<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Baterie</id>
	<title>Baterie - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Baterie"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Baterie&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T14:32:45Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Baterie&amp;diff=10845&amp;oldid=prev</id>
		<title>FilmedyZpravodaj: Vytvořen článek pomocí FilmedyBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Baterie&amp;diff=10845&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-15T22:55:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Vytvořen článek pomocí FilmedyBot (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Technologie&lt;br /&gt;
| název = Baterie (Galvanický článek)&lt;br /&gt;
| obrázek = Assorted batteries.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Různé typy běžně používaných galvanických článků a baterií&lt;br /&gt;
| typ = Elektrochemický zdroj energie&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[Alessandro Volta]]&lt;br /&gt;
| rok_vynálezu = 1800 ([[Voltův sloup]])&lt;br /&gt;
| hlavní_součásti = [[Anoda]], [[katoda]], [[elektrolyt]], [[separátor]]&lt;br /&gt;
| klíčové_technologie = [[Olověný akumulátor|Olověné]], [[Nikl-kadmiový akumulátor|NiCd]], [[Nikl-metal hydridový akumulátor|NiMH]], [[Lithium-iontový akumulátor|Li-ion]], [[Lithium-polymerový akumulátor|Li-pol]], Sodík-iontové, [[Baterie s pevným elektrolytem|Pevnoelektrolytové (Solid-state)]]&lt;br /&gt;
| hlavní_využití = [[Spotřební elektronika]], [[elektromobil|elektromobilita]], [[Systém bateriového úložiště energie|úložiště energie (BESS)]], [[Průmysl]], [[Zdravotnictví]], [[Letectví a kosmonautika|kosmonautika]]&lt;br /&gt;
| tržní_velikost_2025 = ~ 180 miliard [[Americký dolar|USD]] (odhad)&lt;br /&gt;
| hlavní_výrobci = {{Vlajka|Čína}} [[CATL]], {{Vlajka|Čína}} [[BYD Company|BYD]], {{Vlajka|Jižní Korea}} [[LG Energy Solution]], {{Vlajka|Japonsko}} [[Panasonic]], {{Vlajka|Jižní Korea}} [[Samsung SDI]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Baterie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, odborně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;galvanický článek&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je elektrochemické zařízení sloužící jako zdroj [[stejnosměrný proud|stejnosměrného]] [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Skládá se z jednoho či více elektrochemických článků, které přeměňují uloženou [[chemická energie|chemickou energii]] přímo na [[elektrická energie|elektrickou energii]] prostřednictvím [[redoxní reakce|redoxních reakcí]]. Baterie se staly nepostradatelnou součástí moderní civilizace, od napájení malých elektronických zařízení až po pohon [[elektromobil|elektromobilů]] a stabilizaci rozvodných sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín &amp;quot;baterie&amp;quot; původně označoval soustavu více stejných prvků (např. dělostřelecká baterie). V kontextu elektřiny jej poprvé použil [[Benjamin Franklin]] pro označení sady propojených [[Leydenská láhev|leydenských lahví]]. Dnes se termín hovorově používá i pro jediný galvanický článek (např. tužková baterie).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Cesta k moderní baterii začala objevy v oblasti [[elektřina|elektřiny]] a [[chemie|chemie]] v 18. století. Italský vědec [[Luigi Galvani]] v roce 1780 pozoroval, že svaly mrtvé žáby se stahují při dotyku dvou různých kovů, což mylně interpretoval jako &amp;quot;živočišnou elektřinu&amp;quot;. Na jeho práci navázal [[Alessandro Volta]], který správně pochopil, že zdrojem proudu je kontakt dvou různých kovů v prostředí vodivého roztoku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1800 sestrojil Volta první skutečnou baterii, známou jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Voltův sloup]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Skládala se ze střídavě naskládaných měděných a zinkových plíšků proložených textilií namočenou ve slaném roztoku. Tento vynález poprvé poskytl lidstvu stálý a spolehlivý zdroj elektrického proudu a odstartoval novou éru vědeckých objevů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším významným milníkem byl rok 1836, kdy britský chemik [[John Frederic Daniell]] vynalezl [[Daniellův článek]], který byl spolehlivější a bezpečnější než Voltův sloup. Zásadní průlom v oblasti dobíjecích baterií přišel v roce 1859, kdy francouzský fyzik [[Gaston Planté]] vynalezl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[olověný akumulátor]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, jehož princip se v modernizované podobě používá dodnes, především v automobilech. Konec 20. století patřil technologii [[lithium-iontový akumulátor|lithium-iontových (Li-ion) baterií]], za jejichž vývoj získali [[John B. Goodenough]], [[M. Stanley Whittingham]] a [[Akira Jošino]] v roce 2019 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Princip fungování ==&lt;br /&gt;
Základem každé baterie jsou tři hlavní komponenty: záporná elektroda (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[anoda]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), kladná elektroda (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[katoda]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) a látka mezi nimi (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[elektrolyt]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;). Anoda a katoda jsou vyrobeny z různých materiálů, které mají odlišnou schopnost přijímat nebo uvolňovat [[elektron|elektrony]]. Elektrolyt je chemická látka (často kapalina nebo gel), která obsahuje volně pohyblivé [[ionty]] a umožňuje jejich transport mezi elektrodami, ale brání průchodu elektronů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když se baterie připojí do obvodu (např. se zapne žárovka), na anodě začne probíhat [[oxidace]]. Materiál anody uvolňuje elektrony do vnějšího obvodu a kladně nabité ionty do elektrolytu. Tyto elektrony putují vnějším vodičem přes spotřebič (žárovku) ke katodě, kde vykonávají práci (produkují světlo a teplo).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současně putují kladné ionty přes elektrolyt a [[separátor]] (membrána bránící přímému kontaktu elektrod) ke katodě. Zde probíhá [[redukce]] – materiál katody přijímá elektrony z vnějšího obvodu a reaguje s ionty přicházejícími z elektrolytu. Tento tok elektronů vnějším obvodem je právě onen elektrický proud, který využíváme. U dobíjecích baterií lze tento proces obrátit připojením vnějšího zdroje napětí, čímž se chemické látky vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si baterii jako malou přehradu s vodou. Voda v přehradě představuje uloženou chemickou energii. Přehrada má dva otvory: jeden nahoře (anoda) a jeden dole (katoda). Mezi nimi je turbína (spotřebič, např. telefon).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nabitá baterie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přehrada je plná vody. Voda nahoře má velký potenciál vykonat práci.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vybíjení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Když otevřete stavidla, voda (elektrony) začne proudit z horního otvoru přes turbínu do spodního. Proudící voda roztáčí turbínu, která vyrábí elektřinu (telefon funguje). Zároveň se hladina vody v přehradě snižuje (baterie se vybíjí).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vybitá baterie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechna voda protekla dolů. Hladiny jsou vyrovnané a voda už nemá kam téct. Turbína se zastaví.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nabíjení (u dobíjecích baterií):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Připojíte nabíječku, která funguje jako silné čerpadlo. Toto čerpadlo začne přečerpávat vodu ze spodní nádrže zpět nahoru do přehrady. Tím se obnoví potenciální energie a přehrada (baterie) je opět připravena k použití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Elektrolyt si v této analogii můžete představit jako vnitřní kanál, který umožňuje vyrovnávání tlaku vody (iontů) uvnitř přehrady, aby mohl vnější proud plynule téct.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Typy baterií ==&lt;br /&gt;
Baterie se dělí do dvou základních kategorií podle toho, zda je možné je po vybití znovu nabít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Primární (nenabíjecí) články ===&lt;br /&gt;
Tyto baterie jsou navrženy pro jedno použití. Chemické reakce v nich probíhající jsou nevratné. Po vyčerpání chemických látek se stávají nepoužitelnými a měly by být ekologicky zlikvidovány.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zinko-uhlíkové články:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejstarší a nejlevnější typ, vhodný pro zařízení s nízkým odběrem (např. hodiny, dálkové ovladače). Mají nízkou kapacitu a trpí samovybíjením.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alkalické baterie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejrozšířenější typ pro běžné použití. Nabízejí vyšší kapacitu a delší životnost než zinko-uhlíkové. Používají se v hračkách, svítilnách a přenosné elektronice.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lithiové baterie (primární):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nezaměňovat s Li-ion. Nabízejí velmi vysokou energetickou hustotu, dlouhou skladovatelnost (i přes 10 let) a fungují v širokém rozsahu teplot. Používají se v hodinkách, lékařských přístrojích (např. [[kardiostimulátor|kardiostimulátory]]) nebo ve fotografické technice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sekundární (nabíjecí) články ===&lt;br /&gt;
Také známé jako [[akumulátor|akumulátory]]. Chemické procesy v nich jsou vratné, což umožňuje jejich opakované nabíjení a vybíjení.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Olověný akumulátor|Olověné akumulátory]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Robustní, levná a osvědčená technologie. Používají se především jako startovací baterie v automobilech se [[spalovací motor|spalovacími motory]] a jako záložní zdroje (UPS). Jejich nevýhodou je vysoká hmotnost a nízká energetická hustota.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nikl-kadmiový akumulátor|Nikl-kadmiové (NiCd)]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dnes již téměř nepoužívané kvůli obsahu toxického [[kadmium|kadmia]] a výraznému [[paměťový efekt|paměťovému efektu]]. Byly nahrazeny technologií NiMH.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nikl-metal hydridový akumulátor|Nikl-metal hydridové (NiMH)]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ekologičtější náhrada NiCd s vyšší kapacitou. Stále se používají v některých zařízeních, jako jsou [[fotoaparát|fotoaparáty]] nebo starší [[hybridní automobil|hybridní automobily]], ale jsou masivně vytlačovány technologií Li-ion.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Lithium-iontový akumulátor|Lithium-iontové (Li-ion)]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dominantní technologie současnosti. Nabízejí vysokou energetickou hustotu, nízkou hmotnost a netrpí paměťovým efektem. Existuje mnoho podtypů (NMC, LFP, NCA) s různými vlastnostmi. Jsou základem moderní spotřební elektroniky ([[smartphone|smartphony]], [[notebook|notebooky]]), elektromobilů a velkých energetických úložišť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Klíčové parametry ==&lt;br /&gt;
Pro porovnávání a hodnocení baterií se používá několik základních technických parametrů, které definují jejich výkon a vhodnost pro danou aplikaci.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Elektrické napětí|Jmenovité napětí]] (V):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Udává se ve [[volt|voltech]] (V). Je dáno chemickým složením elektrod a elektrolytu. Například jeden článek Li-ion má typicky napětí kolem 3,7 V, zatímco olověný článek má 2,1 V. Vyššího napětí se dosahuje sériovým spojením více článků.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kapacita (baterie)|Kapacita]] (Ah):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Udává se v [[ampérhodina|ampérhodinách]] (Ah) nebo miliampérhodinách (mAh). Vyjadřuje, jaký proud je baterie schopna dodávat po určitou dobu. Baterie s kapacitou 2 Ah může teoreticky dodávat proud 2 A po dobu jedné hodiny, nebo proud 0,1 A po dobu 20 hodin.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Energetická hustota]] (Wh/kg):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Klíčový parametr zejména pro mobilní aplikace. Udává, kolik energie (ve [[watthodina|watthodinách]]) je baterie schopna uložit na jednotku své hmotnosti (kilogram). Li-ion baterie v tomto parametru výrazně převyšují starší technologie.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Životnost (počet cyklů):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Definuje, kolikrát může být baterie nabita a vybita, než její kapacita klesne pod určitou úroveň (obvykle 80 % původní hodnoty). U moderních Li-ion baterií pro elektromobily se pohybuje v řádu tisíců cyklů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;C-rate:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyjadřuje rychlost nabíjení nebo vybíjení vzhledem ke kapacitě baterie. 1C znamená, že se baterie plně nabije nebo vybije za jednu hodinu. Rychlonabíjení u elektromobilů může dosahovat hodnot 2C, 3C i více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📱 Aplikace a využití v roce 2025 ==&lt;br /&gt;
V roce 2025 jsou baterie klíčovou technologií podporující dva hlavní globální trendy: dekarbonizaci energetiky a digitalizaci společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spotřební elektronika ===&lt;br /&gt;
Zde stále dominuje technologie Li-ion a [[Lithium-polymerový akumulátor|Li-pol]]. Výrobci se zaměřují na zvyšování energetické hustoty pro delší výdrž [[smartphone|smartphonů]], [[notebook|notebooků]], [[chytré hodinky|chytrých hodinek]] a dalších nositelných zařízení. Velký důraz je kladen na rychlost nabíjení, kde standardem jsou technologie umožňující nabití z 0 na 50 % během několika minut.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektromobilita ===&lt;br /&gt;
[[Elektromobilita]] je největším motorem inovací v oblasti baterií. V roce 2025 tvoří baterie přibližně 30-40 % ceny [[elektromobil|elektromobilu]]. Hlavními technologiemi jsou Li-ion s katodami NMC (nikl-mangan-kobalt) pro prémiové vozy s dlouhým dojezdem a LFP (lithium-železo-fosfát) pro levnější modely, které nabízejí vyšší bezpečnost a delší životnost. Průměrná kapacita baterie v novém elektromobilu se pohybuje mezi 60 a 80 [[kilowatthodina|kWh]], což umožňuje reálný dojezd přes 400 km.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Energetická úložiště (BESS) ===&lt;br /&gt;
Velkokapacitní [[Systém bateriového úložiště energie|bateriová úložiště energie (BESS)]] jsou nezbytná pro stabilitu elektrických sítí s vysokým podílem obnovitelných zdrojů, jako jsou [[solární elektrárna|solární]] a [[větrná elektrárna|větrné elektrárny]]. Tato úložiště dokáží uchovat energii vyrobenou během slunečného nebo větrného dne a dodávat ji do sítě v době špičkové poptávky. Největší BESS projekty dosahují kapacity v řádu gigawatthodin (GWh). Pro stacionární úložiště se stále více prosazují bezpečnější a levnější LFP baterie a začínají se objevovat první komerční instalace na bázi [[sodík-iontový akumulátor|sodík-iontových baterií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Globální trh a ekonomika ==&lt;br /&gt;
Globální trh s bateriemi zažívá exponenciální růst, tažený především poptávkou z automobilového průmyslu a sektoru energetiky. V roce 2025 se jeho hodnota odhaduje na více než 180 miliard [[Americký dolar|USD]] s předpokladem dalšího rychlého růstu. Trhu dominují asijští výrobci, zejména čínská společnost [[CATL]], která je největším světovým producentem, následovaná firmami jako [[BYD Company|BYD]], [[LG Energy Solution]] a [[Panasonic]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým faktorem je cena a dostupnost surovin. Ceny [[lithium|lithia]], [[kobalt|kobaltu]] a [[nikl|niklu]] jsou velmi volatilní a ovlivňované geopolitickou situací. Těžba těchto materiálů je koncentrována v několika zemích ([[Chile]] a [[Austrálie]] pro lithium, [[Demokratická republika Kongo|Demokratická republika Kongo]] pro kobalt), což vytváří rizika pro dodavatelské řetězce. Proto se zintenzivňuje výzkum baterií s alternativní chemií (např. sodík-iontové) a masivně se investuje do recyklace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Environmentální dopady a recyklace ==&lt;br /&gt;
Přestože jsou baterie klíčové pro přechod na čistou energii, jejich výroba a likvidace přináší významné environmentální výzvy. Těžba surovin, zejména lithia a kobaltu, je energeticky náročná, spotřebovává velké množství vody a často probíhá v oblastech s nízkými ekologickými a sociálními standardy. Výroba baterií má také významnou [[uhlíková stopa|uhlíkovou stopu]], i když ta je během životního cyklu elektromobilu více než kompenzována úsporou emisí z provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Recyklace baterií|Recyklace]] je proto naprosto klíčová pro udržitelnost celého odvětví. Umožňuje získat zpět cenné kovy jako kobalt, nikl a lithium a snížit tak závislost na primární těžbě. V [[Evropská unie|Evropské unii]] platí od roku 2023 přísná nařízení (tzv. Bateriový pas), která stanovují minimální podíl recyklovaných materiálů v nových bateriích a cíle pro sběr a recyklaci starých baterií. Cílem je vytvořit uzavřený cyklus ([[cirkulární ekonomika]]), kde se materiály z vysloužilých baterií používají k výrobě nových.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Výzkum a budoucnost ==&lt;br /&gt;
Vývoj baterií postupuje velmi rychle a zaměřuje se na několik klíčových oblastí. Hlavním cílem je zvýšení energetické hustoty, prodloužení životnosti, zlepšení bezpečnosti a snížení nákladů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Baterie s pevným elektrolytem|Baterie s pevným elektrolytem (Solid-state)]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou považovány za &amp;quot;svatý grál&amp;quot; bateriové technologie. Nahrazení hořlavého kapalného elektrolytu pevným materiálem by mělo přinést výrazně vyšší bezpečnost a vyšší energetickou hustotu. V roce 2025 se očekávají první malosériové aplikace, masové nasazení se předpokládá kolem roku 2030.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sodík-iontový akumulátor|Sodík-iontové baterie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívají hojně dostupný a levný [[sodík]] místo lithia. Mají sice nižší energetickou hustotu než Li-ion, ale jsou ideální pro stacionární energetická úložiště a levnější elektromobily, kde není hmotnost tak kritickým faktorem. Jejich komerční nasazení začíná právě v polovině tohoto desetiletí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lithium-sírové (Li-S) a Lithium-vzduchové (Li-air) baterie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto technologie slibují teoreticky řádově vyšší energetickou hustotu než Li-ion, ale stále čelí velkým technickým výzvám, zejména v oblasti stability a životnosti. Jsou ve fázi základního a aplikovaného výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/technology/battery-electronics Encyclopaedia Britannica - Battery]&lt;br /&gt;
* [https://www.iea.org/energy-system/transport/electric-vehicles International Energy Agency - Global EV Outlook]&lt;br /&gt;
* [https://batteryuniversity.com/ Battery University]&lt;br /&gt;
* [https://www.nature.com/subjects/batteries Nature - Batteries section]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Baterie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zdroje elektrické energie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektrochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektronické součástky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy 19. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>FilmedyZpravodaj</name></author>
	</entry>
</feed>