Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Dopravní stavba | název = Budějovická | obrázek = | typ = Stanice metra | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městská_část = Praha 4 | katastrální_území = Krč, Michle | dopravce = Dopravní podnik hl. m. Prahy | síť = Pražské metro | linka = Linka C | otevření = 9. května 1974 | původní_název = | typ_stanice = Hloubená, jednolodní (monoli…“

2026-07-08T00:15:33Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Dopravní stavba | název = Budějovická | obrázek = | typ = Stanice metra | země = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městská_část = Praha 4 | katastrální_území = Krč, Michle | dopravce = Dopravní podnik hl. m. Prahy | síť = Pražské metro | linka = Linka C | otevření = 9. května 1974 | původní_název = | typ_stanice = Hloubená, jednolodní (monoli…“

Nová stránka

{{Infobox Dopravní stavba
| název = Budějovická
| obrázek =
| typ = Stanice metra
| země = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| městská_část = [[Praha 4]]
| katastrální_území = [[Krč]], [[Michle]]
| dopravce = [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
| síť = [[Metro v Praze|Pražské metro]]
| linka = [[Linka C (pražské metro)|Linka C]]
| otevření = 9. května 1974
| původní_název =
| typ_stanice = Hloubená, jednolodní (monolitická rámová konstrukce)
| hloubka = 9 m
| architekti = Břetislav Tomáš
| bezbariérovost = Ano (systém osobních výtahů)
| návazná_doprava = Městské, příměstské a regionální autobusové linky
| klíčové_objekty = Dům bytové kultury (DBK), Poliklinika Budějovická
}}

'''Budějovická''' (zkratkou označovaná jako BD) je významná, mimořádně frekventovaná a historicky i urbanisticky stěžejní stanice podzemní dráhy v hlavním městě [[Česko|České republiky]], v [[Praha|Praze]]. Nachází se na trase nejstarší linky pražského metra, tedy na červené [[Linka C (pražské metro)|lince C]], a je nedílnou součástí vůbec prvního zprovozněného úseku metra, takzvaného úseku I.C (vedoucího z Florence na Kačerov). Stanice je geograficky situována pod Budějovickým náměstím a křižovatkou ulic Budějovická, Olbrachtova a Antala Staška, přičemž administrativně a katastrálně tvoří přirozenou hranici mezi čtvrtěmi [[Krč]] a [[Michle]] na území městské části [[Praha 4]]. Její provoz plně zajišťuje městská společnost [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.]] v rámci sytému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]].

Z celoměstského urbanistického hlediska plní stanice Budějovická absolutně nezastupitelnou roli. Od svého otevření slouží jako gigantický přestupní terminál pro statisíce cestujících dojíždějících z rozsáhlých sídlištních a obytných celků na jihu města, kam kolejová doprava nedosahuje (jedná se primárně o oblasti jako [[Lhotka (Praha)|Lhotka]], [[Kamýk (Praha)|Kamýk]], [[Novodvorská (Praha)|Novodvorská]], [[Modřany]] či vzdálenější příměstské oblasti typu [[Jesenice (okres Praha-západ)|Jesenice]] a [[Jílové u Prahy]]). Stanice je stavebně a funkčně přímo propojena s významnými architektonickými dominantami sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, zejména s ikonickou budovou Domu bytové kultury (DBK) a rozsáhlým komplexem Polikliniky Budějovická. Ve třetí dekádě 21. století (v období kolem roku 2026) se celá lokalita stala předmětem jedné z největších architektonických transformací v [[Praha|Praze]], jejímž cílem je přeměnit dožívající betonová prostranství a zastaralé budovy v moderní, živé městské centrum.

== 🗓 Současnost a urbanistická transformace (2025–2026) ==

=== Megaprojekt Nová Budějárna (2026) ===
Rok 2026 se do historie okolí stanice metra zapsal jako naprostý bod zlomu. Zástavba a veřejná prostranství v okolí Budějovické, vznikající převážně v 70. a 80. letech 20. století, začaly technicky a urbanisticky dožívat. Zásadním impulsem ke změně se stalo rozhodnutí finančního gigantu [[Česká spořitelna]], který po desetiletích opustil své rozsáhlé kancelářské budovy v bezprostřední blízkosti stanice a přestěhoval svou centrálu do nově vybudovaného kampusu ve čtvrti [[Smíchov]].

Tento hromadný odchod uvolnil obrovské prostory. V červnu roku 2026 proto investiční skupiny Penta Real Estate a DBK Praha (sdružené ve společnosti BP Olbrachtova) ve spolupráci s Magistrátem hlavního města [[Praha|Prahy]] a [[Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy|Institutem plánování a rozvoje]] oficiálně vyhlásily mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž s názvem „Nová Budějárna“. Předmětem této gigantické soutěže se stalo řešení území o rozloze 40 000 metrů čtverečních vymezeného ulicemi Budějovická, Olbrachtova, Poláčkova a Antala Staška.

Do soutěže bylo napřímo vyzváno 12 prestižních zahraničních a 3 tuzemské architektonické ateliéry (včetně dánského studia COBE, francouzských Hamonic + Masson, či českých kanceláří A8000 a UNIT architekti). Úkolem architektů pro rok 2026 bylo navrhnout nejen novou bytovou a komerční zástavbu, ale výslovně také prověřit možnost umístění nových výškových budov (mrakodrapů), jež by doplnily stávající pankrácké panorama. Naprostou prioritou zadání pak bylo vyřešení takzvaného „bazénu“ – neoblíbeného, špatně prostupného a složitě udržovatelného zapuštěného atria, které tvoří hlavní vstup do metra a pasáž k obchodnímu domu. Vyhlášení vítězů bylo naplánováno na přelom let 2026 a 2027, přičemž samotné zahájení stavebních prací na transformaci stanice a okolí je směřováno k roku 2029.

=== Dopravní a provozní omezení v roce 2026 ===
Souběžně s plánováním budoucnosti se cestující na stanici Budějovická potýkali s nutnými provozními opravami stárnoucí infrastruktury. Od 27. června 2026 do 12. července 2026 omezil [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravní podnik hl. m. Prahy]] průchodnost stanice z důvodu havarijní opravy hlavního motoru pohyblivých schodů (eskalátorů) v jižním vestibulu (směr ulice Antala Staška). Cestující museli po tuto dobu využívat převážně severní atriový výstup směrem k DBK.

Již o rok dříve, v červnu 2025, prošlo širší okolí stanice estetickou revitalizací. Městská společnost Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) zde kompletně přebudovala zanedbané betonové vyvýšené záhony. Původní a na údržbu nákladnou ornamentální výsadbu nahradily moderní a odolné druhy trvalek, keřů a cibulovin, jež dokážou lépe vzdorovat takzvanému tepelnému ostrovu, který na vyasfaltovaném Budějovickém náměstí v letních měsících vzniká.

== ⏳ Historický vývoj lokality a výstavba metra ==

=== Zelená liška a průmyslový boom ===
Dlouho předtím, než se do země zakously bagry hloubící stanici metra, měla oblast dnešní Budějovické zcela jiný ráz. Až do poloviny 18. století se jednalo o periferní krajinu polí a luk. Významným bodem u staré císařské cesty na Vídeň byl zájezdní hostinec Grüner Fuchs (Zelená liška), podle kterého později získalo název celé přilehlé funkcionalistické sídliště navržené architektem Antonínem Černým v průběhu třicátých let 20. století.

Na konci 19. století zakoupila hostinec a okolní pozemky firma Saxl, jež zde vybudovala velkou továrnu na výrobu obuvi. Skutečný průmyslový třesk však nastal v roce 1922. Tehdy celý výrobní areál (táhnoucí se od dnešní ulice Hanusova až po ulici Na Strži) odkoupil proslulý inženýr a podnikatel František Janeček. Založil zde zbrojovku „Zbrojovka ing. F. Janeček“, která pro tehdejší [[Československá armáda|československou armádu]] masově vyráběla ruční granáty a kulomety. S blížící se krizí zbrojního průmyslu Janeček továrnu přeorientoval – zakoupil licenci od německé firmy Wanderer a v těchto místech zahájil legendární výrobu motocyklů značky JAWA (složenina jmen JAneček a WAnderer).

=== Nástup a zánik tramvajové dopravy ===
Společně s průmyslem rostla i potřeba hromadné dopravy. V roce 1930 byla slavnostně zahájena výstavba tramvajové tratě, která oblast spojila s centrem. Vedla od Pankrácké vozovny přes ulici 5. května a Hvězdovu ulici přímo přes Budějovickou až do nedaleké obce [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]]. V roce 1938 se z křižovatky Budějovická a Olbrachtova odpojila další tramvajová větev směrem na Ryšánku.

V roce 1952 byla přímo na Budějovickém náměstí zprovozněna mezilehlá tramvajová smyčka, která pomáhala odlehčit provoz na koncových úsecích. Osud tramvají v této lokalitě však zpečetily megalomanské plány komunistického vedení. Kvůli blížící se výstavbě obří dálniční [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrály]] a výstavbě podzemní dráhy byl v říjnu 1970 postupně přerušen provoz tramvají ve směru na Kačerov i Ryšánku. Tramvaje jezdily pouze do smyčky na Budějovické. Dne 9. května 1974, přesně ve stejný den, kdy bylo slavnostně otevřeno metro, vyjely tramvaje na Budějovickou naposledy. Následující den byla trať definitivně zrušena a koleje z ulic vytrhány.

=== Výstavba úseku I.C a zrození stanice ===
Myšlenka vybudovat v Praze podzemní dráhu kolovala v odborných kruzích od konce 19. století. Ještě na počátku 60. let 20. století se však reálně počítalo pouze se stavbou takzvané podpovrchové tramvaje. V roce 1967 však do [[Československá socialistická republika|Československa]] přijela skupina sovětských expertů z Moskvy. Na základě jejich tvrdého expertního posudku a geopolitického tlaku vláda narychlo změnila plány a rozhodla o stavbě takzvaného těžkého metra sovětského typu.

Úsek I.C (vedoucí z Florence do Kačerova) se začal stavět jako první. Oblast Budějovické, která v té době nebyla zatížena hustou historickou zástavbou (jako například [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]), umožnila inženýrům použít nejrychlejší metodu výstavby. Stanice Budějovická nevznikala ražením v hluboké skále, ale hloubením z povrchu v obrovské otevřené stavební jámě. Svahy této monstrózní jámy byly po obvodu staticky zajištěny technologií takzvaného záporového pažení (ocelové profily s dřevěnými deskami). Celkové stavební náklady na vybudování stanice dosáhly v tehdejší měně částky 140 milionů korun československých (Kčs). Stanice byla pro veřejnost slavnostně otevřena 9. května 1974, u příležitosti oslav 29. výročí osvobození [[Československo|Československa]] sovětskou armádou.

== 🏛 Architektura, design a technické parametry ==

=== Konstrukční řešení stanice ===
Z technického hlediska je Budějovická mělká hloubená stanice, jejíž ostrovní nástupiště se nachází v hloubce přesně 9 metrů pod povrchem okolního terénu. Celkový obestavěný prostor podzemního díla činí 52 700 metrů krychlových. V neveřejném zázemí, o kterém běžný cestující nemá tušení, se nachází neuvěřitelných 64 provozně-služebních místností zajišťujících vzduchotechniku, dodávky elektřiny a bezpečnostní systémy.

Oproti mnoha jiným stanicím pražského metra (například nedalekému [[Kačerov (stanice metra)|Kačerovu]]) vyniká Budějovická svou prostorovou čistotou. Její hlavní architekt, Břetislav Tomáš, ji navrhl jako jednopodlažní, monolitickou rámovou konstrukci halového typu, což v praxi znamená, že na nástupišti nestojí absolutně žádné podpěrné sloupy. To dodává prostoru vzdušnost a umožňuje plynulý tok obrovských davů cestujících v ranních špičkách.

Zcela průkopnický byl způsob obložení stanice. Stěny za kolejištěm jsou pokryty deskami z ušlechtilého kamene (převážně světlého mramoru). Při výstavbě Budějovické stavbaři v rámci pražského metra historicky vůbec poprvé použili metodu takzvané suché montáže. Těžké kamenné desky se do stěn nelepily mokrou maltou či betonem, ale mechanicky se zavěšovaly na složitou ocelovou konstrukci. Tento systém zaručoval lepší odolnost proti vibracím projíždějících vlakových souprav a snadnější výměnu poškozených desek.

=== Dům bytové kultury a syrový brutalismus ===
Neodmyslitelnou součástí identity stanice je její povrchové propojení s Domem bytové kultury (DBK). Tato monumentální, osmipatrová budova představuje jednu z nejvýznamnějších ukázek architektonického slohu zvaného [[Brutalismus|brutalismus]] na celém území [[Česko|České republiky]]. Vedení tehdejšího Československa se rozhodlo vybudovat obří nábytkářský palác, který by centralizoval prodej a nahradil stovky drobných roztroušených prodejen nábytku.

Návrh budovy zpracovala v roce 1968 slavná architektka Věra Machoninová. Stavba samotná odstartovala v roce 1972, avšak kvůli chronickým nedostatkům financí a materiálů v socialistickém hospodářství trvala stavba téměř devět let. Otevření se budova dočkala až 29. května 1981. Zvenčí budova šokuje použitím materiálu zvaného Atmofix (československá verze cortenové oceli) – jedná se o speciální slitinu, která řízeně reziví, čímž si vytváří ochrannou vrstvu a dodává budově typickou hnědo-oranžovou industriální patinu.

Po Sametové revoluci v tomto vizionářském prostoru nalezla na počátku devadesátých let svůj domov historicky vůbec první prodejna švédského nábytkářského gigantu IKEA na území [[Česko|Česka]].

=== Fenomén zapuštěného atria (Bazén) ===
Architekti sedmdesátých let byli posedlí myšlenkou mimoúrovňového křížení – tedy absolutního oddělení pěších chodců od rušné automobilové dopravy. Z tohoto důvodu nebyl hlavní (severní) výstup ze stanice vyveden přímo na chodník na úroveň vozovky. Namísto toho vzniklo obrovské zapuštěné atrium (otevřené náměstí umístěné zhruba tři metry pod úrovní okolních silnic), z něhož se pěší dostali přímo do přízemí obchodního domu DBK a do přilehlé pasáže.

Tento prostor získal mezi obyvateli [[Praha|Prahy]] ironickou přezdívku „bazén“. S postupem desetiletí se však toto urbanistické řešení ukázalo jako vysoce problematické. Do atria stékala dešťová voda, stalo se nepřehledným bludištěm, schodiště tvořila nepřekonatelnou bariéru pro vozíčkáře a tmavá zákoutí přitahovala kriminalitu a vandaly. Jak bylo zmíněno výše, absolutní eliminace tohoto „bazénu“ se stala hlavním požadavkem soutěže Nová Budějárna z roku 2026.

== 🚌 Dopravní význam a povrchová doprava ==

=== Autobusový terminál ===
Již od svého otevření v roce 1974 plnila stanice funkci klíčového přestupního uzlu pro povrchovou dopravu. Zatímco do roku 1980 (kdy se metro C prodloužilo dále na [[Háje (stanice metra)|Háje]]) sloužila Budějovická jako hlavní bod pro autobusy svážející lidi ze stavenišť vznikajícího Jižního Města, v moderní době se její úloha přesunula k obsluze rozsáhlých jihozápadních sektorů metropole.

Dnes terminál Budějovická figuruje jako výchozí a přestupní stanice pro hustou síť denních autobusových linek provozovaných [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravním podnikem hl. m. Prahy]] (např. klíčové tangenciální a napájecí linky jako 118, 124, 170 či 193), které zajišťují rychlé spojení do čtvrtí Dvorce, [[Novodvorská (Praha)|Novodvorská]], [[Kamýk (Praha)|Kamýk]] a Modřany. Významnou roli hraje také v příměstské a regionální dopravě, neboť odtud vyjíždějí svazky linek směřující přes hranice metropole do aglomerací v oblasti obcí [[Jesenice (okres Praha-západ)|Jesenice]], [[Jílové u Prahy]] a Kamenice.

=== Přístupnost a vestibulární uspořádání ===
Stanice disponuje dvěma na sobě nezávislými výstupy (vestibuly):
* '''Severní vestibul:''' Vede přímo do výše zmíněného zapuštěného atria u obchodního centra DBK a k Poliklinice Budějovická. Je s nástupištěm spojen kapacitními pohyblivými schody (eskalátory).
* '''Jižní vestibul:''' Směřuje k ulicím Olbrachtova a Antala Staška. Je vybaven pevným i pohyblivým schodištěm.

Z hlediska bezbariérovosti (pro imobilní cestující na vozíku či rodiče s dětskými kočárky) stanice historicky značně zaostávala. Tento problém [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|DPP]] v moderní době částečně vyřešil integrací do okolní komerční zástavby. Bezbariérový přístup do stanice je zajištěn pomocí výtahu patřícího nedaleké prodejně obchodního řetězce Lidl, který ústí do uliční úrovně. Tento výtah je však možné využívat striktně pouze v otevírací době samotného obchodu (standardně od 7:00 do 21:00 hodin, v neděli od 8:00). Mimo tuto dobu je bezbariérové cestování z a do stanice silně omezeno.

=== Návaznosti do budoucna: Metro D a tramvaje ===
Budějovická se nachází v těsné blízkosti staveniště zcela nové čtvrté trasy pražského podzemního systému – takzvané modré linky D. I když linka D nepovede přímo přes Budějovickou, její trasa obslouží nedalekou novou stanici Olbrachtova a vytvoří masivní přestupní křižovatku na sousední stanici [[Pankrác (stanice metra)|Pankrác]]. Provoz na povrchu v okolí Budějovické byl v roce 2026 tímto stavebním ruchem silně zasažen. V oblasti ulice Na Strži a Olbrachtova probíhaly těžké inženýrské práce a uzavírky celých jízdních pásů pro budování tunelů a kanalizací nutných pro stavbu nové linky.

Navíc, v prosinci 2024 byla po letech dobudována a zprovozněna nová tramvajová trať k sousední stanici Pankrác. Plány Magistrátu hl. m. Prahy schválené v koncepcích rozvoje počítají v nadcházejících letech s plynulým prodloužením této tratě ulicí Na Pankráci až na samotnou Budějovickou, čímž by se tramvaje na toto náměstí triumfálně vrátily po více než půl století od jejich násilného vytrhání v roce 1974.

== 📈 Statistiky a historické tabulky ==
Tato encyklopedická sekce předkládá absolutně kompletní souhrn exaktních technických a chronologických dat.

=== Technické parametry stanice Budějovická ===
Oficiální architektonická a inženýrská data shrnutá do komplexního přehledu:

{| class="wikitable"
|-
! Parametr !! Hodnota a technická specifikace
|-
| Konstrukční typ stanice || Hloubená (v otevřené jámě se záporovým pažením), rámová, monolitická, jednolodní (bez pilířů)
|-
| Hloubka nástupiště pod povrchem || 9 metrů
|-
| Obestavěný podzemní prostor || 52 700 metrů krychlových
|-
| Zázemí a technologie || 64 vyhrazených provozně-služebních místností
|-
| Architekt interiérů || Břetislav Tomáš
|-
| Stavební náklady v době vzniku || 140 milionů Kčs (korun československých)
|-
| Obklad stěn za kolejemi || Desky z ušlechtilého kamene (tzv. suchá montáž na kovovou síť)
|-
| Datum zahájení provozu || 9. května 1974
|}

=== Chronologie dopravy v lokalitě Budějovická ===
Stručný a přehledný výčet dopravně-historických milníků na území Budějovického náměstí.

{| class="wikitable"
|-
! Rok / Období !! Klíčová událost
|-
| Rok 1930 || Do provozu uvedena vůbec první tramvajová trať spojující Pankrác, Budějovickou a Kačerov.
|-
| 13. listopadu 1938 || Zprovoznění boční tramvajové odbočky z Budějovické směrem na Ryšánku.
|-
| 13. ledna 1952 || Otevřena nová mezilehlá tramvajová smyčka přímo na Budějovickém náměstí.
|-
| Rok 1967 || Příjezd sovětské delegace expertů, rozhodnutí o zrušení projektu podpovrchové tramvaje a stavbě klasického metra.
|-
| 19. října 1970 || Z důvodu stavby dálnice (Magistrály) a jámy pro metro definitivně ukončen provoz tramvají směrem z Budějovické na Kačerov i Ryšánku.
|-
| 9. května 1974 || Slavnostní zahájení provozu metra na lince C.
|-
| 10. května 1974 || Následující den po otevření metra odjela z Budějovické poslední tramvaj směrem do centra. Trať zcela zanikla.
|-
| 29. května 1981 || Otevření gigantického obchodního komplexu DBK, který byl podzemní chodbou napojen na metro.
|}

=== Stanice úseku I.C (Historicky první úsek metra) ===
Tato tabulka ukazuje pozici Budějovické v kontextu výstavby úplně prvního segmentu celého pražského metra (otevřeného v jeden den, 9. května 1974). Směr od severu (centrum) na jih (periferie).

{| class="wikitable"
|-
! Název stanice !! Dřívější název (do roku 1990) !! Poloha a význam
|-
| [[Florenc (stanice metra)|Florenc]] || Sokolovská || Výchozí stanice, budoucí křižovatka s linkou B
|-
| [[Hlavní nádraží (stanice metra v Praze)|Hlavní nádraží]] || Hlavní nádraží || Železniční uzel (stanice s bočními nástupišti)
|-
| [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]] || Muzeum || Václavské náměstí, budoucí křižovatka s linkou A
|-
| [[I. P. Pavlova (stanice metra)|I. P. Pavlova]] || I. P. Pavlova || Nejhustší dopravní uzel u magistrály
|-
| [[Vyšehrad (stanice metra)|Vyšehrad]] || Gottwaldova || Stanice vystavěná uvnitř tubusu Nuselského mostu
|-
| [[Pražského povstání (stanice metra)|Pražského povstání]] || Pražského povstání || Mělká stanice v Nuslích
|-
| [[Pankrác (stanice metra)|Pankrác]] || Mládežnická || Moderní byznysové centrum, budoucí křižovatka s linkou D
|-
| '''Budějovická''' || '''Budějovická''' || '''Klíčový autobusový uzel pro jihovýchod metropole'''
|-
| [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] || Kačerov || Koncová stanice, napojení na Depo Kačerov
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když se díváte na zprávy o výstavbě nových stanic metra (třeba na budované lince D v Praze), často slyšíte slova jako „razící štíty“, „hlubinná ražba“ nebo „tunelovací stroje“. Stanice Budějovická se ale stavěla úplně jiným a mnohem drsnějším způsobem. Jde totiž o takzvanou „hloubenou stanici v otevřené jámě“. V sedmdesátých letech přijely na prázdné prostranství náměstí obrovské bagry a náklaďáky. Dělníci prostě ze země vykopali gigantický kráter, do kterého by se vešlo několik panelových domů. Stěny této obří hliněné díry podepřeli těžkými ocelovými trubkami a deskami (tzv. záporové pažení), aby se hlína nezasypala zpátky na dělníky. Pak na samém dně z betonu odlili krabici (bez podpěrných sloupů, takže uvnitř vznikl obrovský taneční sál), krabici zastřešili dalším betonem a celou tu díru i s tou betonovou krabicí shora zase kompletně zasypali stovkami tun hlíny a položili na ni asfalt silnice. Oproti vyvrtávání hluboké díry do skály ve tmě je to způsob mnohem levnější, ale dá se použít jen tam, kde nad metrem nestojí historické budovy, které by se jinak musely zbourat.

Druhým unikátem na Budějovické je onen proklínaný „bazén“. Jde o to velké betonové, zapuštěné nádvoří před vchodem do stanice. Architekti v 70. letech měli skvělou (ale naivní) vizi budoucnosti: auta budou jezdit nahoře, takže lidi oddělíme a pošleme je pod zem, kde se jim nic nestane (říká se tomu mimoúrovňové křížení). Vymysleli proto to obrovské atrium s lavičkami a betonovými zídkami zhruba tři metry pod úrovní chodníku. Jenže praxe ukázala, že je to omyl. Cestující neradi chodí do tmavých, chladných děr pod zemí. Schody ztěžují život maminkám s kočárky a po dešti se sem stahovala voda a odpadky. Dnešní moderní architekti vědí, že lidé mají přirozeně vystupovat z metra přímo na prosluněný chodník k silnici s přechody pro chodce. I proto se chystá v roce 2026 obří přestavba (Nová Budějárna), která má za úkol tento starý socialistický experiment definitivně zasypat a vyhladit.

== Zdroje ==
* [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy - Oficiální data, parametry a archiv výluk]
* [https://dbkpraha.cz DBK Praha - Historie a výstavba Domu bytové kultury]
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy - Informace o projektu Nová Budějárna a soutěžích]
* [https://camp.cz CAMP Praha - Centrum architektury a městského plánování (Historický urbanismus Prahy 4)]
* [https://metroweb.cz Metroweb.cz - Specializovaná databáze architektury a historie pražského metra]
* [https://e15.cz e15.cz - Ekonomický portál (Zpravodajství z developerských projektů skupiny Penta a rekonstrukcí)]

{{DEFAULTSORT:Budejovicka}}
[[Kategorie:Stanice metra v Praze]]
[[Kategorie:Linka C (pražské metro)]]
[[Kategorie:Dopravní podnik hl. m. Prahy]]
[[Kategorie:Praha 4]]
[[Kategorie:Krč]]
[[Kategorie:Michle]]
[[Kategorie:Dopravní uzly]]
[[Kategorie:Podzemní stavby v Česku]]
[[Kategorie:Stavby dokončené v roce 1974]]
[[Kategorie:Architektura 70. let 20. století v Česku]]
[[Kategorie:Bezbariérové stanice metra v Praze]]
[[Kategorie:Brutalismus v Česku]]
[[Kategorie:Stavby v Praze 4]]
[[Kategorie:Doprava v Praze 4]]
[[Kategorie:Urbanismus]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

Budějovická (stanice metra) - Historie editací