https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Bitva_u_WaterlooBitva u Waterloo - Historie editací2026-04-04T18:29:20ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Bitva_u_Waterloo&diff=16171&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-18T13:44:39Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - bitva<br />
| název = Bitva u Waterloo<br />
| obrázek = Battle of Waterloo 1815.PNG<br />
| popisek = ''Skotsko navždy!'' – obraz bitvy u Waterloo od [[Lady Butler]]<br />
| součást = [[Napoleonské války]] ([[Stodenní císařství]])<br />
| datum = [[18. červen]] [[1815]]<br />
| místo = poblíž [[Waterloo]], dnešní [[Belgie]]<br />
| výsledek = Rozhodující vítězství Sedmé koalice<br>Konec [[Napoleonské války|napoleonských válek]]<br />
| strana1 = {{Vlajka|Francie}} [[První Francouzské císařství]]<br />
| strana2 = {{Vlajka|Spojené království}} [[Spojené království Velké Británie a Irska]]<br>{{Vlajka|Prusko}} [[Pruské království]]<br>{{Vlajka|Nizozemsko}} [[Spojené království Nizozemské]]<br>{{Vlajka|Hannoversko}} [[Hannoverské království]]<br>{{Vlajka|Brunšvicko}} [[Vévodství brunšvické]]<br>{{Vlajka|Nassavsko}} [[Nassavské vévodství]]<br />
| velitel1 = [[Napoleon Bonaparte]]<br>[[Michel Ney]]<br>[[Nicolas Jean de Dieu Soult]]<br>[[Emmanuel de Grouchy]] (velel samostatnému sboru)<br />
| velitel2 = [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu]]<br>[[Gebhard von Blücher]]<br>[[Vilém II. Nizozemský]]<br>[[Friedrich Wilhelm von Bülow]]<br />
| síla1 = '''Armée du Nord'''<br>cca 73 000 mužů<br>252 děl<br />
| síla2 = '''Anglo-spojenecká armáda'''<br>cca 68 000 mužů<br>156 děl<br><br>'''Pruská armáda'''<br>cca 50 000 mužů (dorazili postupně)<br>134 děl<br />
| ztráty1 = cca 25 000 zabitých a zraněných<br>cca 8 000 zajatých<br>cca 15 000 dezertérů<br />
| ztráty2 = '''Anglo-spojenecká armáda:'''<br>cca 17 000 zabitých a zraněných<br><br>'''Pruská armáda:'''<br>cca 7 000 zabitých a zraněných<br />
}}<br />
'''Bitva u Waterloo''' byla poslední velkou bitvou [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Odehrála se v neděli [[18. červen|18. června]] [[1815]] poblíž vesnice [[Waterloo]] v dnešní [[Belgie|Belgii]]. Francouzská armáda (''Armée du Nord'') pod velením císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]] byla definitivně poražena spojenými vojsky Sedmé koalice, kterým veleli vévoda z [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Wellingtonu]] a maršál [[Gebhard von Blücher]]. Porážka u Waterloo znamenala konec Napoleonova stodenního císařství a jeho definitivní pád.<br />
<br />
== 📜 Pozadí ==<br />
Po katastrofálním [[Napoleonovo ruské tažení|tažení do Ruska]] v roce [[1812]] a porážce v [[Bitva u Lipska|bitvě u Lipska]] v roce [[1813]] byl Napoleon nucen abdikovat a byl poslán do exilu na ostrov [[Elba]]. Ve [[Francie|Francii]] byla obnovena monarchie v čele s [[Ludvík XVIII.|Ludvíkem XVIII.]]. Napoleon však z Elby v březnu [[1815]] uprchl, vylodil se ve Francii a za nadšené podpory armády i lidu znovu usedl na trůn. Toto období je známé jako [[Stodenní císařství]].<br />
<br />
Evropské mocnosti ([[Spojené království]], [[Prusko]], [[Rakousko]] a [[Rusko]]) okamžitě zareagovaly vytvořením Sedmé koalice s cílem Napoleona definitivně porazit. V Belgii se začaly shromažďovat dvě armády: anglo-spojenecká pod velením vévody z Wellingtonu a pruská pod velením maršála Blüchera. Napoleon se rozhodl nečekat na invazi do Francie a udeřit jako první. Jeho plánem bylo vklínit se mezi obě armády a porazit je odděleně, než stihnou spojit své síly.<br />
<br />
=== 🇧🇪 Tažení v Belgii ===<br />
Napoleon zahájil tažení 15. června. Dne [[16. červen|16. června]] svedl dvě bitvy. V [[Bitva u Ligny|bitvě u Ligny]] porazil Blücherovu pruskou armádu, ale nepodařilo se mu ji zcela zničit. Prusové se organizovaně stáhli směrem na [[Wavre]], nikoliv na východ, jak Napoleon předpokládal. Současně v [[Bitva u Quatre Bras|bitvě u Quatre Bras]] maršál [[Michel Ney]] nedokázal porazit Wellingtonovy síly a zabránit jim v podpoře Prusů.<br />
<br />
Po těchto střetnutích Napoleon pověřil maršála [[Emmanuel de Grouchy|Grouchyho]], aby s třetinou armády (asi 33 000 mužů) pronásledoval ustupující Prusy a zabránil jim ve spojení s Wellingtonem. Sám se zbytkem sil vyrazil proti Wellingtonovi, který zaujal silné obranné postavení na hřebeni Mont-Saint-Jean, jižně od Waterloo.<br />
<br />
== ⚔️ Síly a rozestavení ==<br />
=== 🇫🇷 Francouzská armáda ===<br />
Napoleonova ''Armée du Nord'' byla složena převážně z veteránů napoleonských válek, kteří byli svému císaři fanaticky oddaní. Celkem čítala asi 73 000 mužů a 252 děl. Jádro tvořila obávaná [[Císařská garda (Napoleon)|Císařská garda]], elitní jednotka francouzské armády.<br />
<br />
=== 🇪🇺 Koaliční armády ===<br />
* '''Anglo-spojenecká armáda:''' Vévoda z Wellingtonu velel mnohonárodnostní armádě čítající asi 68 000 mužů a 156 děl. Skládala se z britských, nizozemských, belgických a německých (z Hannoverska, Brunšvicka a Nassavska) kontingentů. Wellington si byl vědom různorodé kvality svých vojsk, a proto zaujal silnou obrannou pozici, kterou posílil opevněním klíčových farem: [[Hougoumont]] na pravém křídle, La Haye Sainte ve středu a Papelotte na levém křídle.<br />
* '''Pruská armáda:''' Maršál Blücher velel armádě, která se po porážce u Ligny zotavovala. V den bitvy byl schopen postupně vyslat na bojiště asi 50 000 mužů, kteří začali přicházet na Napoleonovo pravé křídlo v odpoledních hodinách.<br />
<br />
== 🌊 Průběh bitvy ==<br />
Bitva začala se zpožděním kolem 11:30 dopoledne. Napoleon čekal, až proschne rozbahněná půda po nočním dešti, aby mohla jeho artilerie efektivněji manévrovat a střílet. Toto zpoždění se později ukázalo jako fatální, protože poskytlo Prusům více času na příchod.<br />
<br />
=== 🔥 Útok na Hougoumont ===<br />
Bitvu zahájil diverzní útok na opevněnou farmu Hougoumont na Wellingtonově pravém křídle. Cílem bylo odlákat spojenecké zálohy. Boj o Hougoumont se však rozrostl v zuřivou bitvu v bitvě, která trvala celý den a vázala značné francouzské síly, aniž by dosáhla původního cíle. Obránci z britské a německé gardy farmu za cenu obrovských ztrát udrželi.<br />
<br />
=== 🐘 Útok d'Erlonova sboru ===<br />
Kolem 13:30 zahájil Napoleon hlavní útok na střed a levé křídlo Wellingtonovy linie. Po masivní dělostřelecké přípravě vyrazil vpřed I. sbor pod velením generála [[Jean-Baptiste Drouet d'Erlon|d'Erlona]]. Francouzská pěchota postupující v hustých kolonách prolomila první linii nizozemsko-belgických jednotek. V kritickém okamžiku však Wellington vrhl do protiútoku britskou těžkou jízdu pod velením lorda [[Henry Paget, 1. markýz z Anglesey|Uxbridge]]. Brigády ''Household'' a ''Union'' smetly francouzskou pěchotu, ale v zápalu boje se nechaly unést příliš daleko a byly zdecimovány francouzským jízdním protiútokem.<br />
<br />
=== 🐎 Francouzské jezdecké útoky ===<br />
Odpoledne, kolem 16:00, maršál Ney, mylně se domnívající, že spojenecké centrum ustupuje, nařídil masivní útok francouzského jezdectva proti Wellingtonově linii. Tisíce [[kyrysník]]ů a dalších jezdců se opakovaně vrhaly proti spojenecké pěchotě. Ta se však zformovala do obranných čtverců (karé), které jezdectvo nedokázalo prorazit. Tyto útoky, provedené bez dostatečné pěchotní a dělostřelecké podpory, vedly pouze k obrovským ztrátám na elitním francouzském jezdectvu.<br />
<br />
=== 🏰 Boj o La Haye Sainte a příchod Prusů ===<br />
Zatímco Ney vedl marné jezdecké útoky, Francouzům se kolem 18:00 konečně podařilo dobýt klíčovou farmu La Haye Sainte ve středu spojenecké linie. To vytvořilo nebezpečnou trhlinu ve Wellingtonově obraně. V téže době se však na bojišti začaly objevovat první pruské jednotky IV. sboru generála [[Friedrich Wilhelm von Bülow|Bülowa]], které napadly Napoleonovo pravé křídlo u vesnice Plancenoit. Napoleon byl nucen vyslat své zálohy, včetně části Mladé a Staré gardy, aby čelil této nové hrozbě.<br />
<br />
=== 🦅 Poslední útok Císařské gardy ===<br />
Kolem 19:30, když se situace u Plancenoit stabilizovala, se Napoleon rozhodl pro poslední zoufalý pokus o prolomení Wellingtonova centra. Proti spojenecké linii vyslal devět praporů své elitní [[Císařská garda (Napoleon)|Císařské gardy]]. Gardisté, kteří nikdy předtím neustoupili, postupovali pod těžkou palbou. Byli však odraženi palbou britských gardistů a 52. lehkého pěšího pluku, který je zasáhl z boku. Poprvé v historii se ozval zděšený výkřik: ''"La Garde recule!"'' (Garda ustupuje!).<br />
<br />
Tento moment znamenal psychologický zlom. Když zbytek francouzské armády viděl ústup neporazitelné Gardy, propadl panice. Wellington dal signál k všeobecnému postupu a celá spojenecká linie se pohnula vpřed. Současně Prusové pod velením generála [[Hans Ernst Karl von Zieten|Zietena]] dorazili na levé křídlo spojenců a definitivně zpečetili osud francouzské armády.<br />
<br />
== 📉 Následky ==<br />
Francouzská armáda se změnila v neorganizovaný prchající dav. Napoleon sám jen stěží unikl zajetí. Porážka byla absolutní. Bitva u Waterloo ukončila [[Stodenní císařství]]. Napoleon se vrátil do [[Paříž]]e, kde byl [[22. červen|22. června]] donucen podruhé abdikovat. Spojenci ho následně poslali do vyhnanství na odlehlý ostrov [[Svatá Helena]] v [[Atlantský oceán|Atlantiku]], kde v roce [[1821]] zemřel.<br />
<br />
Bitva ukončila více než dvacet let trvající války v [[Evropa|Evropě]] a nastolila období relativního míru, známé jako [[Vídeňský kongres|koncert velmocí]], které trvalo až do [[Krymská válka|krymské války]].<br />
<br />
== 🤔 Příčiny Napoleonovy porážky ==<br />
Historici se dodnes přou o přesné příčiny Napoleonovy porážky. Mezi nejčastěji uváděné faktory patří:<br />
* '''Příchod Prusů:''' Včasný a rozhodný zásah Blücherovy armády byl klíčový.<br />
* '''Wellingtonova taktika:''' Využití terénu (obrácený svah) a pevnost jeho obranné linie.<br />
* '''Chyby francouzského velení:''' Neyovy unáhlené jezdecké útoky a Grouchyho neschopnost zabránit Prusům v pochodu na Waterloo.<br />
* '''Počasí:''' Zpoždění začátku bitvy kvůli dešti dalo Prusům čas dorazit.<br />
* '''Odolnost spojeneckých vojáků:''' Zejména britská pěchota v obranných čtvercích prokázala neuvěřitelnou disciplínu a statečnost.<br />
<br />
== 🧐 Pro laiky ==<br />
* '''Pěchotní čtverec (karé):''' Speciální obranná formace, kdy se vojáci seřadili do dutého čtverce. První řada klečela s nasazenými [[bajonet]]y, další řady stály a střílely. Tato formace byla téměř neproniknutelná pro útočící jezdectvo, protože koně se báli hradby bajonetů. Byla však velmi zranitelná vůči dělostřelecké palbě.<br />
* '''Dělostřelecká příprava (baráž):''' Masivní ostřelování nepřátelských pozic děly před zahájením hlavního útoku pěchoty nebo jezdectva. Cílem bylo narušit nepřátelské formace, způsobit ztráty a demoralizovat obránce.<br />
* '''Jezdecký útok (kavalerie):''' Útok vojáků na koních. Těžká jízda (jako kyrysníci) sloužila k proražení nepřátelských linií, lehká jízda (jako [[husar]]i) k průzkumu a pronásledování prchajícího nepřítele.<br />
* '''Křídlo (flank):''' Boční strana armádní formace. Útok na křídlo (obchvat) byl velmi nebezpečný, protože vojáci byli obvykle připraveni na útok zepředu a z boku byli zranitelní.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Bitva u Waterloo}}<br />
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Bitvy napoleonských válek]]<br />
[[Kategorie:Bitvy Francie]]<br />
[[Kategorie:Bitvy Spojeného království]]<br />
[[Kategorie:Bitvy Pruska]]<br />
[[Kategorie:Dějiny Belgie]]<br />
[[Kategorie:1815]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot