Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Siddhártha Gautama | celé_jméno = Siddhártha Gautama | obrázek = | datum_narození = 6. nebo 5. století př. n. l. (cca 563 nebo 480 př. n. l.) | místo_narození = Lumbiní, republika Šákjů (dnešní Nepál) | datum_úmrtí = 5. nebo 4. století př. n. l. (cca 483 nebo 400 př. n. l.) | místo_úmrtí = Kušinagar, republika Mallů (dnešní Indie) | povolání = fi…“

2026-08-28T13:58:50Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Siddhártha Gautama | celé_jméno = Siddhártha Gautama | obrázek = | datum_narození = 6. nebo 5. století př. n. l. (cca 563 nebo 480 př. n. l.) | místo_narození = Lumbiní, republika Šákjů (dnešní Nepál) | datum_úmrtí = 5. nebo 4. století př. n. l. (cca 483 nebo 400 př. n. l.) | místo_úmrtí = Kušinagar, republika Mallů (dnešní Indie) | povolání = fi…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Siddhártha Gautama
| celé_jméno = Siddhártha Gautama
| obrázek =
| datum_narození = 6. nebo 5. století př. n. l. (cca 563 nebo 480 př. n. l.)
| místo_narození = [[Lumbiní]], republika [[Šákjové|Šákjů]] (dnešní [[Nepál]])
| datum_úmrtí = 5. nebo 4. století př. n. l. (cca 483 nebo 400 př. n. l.)
| místo_úmrtí = [[Kušinagar]], republika [[Mallové|Mallů]] (dnešní [[Indie]])
| povolání = filozof, asketa, duchovní učitel, zakladatel buddhismu
| známý_díky = formulace Čtyř vznešených pravd, založení mnišského společenství
| choť = [[Jasódhara]]
| děti = [[Ráhula]]
| otec = [[Šuddhódana]]
| matka = [[Mája (matka Buddhy)|Mája]]
}}
''Tento článek pojednává o historickém zakladateli buddhismu. Pro jiné významy viz [[Buddha (rozcestník)]].''

'''Siddhártha Gautama''', známý především pod titulem '''Buddha''' (v [[Sanskrt|sanskrtu]] i v [[Pálí|pálí]] tento pojem znamená „probuzený“ či „osvícený“), byl starověký indický filozof, náboženský vůdce, potulný asketa a učitel, jehož myšlenky a učení se staly základem [[Buddhismus|buddhismu]]. Historici a religionisté se shodují, že žil v severní části [[Indický subkontinent|indického subkontinentu]] během 6. nebo 5. století před naším letopočtem. Většina buddhistických škol jej považuje za nejvyššího buddhu (samjaksambuddha) naší historické epochy.

Gautama se podle historických pramenů a tradice narodil do aristokratické rodiny v republice [[Šákjové|Šákjů]] s hlavním městem [[Kapilavastu]]. Poté, co konfrontoval realitu lidského utrpení, opustil svůj privilegovaný život a stal se asketou (šramanou). Po několika letech přísného odříkání a meditací dospěl k poznání takzvané [[Střední cesta|střední cesty]], která se vyhýbá jak smyslovému požitkářství, tak extrémnímu sebetrýznění. K tomuto zásadnímu vhledu mělo dojít pod stromem bódhi v dnešní [[Bódhgaja|Bódhgáji]]. Zbytek svého života strávil putováním po [[Indoganžská nížina|Indoganžské nížině]], kde vyučoval svou filozofii a budoval mnišské společenství (sanghu). Jeho učení je shrnuto do [[Čtyři vznešené pravdy|Čtyř vznešených pravd]] a [[Ušlechtilá osmidílná stezka|Ušlechtilé osmidílné stezky]].

== 🌍 Historický a společenský kontext ==
Siddhártha Gautama žil v období zásadních sociálních, ekonomických a politických změn v severní Indii. Tato éra, datovaná do druhé poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem, se časově překrývá s obdobím druhého urbanizačního procesu v Indii (po zániku harappské kultury). Společnost přecházela od polokočovného pasteveckého způsobu života k usazenému zemědělství a rozvíjel se obchod, což vedlo ke vzniku bohatých městských center.

Politicky byla oblast rozdělena do šestnácti velkých státních útvarů známých jako [[Mahádžanapady]]. Zahrnovaly jak centralizované monarchie (například [[Magadha]] a [[Kóšala]]), tak oligarchické republiky (gana-sanghy), k nimž patřila domovina kmene Šákjů.

V náboženské a filozofické rovině docházelo k hluboké krizi tradičního [[Védské náboženství|védského náboženství]], které bylo úzce spjato s autoritou kasty [[Bráhmani|bráhmanů]] a systémem zvířecích obětí. V reakci na to vzniklo hnutí [[Šramana|šramanů]] (putujících asketů). Šramanové opouštěli společenský život, odmítali autoritu véd a hledali osobní osvobození (mókša) z koloběhu neustálého znovuzrozování ([[Samsára|samsáry]]). K tomuto hnutí se kromě buddhismu řadil také raný [[Džinismus|džinismus]] a další dnes již zaniklé filozofické školy jako [[Ádžívika|ádžívikové]].

== 👤 Životopis a raná léta ==
Přesná historická data Buddhova narození a úmrtí jsou předmětem akademických debat. Podle tradiční srílanské chronologie žil v letech 623–543 př. n. l., avšak většina současných historiků z oboru indologie se přiklání spíše k dataci 563–483 př. n. l., či k novější revidované dataci 480–400 př. n. l.

Siddhártha Gautama se narodil v háji v [[Lumbiní]] (na území dnešního jižního [[Nepál|Nepálu]]). Jeho otcem byl [[Šuddhódana]], vůdce (rádža) oligarchické republiky Šákjů, a matkou královna [[Mája (matka Buddhy)|Mája]]. Podle tradice královna Mája zemřela sedm dní po porodu a Siddhárthu vychovala její sestra a otcova druhá manželka [[Mahápradžápatí Gautamí]].

Učení bráhmani na základě znamení na chlapcově těle předpověděli, že se z něj stane buď velký světovládce (čakravartin), nebo velký duchovní učitel. Král Šuddhódana preferoval politickou kariéru svého syna, a proto jej záměrně izoloval v palácích v [[Kapilavastu]], aby jej ochránil před jakýmkoliv kontaktem s lidským utrpením a náboženskými otázkami. Ve věku šestnácti let byl Siddhártha oženěn se svou sestřenicí [[Jasódhara|Jasódharou]]. Podle buddhistických textů žil obklopen luxusem, dokud se mu nenarodil syn, který dostal jméno [[Ráhula]] (což v překladu znamená „pouto“ nebo „překážka“).

== 🚶‍♂️ Čtyři vidění a velké odříkání ==
Zlom v životě Siddhárthy Gautamy nastal, když ve věku 29 let několikrát tajně opustil zdi královského paláce. Během těchto cest s vozatajem Čhannou se setkal s realitou, kterou před ním otec skrýval. Tyto události jsou v buddhistické literatuře známy jako „Čtyři vidění“. Postupně spatřil:
* Starého a vetchého muže (fakt stáří a ztráty vitality).
* Těžce nemocného člověka (fakt fyzického utrpení a nemoci).
* Mrtvolu nesenou na pohřební hranici (fakt smrtelnosti).
* Potulného asketu s klidným výrazem ve tváři (možnost cesty k vnitřnímu míru).

Tato konfrontace vyvolala v Siddhárthovi hlubokou existenciální krizi. Uvědomil si, že on sám, jeho rodina i všichni lidé podléhají stáří, nemoci a smrti, a že luxus a bohatství tuto skutečnost nemohou zvrátit. Rozhodl se proto provést takzvané Velké odříkání (Mahábhiniškramana). V noci opustil palác, svou spící manželku i syna, odložil královské šaty, ostříhal si vlasy a vydal se do pralesů jako chudý hledač pravdy.

== 🧘‍♂️ Askeze a dosažení probuzení ==
Zprvu Siddhártha studoval u tehdejších předních meditačních mistrů. Prvním byl [[Álára Káláma]], pod jehož vedením dosáhl stavu „ne-materiální sféry ničeho“. Ačkoliv mistr Siddhárthovi nabídl, aby vedl jeho komunitu, Gautama odmítl, neboť tento stav neřešil příčinu utrpení. Následně studoval u učitele [[Uddaka Rámaputta|Uddaky Rámaputty]], kde dosáhl stavu „ani vnímání, ani nevnímání“. I tohoto učitele opustil ze stejných důvodů.

Siddhártha se následně připojil k pěti dalším asketům ve vesnici Uruvéla a po dobu šesti let se věnoval extrémní askezi. Podstupoval kruté půsty, zadržování dechu a vystavování se extrémnímu počasí. Jeho fyzický stav se natolik zhoršil, že se ocitl na pokraji smrti. V tomto okamžiku si uvědomil, že radikální tělesné umrtvování oslabuje mysl a nevede k vhledu, stejně jako mu dříve k poznání nepomohl život v absolutním luxusu. Odmítl askezi, přijal misku rýžové kaše s mlékem od vesnické dívky jménem [[Sudžáta]] a zformuloval koncept [[Střední cesta|střední cesty]].

K samotnému probuzení došlo, když usedl pod fíkovník (později známý jako strom [[Bódhi]]) v dnešní [[Bódhgaja|Bódhgáji]] s odhodláním, že nevstane, dokud nenalezne pravdu. Podle tradičních vyprávění se jej v hluboké meditaci pokusil odradit [[Mára]], mytologická personifikace smrti, vášně a připoutanosti, který na něj vyslal armádu démonů i své svůdné dcery. Siddhártha však odolal, dotkl se pravou rukou země, čímž ji povolal za svědka svého odhodlání. Během tří částí noci Gautama zničil nevědomost, spatřil své minulé životy, pochopil zákon příčiny a následku ([[Karma|karmu]]) a nakonec realizoval zničení všech mentálních poskvrn (ásav). Ve věku 35 let tak dosáhl stavu zvaného [[Nirvána]] (vyvanutí) a stal se Buddhou.

== ☸️ Jádro Buddhova učení ==
Základní filozoficko-etický systém, který Buddha po svém probuzení předal, nespoléhá na božské zjevení, nýbrž na analytické zkoumání lidské zkušenosti a mysli. Stěžejním bodem jeho filozofie byla první rozprava (Roztočení kola Dharmy), kterou pronesl v Gazelím háji v [[Sárnáth|Sárnáthu]] nedaleko [[Váránasí]] pro svých bývalých pět asketických společníků. Zde vyložil [[Čtyři vznešené pravdy]]:

# '''Pravda o utrpení (Dukkha):''' Samotná existence v koloběhu znovuzrozování je ze své podstaty neuspokojivá, podléhá strasti, nespokojenosti a bolesti.
# '''Pravda o vzniku utrpení (Samudaja):''' Příčinou utrpení je žízeň či touha (tanhá) – touha po smyslových požitcích, po bytí i po nebytí.
# '''Pravda o zániku utrpení (Niródha):''' Odstraněním této touhy dochází k zastavení utrpení a realizaci nirvány.
# '''Pravda o cestě (Magga):''' Cestou vedoucí k zániku utrpení je [[Ušlechtilá osmidílná stezka]].

Osmidílná stezka zahrnuje tři oblasti tréninku (etiku, meditaci a moudrost) a sestává ze správného náhledu, správného záměru, správné mluvy, správného jednání, správného živobytí, správného úsilí, správné všímavosti a správného soustředění.

Zásadním filozofickým posunem oproti dobové védské tradici byl Buddhův koncept [[Anáttá|anáttá]] (absence trvalého, nezávislého „já“ nebo duše) a učení o [[Závislé vznikání|závislém vznikání]] (Patiččasamuppáda). Buddha učil, že všechny jevy vznikají na základě kauzálních podmínek a nemají žádnou pevnou a nezávislou podstatu. Tyto analýzy učinily z buddhismu na indickém subkontinentu revoluční systém, který popíral kasty, dědičná práva bráhmanů i stálost vesmíru.

== 🏛 Založení a rozvoj mnišského společenství ==
Po první rozpravě v Sárnáthu se oněch pět asketů stalo prvními mnichy a vznikla tak [[Sangha]] (mnišské společenství). Počet následovníků velmi rychle rostl a Buddha začal vysílat mnichy, aby šířili učení (dharmu) všemi směry. Sangha fungovala na demokratických principech, bez ohledu na kastovní systém, což přitahovalo jedince ze všech společenských vrstev – od bráhmanů a králů po obchodníky a psance.

Zásadním momentem bylo vytvoření ženského mnišského řádu. Zhruba pět let po vzniku sanghy Buddhu požádala jeho adoptivní matka Mahápradžápatí Gautamí o přijetí do řádu. Ačkoliv zpočátku Buddha váhal kvůli dobovým sociálním konvencím, na přímluvu svého asistenta [[Ánanda|Ánandy]] souhlasil, čímž vznikl řád plně vysvěcených mnišek (bhikkhuní). Pro chod společenství Buddha ustanovil soubor striktních etických a disciplinárních pravidel zvaných [[Vinaja]].

== ⏳ Stáří a odchod do parinirvány ==
Buddha neúnavně cestoval a vyučoval 45 let. Během této doby čelil i několika pokusům o atentát, z nichž nejznámější zinscenoval jeho ctižádostivý bratranec [[Dévadatta]], který se pokusil způsobit rozkol v sangze a získat její vedení.

Ve věku 80 let, fyzicky vyčerpán celoživotním putováním, oznámil Buddha blížící se konec svého života. Poslední jídlo přijal od kováře Čundy ve vesnici Páva, načež vážně onemocněl úplavicí. S vypětím sil došel do lesa nedaleko města [[Kušinagar]], kde nechal mezi dvěma stromy sal připravit lůžko. Zde k sobě svolal mnichy a pronesl svá poslední slova, zaznamenaná v Maháparinibbána suttě: „Všechny složené věci podléhají zkáze. Usilujte o své osvobození s neutuchající pílí.“

Následně vstoupil do hlubokých meditačních stavů a zemřel – z buddhistického pohledu dosáhl [[Parinirvána|parinirvány]], tedy konečného vyvanutí bez jakéhokoliv dalšího znovuzrození. Jeho tělo bylo zpopelněno a ostatky (relikvie) byly rozděleny mezi osm tehdejších indických republik, kde nad nimi byly vystavěny pohřební mohyly, takzvané [[Stúpa|stúpy]].

== 📈 Přehled učitelských období (Vassa) ==
Buddhistická historická tradice, vycházející z rozsáhlé textové analýzy Pálijského kánonu, detailně eviduje celých 45 let Buddhova aktivního učitelského působení (od jeho 35 do 80 let). Každý rok byl z důvodu monzunových dešťů rozdělen na devět měsíců kočovného putování a tříměsíční statické období dešťů zvané Vassa. Během Vassy mniši zůstávali v ústraní v klášterech nebo hájích. Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled všech 45 sezón bez vynechání jediného roku. Pro specifické sezóny (zejména ve středním období v Sávatthí), pro které Pálijský kánon nespecifikuje konkrétní událost přesně v daném roce, je tato datová absence u události explicitně uvedena na základě historických standardů.

{| class="wikitable"
|-
! Sezóna (Vassa) !! Věk Buddhy !! Přibližná lokace usazení !! Klíčová událost nebo kontextová poznámka
|-
| 1. sezóna || 35 let || [[Sárnáth]] (Isipatana) || První rozprava (Roztočení kola dharmy), konverze prvních pěti učedníků.
|-
| 2. sezóna || 36 let || [[Rádžagaha]] (Véluvana) || Král [[Bimbisára]] daruje sangze bambusový háj.
|-
| 3. sezóna || 37 let || [[Rádžagaha]] (Véluvana) || Přijetí Šáriputry a Maudgaljájany, budoucích hlavních žáků.
|-
| 4. sezóna || 38 let || [[Rádžagaha]] (Véluvana) || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 5. sezóna || 39 let || [[Vésálí]] (Mahávana) || Onemocnění a smrt krále Šuddhódany; ustanovení ženského mnišského řádu.
|-
| 6. sezóna || 40 let || Hora Mankula || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 7. sezóna || 41 let || Nebe Távatinsa (dle tradice) || Z mytologického hlediska výstup do nebeských sfér kvůli výuce matky; sestup u Sankassy.
|-
| 8. sezóna || 42 let || Les Bhésakalá || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 9. sezóna || 43 let || [[Kósambí]] (Ghósitáráma) || První vážný rozkol mezi dvěma mnišskými frakcemi ohledně výkladu kázně.
|-
| 10. sezóna || 44 let || Les Párilejjaka || Buddha odchází od hádajících se mnichů do ústraní lesa; dle legendy je krmen slonem a opicí.
|-
| 11. sezóna || 45 let || Ékanálá (Dakkhinágiri) || Setkání s rolníkem Kasí Bháradvádžou; kázání o duchovním zemědělství.
|-
| 12. sezóna || 46 let || Véraňdža || Období těžkého hladomoru v oblasti; mniši nuceni jíst koňské krmivo.
|-
| 13. sezóna || 47 let || Hora Čálika || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 14. sezóna || 48 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] (Džétavana) || Zasvěcení mladého syna Ráhuly do pokročilých meditačních praktik.
|-
| 15. sezóna || 49 let || [[Kapilavastu]] (Nigródháráma) || Návrat do domovského města; kázání pro královskou rodinu.
|-
| 16. sezóna || 50 let || Álaví || Mytologické podrobení lidožravého démona Álavaky.
|-
| 17. sezóna || 51 let || [[Rádžagaha]] (Véluvana) || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 18. sezóna || 52 let || Hora Čálika || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 19. sezóna || 53 let || Hora Čálika || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 20. sezóna || 54 let || [[Rádžagaha]] (Véluvana) || Jmenování mnicha [[Ánanda|Ánandy]] stálým a hlavním asistentem Buddhy.
|-
| 21. sezóna || 55 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Buddha se začíná trvale usazovat v Sávatthí; data pro konkrétní události nejsou dostupná.
|-
| 22. sezóna || 56 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 23. sezóna || 57 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 24. sezóna || 58 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 25. sezóna || 59 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 26. sezóna || 60 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 27. sezóna || 61 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 28. sezóna || 62 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 29. sezóna || 63 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 30. sezóna || 64 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 31. sezóna || 65 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 32. sezóna || 66 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 33. sezóna || 67 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 34. sezóna || 68 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 35. sezóna || 69 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 36. sezóna || 70 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data pro toto období nejsou v kánonu chronologicky rozlišena.
|-
| 37. sezóna || 71 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Založení kláštera Pubbáráma donátorkou Visákhou.
|-
| 38. sezóna || 72 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] / [[Rádžagaha]] || Narůstající intriky bratrance [[Dévadatta|Dévadatty]], pokusy o atentát.
|-
| 39. sezóna || 73 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Schizma v sangze vyvolané Dévadattou a následný návrat mnichů.
|-
| 40. sezóna || 74 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 41. sezóna || 75 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Data o konkrétní historické události pro toto období nejsou dostupná.
|-
| 42. sezóna || 76 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Zmasakrování rodu Šákjů králem Vidúdabhou.
|-
| 43. sezóna || 77 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Úmrtí hlavních žáků Šáriputry a Maudgaljájany.
|-
| 44. sezóna || 78 let || [[Šrávastí|Sávatthí]] || Poslední plná sezóna v klášteře Džétavana před finální cestou.
|-
| 45. sezóna || 79/80 let || [[Vésálí]] (Béluva) || Nástup těžké nemoci během období dešťů; potlačení nemoci silou vůle; ohlášení parinirvány.
|}

== ✨ Historický význam a vliv ==
Buddhovo učení mělo okamžitý a trvalý dopad na společnost indického subkontinentu i zbytku [[Asie]]. Brzy po jeho parinirváně byl svolán První buddhistický koncil do jeskyní nedaleko Rádžagahy, kde pět set vybraných mnichů recitovalo a kodifikovalo mistrovo učení z paměti. Vznikly tak dvě hlavní textové sbírky: [[Sútra]] (pravidla a rozpravy) a [[Vinaja]] (mnišská kázeň).

Buddhismus zažil masivní politickou podporu ve 3. století před naším letopočtem za vlády maurjovského císaře [[Ašóka|Ašóky]], který konvertoval k buddhismu, nechal vztyčit desítky sloupů s edikty vycházejícími z buddhistické etiky a vyslal misionáře do mnoha okolních zemí včetně [[Srí Lanka|Srí Lanky]] a [[Řecké království (Baktrie)|řecko-baktrijského království]].

Následkem staletí filozofických a geografických posunů se buddhistická tradice rozdělila na dvě hlavní větve. Starší, ortodoxnější větev dnes označovaná jako [[Théraváda]] (Učení starších) se rozšířila do států jihovýchodní Asie jako [[Thajsko]], [[Myanmar]] a [[Kambodža]]. Mladší větev, reformní [[Mahájána]] (Velký vůz), jejíž texty zdůrazňují univerzální spásu a roli bódhisattvů, pronikla po [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]] do oblastí Východní Asie, především do zemí jako [[Čína]], [[Japonsko]], [[Korea]] a [[Vietnam]]. Na Indickém subkontinentu samotném buddhismus téměř zanikl kolem 12. století v důsledku islámských invazí a asimilace ze strany obrozujícího se hinduismu, ve kterém byl Siddhártha Gautama některými školami dokonce začleněn do hinduistického panteonu jako devátý [[Avatár|avatár]] boha [[Višnu|Višnua]]. V moderní době tvoří buddhismus se stovkami milionů stoupenců jedno z nejvýznamnějších světových náboženství.

== Zdroje ==
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]
* [https://tricycle.org Tricycle: The Buddhist Review]
* [https://lionsroar.com Lion's Roar]
* [https://bbc.com BBC Religion]
* [https://worldhistory.org World History Encyclopedia]

{{DEFAULTSORT:Gautama, Siddhártha}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Indové]]
[[Kategorie:Nepálci]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Narození v 6. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Narození v Lumbiní]]
[[Kategorie:Úmrtí v 5. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí v Kušinagaru]]
[[Kategorie:Zakladatelé náboženství]]
[[Kategorie:Staroindičtí filozofové]]
[[Kategorie:Náboženští vůdci]]
[[Kategorie:Náboženští reformátoři]]
[[Kategorie:Duchovní učitelé]]
[[Kategorie:Asketové]]
[[Kategorie:Králové a princové starověku]]
[[Kategorie:Osobnosti starověké Indie]]
[[Kategorie:Historické postavy buddhismu]]
[[Kategorie:Buddhisté]]
[[Kategorie:Lidé spojení s Bódhgajou]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Buddha - Historie editací