<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cesium</id>
	<title>Cesium - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Cesium"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Cesium&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T05:06:16Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Cesium&amp;diff=15172&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Cesium&amp;diff=15172&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-15T09:13:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemický prvek&lt;br /&gt;
| název = Cesium&lt;br /&gt;
| obrázek = Cesium.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Krystalické cesium v zatavené ampuli&lt;br /&gt;
| značka = Cs&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 55&lt;br /&gt;
| relativní atomová hmotnost = 132,90545196&lt;br /&gt;
| skupina = 1&lt;br /&gt;
| perioda = 6&lt;br /&gt;
| blok = s&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [Xe] 6s&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
| elektrony ve slupkách = 2, 8, 18, 18, 8, 1&lt;br /&gt;
| vzhled = stříbřitě zlatý&lt;br /&gt;
| skupenství = pevné (při 20 °C)&lt;br /&gt;
| hustota = 1,93 g/cm³&lt;br /&gt;
| teplota tání = 301,7 K (28,5 °C)&lt;br /&gt;
| teplota varu = 944 K (671 °C)&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = +1 (silně bazický oxid)&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 0,79 (Pauling)&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 375,7 kJ/mol&lt;br /&gt;
| kovalentní poloměr = 225 pm&lt;br /&gt;
| van der Waalsův poloměr = 343 pm&lt;br /&gt;
| krystalová struktura = kubická prostorově centrovaná&lt;br /&gt;
| magnetismus = paramagnetický&lt;br /&gt;
| tepelná vodivost = 35,9 W/(m·K)&lt;br /&gt;
| CAS registraní číslo = 7440-46-2&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cesium&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cs&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, latinsky &amp;#039;&amp;#039;Caesium&amp;#039;&amp;#039;) je chemický prvek, který patří mezi [[alkalické kovy]]. Je to velmi měkký, stříbřitě zlatý kov, který je při pokojové teplotě téměř kapalný. Vyznačuje se extrémní reaktivitou a nejnižší [[elektronegativita|elektronegativitou]] ze všech stabilních prvků. Jeho nejznámější využití je v [[atomové hodiny|atomových hodinách]], které definují základní jednotku času, [[sekunda|sekundu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Cesium bylo objeveno v roce [[1860]] německými vědci [[Robert Bunsen|Robertem Bunsenem]] a [[Gustav Kirchhoff|Gustavem Kirchhoffem]] v [[Heidelberg]]u. Objevili jej pomocí nově vyvinuté metody – [[spektrální analýza|spektrální analýzy]] – při zkoumání minerální vody z [[Dürkheim]]u. Během analýzy si všimli dvou jasně modrých čar ve [[spektrum|spektru]], které nepatřily žádnému známému prvku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Název prvku je odvozen z latinského slova &amp;#039;&amp;#039;caesius&amp;#039;&amp;#039;, což znamená „nebesky modrý“, právě podle charakteristických modrých emisních čar.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čisté cesium se poprvé podařilo izolovat až v roce [[1882]] švédskému chemikovi [[Carl Setterberg|Carlu Setterbergovi]] pomocí [[elektrolýza|elektrolýzy]] roztavené směsi [[kyanid]]u cesného (CsCN) a [[baryum|barya]]. Vzhledem k jeho extrémní reaktivitě byla izolace a uchovávání čistého cesia po mnoho let velkou technickou výzvou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Cesium je nejměkčí z pevných chemických prvků (má tvrdost 0,2 na [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici]]). Má stříbřitě zlatou barvu, což je neobvyklé pro většinu kovů, které jsou obvykle stříbřitě bílé (kromě [[zlato|zlata]] a [[měď|mědi]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho [[teplota tání]] je pouhých 28,5 °C (83,3 °F), což znamená, že se může roztavit v teplý den nebo dokonce v lidské ruce (což se důrazně nedoporučuje kvůli jeho reaktivitě). Spolu s [[gallium|galliem]], [[francium|franciem]], [[rubidium|rubidiem]] a [[rtuť|rtutí]] patří mezi pět kovů, které jsou za nebo blízko pokojové teploty v kapalném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cesium je také nejtěžším stabilním alkalickým kovem a má relativně vysokou [[hustota|hustotu]] pro tuto skupinu prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Cesium je nejreaktivnější a nejelektropozitivnější ze všech stabilních prvků. Jeho reaktivita je dána velmi nízkou [[ionizační energie|ionizační energií]] – k odtržení jediného valenčního [[elektron]]u je potřeba jen velmi málo energie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reakce se vzduchem:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Na vzduchu se okamžitě vznítí a hoří modrofialovým plamenem za vzniku [[superoxid]]u cesného (CsO₂). Kvůli této vlastnosti musí být uchováváno v [[vakuum|vakuu]], v atmosféře inertního [[plyn]]u (např. [[argon]]) nebo pod vrstvou inertního uhlovodíku, jako je [[minerální olej]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reakce s vodou:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reakce cesia s [[voda|vodou]] je nejbouřlivější ze všech alkalických kovů a je explozivní, a to i při teplotách až -116 °C. Při reakci vzniká [[hydroxid cesný]] (CsOH), což je extrémně silná [[zásada]], a plynný [[vodík]], který se okamžitě vznítí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\mathrm{2\ Cs + 2\ H_2O \longrightarrow 2\ CsOH + H_2}&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reakce s halogeny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; S [[halogeny]] (jako [[fluor]], [[chlor]], [[brom]] a [[jod]]) reaguje explozivně za vzniku cesných halogenidů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Slitiny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tvoří [[slitina|slitiny]] s ostatními alkalickými kovy, [[zlato|zlatem]] a [[rtuť|rtutí]]. Slitina se zlatem (aurid cesný, CsAu) je neobvyklá tím, že se chová jako [[polovodič]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a výroba ==&lt;br /&gt;
Cesium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně vzácný prvek, jeho obsah se odhaduje na 1–3 [[ppm]]. V přírodě se nikdy nevyskytuje v čisté formě kvůli své vysoké reaktivitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním zdrojem cesia je minerál &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[pollucit]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, což je [[zeolit]] s chemickým vzorcem (Cs,Na)₂(Al₂Si₄O₁₂)·2H₂O. Největší a komerčně nejvýznamnější ložiska pollucitu se nacházejí:&lt;br /&gt;
*   {{Vlajka|Kanada}} V dole Tanco u jezera Bernic Lake v [[Manitoba|Manitobě]], [[Kanada]]. Toto ložisko obsahuje přibližně dvě třetiny světových zásob.&lt;br /&gt;
*   {{Vlajka|Zimbabwe}} V [[Bikita]] v [[Zimbabwe]].&lt;br /&gt;
*   {{Vlajka|Namibie}} V oblasti Karibib v [[Namibie|Namibii]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výroba kovového cesia je komplikovaná. Nejčastěji se získává redukcí chloridu cesného (CsCl) v roztaveném stavu pomocí [[vápník|vápníku]] nebo [[baryum|barya]] ve vakuu. Vzniklé páry cesia se následně kondenzují a čistí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Izotopy ==&lt;br /&gt;
Cesium má pouze jeden jediný stabilní [[izotop]], &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;¹³³Cs&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Je to tedy [[monoizotopický prvek]]. Je známo přibližně 40 radioaktivních izotopů cesia s nukleonovými čísly od 112 do 151.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější radioizotopy jsou:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;¹³⁷Cs&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Má [[poločas přeměny]] přibližně 30,17 roku. Je to jeden z hlavních produktů [[štěpení uranu|štěpení jader]] [[uran]]u a [[plutonium|plutonia]] v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] a při [[jaderná zbraň|jaderných explozích]]. Je významným zdrojem [[gama záření]] a [[beta záření]]. Kvůli své relativně dlouhé životnosti a chemické podobnosti s [[draslík|draslíkem]] (snadno se zabudovává do živých organismů) představuje hlavní složku dlouhodobé radioaktivní kontaminace po jaderných haváriích, jako byla [[Černobylská havárie]] nebo havárie elektrárny [[Fukušima I]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;¹³⁵Cs&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Má velmi dlouhý poločas přeměny (asi 2,3 milionu let) a je také produktem jaderného štěpení.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;¹³⁴Cs&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Má kratší poločas přeměny (asi 2 roky) a vzniká záchytem [[neutron]]u stabilním ¹³³Cs. Jeho přítomnost je indikátorem čerstvého úniku z jaderných reaktorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Využití ==&lt;br /&gt;
Navzdory své vzácnosti a vysoké ceně má cesium několik klíčových aplikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Atomové hodiny ===&lt;br /&gt;
Nejznámější a nejdůležitější využití ¹³³Cs je v [[atomové hodiny|atomových hodinách]]. Od roku [[1967]] je [[sekunda]], základní jednotka [[soustava SI|soustavy SI]], definována jako doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia ¹³³Cs. Tyto hodiny jsou základem pro mezinárodní měření času ([[UTC]]) a jsou klíčové pro technologie jako [[GPS]], synchronizaci internetových sítí a mobilních komunikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ropný a plynárenský průmysl ===&lt;br /&gt;
Roztoky [[mravenčan cesný|mravenčanu cesného]] (HCOOCs) se používají jako vrtné kapaliny při těžbě [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]]. Tyto kapaliny mají vysokou hustotu, ale nízkou [[viskozita|viskozitu]], což pomáhá stabilizovat vrt a zároveň chladit a mazat vrtnou hlavici, zejména při vysokých teplotách a tlacích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fotoelektrické články a fotonásobiče ===&lt;br /&gt;
Díky své nízké ionizační energii cesium snadno uvolňuje elektrony, když je vystaveno [[světlo|světlu]] ([[fotoelektrický jev]]). Tato vlastnost se využívá při výrobě [[fotokatoda|fotokatod]] ve [[fotonásobič]]ích, [[fotodioda|fotodiodách]] a dalších optoelektronických zařízeních.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalýza ===&lt;br /&gt;
Sloučeniny cesia se používají jako promotory [[katalyzátor]]ů v různých chemických procesech, například při výrobě [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo při syntéze [[amoniak|amoniaku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Medicínské aplikace ===&lt;br /&gt;
Radioizotop ¹³⁷Cs se používá v [[radioterapie|radioterapii]] pro léčbu některých typů [[rakovina|rakoviny]]. Slouží také jako zdroj gama záření pro sterilizaci lékařského vybavení, potravin a pro průmyslovou radiografii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☣️ Biologická úloha a bezpečnost ==&lt;br /&gt;
=== Stabilní cesium (¹³³Cs) ===&lt;br /&gt;
Stabilní cesium nemá žádnou známou biologickou úlohu v lidském těle ani v jiných organismech. V těle se chová podobně jako [[draslík]], může se hromadit ve svalových tkáních. V malých dávkách není příliš toxické, ale ve vysokých koncentracích může narušit buněčné procesy a způsobit zdravotní problémy, jako je nevolnost nebo svalová slabost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní nebezpečí stabilního cesia spočívá v jeho extrémní reaktivitě. Kontakt s kůží by způsobil okamžité a vážné chemické popáleniny, protože by reagovalo s vlhkostí na pokožce. Manipulace s ním vyžaduje přísná bezpečnostní opatření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioaktivní cesium (¹³⁷Cs) ===&lt;br /&gt;
Radioaktivní ¹³⁷Cs je z hlediska zdraví mnohem nebezpečnější. Pokud se dostane do těla (například požitím kontaminované potravy nebo vody), rovnoměrně se distribuuje v měkkých tkáních a ozařuje je zevnitř, což významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejznámějších případů kontaminace ¹³⁷Cs byl [[Goiânijský incident]] v [[Brazílie|Brazílii]] v roce [[1987]], kdy byla z opuštěného radioterapeutického přístroje ukradena kapsle s vysoce radioaktivním chloridem cesným. Několik lidí zemřelo a stovky byly kontaminovány poté, co kapsli rozbili a s radioaktivním práškem manipulovali, fascinováni jeho modrým světélkováním ve tmě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kov, který taje v ruce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Cesium je tak měkké, že byste ho mohli krájet nožem na máslo. Jeho teplota tání je jen o trochu vyšší než pokojová teplota, takže by se vám v dlani roztavilo na stříbřitě zlatou loužičku. To je ale extrémně nebezpečné, protože by okamžitě explozivně reagovalo s vlhkostí na vaší kůži.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší &amp;quot;nervák&amp;quot; mezi prvky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představte si cesium jako nejvíce reaktivní prvek. Když přijde do styku s vodou, následuje okamžitá a velmi silná exploze. Je mnohem bouřlivější než reakce [[sodík]]u, kterou možná znáte z hodin chemie.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Srdce atomových hodin:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejdůležitější vlastností cesia je jeho neuvěřitelná přesnost. Atomy cesia &amp;quot;kmitají&amp;quot; s naprosto pravidelnou frekvencí (více než 9 miliardkrát za sekundu). Vědci toho využili k sestrojení atomových hodin, které jsou tak přesné, že by se za milion let zpozdily nebo předběhly o méně než sekundu. Díky této přesnosti funguje například [[GPS]] ve vašem telefonu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Radioaktivní dvojče:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zatímco běžné cesium je nebezpečné jen kvůli své reaktivitě, jeho radioaktivní izotop, cesium-137, je nebezpečný kvůli záření. Vzniká v jaderných reaktorech a je součástí radioaktivního spadu. Může se dostat do potravního řetězce a představuje dlouhodobé zdravotní riziko po jaderných haváriích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Cesium}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Alkalické kovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Prvky 6. periody]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>