<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=CERN</id>
	<title>CERN - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=CERN"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=CERN&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T04:01:04Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=CERN&amp;diff=12144&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (CERN)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=CERN&amp;diff=12144&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-28T19:10:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (CERN)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Vědecký ústav&lt;br /&gt;
| název = Evropská organizace pro jaderný výzkum&lt;br /&gt;
| logo = CERN logo.svg&lt;br /&gt;
| obrázek = CERN_aerial_2007.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Letecký pohled na hlavní areál CERNu v Meyrinu. Žlutě je vyznačen podzemní okruh [[urychlovač částic|urychlovače]] [[Super Proton Synchrotron]].&lt;br /&gt;
| zkratka = CERN&lt;br /&gt;
| motto = Urychlování vědy (Accelerating science)&lt;br /&gt;
| založeno = 29. září 1954&lt;br /&gt;
| zrušeno =&lt;br /&gt;
| typ = Mezinárodní organizace&lt;br /&gt;
| zaměření = [[Částicová fyzika]]&lt;br /&gt;
| sídlo = [[Meyrin]], [[kanton Ženeva|Ženeva]], [[Švýcarsko]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Prévessin-Moëns]], [[Ain]], [[Francie]]&lt;br /&gt;
| členské státy = 25 členských států&lt;br /&gt;
| ředitel = Fabiola Gianottiová (do konce 2025)&amp;lt;br&amp;gt;Mark Thomson (od ledna 2026)&lt;br /&gt;
| zaměstnanci = ~ 2 700 (2024)&lt;br /&gt;
| rozpočet = ~ 1,23 miliardy [[švýcarský frank|CHF]] (2018)&lt;br /&gt;
| web = home.cern&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;CERN&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, plným názvem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Evropská organizace pro jaderný výzkum&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (francouzsky &amp;#039;&amp;#039;Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire&amp;#039;&amp;#039;), je přední světová laboratoř pro [[částicová fyzika|částicovou fyziku]]. Nachází se na švýcarsko-francouzské hranici západně od [[Ženeva|Ženevy]]. Byla založena v roce 1954 a v současnosti (2025) má 25 členských států. Hlavním posláním [[CERN|CERNu]] je základní [[vědecký výzkum]] zaměřený na pochopení nejmenších stavebních kamenů [[hmota|hmoty]] a sil, které mezi nimi působí. K tomuto účelu navrhuje, staví a provozuje jedny z největších a nejsložitějších vědeckých přístrojů na světě, především [[urychlovač částic|urychlovače]] a [[detektor částic|detektory částic]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě vědeckých objevů je CERN také místem zrodu technologie [[World Wide Web]], kterou zde v roce 1989 vyvinul [[Tim Berners-Lee]] pro potřeby sdílení informací mezi vědci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a hlavní milníky ==&lt;br /&gt;
Myšlenka na vytvoření společné evropské vědecké laboratoře se zrodila po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] s cílem obnovit evropskou vědu a podpořit mírovou spolupráci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1951:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Na setkání [[UNESCO]] v Paříži je přijato rozhodnutí o založení Evropské rady pro jaderný výzkum.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1954:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dvanáct zakládajících států ratifikovalo úmluvu a vzniká Evropská organizace pro jaderný výzkum. Původní akronym CERN je zachován.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1959:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je spuštěn Proton Synchrotron (PS), ve své době nejvýkonnější urychlovač na světě.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1973:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V detektoru Gargamelle jsou objeveny &amp;quot;neutrální proudy&amp;quot;, což byl klíčový krok k potvrzení teorie [[elektroslabá interakce|elektroslabé interakce]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1983:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Týmy pod vedením [[Carlo Rubbia|Carla Rubbii]] a [[Simon van der Meer|Simona van der Meera]] objevují [[intermediální boson|bosony W a Z]], nosiče [[slabá interakce|slabé interakce]]. Za tento objev získali v roce 1984 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1989:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Britský vědec [[Tim Berners-Lee]] navrhuje v CERNu systém pro správu informací, který se stává základem pro [[World Wide Web]]. Spuštěn je také Velký elektron-pozitronový urychlovač ([[Large Electron-Positron Collider|LEP]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1992:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Československo]] se stává členským státem. Po jeho rozdělení v roce 1993 pokračují v členství [[Česko]] i [[Slovensko]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1995:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V CERNu jsou poprvé vytvořeny atomy [[antihmota|antihmoty]] – [[antivodík]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2008:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je spuštěn [[Velký hadronový urychlovač]] (LHC), největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2012:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Experimenty [[ATLAS]] a [[CMS]] oznamují objev nové částice s vlastnostmi konzistentními s dlouho hledaným [[Higgsův boson|Higgsovým bosonem]]. Tento objev vedl k udělení Nobelovy ceny za fyziku [[François Englert|Françoisu Englertovi]] a [[Peter Higgs|Peteru Higgsovi]] v roce 2013.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;2024:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; CERN oslavil 70. výročí svého založení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Současné a budoucí projekty ==&lt;br /&gt;
Hlavním nástrojem výzkumu v CERNu je komplex propojených urychlovačů, jejichž vrcholem je Velký hadronový urychlovač.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Velký hadronový urychlovač (LHC) ===&lt;br /&gt;
[[Velký hadronový urychlovač]] (Large Hadron Collider, LHC) je kruhový urychlovač s obvodem 27 kilometrů, umístěný 50 až 170 metrů pod zemí. Urychluje svazky [[proton]]ů nebo těžkých [[iont]]ů téměř na [[rychlost světla|rychlost světla]] a nechává je čelně srážet v nitru obřích detektorů. Cílem je studovat [[elementární částice]] a podmínky, které panovaly ve [[vesmír]]u těsně po [[Velký třesk|Velkém třesku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na LHC se nachází několik hlavních experimentů:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[ATLAS (detektor)|ATLAS]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[CMS (detektor)|CMS]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Dva obří víceúčelové detektory, které se zaměřují na široké spektrum fyzikálních jevů, včetně studia [[Higgsův boson|Higgsova bosonu]], hledání [[supersymetrie]] a dalších jevů za hranicemi [[Standardní model|Standardního modelu]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[ALICE (detektor)|ALICE]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Specializovaný detektor pro studium [[kvark-gluonové plazma|kvark-gluonového plazmatu]], stavu hmoty, který existoval mikrosekundy po Velkém třesku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[LHCb]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Experiment zaměřený na studium [[CP narušení|asymetrie mezi hmotou a antihmotou]] prostřednictvím zkoumání částic obsahujících [[kvark]] b (krásný).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== High-Luminosity LHC (HL-LHC) ===&lt;br /&gt;
V současnosti probíhá rozsáhlá modernizace urychlovače známá jako High-Luminosity LHC (HL-LHC). Cílem tohoto projektu je zvýšit počet srážek (tzv. [[luminosita (urychlovač)|luminositu]]) až desetinásobně oproti původnímu návrhu LHC. To umožní vědcům detailněji zkoumat vzácné procesy a provádět přesnější měření vlastností částic, jako je Higgsův boson. Očekává se, že HL-LHC bude plně v provozu kolem roku 2030.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Budoucí kruhový urychlovač (FCC) ===&lt;br /&gt;
CERN plánuje i vzdálenější budoucnost. Projekt &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Future Circular Collider&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (FCC) je návrhem nového, ještě většího urychlovače. Počítá se s vybudováním tunelu o obvodu přibližně 91 km. Projekt by měl probíhat ve dvou fázích:&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;FCC-ee:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Srážeč [[elektron]]ů a [[pozitron]]ů, který by sloužil jako &amp;quot;továrna&amp;quot; na Higgsovy bosony a umožnil extrémně přesná měření.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;FCC-hh:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Následně by ve stejném tunelu mohl být umístěn proton-protonový srážeč dosahující energií kolem 100 [[elektronvolt|TeV]], což je zhruba šestkrát více než u současného LHC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V březnu 2025 byla zveřejněna studie proveditelnosti projektu. Konečné rozhodnutí o výstavbě se očekává kolem roku 2028.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Členství a organizace ==&lt;br /&gt;
CERN je řízen Radou, v níž má každý z 25 členských států dva delegáty. Rozpočet je financován z příspěvků členských států, jejichž výše se odvíjí od [[hrubý domácí produkt|HDP]] každé země. Na výzkumném programu se podílí přes 10 000 vědců z více než 80 zemí a 600 univerzit a institucí z celého světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Generální ředitelkou je v současnosti (do konce roku 2025) Fabiola Gianottiová. Od ledna 2026 ji ve funkci nahradí Mark Thomson.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Co CERN vlastně dělá? ==&lt;br /&gt;
Představte si, že chcete zjistit, z čeho se skládá velmi složitý strojek, ale nemáte žádné nástroje, kterými byste ho mohli rozebrat. Jednou z možností je vzít dva takové strojky a obrovskou rychlostí je srazit proti sobě. Z trosek, které se rozletí kolem, pak můžete zkoumat, z jakých součástek byly strojky původně složeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CERN dělá něco podobného, ale místo strojků používá [[elementární částice|elementární částice]] (například protony) a sráží je k sobě rychlostí blízkou rychlosti světla. &amp;quot;Trosky&amp;quot; z těchto srážek jsou nové, často velmi nestabilní částice. Obří a extrémně citlivé detektory fungují jako vysokorychlostní fotoaparáty, které zachytí stopy těchto nově vzniklých částic. Analýzou těchto stop mohou fyzikové odhalit základní zákony, kterými se řídí náš [[vesmír]], a zkoumat podmínky, jaké panovaly těsně po Velkém třesku. Cílem není nic menšího než odpovědět na otázky jako: Z čeho je všechno složeno? Proč má hmota hmotnost? Co je to [[temná hmota]] a [[temná energie]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://home.cern Oficiální stránky CERN]&lt;br /&gt;
* [https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/cern-evropska-organizace-pro-jaderny-vyzkum MŠMT ČR - Informace o CERN]&lt;br /&gt;
* [https://vedavyzkum.cz/rozhovory/rozhovory/cern-ukazal-plan-na-nejvetsi-urychlovac-fcc-vedci-na-nej-maji-ruzne-nazory-cesi-ho-podporuji Vedavyzkum.cz - Plány na Future Circular Collider (2025)]&lt;br /&gt;
* [https://home.cern/science/accelerators/high-luminosity-lhc Informace o projektu High-Luminosity LHC]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:CERN}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vědecké ústavy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mezinárodní organizace]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Částicová fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ženeva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Věda ve Švýcarsku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Věda ve Francii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vznik World Wide Webu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>