<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Becquerel</id>
	<title>Becquerel - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Becquerel"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Becquerel&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-26T07:24:18Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Becquerel&amp;diff=19074&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Becquerel&amp;diff=19074&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-27T14:18:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Fyzikální jednotka&lt;br /&gt;
| název = Becquerel&lt;br /&gt;
| značka = Bq&lt;br /&gt;
| veličina = [[Aktivita (fyzika)|Aktivita]]&lt;br /&gt;
| soustava = [[Soustava SI|SI]]&lt;br /&gt;
| v_základních_jednotkách = s⁻¹&lt;br /&gt;
| pojmenováno_po = [[Henri Becquerel]]&lt;br /&gt;
| převod_na_jiné = 1 Bq ≈ 2,703 × 10⁻¹¹ [[Curie (jednotka)|Ci]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Becquerel&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bq&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je hlavní jednotka [[aktivita (fyzika)|aktivity]] v [[Soustava SI|Mezinárodní soustavě jednotek (SI)]]. Je definována jako aktivita radionuklidu, v němž dojde k jedné samovolné jaderné přeměně za jednu [[sekunda|sekundu]]. Jednotka je pojmenována na počest francouzského fyzika [[Henri Becquerel|Henriho Becquerela]], který v roce [[1896]] spolu s [[Marie Curie-Skłodowská|Marií]] a [[Pierre Curie|Pierrem Curie]] objevil [[radioaktivita|radioaktivitu]] a za tento objev obdržel v roce [[1903]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Becquerel nahradil starší jednotku [[Curie (jednotka)|Curie (Ci)]], která nebyla součástí soustavy SI. Protože aktivita 1 Bq je velmi malá, v praxi se často používají její násobky, jako jsou kilobecquerel (kBq), megabecquerel (MBq), gigabecquerel (GBq) nebo terabecquerel (TBq).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je důležité nezaměňovat aktivitu (měřenou v becquerelech) s [[absorbovaná dávka|absorbovanou dávkou]] [[ionizující záření|ionizujícího záření]] (měřenou v jednotkách [[Gray (jednotka)|Gray (Gy)]]) nebo s [[dávkový ekvivalent|dávkovým ekvivalentem]] (měřeným v jednotkách [[Sievert (jednotka)|Sievert (Sv)]]). Zatímco becquerel popisuje rychlost rozpadu radioaktivního zdroje, gray a sievert kvantifikují účinky tohoto záření na hmotu, respektive na živé tkáně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a původ názvu ==&lt;br /&gt;
Před zavedením jednotky Becquerel se pro měření aktivity používala jednotka [[Curie (jednotka)|Curie (Ci)]], definovaná v roce [[1910]]. Původně byla stanovena jako aktivita jednoho gramu čistého izotopu [[radium|radia-226]]. Tato jednotka byla praktická pro práci s radiem, ale nebyla koherentní se základními jednotkami soustavy SI.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rostoucím využíváním radioizotopů v medicíně, průmyslu a výzkumu a se snahou o standardizaci jednotek v rámci systému SI se ukázala potřeba nové, jednodušeji definované jednotky. V roce [[1975]] na 15. [[Generální konference pro míry a váhy|Generální konferenci pro míry a váhy]] (CGPM) byla přijata jednotka becquerel jako odvozená jednotka SI pro aktivitu. Byla definována jako jedna přeměna za sekundu (s⁻¹).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jméno bylo zvoleno na počest [[Henri Becquerel|Henriho Becquerela]] (1852–1908), který položil základy pro pochopení radioaktivity. Jeho objev, že [[uran|uranové]] soli vyzařují pronikavé záření bez vnějšího zdroje energie, odstartoval novou éru ve fyzice a vedl k objevům [[polonium|polonia]] a radia manželi Curieovými. Celá rodina Becquerelů byla vědecky významná; jeho otec [[Alexandre-Edmond Becquerel]] se zabýval fosforescencí a fotovoltaickým jevem a jeho děd [[Antoine César Becquerel]] byl jedním ze zakladatelů elektrochemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Definice a použití ==&lt;br /&gt;
Formální definice becquerelu je:&lt;br /&gt;
:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1 Bq = 1 s⁻¹&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
To znamená, že vzorek s aktivitou 1 Bq vykazuje v průměru jeden radioaktivní rozpad za sekundu. Aktivita (A) radioaktivního vzorku je přímo úměrná počtu radioaktivních jader (N) a [[rozpadová konstanta|rozpadové konstantě]] (λ) daného [[izotop|izotopu]]:&lt;br /&gt;
: A = λN&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aktivita se v čase snižuje podle zákona radioaktivního rozpadu, který je charakterizován [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] (T₁/₂).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oblasti použití ===&lt;br /&gt;
Becquerel se používá v mnoha oblastech:&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Radiační ochrana a monitorování životního prostředí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Měří se aktivita radionuklidů ve vzduchu, vodě, půdě a potravinách. Například se stanovují limity pro obsah [[cesium|cesia-137]] v potravinách po jaderných haváriích, udávané v Bq/kg.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Jaderná medicína]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Radiofarmaka podávaná pacientům pro diagnostické účely (např. [[Pozitronová emisní tomografie|PET]], [[Jednofotonová emisní výpočetní tomografie|SPECT]]) mají aktivitu udávanou v megabecquerelech (MBq). Terapeutické dávky v [[radioterapie|radioterapii]] mohou dosahovat gigabecquerelů (GBq).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Radioaktivní zdroje používané v defektoskopii, měřičích tloušťky nebo v ionizačních hlásičích kouře mají svou aktivitu specifikovanou v Bq (typicky kBq až MBq).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geologie a archeologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Metody [[radiometrické datování|radiometrického datování]], jako je [[radiokarbonová metoda datování|datování pomocí uhlíku-14]], jsou založeny na měření zbytkové aktivity izotopů ve vzorcích.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaderná energetika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Aktivita [[jaderné palivo|vyhořelého jaderného paliva]] a [[jaderný odpad|jaderného odpadu]] se měří v terabecquerelech (TBq) nebo petabecquerelech (PBq).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚖️ Převody a násobky ==&lt;br /&gt;
=== Převod na Curie ===&lt;br /&gt;
Přestože je Curie zastaralá jednotka, stále se s ní lze v některých starších textech nebo v určitých oblastech (např. v [[Spojené státy americké|USA]]) setkat. Převodní vztahy jsou:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1 Ci = 3,7 × 10¹⁰ Bq = 37 GBq&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1 Bq ≈ 2,703 × 10⁻¹¹ Ci&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztah vychází z původní definice curie jako aktivity 1 gramu radia-226.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Běžně používané násobky ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že 1 Bq je velmi malá aktivita, v praxi se používají standardní předpony SI:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kilobecquerel (kBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 10³ Bq. Typické pro měření přírodní radioaktivity v životním prostředí nebo v lidském těle.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;megabecquerel (MBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 10⁶ Bq. Běžná jednotka v diagnostické nukleární medicíně.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;gigabecquerel (GBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 10⁹ Bq. Používá se pro terapeutické aplikace v medicíně a pro menší průmyslové zdroje.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;terabecquerel (TBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 10¹² Bq. Charakterizuje aktivitu zdrojů pro ozařování (např. kobaltové ozařovače) a vysoce aktivní odpad.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;petabecquerel (PBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;exabecquerel (EBq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 10¹⁵ Bq a 10¹⁸ Bq. Tyto jednotky se používají k popisu masivních úniků radioaktivity při jaderných haváriích, jako byla [[Černobylská havárie|černobylská]] nebo [[Havárie elektrárny Fukušima I|fukušimská]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☢️ Příklady hodnot aktivity ==&lt;br /&gt;
Pro lepší představu o velikosti jednotky Bq slouží následující příklady:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lidské tělo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Průměrné lidské tělo o hmotnosti 70 kg má aktivitu přibližně 4 000 až 5 000 Bq (4–5 kBq), a to především díky přirozeně se vyskytujícímu izotopu [[Draslík-40|draslíku-40]] a [[Uhlík-14|uhlíku-14]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Potraviny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** Jeden [[banán]] (bohatý na draslík) má aktivitu asi 15 Bq.&lt;br /&gt;
** Jeden kilogram kávy má aktivitu kolem 1 000 Bq.&lt;br /&gt;
** Para ořechy jsou známé vysokým obsahem radia a mohou mít aktivitu až 40 Bq/kg.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Životní prostředí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** Jeden litr mořské vody má aktivitu přibližně 12 Bq.&lt;br /&gt;
** Aktivita [[radon|radonu]] v budovách se obvykle pohybuje v desítkách až stovkách Bq/m³.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Umělé zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** Ionizační hlásič kouře obsahuje malý zdroj [[americium|americia-241]] s aktivitou kolem 30 000 Bq (30 kBq).&lt;br /&gt;
** Diagnostická dávka radiofarmaka pro vyšetření štítné žlázy je v řádu desítek MBq.&lt;br /&gt;
** Celkový únik radioaktivního cesia-137 při havárii v Černobylu se odhaduje na 85 PBq (85 × 10¹⁵ Bq).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩺 Zdravotní aspekty a bezpečnost ==&lt;br /&gt;
Samotná hodnota v becquerelech neurčuje biologické nebezpečí zdroje. Riziko pro zdraví závisí na několika faktorech:&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Typ záření:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Alfa záření|Částice alfa]] jsou velmi škodlivé při vnitřní kontaminaci (vdechnutí, požití), ale jsou zastaveny listem papíru. [[Záření gama|Záření gama]] je vysoce pronikavé a nebezpečné i z vnějšího zdroje.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Energie záření:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Různé radionuklidy emitují částice nebo fotony s různou energií (měřenou v elektronvoltech, eV). Vyšší energie znamená větší potenciál poškození tkáně.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Způsob expozice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zda je zdroj vně těla, nebo byl inkorporován (dostal se dovnitř).&lt;br /&gt;
4.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologický poločas:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Doba, za kterou tělo vyloučí polovinu množství dané látky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro posouzení zdravotního rizika se aktivita v Bq přepočítává na dávkové veličiny. [[Absorbovaná dávka]] (v jednotkách [[Gray (jednotka)|Gray]], Gy) měří energii pohlcenou v jednotce hmotnosti tkáně. [[Dávkový ekvivalent]] (v jednotkách [[Sievert (jednotka)|Sievert]], Sv) dále zohledňuje typ záření a citlivost různých orgánů a tkání. Právě sievert je jednotkou, která nejlépe kvantifikuje biologické riziko ionizujícího záření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Například zdroj s aktivitou 1 MBq emitující [[alfa záření|částice alfa]] bude při požití mnohem nebezpečnější než zdroj se stejnou aktivitou emitující [[beta záření|záření beta]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Vysvětlení pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si radioaktivní látku jako misku s kukuřicí na popcorn, která se zahřívá.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Počet zrn kukuřice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v misce je jako počet nestabilních atomových jader v látce.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aktivita v becquerelech (Bq)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je rychlost, jakou zrna pukají. Pokud každou sekundu pukne jedno zrno, aktivita &amp;quot;popcornu&amp;quot; je 1 Bq. Pokud puká tisíc zrn za sekundu, aktivita je 1 kBq.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Energie záření&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je jako síla, s jakou pukající zrno vystřelí z misky. Některá puknou jemně, jiná vystřelí velkou rychlostí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dávka záření (v sievertech)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je to, jak moc vás bolí, když vás letící pukance zasáhnou. Zásah jedním pomalým pukancem je malá dávka. Zásah mnoha rychlými pukanci je velká a potenciálně nebezpečná dávka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Becquerel tedy popisuje, &amp;quot;jak moc je zdroj aktivní&amp;quot; (kolik pukanců za sekundu), ale neříká nic o tom, &amp;quot;jak moc je nebezpečný&amp;quot; (jakou silou vás zasáhnou). K tomu potřebujeme znát další informace a použít jednotku sievert.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Becquerel}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jednotky SI]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jednotky radioaktivity]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální jednotky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pojmenováno po lidech]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>