Jiří Šebánek svolal do armádní redakce Čepelku, Smoljaka a Svěráka. Šebánek přinesl na schůzi písemně zpracovaný referát o charakteru divadla, v němž se opakovala slova jako „naivní divadlo&quot;, „černý humor&quot; a „podivnost&quot;. Všichni čtyři přítomní – Šebánek, Svěrák, Čepelka a brzy přizvaný Smoljak – přislíbili napsat hru pro repertoár nového souboru. K projektu byla záhy přizvána i režisérka [[Helena Philippová]], akademický sochař Jan Trtílek a rozhlasový redaktor Oldřich Unger.<br /> <br /> První představení Akt se hrálo 4. října 1967 v Malostranské besedě. Protože druhá část představení, Šebánkova jednoaktovka Domácí zabijačka, nebyla hotová, vyplnili autoři úvod improvizovaným „vědeckým seminářem&quot;, v němž se stylizovali do odborníků interpretujících Cimrmanovo dílo. Nápad měl nečekaný úspěch a seminář se do budoucna stal pevnou součástí každého představení. <br /> <br /> Malostranská beseda se stala prvním domovem souboru. Sál byl, jak vzpomínal Svěrák, „akorát ošuntělý, malý, starý. Kamna na uhlí, spolkové obrazy, zašlá malba – stánek Járy Cimrmana.&quot; Atmosféra místa dokonale souzněla s poetikou cimrmanovského světa, který byl od počátku záměrně zasazen do trochu zašlého, marginálního prostředí.<br /> <br /> Hned první sezónu divadlo zasáhly vnitřní spory. Mezi Šebánkem a Philippovou na jedné straně a Smoljakem na straně druhé sílily osobní i umělecké neshody, které se staly nepřekonatelnými. Svěrák se přiklonil na Smoljakovu stranu a roku 1969 Šebánek s Philippovou divadlo opustili. Šebánek odchodem nevzal cimrmanský humor ze světa: v letech 1980 až 1987 vedl paralelní cyklus Salón Cimrman ve Vysokoškolském klubu v Řeznické ulici. <br /> <br /> === Konsolidace a normalizační roky (1969–1989) ===<br /> Po odchodu Šebánka a Philippové se vůdčí dvojicí DJC stali [[Zdeněk Svěrák]] a [[Ladislav Smoljak]]. Smoljak převzal roli stálého režiséra souboru a od této chvíle režíroval všechny inscenace až do své smrti. Tvar představení se ustálil do podoby, která se v základní struktuře nezměnila dodnes: odborný Seminář v první části a jednoaktová dramatická hra po přestávce.<br /> <br /> Soubor v těchto letech procházel různými sídly. Po Malostranské besedě (1967–1971) přišlo divadlo v Braníku, odkud ho komunistická správa vytlačila, pak následovalo divadlo Solidarita na Žižkově (od roku 1983). V říjnu 1992 se soubor dobrovolně přestěhoval do rekonstruovaného Žižkovského divadla Tranzitní haly magistrátní správy, přejmenovaného na Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.<br /> <br /> V normalizačním období bylo fungování divadla komplikováno ideologickým dozorem. Zvláště problematická byla hra Lijavec, jíž Smoljak a Svěrák záměrně zesměšnili tajnou policii. Přestože šlo formálně o rakouskoukouharskou policii 19. století, zvědové komunistické StB rozpoznali politický výpad a hra byla dočasně zakázána. Soubor však nikdy nepodlehl přímé kolaboraci s režimem a udržoval si tvůrčí autonomii, která mu zajistila po listopadu 1989 neposkvrněnou pověst.<br /> <br /> === Sametová revoluce a devadesátá léta ===<br /> Pád komunistického režimu otevřel DJC nové možnosti. V roce 1990 měla premiéru hra &#039;&#039;Blaník&#039;&#039;, již Smoljak a Svěrák dopsali ještě před revolucí a jejíž kritický potenciál kolegové v souboru původně považovali za příliš odvážný na to, aby ji schvalovací komise „pustila&quot;. Schvalovací komisi bylo nakonec, díky sametové revoluci, jedno. V roce 1992 se soubor přestěhoval do svého dosud posledního domova – [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Žižkovského divadla Járy Cimrmana]].<br /> <br /> V roce 1998 vzniklo při DJC tzv. Studio Jára (přejmenované na Studio Láďa), které rozšiřovalo cimrmanovský svět o nové projekty. V únoru 1998 byla k třicátému výročí souboru vydána publikace DJC v obrazech a astronomovi Z. Moravcovi, který pojmenoval jednu ze svých planetek Járacimrman, bylo oceněno, že toto těleso s průměrem 10 km ze zásady nemůže Zemi ohrozit.<br /> <br /> === Po smrti Ladislava Smoljaka (2010–současnost) ===<br /> Ladislav Smoljak zemřel 6. června 2010 na rakovinu. Jeho odchodem ztratilo DJC autora, režiséra a herce v jedné osobě – muže, který tvořil intelektuální páteř souboru. Svěrák na tuto skutečnost reagoval jasně: další nová hra nevznikne. Patnáct her zcela stačí. <br /> <br /> Smoljakova smrt zahájila generační proměnu souboru, která pokračuje dodnes. Další vlna úmrtí přišla koncem 10. let, kdy zemřeli Bořivoj Penc (2018), Jaroslav Weigel a Václav Kotek (oba 2019). Jako náhrada se připojil Ondřej Vetchý, více prostoru dostali kulisáci Robert Bárta a Zdeněk Škrdlant. <br /> <br /> V roce 2023 odvysílala Česká televize šestidílný pseudodokumentární seriál Stopy Járy Cimrmana v režii Patrika Ulricha. Rok poté, v roce 2024, byl uveden dokumentární snímek Cimrmani zblízka Marka Šimona, který jako kmenový člen souboru zaznamenával časosběrným způsobem své kolegy od roku 2017. Téhož roku, v říjnu 2025, hra Dobytí severního pólu oslavila čtyřicet let od premiéry a zároveň tisící reprízu.<br /> <br /> == 🎭 Poetika a principy ==<br /> === Struktura představení ===<br /> Každé představení DJC je rozděleno do dvou pevných částí oddělených přestávkou. První část tvoří tzv. Seminář – přednáška cimrmanologů, v níž herci bez hereckých emocí a s nekritickou vědeckou zaujatostí prezentují nové poznatky o Cimrmanově životě a díle. Herci DJC mluví nevzrušivým, oznamovacím způsobem, šetří pohybem, intonují i gestikulují věcně až prkenně. Bez emocí a psychologické pravděpodobnosti, ale s nekritickou láskou k předmětu bádání neuměle diskutují a demonstrují mistrův odkaz. Teprve po přestávce přichází jednoaktová hra, která daný Cimrmanův „objev&quot; nebo dílo dramaticky ilustruje.<br /> <br /> Tato dvousložková struktura vznikla vlastně náhodou – při premiéře Aktu v roce 1967 nebyla druhá část večera připravena, takže autoři improvizovali úvodní přednášku. Úspěch improvizace byl natolik přesvědčivý, že se formát stal trvalou součástí každého představení.<br /> <br /> === Pravidlo: pouze muži, bez hereckého vzdělání ===<br /> Zakladatelé divadla a většina členů souboru nemají herecké vzdělání. K jejich projevu patří záměrné ochotnictví a amatérismus – jde snad o jediné divadlo na světě, jehož herci mají zakázáno hrát. Toto pravidlo, formulované jako paradox, je klíčem k cimrmanovské poetice: herci nepředstavují dramatické postavy s psychologickou pravděpodobností, ale hrají sami sebe jako nadšené amatéry, kteří jsou přesvědčeni o Cimrmanově existenci a nepochybují o hodnotě jeho díla.<br /> <br /> Dalším specifikem je tradiční obsazení výhradně muži. Za dobu existence divadla se na jevišti nikdy neobjevila herečka v kmenové roli – s výjimkou hostující práce Heleny Philippové v první sezóně jako režisérky. Toto pravidlo nebylo nikdy formálně odůvodněno; prostě platí.<br /> <br /> Třetím charakteristickým rysem je způsob, jímž se do souboru vstupuje. Tradice je taková, že z kulisáků se postupem času stávají herci a „synové pomáhají otcům&quot; – do souboru se začleňují i děti původních členů, jako například Vojtěch Kotek či Josef Čepelka. Tato organická, rodinná logika náboru zaručuje, že nový člen přichází s dokonalou znalostí prostředí a s přirozenou vnitřní logikou souboru.<br /> <br /> === Mystifikace jako metoda ===<br /> Cimrmanovská mystifikace je natolik propracovaná a důsledná, že někteří diváci – zejména zahraniční – se skutečně ptají, zda Jára Cimrman existoval. Herci tento dotaz nikdy přímo nezodpovídají. Na webu divadla a v propagačních materiálech je Cimrman soustavně prezentován jako historická postava, jejíž dílo bylo po jeho smrti zapomenuto. Tato hra s hranicí reality a fikce je záměrnou součástí estetické strategie divadla.<br /> <br /> Mystifikace má i svůj seriózně kulturologický rozměr: DJC se stalo kulturním fenoménem, představujícím zcela novou, originální kvalitu českého humoru. Cimrman satiricky komentuje český provincionalismus, mesianismus, sklon k malosti i k idealizaci vlastní historické role. Tyto motivy se v průběhu desetiletí nezestárly, protože se nezměnily podmínky, které je generují.<br /> <br /> == 📋 Repertoár ==<br /> Divadlo Járy Cimrmana uvádí od roku 1967 celkem patnáct her, z nichž všechny jsou stále aktivně v repertoáru. Autory textů jsou [[Jára Cimrman]] (fiktivně), [[Zdeněk Svěrák]] a [[Ladislav Smoljak]]. Sériové číslo a rok premiéry: &#039;&#039;Akt&#039;&#039; (1967, Svěrák), &#039;&#039;Vyšetřování ztráty třídní knihy&#039;&#039; (1967, Smoljak), &#039;&#039;Němý Bobeš&#039;&#039; (1971, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Hospoda Na mýtince&#039;&#039; (1969, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Cimrman v říši hudby&#039;&#039; (1973, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Dlouhý, Široký a Krátkozraký&#039;&#039; (1974, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Vražda v salonním coupé&#039;&#039; (1975, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Posel z Liptákova&#039;&#039; (1977, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Lijavec&#039;&#039; (1982, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909&#039;&#039; (1985, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Blaník&#039;&#039; (1990, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Záskok&#039;&#039; (1994, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Afrika&#039;&#039; (2002, Smoljak–Svěrák), &#039;&#039;Švestka&#039;&#039; (2005, Smoljak–Svěrák) a &#039;&#039;České nebe&#039;&#039; (2008, Smoljak–Svěrák).<br /> <br /> Poslední hra &#039;&#039;České nebe&#039;&#039; (s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft) měla premiéru 28. října 2008 a je v pořadí patnáctou a poslední. Po Smoljakově smrti v roce 2010 Svěrák opakovaně potvrdil, že žádná šestnáctá hra nevznikne.<br /> <br /> == 👥 Soubor ==<br /> === Zakladatelé ===<br /> Zakládající čtveřici tvořili [[Zdeněk Svěrák]] (* 1936), [[Jiří Šebánek]] (1939–2001), [[Miloň Čepelka]] (* 1940) a [[Ladislav Smoljak]] (1931–2010). K projektu záhy přistoupila [[Helena Philippová]] jako režisérka, dále jazzman [[Karel Velebný]] (1931–1989), sochař Jan Trtílek a rozhlasový redaktor Oldřich Unger.<br /> <br /> === Dlouholetí členové ===<br /> Z generace, která nastoupila brzy po zakladatelích a formovala zvuk souboru v normalizačních letech, jsou dodnes aktivní zejména [[Petr Brukner]] (* 1949) a [[Jan Hraběta]] (* 1940), který v lednu 2026 oslavil 86. narozeniny. Ze střední generace jsou klíčovými členy [[Genadij Rumlena]] (* 1952), [[Marek Šimon]] (* 1970) a [[Petr Reidinger]] (* 1969). V pozdějších dekádách přibyli Robert Bárta, Zdeněk Škrdlant, Michal Weigel a Luděk Minařík.<br /> <br /> === Profesionální posily ===<br /> V divadle tradičně hrají pouze muži bez hereckého vzdělání. Výjimku tvoří profesionální posily Miroslav Táborský, Vojtěch Kotek, Josef Čepelka a Ondřej Vetchý, které byly obsazeny po sérii úmrtí několika kmenových herců souboru. <br /> <br /> [[Miroslav Táborský]] (* 1964) nastoupil jako alternace Svěráka s příslibem, že pokud mu to nepůjde, zase odejde. Zůstal. [[Vojtěch Kotek]] (* 1967) je synem zesnulého cimrmanologa [[Václav Kotek|Václava Kotka]], a od roku 2025 se uplatňuje i jako učitel ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. [[Ondřej Vetchý]] (* 1964) vstoupil do divadla po vlně úmrtí v letech 2018–2019 a hraje zejména náčelníka Karla Němce v Dobytí severního pólu. Nejmladší profesionální posilou je [[Josef Čepelka]] (* 1970), syn Miloně Čepelky, obsazený do trojrole ženských postav ve Švestce. Nově se v sezóně 2024–2025 zapojil jako herec i Tomáš Maleček, redaktor Českého rozhlasu a dlouholetý příznivec a propagátor DJC. <br /> <br /> === Zemřelí členové souboru ===<br /> Divadlo v průběhu šesti desetiletí ztratilo řadu svých klíčových členů. Mezi nejvýznamnější ztráty patří: [[Karel Velebný]] (†1989), [[Jaroslav Weigel]] (†2019), jehož scénografické práce definovaly vizuální podobu DJC, [[Václav Kotek]] (†2019), [[Bořivoj Penc]] (†2018), [[Jan Kašpar]] (†2007), [[Jaroslav Vozáb]] (†2012) a [[Jiří Šebánek]] (†2001). Centrální ztrátou zůstává smrt spoluzakladatele a klíčového autora [[Ladislav Smoljak|Ladislava Smoljaka]] v roce 2010.<br /> <br /> == 🏛️ Žižkovské divadlo Járy Cimrmana ==<br /> Od 4. října 1992 soubor DJC trvale sídlí v [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Žižkovském divadle Járy Cimrmana]] (ŽDJC) v Praze na Žižkově, na adrese Řehořova 7. Budova je příspěvkovou organizací [[Hlavní město Praha|hlavního města Prahy]]. Divadlo disponuje hlavním sálem, menší scénou a od roku 2025 upraveným dvorkem využívaným pro letní sezónu.<br /> <br /> Od června 2025 je novým ředitelem ŽDJC (příspěvkové organizace) Martin Vokoun. V divadle kromě kmenového souboru DJC pravidelně hostují další soubory – Divadlo Aqualung, 3D Company a Cimrman English Theatre. Posledně jmenovaný soubor uvádí hry DJC v anglickém jazyce a je otevřen zahraničním návštěvníkům; jeho produkce jsou dostupné s anglickými titulky.<br /> <br /> V roce 2025 prošlo divadlo dílčími technickými úpravami zázemí včetně digitalizace pokladního systému a úprav divadelního dvorku. V lednu 2026 divadlo hostilo prezidenta republiky [[Petr Pavel|Petra Pavla]], který 14. ledna navštívil představení Dobytí severního pólu.<br /> <br /> == 🎬 Filmová a televizní tvorba ==<br /> Z iniciativy členů DJC vzniklo od roku 1969 několik filmů s cimrmanovskou tematikou. Prvním byl pseudodokumentární krátký film &#039;&#039;Stopa vede do Liptákova&#039;&#039; (1969, režie Ondrej Očenáš), v němž účinkovali Svěrák, Velebný, Šebánek a Čepelka. Celovečerní snímek &#039;&#039;Jára Cimrman ležící, spící&#039;&#039; (1983, režie Ladislav Smoljak) a &#039;&#039;Rozpuštěný a vypuštěný&#039;&#039; (1984, Smoljak) přenesly cimrmanovský humor na plátno. Smoljakův film &#039;&#039;Nejistá sezóna&#039;&#039; (1988) zachytil život samotného souboru. V roce 2007 vznikla &#039;&#039;Expedice Altaj. Cimrman mezi jeleny&#039;&#039; (režie Vojtěch Kotek) a v roce 2023 šestidílný seriál &#039;&#039;Stopy Járy Cimrmana&#039;&#039; (ČT, režie Patrik Ulrich). Nejaktuálnějším počinem je dokumentární film &#039;&#039;Cimrmani zblízka&#039;&#039; (2024, Filip Nesládek a Marek Šimon), přinášející unikátní pohled do zákulisí souboru.<br /> <br /> Téměř všechny inscenace byly rovněž nahrány na gramofonové desky. V roce 1992, při příležitosti 25. výročí DJC, obdržel soubor od vydavatelství Supraphon platinovou desku za prodej 450 000 gramofonových desek.<br /> <br /> == 🗓️ Současnost (únor 2026) ==<br /> V únoru 2026 soubor DJC pokračuje v plném provozu. Únorový program zahrnuje představení Akt (17. 2.), Záskok (18. 2.), Švestka (19. 2.), Němý Bobeš (24. 2.), Lijavec (25. 2.) a Hospoda Na mýtince (26. 2.); březnový program pak Dobytí severního pólu (10. 3.), Akt (11. 3.), Záskok a Lijavec (12. 3.), Němý Bobeš (25. 3.) a Švestka (1. 3.). Všechna únorová představení jsou zcela vyprodána nebo v režimu „Obsazeno&quot;.<br /> <br /> Od ledna 2026 platí nový ceník vstupného: standardní kategorie 450 Kč a 550 Kč, přičemž na každé představení je nově uvolněno 20 vstupenek za cenu 1 000 Kč, rezervovatelných ihned při zveřejnění programu. Předprodej probíhá výhradně online přes platformu GoOut nebo web divadla; prodej na březen byl spuštěn 17. února 2026 v 17:00.<br /> <br /> V březnu 2026 soubor oslaví devadesátiny svého principála a zakladatele [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]] (* 28. března 1936). Oslava se připravuje jako kulturní událost přesahující rámec jediného představení.<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Divadlo Járy Cimrmana je zvláštní instituce. Funguje nepřetržitě od roku 1967, hraje stále stejných patnáct her a přesto je na každé představení vyprodáno. Jak je to možné?<br /> <br /> Odpověď leží v tom, co Cimrman vlastně je. Není to jen vtip. Je to zrcadlo, do něhož se Češi dívají a poznávají sami sebe – s laskavostí, ale bez přikrašlování. Cimrman je génius, který vždy přišel o chvíli pozdě, který byl vždy blízko světové slávy a nikdy jí nedosáhl. Každý Čech tu historii zná a ví, jak se v ní poznat.<br /> <br /> K tomu přistupuje jedinečná poetika: herci mají „zakázáno hrát&quot;, soubor nevítá herecky vzdělané profesionály (s výjimkami), místo toho zapojuje vlastní kulisáky a rodinné příslušníky. Výsledkem je zvláštní směs akademické vážnosti a naprostého absurdna – vědci diskutují o zásluhách muže, který neexistoval, a publikum se přitom smích nevydrží.<br /> <br /> Když to Miloň Čepelka, jeden ze zakladatelů, shrnul: „Myslím si, že v tom Járovi Cimrmanovi se ten národ tak trochu vidí.&quot; <br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://cimrman.at Divadlo Járy Cimrmana – neoficiální historický web]<br /> * [https://zdjc.cz Žižkovské divadlo Járy Cimrmana – oficiální web]<br /> * [https://cs.wikipedia.org Wikipedia – Divadlo Járy Cimrmana]<br /> * [https://irozhlas.cz iROZHLAS – Svěrákův deník DJC]<br /> * [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24 – 55 let DJC]<br /> * [https://encyklopedie.idu.cz Česká divadelní encyklopedie – Divadlo Járy Cimrmana]<br /> * [https://is.muni.cz MUNI IS – Padesátiletá historie DJC (Maleček, diplomová práce)]<br /> * [https://goout.net GoOut – program a vstupenky]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Divadlo Járy Cimrmana}}<br /> [[Kategorie:Divadla]]<br /> [[Kategorie:Česká divadla]]<br /> [[Kategorie:Pražská divadla]]<br /> [[Kategorie:Divadla v Praze]]<br /> [[Kategorie:Divadla na Žižkově]]<br /> [[Kategorie:Organizace v Praze]]<br /> [[Kategorie:Kulturní instituce v Praze]]<br /> [[Kategorie:Autorská divadla]]<br /> [[Kategorie:Kabaretní divadla]]<br /> [[Kategorie:Česká kultura]]<br /> [[Kategorie:Jára Cimrman]]<br /> [[Kategorie:Zdeněk Svěrák]]<br /> [[Kategorie:Ladislav Smoljak]]<br /> [[Kategorie:Miloň Čepelka]]<br /> [[Kategorie:Organizace vzniklé roku 1967]]<br /> [[Kategorie:Organizace v Praze 3]]<br /> [[Kategorie:Příspěvkové organizace hlavního města Prahy]]<br /> [[Kategorie:Česká mystifikace]]<br /> [[Kategorie:Český humor]]<br /> [[Kategorie:Divadla normalizační éry]]<br /> [[Kategorie:Divadla malých forem]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]]</div>

Filmedy