Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:14:14Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:14
Řádek 113:		Řádek 113:

	== 🏘️ Babí (Náchod) – Sídlo stejného jména ==		== 🏘️ Babí (Náchod) – Sídlo stejného jména ==
	Ačkoliv se tento článek primárně věnuje Babí u Trutnova, je z encyklopedického hlediska nutné zmínit i druhou významnou lokalitu v regionu severovýchodních Čech – Babí u Náchoda.		Ačkoliv se tento článek primárně věnuje Babí u Trutnova, je z encyklopedického hlediska nutné zmínit i druhou významnou lokalitu v regionu severovýchodních Čech – '''Babí u Náchoda'''.

	=== Charakteristika ===		=== Charakteristika ===

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:15:40Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:15
Řádek 123:		Řádek 123:
	== 📚 Etymologie názvu ==		== 📚 Etymologie názvu ==
	Název "Babí" se v českých zemích vyskytuje opakovaně. Jazykovědci jej nejčastěji odvozují dvěma způsoby:		Název "Babí" se v českých zemích vyskytuje opakovaně. Jazykovědci jej nejčastěji odvozují dvěma způsoby:
	= '''Orografický původ:''' Vztahuje se k názvům kopců "Baba" (ve smyslu velký, oblý, starý). Babí je tedy místo ležící "pod Babou" nebo v terénu připomínajícím shrbenou postavu. V případě trutnovského Babí toto odpovídá poloze pod masivem Rýchor a vrchem Baba. =		# '''Orografický původ:''' Vztahuje se k názvům kopců "Baba" (ve smyslu velký, oblý, starý). Babí je tedy místo ležící "pod Babou" nebo v terénu připomínajícím shrbenou postavu. V případě trutnovského Babí toto odpovídá poloze pod masivem Rýchor a vrchem Baba.
	= '''Mytologický/Sociální původ:''' Místo, kde se vyskytovaly "baby" – v historickém kontextu mohlo jít o bylinkářky, porodní báby, nebo šlo o odlehlé, nehostinné místo, které lidová slovesnost přisuzovala čarodějnicím (souvislost s drsným klimatem). =		# '''Mytologický/Sociální původ:''' Místo, kde se vyskytovaly "baby" – v historickém kontextu mohlo jít o bylinkářky, porodní báby, nebo šlo o odlehlé, nehostinné místo, které lidová slovesnost přisuzovala čarodějnicím (souvislost s drsným klimatem).

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:36:53Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:36
Řádek 123:		Řádek 123:
	== 📚 Etymologie názvu ==		== 📚 Etymologie názvu ==
	Název "Babí" se v českých zemích vyskytuje opakovaně. Jazykovědci jej nejčastěji odvozují dvěma způsoby:		Název "Babí" se v českých zemích vyskytuje opakovaně. Jazykovědci jej nejčastěji odvozují dvěma způsoby:
	# '''Orografický původ:''' Vztahuje se k názvům kopců "Baba" (ve smyslu velký, oblý, starý). Babí je tedy místo ležící "pod Babou" nebo v terénu připomínajícím shrbenou postavu. V případě trutnovského Babí toto odpovídá poloze pod masivem Rýchor a vrchem Baba.		= '''Orografický původ:''' Vztahuje se k názvům kopců "Baba" (ve smyslu velký, oblý, starý). Babí je tedy místo ležící "pod Babou" nebo v terénu připomínajícím shrbenou postavu. V případě trutnovského Babí toto odpovídá poloze pod masivem Rýchor a vrchem Baba. =
	# '''Mytologický/Sociální původ:''' Místo, kde se vyskytovaly "baby" – v historickém kontextu mohlo jít o bylinkářky, porodní báby, nebo šlo o odlehlé, nehostinné místo, které lidová slovesnost přisuzovala čarodějnicím (souvislost s drsným klimatem).		= '''Mytologický/Sociální původ:''' Místo, kde se vyskytovaly "baby" – v historickém kontextu mohlo jít o bylinkářky, porodní báby, nebo šlo o odlehlé, nehostinné místo, které lidová slovesnost přisuzovala čarodějnicím (souvislost s drsným klimatem). =

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Sídlo | název = Babí | obrázek = Infantry casemate T-S 81a (Stachelberg).jpg | popisek = Pěchotní srub T-S 81a, součást tvrze Stachelberg v katastru Babí | stát = Česko | status = část okresního města | kraj = Královéhradecký kraj | okres = Trutnov | obec = Trutnov | katastrální výměra = 11.33 | zeměpisná šířka = 50.6219 | zeměpisná délka = 15.9050 | nadmořská výška = 600–9…“

2025-12-22T02:12:06Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Sídlo | název = Babí | obrázek = Infantry casemate T-S 81a (Stachelberg).jpg | popisek = Pěchotní srub T-S 81a, součást tvrze Stachelberg v katastru Babí | stát = Česko | status = část okresního města | kraj = Královéhradecký kraj | okres = Trutnov | obec = Trutnov | katastrální výměra = 11.33 | zeměpisná šířka = 50.6219 | zeměpisná délka = 15.9050 | nadmořská výška = 600–9…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Sídlo
| název = Babí
| obrázek = Infantry casemate T-S 81a (Stachelberg).jpg
| popisek = Pěchotní srub T-S 81a, součást tvrze Stachelberg v katastru Babí
| stát = Česko
| status = část okresního města
| kraj = Královéhradecký kraj
| okres = Trutnov
| obec = Trutnov
| katastrální výměra = 11.33
| zeměpisná šířka = 50.6219
| zeměpisná délka = 15.9050
| nadmořská výška = 600–968
| obyvatelstvo = 124
| rok = 2021
| psč = 541 01
}}

'''Babí''' (německy ''Trautenbach'') je vesnice, katastrální území a část okresního města [[Trutnov]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Nachází se v severní části Trutnova, v hlubokém údolí Babského potoka (nazývaného též Trutina) na svazích hřebene [[Rýchory|Rýchor]]. Území je významné především svou vojenskou historií spojenou s výstavbou [[Tvrz Stachelberg|dělostřelecké tvrze Stachelberg]], která představuje jeden z nejrozsáhlejších pevnostních komplexů v České republice, a také svou polohou na hranici [[Krkonošský národní park|Krkonošského národního parku]] (KRNAP). Babí představuje specifický sídelní útvar, který se z původní samostatné zemědělské obce proměnil v rekreační a turistickou lokalitu s dominantním vojensko-historickým památníkem.

Pro jiné významy viz [[Babí (rozcestník)]].

== 📜 Historie ==

=== Počátky osídlení a kolonizace ===
Historie osídlení v oblasti Babí sahá do období středověké kolonizace Podkrkonoší, která byla v této oblasti iniciována rodem Švábeniců a později pokračovala pod královskou správou. Samotná vesnice vznikla jako typická lesní lánová ves v úzkém a strmém údolí, což předurčilo její urbanistickou strukturu podél vodního toku. Název obce je pravděpodobně odvozen od hory Baba, pod kterou vesnice leží (tedy „pod-Babí“), nebo odkazuje na tvar okolních kopců, které starým Slovanům připomínaly sehnuté postavy (tzv. baby).

Německý název ''Trautenbach'' (Trutnovský potok) odkazuje na vodoteč protékající údolím, která byla životodárnou tepnou pro první osadníky. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1485, což ji řadí mezi starší sídla v trutnovském regionu. Během následujících staletí sdílelo Babí osudy trutnovského panství. Obyvatelstvo se živilo převážně horským zemědělstvím, chovem dobytka a prací v lese, což bylo vzhledem k náročným klimatickým podmínkám a svažitému terénu (nadmořská výška sídla se pohybuje od cca 500 do 700 m n. m.) velmi obtížné.

=== Období 18. a 19. století ===
V průběhu 18. století se Babí, podobně jako okolní obce, nevyhnulo dopadům válečných konfliktů. Během slezských válek a později za sedmileté války (1756–1763) procházela oblastí vojska, která znamenala pro místní obyvatelstvo zátěž v podobě zásobování a drancování. Významnou kapitolou v dějinách obce byla Prusko-rakouská válka v roce 1866. Ačkoliv se hlavní bitva u Trutnova (27. června 1866) odehrála jižněji, strategická poloha Babí na svazích nad městem a v blízkosti průsmyků vedoucích ke Slezsku znamenala, že se oblast stala místem přesunů a menších střetů.

V 19. století, s rozvojem průmyslu v nedalekém Trutnově (zejména textilního lnářského průmyslu v Horním Starém Městě), docházelo k částečné proměně sociální struktury. Mnozí obyvatelé Babí nacházeli obživu v trutnovských továrnách, ačkoliv zemědělský charakter obce přetrvával. V roce 1850 se Babí stalo samostatnou obcí, což posílilo jeho samosprávu. V této době byla vesnice téměř výhradně německojazyčná, což odráželo demografickou situaci v celých Sudetech.

=== 20. století a výstavba opevnění ===
Zlomovým momentem pro Babí byla druhá polovina 30. let 20. století. V reakci na rostoucí hrozbu ze strany nacistického Německa rozhodla československá vláda o výstavbě pohraničního opevnění. Hřeben nad Babím (vrch Stachelberg, 632 m n. m.) byl vybrán pro stavbu mohutné dělostřelecké tvrze, která měla uzavírat strategickou Libavskou bránu.

Stavba tvrze Stachelberg, zahájená v říjnu 1937, dramaticky změnila život v obci. Do klidného údolí proudily stovky dělníků, inženýrů a vojáků. Byla vybudována soustava lanovek pro transport materiálu, vznikla staveniště a sklady. Babí se stalo týlovým prostorem pro jednu z největších stavebních akcí v republice. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být stavba opuštěna a Babí bylo jako součást Sudet připojeno k Německé říši.

=== Poválečný vývoj a současnost ===
Po skončení druhé světové války v roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva, což pro Babí znamenalo demografickou katastrofu. Počet obyvatel se drasticky snížil a mnoho usedlostí zůstalo opuštěných. Některé domy, zejména ty v horším technickém stavu nebo na odlehlých místech, byly později demolovány (často armádou, která využívala prostor bývalého staveniště tvrze). Sousední obec Vernířovice v důsledku těchto procesů zcela zanikla.

V roce 1981 ztratilo Babí svou samostatnost a stalo se integrovanou částí města Trutnov. V druhé polovině 20. století se charakter obce začal měnit na rekreační. Mnoho chalup zakoupili chalupáři z vnitrozemí, což zachránilo lidovou architekturu před zkázou. Po roce 1989 se díky aktivitě nadšenců začalo s rekonstrukcí tvrze Stachelberg, která se postupně stala turistickým magnetem regionu a vrátila název Babí do širšího povědomí veřejnosti.

== 🏔️ Geografie a přírodní poměry ==

=== Geomorfologie a geologie ===
Babí se nachází v geomorfologickém celku [[Krkonoše]], konkrétně v jejich východní části zvané [[Rýchory]]. Katastrální území je velmi členité, s nadmořskou výškou stoupající od údolí Trutiny (cca 480 m n. m.) až k vrcholu Dvorského lesa a hřebenům Rýchor (nad 1000 m n. m., ačkoliv nejvyšší bod přímo v katastru Babí je udáván 968 m n. m.).

Geologické podloží je tvořeno převážně krystalickými břidlicemi, svory a rulami, které jsou typické pro východní Krkonoše. V oblasti se vyskytují i vložky krystalických vápenců. Půdy jsou zde mělké, kamenité a kyselé (kambizemě), což historicky limitovalo zemědělskou produkci na pěstování odolných plodin (brambory, oves, len) a pastevectví.

=== Vodstvo a klima ===
Osou území je Babský potok (Trutina), který pramení pod Rýchorskou boudou a v Trutnově se vlévá do řeky [[Úpa|Úpy]]. Potok má bystřinný charakter s velkým spádem a v minulosti byl využíván pro pohon drobných vodních děl (mlýny, pily).

Klima v Babí je typicky podhorské až horské, chladné a vlhké. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 5–6 °C, srážkové úhrny jsou vysoké (nad 800 mm ročně) díky orografickému efektu Rýchor. Sněhová pokrývka zde v zimních měsících bývá trvalá a dosahuje značné mocnosti, což v minulosti často vedlo k izolaci horních částí obce.

=== Ochrana přírody ===
Severní a východní část katastrálního území Babí zasahuje do [[Krkonošský národní park|Krkonošského národního parku]] (II. a III. zóna) a jeho ochranného pásma. Oblast Rýchor je cenná především pro své bukové pralesy (Dvorský les), květnaté horské louky a výskyt vzácných druhů rostlin (např. [[Hořec tolitovitý|hořec tolitovitý]], [[Lalia zlatohlavá|lilie zlatohlavá]]). Louky v okolí Babí a Stachelbergu jsou pravidelně udržovány kosením, aby se zachovala jejich druhová rozmanitost a zabránilo se sukcesi náletových dřevin.

== 🏰 Dělostřelecká tvrz Stachelberg ==

=== Strategický význam a koncepce ===
Naprosto dominantním prvkem v katastru Babí je [[Tvrz Stachelberg|dělostřelecká tvrz Stachelberg]] (v překladu Ježová hora), která představuje unikátní technickou a vojensko-historickou památku evropského významu. Její umístění na hřebeni nad obcí nebylo náhodné; lokalita nabízela dokonalý palebný vějíř pro dělostřelectvo, které mělo za úkol uzavřít tzv. Libavskou bránu – strategické údolí mezi Rýchorami a Vraními horami, kudy se předpokládal hlavní úder německých vojsk směrem do vnitrozemí Čech.

Tvrz byla projektována jako jedna z největších v celém systému československého opevnění. Svou koncepcí, inspirovanou francouzskou [[Maginotova linie|Maginotovou linií]], měla představovat gigantický podzemní komplex spojující na povrchu rozmístěné bojové objekty (sruby). Celková posádka měla čítat 778 mužů, kteří měli být schopni boje v úplném obklíčení po dobu několika týdnů.

=== Stavební vývoj a přerušení prací ===
Výstavba tvrze v katastru Babí začala v říjnu 1937 a probíhala v hektickém tempu. Do skalního masivu pod vrchem Stachelberg bylo vyraženo rozsáhlé podzemí v hloubce 20 až 60 metrů pod povrchem. Unikátem je především velikost podzemních sálů, které měly sloužit jako kasárna, sklady munice, elektrárna a filtrovna vzduchu. Některé sály dosahují rozměrů, které nemají v československém pevnostním stavitelství obdoby.

Do září 1938, kdy byla stavba v důsledku Mnichovské dohody zastavena, se podařilo vybetonovat pouze jediný objekt – pěchotní srub '''T-S 73 Polom'''. Ostatní objekty (včetně dělostřeleckých srubů a otočných věží) zůstaly ve stádiu výkopů nebo jen částečně vyražených šachet. Po záboru pohraničí německou armádou bylo podzemí částečně zatopeno a vstupy odstřeleny, aby komplex nemohl být využit k odboji. Tvrz tak zůstala na desítky let zakonzervovaným torzem.

=== Muzeum a současný stav ===
Novodobá historie tvrze se začala psát v roce 1987 a naplno pak po roce 1990, kdy se skupiny nadšenců pustily do průzkumu a následného zpřístupňování podzemí. Dnes je Stachelberg provozován jako muzeum (pod spolkem Stachelberg z.s.) a patří k nejnavštěvovanějším památkám v regionu.

Návštěvníci mohou vstoupit do zrekonstruovaného srubu T-S 73 a sestoupit původní stavební šachtou do hloubky 34 metrů, kde je zpřístupněn rozsáhlý labyrint chodeb a sálů. Expozice se zaměřuje nejen na technické aspekty opevnění, ale i na širší geopolitický kontext 30. let. Povrch tvrze je upraven jako naučná stezka, která ukazuje základy nevybudovaných objektů a zákopový systém, jenž byl obnoven do podoby z mobilizace v září 1938. V blízkosti srubu byla v roce 2014 vybudována také dřevěná [[Rozhledna Eliška]], která nabízí výhledy na Trutnovsko, Krkonoše a do polského pohraničí, čímž symbolicky doplňuje strategický rozhled, který měli mít původní obránci.

== 🏚️ Lidová architektura a památky ==

=== Venkovská zástavba ===
Ačkoliv je Babí vnímáno primárně skrze vojenskou historii, dochovala se zde i cenná vrstva původní lidové architektury. Vesnice si v některých částech uchovala ráz horské lánové vsi s rozvolněnou zástavbou. Typickým stavením pro tuto oblast je tzv. '''východosudetský dům''' (často označovaný jako dům jizerského nebo krkonošského typu), který kombinuje roubenou obytnou část se zděnou či kamennou hospodářskou částí, to vše pod jednou sedlovou střechou.

Mnoho těchto objektů, které po odsunu německého obyvatelstva chátralo, bylo zachráněno díky fenoménu chalupářství v 70. a 80. letech 20. století. Dnešní podoba obce je tak směsí citlivě rekonstruovaných původních chalup a novější výstavby, která se objevuje zejména v dolní části obce blíže k Trutnovu.

=== Drobné sakrální památky ===
V krajině Babí lze nalézt drobné sakrální památky, které jsou svědky hluboké zbožnosti původních obyvatel. Jedná se především o kamenné kříže a boží muka lemující staré cesty. Významnou památkou byla kaple, která však v poválečném období zchátrala. V současnosti je duchovní a komunitní život v obci spojen spíše s aktivitami v Trutnově, nicméně péče o drobné památky v krajině je součástí obnovy identity místa.

== 📊 Demografie a obyvatelstvo ==

=== Historický vývoj ===
Demografická křivka Babí je učebnicovým příkladem vysídlení pohraničí. Před druhou světovou válkou mělo Babí (tehdy Trautenbach) několik stovek obyvatel (v roce 1930 zde žilo přes 500 osob), převážně německé národnosti. Obec byla soběstačnou jednotkou s vlastní školou, hostinci a řemeslníky.

Odsun německého obyvatelstva v letech 1945–1946 způsobil propad počtu obyvatel o více než 80 %. Dosídlování bylo vzhledem k drsným klimatickým podmínkám a odlehlosti horní části obce složité. Mnoho domů zůstalo prázdných a následně zaniklo. V 50. a 60. letech se počet trvale bydlících pohyboval jen v desítkách.

=== Současná situace ===
K zásadnímu obratu došlo až po roce 1989 a zejména po roce 2000. Trend suburbanizace a vyhledávání klidného bydlení v blízkosti přírody vedl k tomu, že se Babí stalo atraktivní rezidenční lokalitou pro obyvatele Trutnova. Dolní část obce se postupně zaplňuje novými rodinnými domy. Podle sčítání lidu z roku 2021 zde trvale žije přes 120 obyvatel, přičemž tento počet v letní sezóně násobně zvyšují rekreanti a chalupáři.

Obyvatelstvo za prací a službami (školy, zdravotnictví, úřady) dojíždí převážně do centra Trutnova, s nímž je Babí spojeno autobusovou dopravou (MHD Trutnov). Sociální struktura se proměnila ze zemědělské na převážně městský typ obyvatelstva žijícího na venkově.

== 🚌 Doprava a turistická infrastruktura ==

=== Dopravní dostupnost ===
Babí (Trutnov) leží na silnici II. třídy č. 300, která spojuje Trutnov s Žacléřem a dále pokračuje k hraničnímu přechodu do Polska (Královec/Lubawka). Tato komunikace tvoří páteřní osu celé vesnice. Vzhledem k prudkému stoupání v horní části obce (směrem k sedlu pod Stachelbergem) je tato silnice v zimních měsících často náročná na údržbu a pro řidiče kamionové dopravy představuje rizikový úsek.

Veřejnou dopravu zajišťuje Městská hromadná doprava Trutnov (linky spojující centrum města s konečnou zastávkou u pevnosti Stachelberg) a regionální autobusové spoje směřující na Žacléř. Pro turisty je v sezóně k dispozici velké záchytné parkoviště v sedle pod Stachelbergem, které slouží jako výchozí bod pro pěší i cyklistické výlety.

=== Turistika a rekreace ===
Oblast Babí je významným turistickým uzlem východních Krkonoš. Kromě již zmíněné dělostřelecké tvrze prochází územím několik značených turistických tras:
* '''Cesta bratří Čapků''' (červená značka) – dálková trasa vedoucí z Pomezních bud přes Rýchory a Babí dále do Trutnova a Malých Svatoňovic.
* '''Cyklistické trasy''' – terén v okolí Babí a Rýchor je protkán sítí cyklotras, které jsou v zimě využívány běžkaři (udržované lyžařské stopy napojené na Krkonošskou magistrálu).
* '''Naučná stezka Opevněné Trutnovsko''' – provází návštěvníky po linii lehkého i těžkého opevnění v okolí Babí a vysvětluje koncepci obrany z roku 1938.

== 🏘️ Babí (Náchod) – Sídlo stejného jména ==
Ačkoliv se tento článek primárně věnuje Babí u Trutnova, je z encyklopedického hlediska nutné zmínit i druhou významnou lokalitu v regionu severovýchodních Čech – **Babí u Náchoda**.

=== Charakteristika ===
Babí (Náchod) je, podobně jako jeho trutnovský jmenovec, místní částí okresního města (Náchod). Nachází se severovýchodně od centra Náchoda, v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Na rozdíl od horského charakteru trutnovského Babí má náchodské Babí ráz příměstské rezidenční čtvrti, která plynule navazuje na zástavbu Bělovsi a Malého Poříčí.

=== Význam ===
Klíčovým prvkem této lokality je tranzitní doprava. Územím prochází frekventovaná silnice I/33 (mezinárodní trasa E67), která směřuje k hraničnímu přechodu Náchod-Kudowa Zdrój. Historicky i toto území hrálo roli v obraně státu – v blízkosti (běloveský prostor) se nachází pěchotní sruby náchodského úseku opevnění (např. N-S 84 Voda), ačkoliv intenzita opevnění přímo v zástavbě Babí není tak masivní jako na Stachelbergu.

== 📚 Etymologie názvu ==
Název "Babí" se v českých zemích vyskytuje opakovaně. Jazykovědci jej nejčastěji odvozují dvěma způsoby:
# '''Orografický původ:''' Vztahuje se k názvům kopců "Baba" (ve smyslu velký, oblý, starý). Babí je tedy místo ležící "pod Babou" nebo v terénu připomínajícím shrbenou postavu. V případě trutnovského Babí toto odpovídá poloze pod masivem Rýchor a vrchem Baba.
# '''Mytologický/Sociální původ:''' Místo, kde se vyskytovaly "baby" – v historickém kontextu mohlo jít o bylinkářky, porodní báby, nebo šlo o odlehlé, nehostinné místo, které lidová slovesnost přisuzovala čarodějnicím (souvislost s drsným klimatem).

== Zdroje ==
* [https://stachelberg.cz/ Pevnost Stachelberg – Oficiální stránky muzea a dělostřelecké tvrze]
* [https://www.trutnov.cz/ Oficiální portál města Trutnov – Historie a místní části]
* [https://csu.gov.cz/ Český statistický úřad – Výsledky sčítání lidu 2021 (data za ZSJ Babí)]
* [https://mapy.cz/turisticka?x=15.908&y=50.625&z=13 Mapy.cz – Turistická mapa oblasti Rýchor a Babí]
* [https://www.krnap.cz/ Správa Krkonošského národního parku – Informace o zonaci a ochraně přírody]

{{DEFAULTSORT:Babi}}
[[Kategorie:Vesnice v okrese Trutnov]]
[[Kategorie:Části Trutnova]]
[[Kategorie:Sídla v Krkonoších]]
[[Kategorie:Československé opevnění]]
[[Kategorie:Rýchory]]
[[Kategorie:Místa v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.4]]

Babí - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“