Charles-Augustin de Coulomb - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:16:52Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:16
Řádek 63:		Řádek 63:
	Charles-Augustin de Coulomb byl jedním z posledních velkých vědců, kteří pracovali v tradici [[Isaac Newton\|Isaaca Newtona]], založené na precizním experimentu a matematickém popisu. Jeho kvantitativní přístup k elektřině a magnetismu proměnil tyto obory z pouhého souboru kvalitativních pozorování v exaktní vědu.		Charles-Augustin de Coulomb byl jedním z posledních velkých vědců, kteří pracovali v tradici [[Isaac Newton\|Isaaca Newtona]], založené na precizním experimentu a matematickém popisu. Jeho kvantitativní přístup k elektřině a magnetismu proměnil tyto obory z pouhého souboru kvalitativních pozorování v exaktní vědu.

	* Jednotka náboje: Na jeho počest byla v soustavě [[SI]] pojmenována základní jednotka elektrického náboje – [[coulomb]] (značka C).		* '''Jednotka náboje:''' Na jeho počest byla v soustavě [[SI]] pojmenována základní jednotka elektrického náboje – [[coulomb]] (značka C).
	* Eiffelova věž: Jeho jméno je jedním ze [[72 jmen na Eiffelově věži]], které vzdávají hold nejvýznamnějším francouzským vědcům a inženýrům.		* '''Eiffelova věž:''' Jeho jméno je jedním ze [[72 jmen na Eiffelově věži]], které vzdávají hold nejvýznamnějším francouzským vědcům a inženýrům.
	* Vliv na další vědce: Jeho práce otevřela cestu pro další teoretický rozvoj elektromagnetismu v 19. století, na který navázali vědci jako [[Siméon Denis Poisson]], [[André-Marie Ampère]], [[Carl Friedrich Gauss]] a [[James Clerk Maxwell]].		* '''Vliv na další vědce:''' Jeho práce otevřela cestu pro další teoretický rozvoj elektromagnetismu v 19. století, na který navázali vědci jako [[Siméon Denis Poisson]], [[André-Marie Ampère]], [[Carl Friedrich Gauss]] a [[James Clerk Maxwell]].

	== 🤔 Pro laiky ==		== 🤔 Pro laiky ==

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:14:29Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:38:17Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-25T10:04:30Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - vědec
| jméno = Charles-Augustin de Coulomb
| obrázek = Charles-Augustin de Coulomb.jpg
| popisek = Portrét Charlese-Augustina de Coulomba
| datum narození = 14. června 1736
| místo narození = [[Angoulême]], [[Francie]]
| datum úmrtí = 23. srpna 1806
| místo úmrtí = [[Paříž]], [[Francie]]
| národnost = francouzská
| obor = [[Fyzika]], [[inženýrství]]
| působiště = [[Francouzská akademie věd]]
| známý díky = [[Coulombův zákon]], studium [[tření]], [[torzní váhy]]
}}

'''Charles-Augustin de Coulomb''' (* [[14. červen|14. června]] [[1736]], [[Angoulême]] – † [[23. srpen|23. srpna]] [[1806]], [[Paříž]]) byl francouzský [[fyzik]] a vojenský [[inženýr]]. Je považován za jednoho ze zakladatelů [[elektrostatika|elektrostatiky]]. Proslul především formulací [[Coulombův zákon|Coulombova zákona]], který popisuje sílu působící mezi dvěma elektrickými náboji. Významně také přispěl k pochopení [[tření]]. Na jeho počest byla pojmenována jednotka elektrického náboje, [[coulomb]].

== 📜 Život a kariéra ==
Charles-Augustin de Coulomb se narodil v Angoulême ve Francii do bohaté rodiny. Jeho otec, Henri Coulomb, byl inspektorem královských statků, a jeho matka, Catherine Bajet, pocházela z vlivné rodiny. Brzy po jeho narození se rodina přestěhovala do [[Paříž]]e, kde získal vynikající vzdělání na prestižní Collège des Quatre-Nations. Zde studoval [[matematika|matematiku]], [[astronomie|astronomii]], [[chemie]] a [[botanika|botaniku]].

=== 🎓 Vzdělání a vojenská služba ===
Po studiích se rozhodl pro vojenskou kariéru a v roce [[1759]] nastoupil na École du Génie v Mézières, jednu z nejlepších technických škol té doby. Školu úspěšně dokončil v roce [[1761]] s hodností poručíka v ženijním vojsku (''corps du génie'').

Jako vojenský inženýr strávil devět let ([[1764]]–[[1772]]) na ostrově [[Martinik]] v [[Karibik]]u, který byl tehdy francouzskou kolonií. Zde měl na starosti stavbu pevnosti Fort Bourbon. Během této doby se potýkal s náročnými podmínkami, tropickými nemocemi a nedostatkem zdrojů, ale získal neocenitelné praktické zkušenosti v oblasti stavebního inženýrství, [[mechanika|mechaniky]] zemin a organizace práce. Právě zde začal provádět své první experimenty a teoretické práce týkající se mechaniky a odolnosti materiálů.

=== 🔬 Vědecká práce v Paříži ===
Po návratu do [[Francie|Francie]] v roce [[1772]] byl převelen do [[Bouchain]]u a později do [[Cherbourg]]u. V roce [[1777]] publikoval svou významnou práci o tření (''Théorie des machines simples''), za kterou získal cenu [[Francouzská akademie věd|Francouzské akademie věd]]. V roce [[1781]] byl trvale umístěn v Paříži a téhož roku byl zvolen členem Akademie věd.

Toto období bylo vrcholem jeho vědecké kariéry. Věnoval se systematickému experimentálnímu výzkumu v oblasti [[elektřina|elektřiny]] a [[magnetismus|magnetismu]]. Sestrojil a zdokonalil extrémně citlivé [[torzní váhy]], které mu umožnily měřit nepatrné síly s velkou přesností. S jejich pomocí v letech [[1785]] až [[1789]] provedl sérii klíčových experimentů, které vedly k formulaci zákona o interakci elektrických nábojů.

=== 🇫🇷 Francouzská revoluce a pozdější léta ===
Vypuknutí [[Francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] v roce [[1789]] dramaticky změnilo jeho život. Jako šlechtic a důstojník královské armády se stal podezřelým. V roce [[1791]] rezignoval na své vojenské a veřejné funkce, včetně pozice v komisi pro sjednocení měr a vah, která pracovala na zavedení [[metrická soustava|metrického systému]]. Uchýlil se na své panství v [[Blois]], kde se v ústraní věnoval dalším vědeckým studiím.

Po skončení nejradikálnější fáze revoluce byl povolán zpět do Paříže. [[Napoleon Bonaparte]] si vážil vědců a inženýrů, a tak byl Coulomb v roce [[1802]] jmenován jedním z generálních inspektorů pro veřejné vzdělávání. V této funkci se podílel na reformě francouzského školství. Zemřel v Paříži v roce [[1806]] ve věku 70 let.

== 🔬 Vědecké příspěvky ==
Coulombův přínos vědě je zásadní ve dvou hlavních oblastech: v elektromagnetismu a v mechanice (konkrétně ve studiu tření).

=== ⚡ Elektřina a magnetismus (Coulombův zákon) ===
Nejznámějším Coulombovým objevem je zákon, který nese jeho jméno. Pomocí svých torzních vah experimentálně dokázal, že velikost elektrické síly (přitažlivé nebo odpudivé) mezi dvěma bodovými náboji je:
# přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů,
# nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi.

Tento vztah, známý jako [[Coulombův zákon]], lze matematicky vyjádřit vzorcem:
:<math>F = k \frac{|q_1 q_2|}{r^2}</math>
kde:
* ''F'' je velikost elektrické síly,
* ''q''<sub>1</sub> a ''q''<sub>2</sub> jsou velikosti elektrických nábojů,
* ''r'' je vzdálenost mezi náboji,
* ''k'' je [[Coulombova konstanta]].

Tento zákon je formálně velmi podobný [[Newtonův gravitační zákon|Newtonovu gravitačnímu zákonu]] a stal se základním kamenem celé [[elektrostatika|elektrostatiky]]. Coulomb také provedl podobné experimenty s magnetickými póly a zjistil, že i pro ně platí zákon obrácených čtverců. Ukázal, že na rozdíl od elektrických nábojů nelze magnetické póly (severní a jižní) od sebe izolovat.

=== ⚙️ Mechanika a tření ===
Ještě před svými slavnými experimenty s elektřinou se Coulomb intenzivně věnoval mechanice. Jeho práce ''Théorie des machines simples'' z roku [[1777]] je považována za klasické dílo v oblasti studia [[tření]]. Na základě mnoha experimentů formuloval tzv. Coulombovy zákony tření (pro smykové tření):
# Velikost třecí síly je přímo úměrná normálové síle (síle, která tlačí povrchy k sobě).
# Velikost třecí síly nezávisí na velikosti styčné plochy.
# Kinetické tření (tření při pohybu) je o něco menší než statické tření (maximální síla, kterou je třeba překonat pro uvedení tělesa do pohybu) a téměř nezávisí na rychlosti pohybu (při malých rychlostech).

Tyto principy, i když jsou zjednodušením reálného chování, se dodnes používají jako základní model pro výpočty v [[inženýrství]] a [[fyzika|fyzice]]. Jeho práce v oblasti mechaniky zemin, kterou rozvinul při stavbě pevností, položila základy moderní [[geotechnika|geotechniky]].

== ⚖️ Odkaz a uznání ==
Charles-Augustin de Coulomb byl jedním z posledních velkých vědců, kteří pracovali v tradici [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]], založené na precizním experimentu a matematickém popisu. Jeho kvantitativní přístup k elektřině a magnetismu proměnil tyto obory z pouhého souboru kvalitativních pozorování v exaktní vědu.

* **Jednotka náboje:** Na jeho počest byla v soustavě [[SI]] pojmenována základní jednotka elektrického náboje – [[coulomb]] (značka C).
* **Eiffelova věž:** Jeho jméno je jedním ze [[72 jmen na Eiffelově věži]], které vzdávají hold nejvýznamnějším francouzským vědcům a inženýrům.
* **Vliv na další vědce:** Jeho práce otevřela cestu pro další teoretický rozvoj elektromagnetismu v 19. století, na který navázali vědci jako [[Siméon Denis Poisson]], [[André-Marie Ampère]], [[Carl Friedrich Gauss]] a [[James Clerk Maxwell]].

== 🤔 Pro laiky ==
=== Coulombův zákon zjednodušeně ===
Představte si dva malé magnety. Když je dáte blízko k sobě, cítíte, jak se buď přitahují, nebo odpuzují. Coulomb zjistil, jak přesně tato síla funguje pro elektrické náboje (jako jsou "plus" a "mínus" na baterii). Zjistil dvě hlavní věci:
# Čím větší jsou náboje, tím silněji na sebe působí. Je to jako používat silnější magnety.
# Nejdůležitější je ale vzdálenost. Když vzdálenost mezi náboji zdvojnásobíte, síla mezi nimi klesne na čtvrtinu. Když ji ztrojnásobíte, síla klesne na devítinu. Tomuto principu se říká "zákon obrácených čtverců" a platí i pro gravitaci.

K měření těchto nepatrných sil si Coulomb postavil geniálně jednoduché zařízení – torzní váhy. Bylo to v podstatě tenké vlákno, na kterém byla zavěšena jehla. Když se nabitá kulička přiblížila k jiné nabité kuličce na jehle, síla mezi nimi jehlu pootočila a zkroutila vlákno. Z míry zkroucení vlákna dokázal Coulomb přesně spočítat, jak velká síla mezi nimi působí.

=== Tření zjednodušeně ===
Každý ví, že je těžší posouvat těžkou skříň než lehkou krabici. Coulomb byl první, kdo to přesně popsal. Zjistil, že síla tření (odpor proti posouvání) závisí hlavně na tom, jak moc jsou předměty k sobě tlačeny (tedy na jejich hmotnosti), ale překvapivě téměř nezáleží na tom, jak velkou plochou se dotýkají. Je tedy skoro jedno, jestli posouváte cihlu položenou naplocho, nebo postavenou na její užší straně – síla tření bude přibližně stejná. Tyto jednoduché principy jsou dodnes základem pro konstrukci strojů a staveb.

{{DEFAULTSORT:Coulomb, Charles-Augustin de}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Francouzští fyzici]]
[[Kategorie:Francouzští inženýři]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie věd]]
[[Kategorie:Osobnosti na Eiffelově věži]]
[[Kategorie:Narození 1736]]
[[Kategorie:Úmrtí 1806]]
[[Kategorie:Narození v Angoulême]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:14
Řádek 39:		Řádek 39:
	=== ⚡ Elektřina a magnetismus (Coulombův zákon) ===		=== ⚡ Elektřina a magnetismus (Coulombův zákon) ===
	Nejznámějším Coulombovým objevem je zákon, který nese jeho jméno. Pomocí svých torzních vah experimentálně dokázal, že velikost elektrické síly (přitažlivé nebo odpudivé) mezi dvěma bodovými náboji je:		Nejznámějším Coulombovým objevem je zákon, který nese jeho jméno. Pomocí svých torzních vah experimentálně dokázal, že velikost elektrické síly (přitažlivé nebo odpudivé) mezi dvěma bodovými náboji je:
	= přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů, =		# přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů,
	= nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi. =		# nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi.

	Tento vztah, známý jako [[Coulombův zákon]], lze matematicky vyjádřit vzorcem:		Tento vztah, známý jako [[Coulombův zákon]], lze matematicky vyjádřit vzorcem:
Řádek 54:		Řádek 54:
	=== ⚙️ Mechanika a tření ===		=== ⚙️ Mechanika a tření ===
	Ještě před svými slavnými experimenty s elektřinou se Coulomb intenzivně věnoval mechanice. Jeho práce ''Théorie des machines simples'' z roku [[1777]] je považována za klasické dílo v oblasti studia [[tření]]. Na základě mnoha experimentů formuloval tzv. Coulombovy zákony tření (pro smykové tření):		Ještě před svými slavnými experimenty s elektřinou se Coulomb intenzivně věnoval mechanice. Jeho práce ''Théorie des machines simples'' z roku [[1777]] je považována za klasické dílo v oblasti studia [[tření]]. Na základě mnoha experimentů formuloval tzv. Coulombovy zákony tření (pro smykové tření):
	= Velikost třecí síly je přímo úměrná normálové síle (síle, která tlačí povrchy k sobě). =		# Velikost třecí síly je přímo úměrná normálové síle (síle, která tlačí povrchy k sobě).
	= Velikost třecí síly nezávisí na velikosti styčné plochy. =		# Velikost třecí síly nezávisí na velikosti styčné plochy.
	= Kinetické tření (tření při pohybu) je o něco menší než statické tření (maximální síla, kterou je třeba překonat pro uvedení tělesa do pohybu) a téměř nezávisí na rychlosti pohybu (při malých rychlostech). =		# Kinetické tření (tření při pohybu) je o něco menší než statické tření (maximální síla, kterou je třeba překonat pro uvedení tělesa do pohybu) a téměř nezávisí na rychlosti pohybu (při malých rychlostech).

	Tyto principy, i když jsou zjednodušením reálného chování, se dodnes používají jako základní model pro výpočty v [[inženýrství]] a [[fyzika\|fyzice]]. Jeho práce v oblasti mechaniky zemin, kterou rozvinul při stavbě pevností, položila základy moderní [[geotechnika\|geotechniky]].		Tyto principy, i když jsou zjednodušením reálného chování, se dodnes používají jako základní model pro výpočty v [[inženýrství]] a [[fyzika\|fyzice]]. Jeho práce v oblasti mechaniky zemin, kterou rozvinul při stavbě pevností, položila základy moderní [[geotechnika\|geotechniky]].
Řádek 70:		Řádek 70:
	=== Coulombův zákon zjednodušeně ===		=== Coulombův zákon zjednodušeně ===
	Představte si dva malé magnety. Když je dáte blízko k sobě, cítíte, jak se buď přitahují, nebo odpuzují. Coulomb zjistil, jak přesně tato síla funguje pro elektrické náboje (jako jsou "plus" a "mínus" na baterii). Zjistil dvě hlavní věci:		Představte si dva malé magnety. Když je dáte blízko k sobě, cítíte, jak se buď přitahují, nebo odpuzují. Coulomb zjistil, jak přesně tato síla funguje pro elektrické náboje (jako jsou "plus" a "mínus" na baterii). Zjistil dvě hlavní věci:
	= Čím větší jsou náboje, tím silněji na sebe působí. Je to jako používat silnější magnety. =		# Čím větší jsou náboje, tím silněji na sebe působí. Je to jako používat silnější magnety.
	= Nejdůležitější je ale vzdálenost. Když vzdálenost mezi náboji zdvojnásobíte, síla mezi nimi klesne na čtvrtinu. Když ji ztrojnásobíte, síla klesne na devítinu. Tomuto principu se říká "zákon obrácených čtverců" a platí i pro gravitaci. =		# Nejdůležitější je ale vzdálenost. Když vzdálenost mezi náboji zdvojnásobíte, síla mezi nimi klesne na čtvrtinu. Když ji ztrojnásobíte, síla klesne na devítinu. Tomuto principu se říká "zákon obrácených čtverců" a platí i pro gravitaci.

	K měření těchto nepatrných sil si Coulomb postavil geniálně jednoduché zařízení – torzní váhy. Bylo to v podstatě tenké vlákno, na kterém byla zavěšena jehla. Když se nabitá kulička přiblížila k jiné nabité kuličce na jehle, síla mezi nimi jehlu pootočila a zkroutila vlákno. Z míry zkroucení vlákna dokázal Coulomb přesně spočítat, jak velká síla mezi nimi působí.		K měření těchto nepatrných sil si Coulomb postavil geniálně jednoduché zařízení – torzní váhy. Bylo to v podstatě tenké vlákno, na kterém byla zavěšena jehla. Když se nabitá kulička přiblížila k jiné nabité kuličce na jehle, síla mezi nimi jehlu pootočila a zkroutila vlákno. Z míry zkroucení vlákna dokázal Coulomb přesně spočítat, jak velká síla mezi nimi působí.

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:38
Řádek 39:		Řádek 39:
	=== ⚡ Elektřina a magnetismus (Coulombův zákon) ===		=== ⚡ Elektřina a magnetismus (Coulombův zákon) ===
	Nejznámějším Coulombovým objevem je zákon, který nese jeho jméno. Pomocí svých torzních vah experimentálně dokázal, že velikost elektrické síly (přitažlivé nebo odpudivé) mezi dvěma bodovými náboji je:		Nejznámějším Coulombovým objevem je zákon, který nese jeho jméno. Pomocí svých torzních vah experimentálně dokázal, že velikost elektrické síly (přitažlivé nebo odpudivé) mezi dvěma bodovými náboji je:
	# přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů,		= přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů, =
	# nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi.		= nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti mezi nimi. =

	Tento vztah, známý jako [[Coulombův zákon]], lze matematicky vyjádřit vzorcem:		Tento vztah, známý jako [[Coulombův zákon]], lze matematicky vyjádřit vzorcem:
Řádek 54:		Řádek 54:
	=== ⚙️ Mechanika a tření ===		=== ⚙️ Mechanika a tření ===
	Ještě před svými slavnými experimenty s elektřinou se Coulomb intenzivně věnoval mechanice. Jeho práce ''Théorie des machines simples'' z roku [[1777]] je považována za klasické dílo v oblasti studia [[tření]]. Na základě mnoha experimentů formuloval tzv. Coulombovy zákony tření (pro smykové tření):		Ještě před svými slavnými experimenty s elektřinou se Coulomb intenzivně věnoval mechanice. Jeho práce ''Théorie des machines simples'' z roku [[1777]] je považována za klasické dílo v oblasti studia [[tření]]. Na základě mnoha experimentů formuloval tzv. Coulombovy zákony tření (pro smykové tření):
	# Velikost třecí síly je přímo úměrná normálové síle (síle, která tlačí povrchy k sobě).		= Velikost třecí síly je přímo úměrná normálové síle (síle, která tlačí povrchy k sobě). =
	# Velikost třecí síly nezávisí na velikosti styčné plochy.		= Velikost třecí síly nezávisí na velikosti styčné plochy. =
	# Kinetické tření (tření při pohybu) je o něco menší než statické tření (maximální síla, kterou je třeba překonat pro uvedení tělesa do pohybu) a téměř nezávisí na rychlosti pohybu (při malých rychlostech).		= Kinetické tření (tření při pohybu) je o něco menší než statické tření (maximální síla, kterou je třeba překonat pro uvedení tělesa do pohybu) a téměř nezávisí na rychlosti pohybu (při malých rychlostech). =

	Tyto principy, i když jsou zjednodušením reálného chování, se dodnes používají jako základní model pro výpočty v [[inženýrství]] a [[fyzika\|fyzice]]. Jeho práce v oblasti mechaniky zemin, kterou rozvinul při stavbě pevností, položila základy moderní [[geotechnika\|geotechniky]].		Tyto principy, i když jsou zjednodušením reálného chování, se dodnes používají jako základní model pro výpočty v [[inženýrství]] a [[fyzika\|fyzice]]. Jeho práce v oblasti mechaniky zemin, kterou rozvinul při stavbě pevností, položila základy moderní [[geotechnika\|geotechniky]].
Řádek 70:		Řádek 70:
	=== Coulombův zákon zjednodušeně ===		=== Coulombův zákon zjednodušeně ===
	Představte si dva malé magnety. Když je dáte blízko k sobě, cítíte, jak se buď přitahují, nebo odpuzují. Coulomb zjistil, jak přesně tato síla funguje pro elektrické náboje (jako jsou "plus" a "mínus" na baterii). Zjistil dvě hlavní věci:		Představte si dva malé magnety. Když je dáte blízko k sobě, cítíte, jak se buď přitahují, nebo odpuzují. Coulomb zjistil, jak přesně tato síla funguje pro elektrické náboje (jako jsou "plus" a "mínus" na baterii). Zjistil dvě hlavní věci:
	# Čím větší jsou náboje, tím silněji na sebe působí. Je to jako používat silnější magnety.		= Čím větší jsou náboje, tím silněji na sebe působí. Je to jako používat silnější magnety. =
	# Nejdůležitější je ale vzdálenost. Když vzdálenost mezi náboji zdvojnásobíte, síla mezi nimi klesne na čtvrtinu. Když ji ztrojnásobíte, síla klesne na devítinu. Tomuto principu se říká "zákon obrácených čtverců" a platí i pro gravitaci.		= Nejdůležitější je ale vzdálenost. Když vzdálenost mezi náboji zdvojnásobíte, síla mezi nimi klesne na čtvrtinu. Když ji ztrojnásobíte, síla klesne na devítinu. Tomuto principu se říká "zákon obrácených čtverců" a platí i pro gravitaci. =

	K měření těchto nepatrných sil si Coulomb postavil geniálně jednoduché zařízení – torzní váhy. Bylo to v podstatě tenké vlákno, na kterém byla zavěšena jehla. Když se nabitá kulička přiblížila k jiné nabité kuličce na jehle, síla mezi nimi jehlu pootočila a zkroutila vlákno. Z míry zkroucení vlákna dokázal Coulomb přesně spočítat, jak velká síla mezi nimi působí.		K měření těchto nepatrných sil si Coulomb postavil geniálně jednoduché zařízení – torzní váhy. Bylo to v podstatě tenké vlákno, na kterém byla zavěšena jehla. Když se nabitá kulička přiblížila k jiné nabité kuličce na jehle, síla mezi nimi jehlu pootočila a zkroutila vlákno. Z míry zkroucení vlákna dokázal Coulomb přesně spočítat, jak velká síla mezi nimi působí.

Charles-Augustin de Coulomb - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“