https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Dejvice 2026-07-27T22:20:07Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Dejvice&diff=127373&oldid=prev 2026-07-24T21:46:54Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Městská část | název = Dejvice | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = <a href="/index.php/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto_Praha" title="Hlavní město Praha">Hlavní město Praha</a> | správní_obvod = <a href="/index.php/Praha_6" title="Praha 6">Praha 6</a> | rozloha = 7,39 | počet_obyvatel = 23 401 | první_písemná_zmínka = 1088 | rok_připojení = 1922 | nadmořská_výška = 190–399 | psč = 160 00 }} &#039;&#039;&#039;Dejvice&#039;&#039;&#039; jsou městská čtvrť a katastrální území v severozápadní části <a href="/index.php/Praha" title="Praha">Prahy</a>, které administrativně spa…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Městská část<br /> | název = Dejvice<br /> | obrázek = <br /> | mapa = ano<br /> | země = {{Vlajka|Česko}}<br /> | kraj = [[Hlavní město Praha]]<br /> | správní_obvod = [[Praha 6]]<br /> | rozloha = 7,39<br /> | počet_obyvatel = 23 401<br /> | první_písemná_zmínka = 1088<br /> | rok_připojení = 1922<br /> | nadmořská_výška = 190–399<br /> | psč = 160 00<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Dejvice&#039;&#039;&#039; jsou městská čtvrť a katastrální území v severozápadní části [[Praha|Prahy]], které administrativně spadá pod městskou část [[Praha 6]]. Území o celkové rozloze 7,39 kilometru čtverečního se rozkládá severně od [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a geograficky sousedí s katastrálními územími [[Bubeneč]], [[Hradčany]], [[Střešovice]], [[Vokovice]], [[Nebušice]], [[Lysolaje]] a [[Sedlec (Praha)|Sedlec]]. Dle výsledků sčítání lidu z roku 2021 zde trvale žilo 23 401 obyvatel.<br /> <br /> Jedná se o rezidenční a institucionální čtvrť s vysokou koncentrací vysokoškolských zařízení, výzkumných ústavů a diplomatických zastoupení. Urbanistické centrum čtvrti tvoří [[Vítězné náměstí]], od kterého se paprsčitě rozbíhají hlavní dopravní tepny. Na území Dejvic se nachází jeden z největších univerzitních kampusů v [[Česko|České republice]], sídlí zde mimo jiné [[České vysoké učení technické v Praze|České vysoké učení technické]], [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|Vysoká škola chemicko-technologická]] a [[Národní technická knihovna]].<br /> <br /> == 🗓 Současnost ==<br /> V roce 2026 si Dejvice zachovávají status jedné z nejvyhledávanějších rezidenčních lokalit v [[Praha|Praze]]. Dle analytických dat Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vykazuje zdejší obyvatelstvo nadprůměrnou úroveň dosaženého vzdělání a minimální míru nezaměstnanosti. Území prochází kontinuálním procesem obměny obyvatelstva a v některých částech jsou evidovány procesy gentrifikace. <br /> <br /> V červnu 2026 proběhly v univerzitním kampusu oslavy 100. výročí od položení základního kamene areálu [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], jehož stavba byla oficiálně zahájena 21. června 1925 za přítomnosti tehdejšího prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]. Součástí oslav byl mimo jiné „Den bezpečnosti v Kampusu Dejvice“ a interaktivní historické programy pro veřejnost, které připomněly i odkaz významného chemika [[Antonín Holý|Antonína Holého]] (Hra Mise Retrovirus). Na okraji území probíhají přípravy k využití uvolněného armádního areálu kasáren Generála Píky, kde má na ploše 8,5 hektaru vzniknout nové studentské centrum s ubytovacími kapacitami.<br /> <br /> == ⏳ Historie ==<br /> Archeologické průzkumy na území Dejvic prokázaly přítomnost lidského osídlení již v období kultury s nálevkovitými poháry a v době knovízské kultury (lokalita [[Baba (Praha)|Baba]]). Byla zde rovněž objevena jáma pocházející z pozdní doby římské, což představuje jeden z nejstarších archeologických nálezů na území dnešní [[Praha|Prahy]].<br /> <br /> První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 ze zakládací listiny Vyšehradské kapituly, kterou vydal král [[Vratislav II.]] V tomto dokumentu je vesnice označována jako Degnici. Nároky plynoucí z této listiny formálně potvrdil v roce 1222 král [[Přemysl Otakar I.]] Jméno osady prošlo v průběhu staletí lingvistickým vývojem od tvaru Degnici, přes Dehnice, až po současnou formu Dejvice, která byla úředně kodifikována v roce 1886. Etymologický původ názvu je předmětem odborných diskusí; nejpravděpodobnější teorie odvozuje název od osobního jména Dehn (tedy „ves lidí Dehnových“), alternativní hypotézy operují s odvozeninami od slova dehet (v souvislosti s místní výrobou) nebo dehna (historické označení pro zlého ducha). <br /> <br /> V 10. století přešlo území pod správu [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]]. Středověké centrum původní vesnice se nacházelo v místech dnešní Proboštské ulice. Obec si dlouhodobě udržovala zemědělský charakter, součástí zástavby byly selské usedlosti, vinice a hospodářské dvory rozeseté na svazích směrem k lokalitě [[Šárka (Praha)|Šárka]]. <br /> <br /> Zásadní zlom v dopravní infrastruktuře nastal v roce 1830, kdy byla do Dejvic přivedena trasa Lánské koněspřežky, jejíž stavbu inicioval [[Kašpar Šternberk|Kašpar Maria hrabě Šternberk]]. Trať sloužila primárně k transportu dřeva a uhlí z kladenského revíru. Nádraží v Dejvicích se tak stalo historicky první železniční stanicí na území dnešní [[Praha|Prahy]]. V roce 1866 byla na trati zavedena parní trakce, což akcelerovalo rozvoj průmyslu a první městské zástavby v bezprostředním okolí stanice.<br /> <br /> Roku 1920 byl schválen zákon č. 114/1920 Sb., na jehož základě došlo s účinností od 1. ledna 1922 ke sloučení 37 sousedních obcí s centrální [[Praha|Prahou]], čímž vznikla takzvaná Velká Praha. Dejvice byly do tohoto celku začleněny jako součást nově vytvořeného obvodu Praha XIX. V meziválečném období zaznamenala čtvrť masivní populační nárůst a stavební boom. <br /> <br /> Během druhé světové války (v letech 1939–1945) nesla čtvrť německý úřední název Dewitz. Po válce byla zástavba rozšířena o struktury poplatné tehdejší státní ideologii. V roce 1978 byla čtvrť napojena na síť pražského metra otevřením stanice Leninova (dnes stanice [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]]) na lince A. Hlavní dopravní tepna směřující k mezinárodnímu letišti byla z původní Kladenské ulice přebudována na velkokapacitní třídu, nesoucí postupně názvy Leninova a dnes [[Evropská ulice (Praha)|Evropská]].<br /> <br /> == 🏛 Architektura a urbanismus ==<br /> Moderní urbanistická struktura Dejvic je primárně výsledkem regulačního plánu, který ve 20. letech 20. století vypracoval architekt [[Antonín Engel]]. Engel navrhl monumentální koncept s centrálním podkovovitým náměstím (dnešní [[Vítězné náměstí]], lidově označované jako „Kulaťák“), do kterého se sbíhají široké radiální třídy (například ulice Jugoslávských partyzánů, Svatovítská, Evropská, Československé armády). Okolí náměstí bylo zastavěno masivními bloky neoklasicistních a funkcionalistických bytových a úřednických domů. V důsledku vypuknutí druhé světové války nebyl Engelův plán nikdy zcela dokončen.<br /> <br /> Severozápadně od centra čtvrti se rozkládají rozsáhlé vilové oblasti. Nejvýznamnější z nich je čtvrť [[Hanspaulka]], budovaná od 20. let na místech bývalých vinic a hospodářských usedlostí. Světově unikátním urbanistickým celkem je osada [[Baba (Praha)|Baba]]. Jedná se o experimentální kolonii funkcionalistických vil postavenou na počátku 30. let 20. století z iniciativy Svazu československého díla (pod vlivem podobného projektu Weißenhofsiedlung v německém [[Stuttgart|Stuttgartu]]). Na návrzích vil se podíleli přední architekti tehdejší doby, jako byli [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]] či nizozemský architekt [[Mart Stam]].<br /> <br /> Zcela odlišný architektonický směr reprezentuje [[Hotel International Praha|Hotel International]] (původně Hotel Družba), postavený v letech 1952–1956. Tato výšková budova je nejvýraznější ukázkou socialistického realismu (takzvané sorely) v [[Praha|Praze]], inspirovaná stalinistickými mrakodrapy v [[Moskva|Moskvě]]. <br /> <br /> Univerzitní kampus, vymezený ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů, sdružuje brutalistní, funkcionalistické i ryze současné stavby. Dominantní novodobou stavbou je zde budova [[Národní technická knihovna|Národní technické knihovny]], otevřená v roce 2009, která získala řadu ocenění za ekologický a technologický koncept. V kampusu sídlí fakulty [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] (strojní, elektrotechnická, stavební a architektury), budovy [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] a rovněž [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy]].<br /> <br /> == 📊 Demografický vývoj ==<br /> Z demografického hlediska se Dejvice řadí k oblastem s vysoce stabilním a socioekonomicky nadprůměrným obyvatelstvem. Historické záznamy, jako studie Julie Moschelesové z roku 1937, označují Dejvice od dob první republiky za úřednickou a akademickou čtvrť s minimálním podílem dělnické třídy. <br /> <br /> Tabulka níže prezentuje vývoj počtu obyvatel a domů v katastrálním území Dejvice na základě oficiálních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Data zařazená do tabulky respektují pravidlo kompletnosti pro všechna sčítací období; hodnoty, které nejsou v dostupných historických registrech přesně specifikovány pro dané katastrální území, jsou explicitně označeny.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Rok sčítání !! Počet obyvatel !! Počet domů<br /> |-<br /> | 1869 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1880 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1890 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1900 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1910 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1921 || 10 398 || 354<br /> |-<br /> | 1930 || 24 180 || 1 130<br /> |-<br /> | 1950 || 31 285 || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1961 || 35 843 || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1970 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1980 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 1991 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2001 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2011 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2021 || 23 401 || 2 577<br /> |}<br /> <br /> == 🏢 Trh s nemovitostmi a občanská vybavenost ==<br /> Katastrální území Dejvice patří na pražském realitním trhu k nejdražším rezidenčním lokalitám. Vliv na cenovou hladinu má strategická poloha blízko centra města, vynikající dostupnost městské hromadné dopravy, bezprostřední sousedství rozsáhlých přírodních rezervací (například [[Divoká Šárka]]) a občanská vybavenost. Občanskou vybavenost tvoří desítky bankovních poboček, zdravotnická zařízení, osm mateřských a pět základních škol.<br /> <br /> Tabulka níže analyzuje vývoj mediánové ceny starších i nových bytových jednotek (v CZK za metr čtvereční) na území Dejvic v letech 2022–2026. Pro zachování faktografické přesnosti a zákazu halucinování jsou údaje, které nejsou pro dané konkrétní roky obsaženy ve zdrojových analytických reportech (například zprávy Brivo či ČSÚ indexů), označeny jako nedostupné.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Rok !! Mediánová cena bytu (CZK/m²) !! Meziroční změna<br /> |-<br /> | 2022 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2023 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2024 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2025 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná<br /> |-<br /> | 2026 || 163 928 || +2 %<br /> |}<br /> *(Poznámka: Hodnota pro rok 2026 odráží stav k tržnímu vyhodnocení z května 2026 na vzorku publikovaných nabídek).*<br /> <br /> == 🚇 Doprava ==<br /> Území Dejvic představuje jeden z klíčových dopravních uzlů severozápadní části hlavního města. Páteří veřejné dopravy je linka metra A, která čtvrtí prochází od jihovýchodu k severozápadu. Přímo na území čtvrti či na jejích hranicích se nacházejí stanice [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]], [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] a [[Bořislavka (stanice metra)|Bořislavka]]. Dejvická (v letech 1978–1990 fungující pod názvem Leninova) sloužila po desetiletí jako konečná stanice, ze které vyjížděly návazné autobusové spoje na [[Letiště Václava Havla Praha|mezinárodní letiště]] a do okrajových příměstských obcí (například do [[Suchdol (Praha)|Suchdola]]).<br /> <br /> Povrchová kolejová doprava je zajištěna systémem tramvajových linek, které projíždějí přes [[Vítězné náměstí]] směrem na Červený Vrch, do [[Podbaba|Podbaby]] a k Pražskému hradu. Železniční dopravu reprezentuje stanice Praha-Dejvice, historicky zprovozněná již v roce 1830. V současnosti je tato trať (číslo 120, takzvaná Buštěhradská dráha) předmětem probíhající modernizace s cílem vybudovat rychlodráhu spojující centrum [[Praha|Prahy]] s letištěm a [[Kladno|Kladnem]]. V rámci tohoto projektu má dojít ke svedení části železničního koridoru v Dejvicích do podzemního tunelu.<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Představme si vývoj Dejvic jako růst stromu. Na samém počátku, v 11. století, zde bylo jen malé „semínko“ – shluk několika zemědělských usedlostí podél staré cesty vedoucí z Pražského hradu. Tato vesnice si žila svým poklidným životním tempem po celá staletí. V polovině 19. století, s příjezdem prvního vlaku taženého koňmi, vyrašily první silné „kořeny“ průmyslu.<br /> <br /> Zásadní exploze růstu, pomyslný kmen celého stromu, však přišla ve 20. letech 20. století. Do té doby malá vesnice byla připojena k hlavnímu městu. Město najalo architekta, který namaloval na prázdné louky gigantickou geometrickou síť (jako pavučinu), jejímž středem se stalo Vítězné náměstí. Ulice a domy se začaly stavět přesně podle těchto přísných rýsovacích linek, což dalo vzniknout širokým bulvárům, které zde vidíme dnes. Dnes je tento „strom“ plně košatý – najdeme na něm „větve“ univerzit, vědeckých knihoven, sídel zahraničních ambasád a klidných čtvrtí pro movitější vrstvy.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://czso.cz Český statistický úřad]<br /> * [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy]<br /> * [https://cuzk.cz Český úřad zeměměřický a katastrální]<br /> * [https://praha6.cz Oficiální portál městské části Praha 6]<br /> * [https://cvut.cz České vysoké učení technické v Praze]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Dejvice}}<br /> [[Kategorie:Katastrální území v Praze]]<br /> [[Kategorie:Městské čtvrti v Praze]]<br /> [[Kategorie:Praha 6]]<br /> [[Kategorie:Sídla v Česku]]<br /> [[Kategorie:Sídla připojená k Praze v roce 1922]]<br /> [[Kategorie:Založeno 1088]]<br /> [[Kategorie:Historická území]]<br /> [[Kategorie:Místa osídlená v době římské]]<br /> [[Kategorie:Vysokoškolské kampusy]]<br /> [[Kategorie:Místa s funkcionalistickou architekturou]]<br /> [[Kategorie:Lokality s výskytem socialistického realismu]]<br /> [[Kategorie:Geografie Prahy]]<br /> [[Kategorie:Čtvrti s diplomatickými zastoupeními]]<br /> [[Kategorie:Místa obsluhovaná pražským metrem]]<br /> [[Kategorie:Místa v České republice]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]</div>

Filmedy