InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-22T03:03:56Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox muzeum
| název = Britské muzeum
| název originál = The British Museum
| obrázek = British Museum from NE 2.JPG
| popisek = Pohled na hlavní vchod a Velké nádvoří
| stát = {{Vlajka|Spojené království}}
| město = [[Londýn]]
| adresa = Great Russell Street, Bloomsbury
| typ = Národní muzeum (historie, umění, kultura)
| založeno = [[1753]]
| otevřeno = [[15. leden|15. ledna]] [[1759]]
| zakladatel = Sir [[Hans Sloane]] (prostřednictvím odkazu sbírky)
| ředitel = Nicholas Cullinan (k roku 2025)
| sbírky = Archeologie, umění, etnografie, numismatika
| počet exponátů = cca 8 milionů
| plocha = 92 000 m²
| architekt = Sir [[Robert Smirke]] (hlavní budova), [[Norman Foster]] (Velké nádvoří)
| návštěvnost = 6,7 milionu (2023)
| web = www.britishmuseum.org
}}

'''Britské muzeum''' (anglicky '''The British Museum''') je jedno z největších a nejvýznamnějších muzeí lidské historie a kultury na světě. Nachází se v londýnské čtvrti [[Bloomsbury]] a jeho stálá sbírka čítá přibližně osm milionů předmětů, které dokumentují příběh lidstva od jeho počátků až po současnost. Muzeum bylo založeno v roce [[1753]], z velké části na základě sbírek lékaře a vědce Sira [[Hanse Sloanea]], a pro veřejnost bylo otevřeno [[15. ledna]] [[1759]].

Vstup do stálých expozic je tradičně zdarma, což z něj činí jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí ve [[Spojené království|Spojeném království]]. Mezi jeho nejznámější exponáty patří [[Rosettská deska]], [[Parthenónské mramory]] (známé také jako Elginovy mramory) a rozsáhlá sbírka egyptských mumií. Muzeum je zároveň předmětem mezinárodních debat týkajících se vlastnictví některých klíčových artefaktů, které si nárokují země jejich původu.

== 📜 Historie ==
=== 🏛️ Založení a raná léta ===
Základem Britského muzea se stala závěť sira [[Hanse Sloanea]] (1660–1753), irského lékaře, přírodovědce a sběratele. Během svého života shromáždil rozsáhlou sbírku více než 71 000 předmětů, včetně knih, rukopisů, přírodnin a starožitností. Ve své závěti nabídl celou sbírku národu za sumu 20 000 liber (což byla jen malá část její skutečné hodnoty) pod podmínkou, že [[britský parlament]] schválí zákon o jejím trvalém uchování a zpřístupnění veřejnosti.

Parlament nabídku přijal a [[7. června]] [[1753]] byl králem [[Jiří II. Britský|Jiřím II.]] schválen zákon o založení Britského muzea (''British Museum Act 1753''). K Sloaneově sbírce byly připojeny další dvě významné knihovny: Cottonian Library, shromážděná sirem Robertem Cottonem, a Harleian Library, sbírka hrabat z Oxfordu. V roce [[1757]] k nim král Jiří II. přidal Starou královskou knihovnu (''Old Royal Library'').

Jako sídlo muzea byl zakoupen Montagu House, panské sídlo ze 17. století v [[Bloomsbury]], na místě dnešní budovy. Muzeum bylo slavnostně otevřeno pro veřejnost [[15. ledna]] [[1759]]. Zpočátku byl přístup omezený a návštěvníci museli žádat o písemné povolení.

=== 🏗️ Expanze v 19. století ===
V 19. století muzeum zažilo obrovský růst sbírek, zejména díky britské koloniální expanzi a archeologickým objevům. Do [[Londýn]]a proudily artefakty z [[Egypt]]a (včetně [[Rosettská deska|Rosettské desky]] po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] v roce [[1801]]), [[Řecko|Řecka]] (kontroverzní akvizice [[Parthenónské mramory|Parthenónských mramorů]] lordem Elginem) a [[Mezopotámie]].

Původní Montagu House brzy přestal stačit. V roce [[1823]] bylo rozhodnuto o stavbě nové, mnohem větší budovy. Projektu se ujal architekt Sir [[Robert Smirke]], který navrhl monumentální neoklasicistní stavbu v řeckém obrozeneckém stylu. Jižní křídlo s ikonickým portikem se 44 jónskými sloupy bylo dokončeno v roce [[1847]]. Centrální čítárna (''Reading Room'') s obrovskou kupolí, navržená Sydney Smirkem, byla otevřena v roce [[1857]].

S rostoucím objemem přírodovědných sbírek bylo rozhodnuto o jejich oddělení. V roce [[1881]] byly tyto sbírky přesunuty do nové budovy v [[South Kensington]], kde vzniklo samostatné [[Přírodopisné muzeum v Londýně|Přírodopisné muzeum]] (''Natural History Museum''). Podobně byla v roce [[1973]] oddělena knihovní část, která se stala základem nové [[Britská knihovna|Britské knihovny]] (''British Library''), jež se v roce [[1997]] přestěhovala do vlastní budovy poblíž nádraží St Pancras.

=== 🏛️ Moderní éra a Velké nádvoří ===
Na konci 20. století prošlo muzeum největší přestavbou ve své historii. Po odchodu Britské knihovny se uvolnil prostor v centrálním nádvoří. Architekt [[Norman Foster]] navrhl projekt zastřešení tohoto prostoru lehkou ocelovo-skleněnou konstrukcí, čímž vzniklo největší zastřešené veřejné prostranství v [[Evropa|Evropě]]. [[Velké nádvoří královny Alžběty II.]] (''Queen Elizabeth II Great Court'') bylo otevřeno v roce [[2000]]. V jeho středu se nachází zrenovovaná historická čítárna.

== 🏛️ Architektura ==
=== 🇬🇷 Neoklasicistní budova ===
Hlavní budova Britského muzea je jedním z nejlepších příkladů [[neoklasicismus|neoklasicistní architektury]] ve [[Spojené království|Spojeném království]]. Sir [[Robert Smirke]] se inspiroval klasickou řeckou architekturou, zejména chrámy s jónskými sloupy. Jižní fasáda, která tvoří hlavní vchod, je dominantou ulice Great Russell Street. Její monumentální portikus a trojúhelníkový štít (pediment), zdobený sochami Richarda Westmacotta znázorňujícími ''Pokrok civilizace'', symbolizují osvícenské ideály, na nichž bylo muzeum založeno.

=== 💎 Velké nádvoří královny Alžběty II. ===
Otevřené v roce [[2000]], Velké nádvoří (''Great Court'') radikálně proměnilo návštěvnický zážitek. Projekt studia [[Foster and Partners]] vytvořil z dříve nevyužitého vnitřního dvora pulzující centrum muzea. Střecha se skládá z 3 312 unikátních skleněných panelů a žádné dva nejsou stejné. Tento prostor o rozloze dvou akrů propojuje hlavní výstavní sály a poskytuje místo pro kavárny, obchody a informační centrum. V jeho středu stojí ikonická kruhová budova bývalé Čítárny, která nyní slouží pro dočasné výstavy.

== 🌍 Sbírky ==
Sbírky Britského muzea jsou rozděleny do několika oddělení podle geografických a kulturních oblastí.

=== 🏺 Oddělení starověkého Egypta a Súdánu ===
Toto oddělení spravuje jednu z největších a nejkomplexnějších sbírek egyptských starožitností mimo [[Káhira|Káhiru]].
* '''[[Rosettská deska]]''': Klíč k rozluštění egyptských [[hieroglyf]]ů. Nalezena francouzskými vojáky v roce [[1799]] a po jejich porážce připadla Britům.
* '''Sochy faraonů''': Monumentální sochy, včetně kolosální busty [[Ramesse II.|Ramesse II.]]
* '''Mumie a sarkofágy''': Rozsáhlá sbírka lidských i zvířecích mumií, která dokumentuje pohřební zvyky starověkého [[Egypt]]a po dobu 3000 let.
* '''Kniha mrtvých''': Papyrusy s pohřebními texty, například slavný ''Aniho papyrus''.

=== 🏛️ Oddělení Řecka a Říma ===
Sbírka pokrývá období od [[doba bronzová|doby bronzové]] v [[Řecko|Řecku]] (cca 3200 př. n. l.) až po vládu římského císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] ve 4. století n. l.
* '''[[Parthenónské mramory]]''' (''Elgin Marbles''): Sochařská výzdoba z chrámu [[Parthenón]] na [[Akropolis (Athény)|athénské Akropoli]], kterou na počátku 19. století odvezl lord Elgin. Jsou předmětem nejznámějšího restitučního sporu na světě.
* '''Nereidin monument''': Rekonstrukce monumentální hrobky z [[Xanthos]]u v antické [[Lýkie|Lýkii]] (dnešní [[Turecko]]).
* '''Portlandská váza''': Mistrovské dílo římského sklářství z 1. století n. l.

=== 🌏 Oddělení Blízkého východu ===
Obsahuje jednu z nejvýznamnějších sbírek mezopotámských artefaktů na světě.
* '''Asyrské reliéfy''': Monumentální kamenné panely z paláců v [[Ninive]] a [[Nimrud]]u, zobrazující lovecké a válečné scény asyrských králů, například [[Aššurbanipal]]a.
* '''[[Cyrův váleček]]''': Hliněný váleček s klínopisným textem, považovaný za první deklaraci lidských práv.
* '''Standard z Uru''': Sumerská mozaika z královského hřbitova v [[Ur]]u (cca 2600 př. n. l.).

=== 🇬🇧 Oddělení Británie, Evropy a pravěku ===
Sbírky dokumentují historii a archeologii [[Evropa|Evropy]] od nejstarších lidských pozůstatků až po současnost.
* '''Poklad ze Sutton Hoo''': Nálezy z neporušené anglosaské lodní hrobky ze 7. století, včetně slavné ceremoniální přilby.
* '''Šachové figurky z Lewisu''': Soubor 93 šachových figurek z mrožoviny, vyrobených ve [[Norsko|Norsku]] ve 12. století.
* '''Lindowský muž''': Zachovalé tělo muže z [[doba železná|doby železné]], nalezené v rašeliništi v [[Cheshire]].

=== 🗺️ Oddělení Asie, Afriky, Oceánie a Ameriky ===
Tato oddělení obsahují rozsáhlé etnografické a umělecké sbírky z celého světa.
* '''Beninské bronzy''': Soubor více než 900 plaket a soch z královského paláce v [[Beninská říše|Beninském království]] (dnešní [[Nigérie]]), které byly odvezeny britskou trestnou výpravou v roce [[1897]]. Jsou dalším předmětem významného restitučního sporu.
* '''Sochy z Velikonočního ostrova''': Dvě monumentální sochy [[Moai]], včetně ''Hoa Hakananai'a''.
* '''Sbírky čínského porcelánu''' a japonských tisků [[ukijo-e]].

== ⚖️ Kontroverze a restituční spory ==
Britské muzeum je ústředním bodem celosvětové debaty o vlastnictví kulturního dědictví. Kritici tvrdí, že mnoho klíčových exponátů bylo získáno za sporných okolností během koloniální éry a mělo by být navráceno do zemí původu.

* '''[[Parthenónské mramory]]''': [[Řecko]] oficiálně žádá o jejich navrácení od roku [[1983]] s argumentem, že jsou nedílnou součástí národního památníku. Muzeum tvrdí, že lord Elgin jednal s tehdejším legálním povolením [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a že v [[Londýn]]ě jsou sochy přístupné mezinárodnímu publiku v kontextu světové kultury.
* '''[[Beninské bronzy]]''': [[Nigérie]] požaduje navrácení artefaktů uloupených během britské vojenské expedice. Některá evropská a americká muzea již začala s restitucí, ale Britské muzeum je vázáno zákonem z roku [[1963]] (''British Museum Act''), který mu brání trvale se zbavovat předmětů ze své sbírky, s výjimkou velmi specifických případů.
* '''[[Rosettská deska]]''': [[Egypt]] opakovaně vznáší nároky na navrácení desky, kterou považuje za ikonu svého kulturního dědictví.

Muzeum obhajuje svou pozici konceptem "univerzálního muzea", které umožňuje návštěvníkům vidět a porovnávat artefakty z různých civilizací na jednom místě, což podporuje porozumění společné lidské historii.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Co je to "univerzální muzeum"?'''
Je to myšlenka, že některá velká muzea (jako Britské muzeum, [[Louvre]] nebo [[Metropolitní muzeum umění]]) neslouží jen jednomu národu, ale celému lidstvu. Jejich sbírky z celého světa prý umožňují lidem lépe pochopit globální historii a vzájemné ovlivňování kultur. Kritici ale často namítají, že tento koncept je jen záminkou pro ponechání si předmětů získaných v koloniální době.

* '''Proč je Rosettská deska tak důležitá?'''
Před jejím objevením nikdo nedokázal číst staroegyptské [[hieroglyf]]y. Na desce je vytesán stejný text ve třech různých písmech: v hieroglyfech (používané kněžími), v démotickém písmu (běžné egyptské písmo) a ve starořečtině. Protože [[starořečtina]] byla známá, vědci, zejména [[Jean-François Champollion]], mohli porovnáním textů konečně rozluštit význam hieroglyfů. Otevřela se tak brána k pochopení celé staroegyptské civilizace.

* '''Co znamená "provenience"?'''
V muzejním světě je to historie vlastnictví daného předmětu. Zjišťuje se, kde byl artefakt nalezen, kdo ho vlastnil v průběhu času a jak se dostal do sbírky muzea. U mnoha předmětů v Britském muzeu je právě provenience předmětem sporů – zda byly získány legálně (např. koupí, darem) nebo nelegálně (např. krádeží, válečnou kořistí).

{{DEFAULTSORT:Britske muzeum}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Muzea v Londýně]]
[[Kategorie:Britská kultura]]
[[Kategorie:Bloomsbury]]
[[Kategorie:Národní muzea]]
[[Kategorie:Založeno 1753]]
[[Kategorie:Neoklasicistní architektura ve Spojeném království]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Britské muzeum - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)