<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Arena_di_Verona</id>
	<title>Arena di Verona - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Arena_di_Verona"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T07:08:01Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=21358&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=21358&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-04T00:16:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 02:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &amp;quot;Ala&amp;quot; (Křídlo) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &amp;quot;Ala&amp;quot; (Křídlo) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýraznějším prvkem vnějšího vzhledu je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ala&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – fragment původního vnějšího pláště, který přečkal zemětřesení v roce [[1117]]. Tvoří jej čtyři oblouky, které se tyčí do výšky přes 30 metrů. Na tomto fragmentu je patrná původní třípatrová struktura fasády:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýraznějším prvkem vnějšího vzhledu je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ala&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – fragment původního vnějšího pláště, který přečkal zemětřesení v roce [[1117]]. Tvoří jej čtyři oblouky, které se tyčí do výšky přes 30 metrů. Na tomto fragmentu je patrná původní třípatrová struktura fasády:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Přízemí:&#039;&#039;&#039; Masivní pilíře s rustikou (hrubě opracovaný kámen) nesoucí oblouky. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Přízemí:&#039;&#039;&#039; Masivní pilíře s rustikou (hrubě opracovaný kámen) nesoucí oblouky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;První patro:&#039;&#039;&#039; Arkády zdobené polosloupy v [[Toskánský řád|toskánském řádu]]. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;První patro:&#039;&#039;&#039; Arkády zdobené polosloupy v [[Toskánský řád|toskánském řádu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Druhé patro:&#039;&#039;&#039; Menší oblouky, rovněž s toskánskými prvky. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Druhé patro:&#039;&#039;&#039; Menší oblouky, rovněž s toskánskými prvky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tato struktura slouží historikům a architektům jako klíč k rekonstrukci původní podoby celé stavby. Zbytek obvodu tvoří dnes odhalená vnitřní konstrukce arkád s cihlovými klenbami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tato struktura slouží historikům a architektům jako klíč k rekonstrukci původní podoby celé stavby. Zbytek obvodu tvoří dnes odhalená vnitřní konstrukce arkád s cihlovými klenbami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l119&quot;&gt;Řádek 119:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 119:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k obrovským rozměrům jeviště (šířka přes 40 metrů) se v Areně hrají především tzv. &amp;quot;Grand Opéra&amp;quot; – díla s masovými scénami, sbory a velkým orchestrem. Komorní opery (např. [[Mozart]]ovy) se zde uvádějí jen výjimečně, protože by v prostoru zanikly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k obrovským rozměrům jeviště (šířka přes 40 metrů) se v Areně hrají především tzv. &amp;quot;Grand Opéra&amp;quot; – díla s masovými scénami, sbory a velkým orchestrem. Komorní opery (např. [[Mozart]]ovy) se zde uvádějí jen výjimečně, protože by v prostoru zanikly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nejhranější tituly patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nejhranější tituly patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Aida]]&#039;&#039; (Verdi) – &quot;opera oper&quot; pro Veronu, hraje se téměř každou sezónu. Scéna triumfálního pochodu s živými koňmi a stovkami statistů je ikonická. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Aida]]&#039;&#039; (Verdi) – &quot;opera oper&quot; pro Veronu, hraje se téměř každou sezónu. Scéna triumfálního pochodu s živými koňmi a stovkami statistů je ikonická.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Carmen]]&#039;&#039; ([[Georges Bizet|Bizet]]) – ideální pro davové scény s pašeráky a toreadory. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Carmen]]&#039;&#039; ([[Georges Bizet|Bizet]]) – ideální pro davové scény s pašeráky a toreadory.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Nabucco]]&#039;&#039; (Verdi) – sbor židů &quot;Va, pensiero&quot; zpívaný tisícihlavým sborem (často i s diváky) vyvolává mrazení. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Nabucco]]&#039;&#039; (Verdi) – sbor židů &quot;Va, pensiero&quot; zpívaný tisícihlavým sborem (často i s diváky) vyvolává mrazení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Turandot]]&#039;&#039; (Puccini) – pohádková výprava císařské [[Čína|Číny]]. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Turandot]]&#039;&#039; (Puccini) – pohádková výprava císařské [[Čína|Číny]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fenomén Maria Callas ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fenomén Maria Callas ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key infopedia_wiki:diff:1.41:old-20711:rev-21358:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=20711&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=20711&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-03T22:36:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 1. 2026, 00:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l59&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &amp;quot;Ala&amp;quot; (Křídlo) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== &amp;quot;Ala&amp;quot; (Křídlo) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýraznějším prvkem vnějšího vzhledu je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ala&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – fragment původního vnějšího pláště, který přečkal zemětřesení v roce [[1117]]. Tvoří jej čtyři oblouky, které se tyčí do výšky přes 30 metrů. Na tomto fragmentu je patrná původní třípatrová struktura fasády:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýraznějším prvkem vnějšího vzhledu je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ala&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – fragment původního vnějšího pláště, který přečkal zemětřesení v roce [[1117]]. Tvoří jej čtyři oblouky, které se tyčí do výšky přes 30 metrů. Na tomto fragmentu je patrná původní třípatrová struktura fasády:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Přízemí:&#039;&#039;&#039; Masivní pilíře s rustikou (hrubě opracovaný kámen) nesoucí oblouky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Přízemí:&#039;&#039;&#039; Masivní pilíře s rustikou (hrubě opracovaný kámen) nesoucí oblouky. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;První patro:&#039;&#039;&#039; Arkády zdobené polosloupy v [[Toskánský řád|toskánském řádu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;První patro:&#039;&#039;&#039; Arkády zdobené polosloupy v [[Toskánský řád|toskánském řádu]]. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Druhé patro:&#039;&#039;&#039; Menší oblouky, rovněž s toskánskými prvky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Druhé patro:&#039;&#039;&#039; Menší oblouky, rovněž s toskánskými prvky. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tato struktura slouží historikům a architektům jako klíč k rekonstrukci původní podoby celé stavby. Zbytek obvodu tvoří dnes odhalená vnitřní konstrukce arkád s cihlovými klenbami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tato struktura slouží historikům a architektům jako klíč k rekonstrukci původní podoby celé stavby. Zbytek obvodu tvoří dnes odhalená vnitřní konstrukce arkád s cihlovými klenbami.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l119&quot;&gt;Řádek 119:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 119:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k obrovským rozměrům jeviště (šířka přes 40 metrů) se v Areně hrají především tzv. &amp;quot;Grand Opéra&amp;quot; – díla s masovými scénami, sbory a velkým orchestrem. Komorní opery (např. [[Mozart]]ovy) se zde uvádějí jen výjimečně, protože by v prostoru zanikly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vzhledem k obrovským rozměrům jeviště (šířka přes 40 metrů) se v Areně hrají především tzv. &amp;quot;Grand Opéra&amp;quot; – díla s masovými scénami, sbory a velkým orchestrem. Komorní opery (např. [[Mozart]]ovy) se zde uvádějí jen výjimečně, protože by v prostoru zanikly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nejhranější tituly patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mezi nejhranější tituly patří:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Aida]]&#039;&#039; (Verdi) – &quot;opera oper&quot; pro Veronu, hraje se téměř každou sezónu. Scéna triumfálního pochodu s živými koňmi a stovkami statistů je ikonická.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Aida]]&#039;&#039; (Verdi) – &quot;opera oper&quot; pro Veronu, hraje se téměř každou sezónu. Scéna triumfálního pochodu s živými koňmi a stovkami statistů je ikonická. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Carmen]]&#039;&#039; ([[Georges Bizet|Bizet]]) – ideální pro davové scény s pašeráky a toreadory.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Carmen]]&#039;&#039; ([[Georges Bizet|Bizet]]) – ideální pro davové scény s pašeráky a toreadory. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Nabucco]]&#039;&#039; (Verdi) – sbor židů &quot;Va, pensiero&quot; zpívaný tisícihlavým sborem (často i s diváky) vyvolává mrazení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Nabucco]]&#039;&#039; (Verdi) – sbor židů &quot;Va, pensiero&quot; zpívaný tisícihlavým sborem (často i s diváky) vyvolává mrazení. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;# &lt;/del&gt;&#039;&#039;[[Turandot]]&#039;&#039; (Puccini) – pohádková výprava císařské [[Čína|Číny]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;= &lt;/ins&gt;&#039;&#039;[[Turandot]]&#039;&#039; (Puccini) – pohádková výprava císařské [[Čína|Číny]]. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fenomén Maria Callas ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Fenomén Maria Callas ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedybot</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=17990&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Stavba | název = Arena di Verona | obrázek = Verona Arena interior.jpg | popisek = Interiér amfiteátru s připravenou scénou pro operu | stát = Itálie | město = Verona | adresa = Piazza Bra | typ = Římský amfiteátr | sloh = Římská architektura | materiál = Vápenec (Rosso Ammonitico), Cihla, Beton | výstavba = cca 30 n. l. | kapacita = 30 000 (starověk) / 15 000 (sou…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Arena_di_Verona&amp;diff=17990&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-24T02:18:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Stavba | název = Arena di Verona | obrázek = Verona Arena interior.jpg | popisek = Interiér amfiteátru s připravenou scénou pro operu | stát = &lt;a href=&quot;/index.php/It%C3%A1lie&quot; title=&quot;Itálie&quot;&gt;Itálie&lt;/a&gt; | město = &lt;a href=&quot;/index.php/Verona&quot; title=&quot;Verona&quot;&gt;Verona&lt;/a&gt; | adresa = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Piazza_Bra&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Piazza Bra (stránka neexistuje)&quot;&gt;Piazza Bra&lt;/a&gt; | typ = &lt;a href=&quot;/index.php?title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_amfite%C3%A1tr&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Římský amfiteátr (stránka neexistuje)&quot;&gt;Římský amfiteátr&lt;/a&gt; | sloh = &lt;a href=&quot;/index.php?title=%C5%98%C3%ADmsk%C3%A1_architektura&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Římská architektura (stránka neexistuje)&quot;&gt;Římská architektura&lt;/a&gt; | materiál = &lt;a href=&quot;/index.php/V%C3%A1penec&quot; title=&quot;Vápenec&quot;&gt;Vápenec&lt;/a&gt; (Rosso Ammonitico), &lt;a href=&quot;/index.php/Cihla&quot; title=&quot;Cihla&quot;&gt;Cihla&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Beton&quot; title=&quot;Beton&quot;&gt;Beton&lt;/a&gt; | výstavba = cca &lt;a href=&quot;/index.php?title=30&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;30 (stránka neexistuje)&quot;&gt;30&lt;/a&gt; n. l. | kapacita = 30 000 (starověk) / 15 000 (sou…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Stavba&lt;br /&gt;
| název = Arena di Verona&lt;br /&gt;
| obrázek = Verona Arena interior.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Interiér amfiteátru s připravenou scénou pro operu&lt;br /&gt;
| stát = [[Itálie]]&lt;br /&gt;
| město = [[Verona]]&lt;br /&gt;
| adresa = [[Piazza Bra]]&lt;br /&gt;
| typ = [[Římský amfiteátr]]&lt;br /&gt;
| sloh = [[Římská architektura]]&lt;br /&gt;
| materiál = [[Vápenec]] (Rosso Ammonitico), [[Cihla]], [[Beton]]&lt;br /&gt;
| výstavba = cca [[30]] n. l.&lt;br /&gt;
| kapacita = 30 000 (starověk) / 15 000 (současnost)&lt;br /&gt;
| využití = [[Opera]], [[Koncert]], [[Turismus]], [[Zimní olympijské hry 2026]]&lt;br /&gt;
| památková ochrana = [[Světové dědictví]] UNESCO (součást města Verona)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Arena di Verona&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je starověký [[římský amfiteátr]], nacházející se na náměstí [[Piazza Bra]] v italském městě [[Verona]] v oblasti [[Benátsko]]. Jedná se o třetí největší zachovalý amfiteátr na světě (po [[Koloseum|Koloseu]] v [[Řím]]ě a amfiteátru v [[Santa Maria Capua Vetere]]) a zároveň o nejlépe zachovalou stavbu svého druhu, která dodnes slouží svému původnímu účelu – masové veřejné zábavě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky své unikátní [[akustika|akustice]], která umožňuje provozovat operní představení pod širým nebem bez použití mikrofonů pro tisíce diváků, se stala Arena světovým centrem operního umění. Od roku [[1913]] se zde koná slavný &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Arena di Verona Opera Festival&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který každé léto přitahuje stovky tisíc návštěvníků z celého světa. Stavba je symbolem města a dominantou, která přečkala pád [[Římská říše|Římské říše]], ničivá zemětřesení ve [[Středověk|středověku]] i bombardování za [[Druhá světová válka|druhé světové války]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Antická historie a výstavba ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Datace a kontext vzniku ===&lt;br /&gt;
Přesné datum výstavby Areny není v historických pramenech explicitně uvedeno, což vedlo k mnoha debatám mezi [[Archeologie|archeology]]. Na základě stylistické analýzy architektury, použitých materiálů a nálezů (jako je bronzová mince císaře [[Claudius|Claudia]] nalezená v základech) se většina odborníků shoduje, že stavba vznikla v první polovině [[1. století]] našeho letopočtu, pravděpodobně kolem roku [[30]] n. l., tedy na konci vlády císaře [[Tiberius|Tiberia]] nebo na začátku vlády Claudia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je pozoruhodné, že Arena ve Veroně je starší než římské [[Koloseum]] (Amphitheatrum Flavium), které bylo dokončeno až o padesát let později (cca [[80]] n. l.). Verona byla v té době bohatým a strategicky klíčovým městem na křižovatce obchodních cest ([[Via Postumia]], [[Via Gallica]]), a výstavba takto monumentálního díla měla demonstrovat moc a prosperitu římské civilizace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Původní umístění a funkce ===&lt;br /&gt;
Ačkoliv dnes leží Arena v samém srdci historického centra, v době svého vzniku byla postavena &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mimo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; městské hradby (extra moenia). Důvodem byla bezpečnost a logistika – davy čítající až 30 000 lidí (což v té době převyšovalo počet obyvatel samotné Verony) by uvnitř úzkých městských uliček představovaly riziko nepokojů. Navíc umístění vně hradeb usnadňovalo příjezd návštěvníků z okolních venkovských oblastí. Teprve císař [[Gallienus]] v roce [[265]] n. l. nechal postavit nové hradby, které zahrnuly Arenu do obranného systému města, aby ji chránily před nájezdy [[Barbaři|barbarských]] kmenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gladiátorské hry (Munera) ===&lt;br /&gt;
Hlavním účelem stavby bylo pořádání &amp;#039;&amp;#039;ludi&amp;#039;&amp;#039; (her) a &amp;#039;&amp;#039;munera&amp;#039;&amp;#039; (zápasů). Diváci na kamenných stupních sledovali:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Gladiátor|Gladiátorské zápasy]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Souboje cvičených bojovníků, často otroků nebo válečných zajatců, kteří bojovali na život a na smrt.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Venationes]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Lovy divokých zvířat dovážených z [[Afrika|Afriky]] a [[Asie]] (lvů, tygrů, medvědů), která byla vypouštěna do arény pomocí složitého systému výtahů z podzemí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Veřejné popravy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Odsouzenci (damnati) byli v poledních přestávkách předhazováni šelmám nebo nuceni bojovat bez zbraní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují teorie o pořádání [[Naumachie|naumachií]] (námořních bitev), ale vzhledem k absenci vodotěsného dna a složitého systému odvodnění v podzemí Areny je většina moderních historiků považuje za nepravděpodobné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💥 Středověký úpadek a zemětřesení ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Temná staletí ===&lt;br /&gt;
S nástupem [[Křesťanství|křesťanství]] a zákazem gladiátorských her císařem [[Honorius|Honoriem]] (404 n. l.) ztratila Arena svůj původní účel. Během raného středověku začala chátrat. Její pevné zdi však našly nové využití. V dobách neklidu a válek sloužila jako pevnost a útočiště pro obyvatelstvo. Arkády byly zazděny a prostory pod tribunami byly využívány jako skladiště, dílny, a dokonce jako stáje či provizorní obydlí pro nejchudší vrstvy a prostitutky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katastrofa roku 1117 ===&lt;br /&gt;
Zlomovým okamžikem v dějinách stavby bylo masivní [[Zemětřesení|zemětřesení]], které zasáhlo severní Itálii 3. ledna [[1117]]. Otřesy byly tak silné, že způsobily zřícení téměř celého &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vnějšího prstence&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vnější fasády) amfiteátru. Z původní vnější zdi, která stavbu obepínala a dodávala jí monumentální vzhled třípatrové arkády, zbyly pouze čtyři oblouky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato malá přeživší část vnějšího pláště je dnes známá jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;„Ala“&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Křídlo). Zřícený kámen (kvalitní vápenec a mramor) nebyl odvezen na skládku, ale posloužil jako &amp;quot;kamenolom&amp;quot; pro výstavbu mnoha románských kostelů a paláců ve Veroně. Mnoho budov postavených ve 12. století ve Veroně tak v sobě nese kus římské historie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📐 Architektura a konstrukce ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Eliptický půdorys ===&lt;br /&gt;
Jako všechny [[římský amfiteátr|římské amfiteátry]], i Arena di Verona má půdorys [[elipsa|elipsy]]. Tento tvar nebyl zvolen náhodně; umožňoval optimální výhled na dění v aréně pro maximální počet diváků a zároveň zajišťoval dynamiku při závodech spřežení nebo lovu zvěře.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vnější rozměry:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Původní stavba (včetně dnes zříceného vnějšího prstence) měřila 152,4 metru na délku a 123,4 metru na šířku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vnitřní aréna:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Samotná plocha pro představení (pískoviště) má rozměry 75,68 × 44,43 metru.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Orientace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podélná osa je orientována ve směru západ-východ, což zajišťovalo, že slunce v průběhu dne neoslňovalo gladiátory ani významné hosty na tribuně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;quot;Ala&amp;quot; (Křídlo) ===&lt;br /&gt;
Nejvýraznějším prvkem vnějšího vzhledu je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ala&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – fragment původního vnějšího pláště, který přečkal zemětřesení v roce [[1117]]. Tvoří jej čtyři oblouky, které se tyčí do výšky přes 30 metrů. Na tomto fragmentu je patrná původní třípatrová struktura fasády:&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přízemí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Masivní pilíře s rustikou (hrubě opracovaný kámen) nesoucí oblouky.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;První patro:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Arkády zdobené polosloupy v [[Toskánský řád|toskánském řádu]].&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Druhé patro:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Menší oblouky, rovněž s toskánskými prvky.&lt;br /&gt;
Tato struktura slouží historikům a architektům jako klíč k rekonstrukci původní podoby celé stavby. Zbytek obvodu tvoří dnes odhalená vnitřní konstrukce arkád s cihlovými klenbami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Materiál: Rosso Ammonitico ===&lt;br /&gt;
To, co činí Arenu di Verona vizuálně unikátní, je použitý stavební kámen. Jedná se o místní [[vápenec]] zvaný &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rosso Ammonitico]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (červený amonitový vápenec), který se těžil v nedaleké oblasti [[Valpolicella]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Barva:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kámen má charakteristickou narůžovělou až bílou barvu, která při západu slunce září a dodává stavbě romantický nádech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fosilie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Při bližším pohledu lze na kamenných blocích sedadel a zdí spatřit zkameněliny pravěkých hlavonožců – [[Amoniti|amonitů]]. Celá stavba je tak vlastně gigantickým [[Paleontologie|paleontologickým]] muzeem pod širým nebem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konstrukce zdí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vnitřní jádro zdí je tvořeno římským betonem ([[Opus caementicium]]) prokládaným vrstvami říčních oblázků a cihel, což zajišťovalo pružnost při otřesech půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cavea a Vomitoria ===&lt;br /&gt;
Hlediště ([[Cavea]]) se skládá ze 44 řad kamenných stupňů. V antice bylo hlediště striktně rozděleno podle sociálního postavení:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ima cavea:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejnižší řady pro senátory a významné občany (dnes nejdražší místa &amp;quot;Poltronissime&amp;quot;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Media cavea:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pro řadové občany a vojáky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Summa cavea:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejvyšší (a nejvzdálenější) řady pro chudinu, ženy a otroky (dnes levnější sektory &amp;quot;Gradinata&amp;quot;).&lt;br /&gt;
Diváci proudili dovnitř a ven systémem 64 vchodů a chodeb zvaných [[Vomitorium|vomitoria]] (z latinského &amp;#039;&amp;#039;vomere&amp;#039;&amp;#039; = chrlit), které dokázaly &amp;quot;vyvrhnout&amp;quot; dav 30 000 lidí během několika minut. Tento bezpečnostní prvek funguje bezchybně dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔄 Od pevnosti k památce (14. – 19. století) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obnova pod vládou Scaligerů ===&lt;br /&gt;
Po staletích chátrání začala první systematická ochrana Areny až ve 13. a 14. století, kdy Veronu ovládal rod [[Scaligerové|Della Scala]] (Scaligerové). V roce [[1276]] byly vydány statuty (Statuti Veronesi), které zakazovaly rozebírání kamenů a nařizovaly vyklizení prostitutek a bezdomovců z oblouků. Scaligerové vnímali Arenu jako symbol moci města a začali ji využívat pro veřejné slavnosti a rytířské turnaje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Renesanční a novověké využití ===&lt;br /&gt;
V průběhu staletí sloužila aréna k nejrůznějším účelům, které odrážely ducha doby:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Justiční palác:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V obloucích sídlili soudci a notáři. Uvnitř arény se konaly &amp;quot;boží soudy&amp;quot; (ordály) a později veřejné [[Poprava|popravy]] (např. upalování kacířů nebo čtvrcení vrahů).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tržiště a veletrhy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Konaly se zde trhy s dobytkem a řemeslné jarmarky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Býčí zápasy (Caccia ai tori):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Až do 19. století byla Arena dějištěm býčích zápasů, které byly v Itálii populární (podobně jako ve [[Španělsko|Španělsku]], ačkoliv s jinými pravidly). Napoleon Bonaparte při své návštěvě v roce [[1805]] takový zápas sledoval.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Let horkovzdušným balónem:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V roce [[1786]] se zde uskutečnil jeden z prvních experimentálních letů balónem v Itálii, který sledovaly tisíce diváků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Goetheho návštěva ===&lt;br /&gt;
Významným milníkem v chápání Areny jako kulturní památky byla návštěva německého básníka [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goetha]] v září [[1786]]. Ve svém díle &amp;#039;&amp;#039;Italská cesta&amp;#039;&amp;#039; popisuje úžas nad prázdnotou a majestátností stavby. Všiml si, že amfiteátr je vlastně &amp;quot;kráterem&amp;quot;, který čeká na naplnění lidmi. Jeho postřeh, že &amp;quot;stavba je stvořena pro lid a lid pro stavbu&amp;quot;, předznamenal její budoucí využití jako masového divadla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 19. století: Rossini a divadlo ===&lt;br /&gt;
V 19. století se začaly v Areně konat první divadelní představení, zpočátku činohra a komedie dell&amp;#039;arte na malých dřevěných pódiích postavených na písku. V roce [[1822]], u příležitosti kongresu [[Svatá aliance|Svaté aliance]], zde skladatel [[Gioachino Rossini]] dirigoval kantátu na počest evropských panovníků. Byla to předzvěst operní budoucnosti, ale skutečný zlom měl teprve přijít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎵 Zrození operní legendy (1913) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Století Giuseppe Verdiho ===&lt;br /&gt;
Rok [[1913]] se stal pro Arenu di Verona osudovým. Celá hudební [[Itálie]] se chystala oslavit 100. výročí narození svého největšího skladatele, [[Giuseppe Verdi|Giuseppe Verdiho]] (1813–1901). Veronský tenorista &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Giovanni Zenatello]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a divadelní impresário &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ottone Rovato]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; přišli s odvážnou, až šílenou myšlenkou: uspořádat oslavu nikoliv v tradičním kamenném divadle, ale pod širým nebem v antickém amfiteátru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt narážel na skepsi. Kritici tvrdili, že [[akustika]] otevřeného prostoru &amp;quot;rozfouká&amp;quot; hlasy zpěváků, že vítr zničí kulisy a že diváci nebudou ochotni sedět na tvrdých kamenech. Zenatello však provedl akustické zkoušky a zjistil, že eliptický tvar amfiteátru funguje jako dokonalý rezonátor – i tichý tón zazpívaný ve středu arény je slyšet až v poslední řadě na vrcholu tribuny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Premiéra Aidy (10. srpna 1913) ===&lt;br /&gt;
Jako inaugurační dílo byla vybrána Verdiho opera &amp;#039;&amp;#039;[[Aida]]&amp;#039;&amp;#039;, a to pro svou monumentalitu, která korespondovala s velikostí scény. Premiéra 10. srpna 1913 se stala jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách opery.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dirigent:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Orchestr řídil slavný [[Tullio Serafin]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Scéna:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Architekt [[Ettore Fagiuoli]] navrhl trojrozměrné kulisy (místo tehdy běžných malovaných pláten), které evokovaly starověký [[Egypt]]. Obří sloupy a sochy se staly standardem pro budoucí produkce.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Úspěch:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Představení sledovali diváci z celého světa, včetně spisovatele [[Franz Kafka|Franze Kafky]] a skladatelů [[Giacomo Puccini|Giacoma Pucciniho]] a [[Pietro Mascagni|Pietra Mascagniho]]. Úspěch byl absolutní a okamžitě etabloval Arenu jako světovou scénu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Arena di Verona Opera Festival ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tradice přerušená válkami ===&lt;br /&gt;
Po úspěchu roku 1913 se rozhodlo o každoročním opakování festivalu. Kontinuita však byla dvakrát násilně přerušena světovými konflikty:&lt;br /&gt;
* Festival se nekonal v letech [[1915]]–[[1918]] ([[První světová válka]]).&lt;br /&gt;
* Další pauza nastala v letech [[1940]]–[[1945]] ([[Druhá světová válka]]).&lt;br /&gt;
Mimo tato období se festival koná každé léto bez přerušení (s výjimkou omezení během pandemie [[COVID-19]] v letech 2020–2021). V roce [[2023]] tak festival oslavil svůj 100. ročník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Repertoár: &amp;quot;Železný inventář&amp;quot; ===&lt;br /&gt;
Vzhledem k obrovským rozměrům jeviště (šířka přes 40 metrů) se v Areně hrají především tzv. &amp;quot;Grand Opéra&amp;quot; – díla s masovými scénami, sbory a velkým orchestrem. Komorní opery (např. [[Mozart]]ovy) se zde uvádějí jen výjimečně, protože by v prostoru zanikly.&lt;br /&gt;
Mezi nejhranější tituly patří:&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;[[Aida]]&amp;#039;&amp;#039; (Verdi) – &amp;quot;opera oper&amp;quot; pro Veronu, hraje se téměř každou sezónu. Scéna triumfálního pochodu s živými koňmi a stovkami statistů je ikonická.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;[[Carmen]]&amp;#039;&amp;#039; ([[Georges Bizet|Bizet]]) – ideální pro davové scény s pašeráky a toreadory.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;[[Nabucco]]&amp;#039;&amp;#039; (Verdi) – sbor židů &amp;quot;Va, pensiero&amp;quot; zpívaný tisícihlavým sborem (často i s diváky) vyvolává mrazení.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;[[Turandot]]&amp;#039;&amp;#039; (Puccini) – pohádková výprava císařské [[Čína|Číny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fenomén Maria Callas ===&lt;br /&gt;
Dějiny Areny jsou neoddělitelně spjaty se jménem nejslavnější sopranistky 20. století, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Maria Callas|Marie Callas]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Právě zde, v roce [[1947]], debutovala na mezinárodní scéně v opeře &amp;#039;&amp;#039;[[La Gioconda (opera)|La Gioconda]]&amp;#039;&amp;#039; (Amilcare Ponchielli).&lt;br /&gt;
Její příjezd do Verony byl osudový ze dvou důvodů:&lt;br /&gt;
1. Umělecky: Její silný, dramatický hlas dokázal naplnit celý amfiteátr a udělal z ní hvězdu.&lt;br /&gt;
2. Osobně: Ve Veroně potkala průmyslníka [[Giovanni Battista Meneghini|Battistu Meneghiniho]], který se stal jejím manželem a manažerem.&lt;br /&gt;
Verona se stala jejím druhým domovem a místní publikum ji uctívalo jako &amp;quot;La Divina&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🕯️ Scénografie a rituály ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Monumentalismus a Zeffirelli ===&lt;br /&gt;
Specifikem Verony je gigantická [[scénografie]]. Protože zde neexistuje opona ani provaziště (technika pro vytahování kulis nahoru), přestavby scény probíhají před zraky diváků pomocí obřích jeřábů a armády kulisáků.&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější stopu zde zanechal režisér a výtvarník &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Franco Zeffirelli]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Jeho inscenace (Aida, Carmen, Turandot, [[Trubadúr (opera)|Il Trovatore]]) jsou definicí veronského stylu: opulentní, barevné, detailní a doslova přeplněné lidmi. Zeffirelliho &amp;#039;&amp;#039;Aida&amp;#039;&amp;#039; s obří rotující pyramidou uprostřed jeviště se stala klasikou, která se na repertoáru drží desítky let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Živá zvířata ===&lt;br /&gt;
Součástí velkolepé podívané je použití živých zvířat, což je v moderních divadlech vzácností. V &amp;#039;&amp;#039;Aidě&amp;#039;&amp;#039; tradičně kráčejí při triumfálním pochodu [[kůň|koně]] a v minulosti se na scéně objevovali i [[slon|sloni]], [[velbloud|velbloudi]] či [[tygr|tygři]] (v klecích). V posledních letech však pod tlakem ochránců zvířat od používání exotických zvířat vedení festivalu (Fondazione Arena di Verona) ustupuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rituál svíček (Mocolelli) ===&lt;br /&gt;
Jednou z nejkouzelnějších tradic Areny je rituál před začátkem představení. Diváci při vstupu obdrží malé svíčky (mocolelli). Těsně předtím, než dirigent zvedne taktovku a v amfiteátru se zhasne elektrické osvětlení, diváci na tribunách zapálí své svíčky.&lt;br /&gt;
Vznikne tak efekt &amp;quot;hvězdné oblohy na zemi&amp;quot;, kdy temný prostor ozáří tisíce malých plamínků. Tento zvyk má původ v dobách, kdy nebylo elektrické osvětlení a diváci si svítili na libreta, dnes však slouží jako tichý projev úcty umělcům a magický moment sounáležitosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gong ===&lt;br /&gt;
Začátek představení je tradičně ohlašován úderem do velkého [[Gong (hudební nástroj)|gongu]]. První úder zazní, když zbývá 10 minut, druhý 5 minut a třetí bezprostředně před nástupem dirigenta. Tento zvuk, který se nese celým náměstím Piazza Bra, je signálem pro opozdilce, aby urychleně zaujali svá místa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎸 Arena jako chrám moderní hudby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Od Pink Floyd po Zucchera ===&lt;br /&gt;
Ačkoliv je Arena synonymem pro [[opera|operu]], od 70. let 20. století se stala také prestižní zastávkou pro světové hvězdy [[rock]]u a [[Pop (hudba)|popu]]. Vystoupit zde je pro umělce známkou určitého statusu, podobně jako vyprodat [[Wembley Stadium]] nebo [[Madison Square Garden]].&lt;br /&gt;
Koncerty populární hudby však přinášejí specifické problémy. Zatímco operní zpěv spoléhá na přirozenou akustiku, rockové koncerty využívají masivní [[Zesilovač|amplifikaci]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kontroverze Pink Floyd (1989):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Koncert britské skupiny [[Pink Floyd]] vyvolal obrovské debaty o ochraně památky. Vibrace z basových frekvencí a davové šílenství fanoušků vyvolaly obavy o statiku antických zdí. Od té doby jsou hladiny [[Decibel|decibelů]] a basových frekvencí přísně monitorovány seismickými senzory.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zucchero:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Italský blues-rockový zpěvák [[Zucchero]] drží rekord v počtu po sobě jdoucích koncertů. V roce [[2016]] zde odehrál sérii 11 vyprodaných vystoupení v řadě (turné Black Cat World Tour), což je výkon, který nemá v historii amfiteátru obdoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Televizní show a ocenění ===&lt;br /&gt;
Arena je pravidelným dějištěm velkých televizních hudebních událostí vysílaných stanicemi [[RAI]] nebo [[Mediaset]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Wind Music Awards (SEAT Music Awards):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Každoroční předávání cen italským hudebníkům za prodeje alb.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Power Hits Estate:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Letní festival rádiových hitů pořádaný stanicí [[RTL 102.5]].&lt;br /&gt;
Tyto akce přitahují mladší publikum, které by na Verdiho možná nepřišlo, a udržují tak Arenu živou součástí současné popkultury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ❄️ Zimní olympijské hry 2026 ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Návrat olympijského ducha ===&lt;br /&gt;
V roce [[2026]] se Arena di Verona stane jedním z hlavních dějišť XXV. Zimních olympijských her ([[Milán]] – [[Cortina d&amp;#039;Ampezzo]]). Bude to historický moment, kdy se antická stavba, která původně hostila antické hry, spojí s moderním olympismem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Závěrečný ceremoniál (Closing Ceremony):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zatímco zahájení proběhne na stadionu [[San Siro]] v Miláně, slavnostní zakončení her se uskuteční právě ve veronské Areně. Půjde o logisticky náročnou operaci, protože únorové počasí ve Veroně je chladné a deštivé, což vyžaduje dočasné zastřešení nebo speciální opatření pro sportovce.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Paralympiáda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Arena bude také hostit zahajovací ceremoniál Zimních paralympijských her 2026.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bezbariérové úpravy ===&lt;br /&gt;
Příprava na paralympiádu si vyžádala rozsáhlé investice do zpřístupnění památky. Starověcí Římané nemysleli na vozíčkáře, a tak se musely instalovat moderní výtahy a plošiny, které jsou citlivě zakomponovány do architektury, aby nenarušily vizuální ráz památky [[UNESCO]]. Tyto úpravy zůstanou městu jako trvalé dědictví her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Technika a boj s živly ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Akustický zázrak ===&lt;br /&gt;
Akustika Areny je předmětem mnoha fyzikálních studií. Eliptický tvar a strmost tribun (cavea) fungují jako přirozený zesilovač. Zvukové vlny se neodrážejí chaoticky (což by způsobovalo ozvěnu), ale jsou směrovány vzhůru k divákům.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Absence střechy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Paradoxně právě absence střechy pomáhá akustice, protože zvuk se &amp;quot;nevrací&amp;quot; zpět na jeviště (nevzniká [[Reverberace|dozvuk]] typický pro katedrály), což zajišťuje srozumitelnost zpívaného slova.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Teplota vzduchu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Akustika se mění s teplotou a vlhkostí. V horkých letních nocích se zvuk nese lépe než v chladu. Zkušení zpěváci vědí, že musí &amp;quot;poslat&amp;quot; hlas do specifického bodu v hledišti (tzv. &amp;quot;sweet spot&amp;quot;), aby se rozezněl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Déšť: Noční můra ředitele ===&lt;br /&gt;
Jelikož je Arena nekrytá, počasí je absolutním vládcem každého večera.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pravidlo poloviny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pokud začne pršet &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;před&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; začátkem představení nebo během prvního dějství, představení se posouvá. Pokud déšť neustane, ruší se a divákům se vrací vstupné. Pokud však déšť začne až &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;po&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; odehrání určité části (obvykle po prvním dějství nebo v polovině), představení se ukončí, ale vstupné se &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nevrací&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochrana nástrojů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Členové orchestru sedí v &amp;quot;zákopu&amp;quot; pod úrovní jeviště. Při první kapce deště mají secvičený úprk s drahými smyčcovými nástroji do podzemních krytů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Projekt zatahovací střechy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po desetiletí se ve Veroně vede vášnivá debata o výstavbě zatahovací střechy (velarium). V roce [[2016]] vyhrála mezinárodní soutěž německá firma [[Gerkan, Marg and Partners]] s návrhem subtilní membránové střechy. Projekt je však kontroverzní – památkáři se obávají narušení historického vzhledu a archeologové poškození podzemí pilíři. K roku [[2025]] zůstává střecha nerealizována a olympijské ceremoniály tak budou pravděpodobně &amp;quot;open-air&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Logistika scény ===&lt;br /&gt;
Arena nemá technické zázemí běžného divadla (provaziště, točnu, boční kapsy).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jeřáby na Piazza Bra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny kulisy se musí do arény dopravit zvenčí. Během sezóny je náměstí Piazza Bra plné obřích jeřábů, které přenášejí sochy sfing a faraonů přes 30 metrů vysoké zdi přímo na jeviště.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skladování:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kulisy pro různé opery (Aida, Carmen, Nabucco), které se střídají v blocích, jsou skladovány přímo na náměstí před Arenou, což z Piazza Bra činí v létě bizarní muzeum rekvizit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Památková péče a restaurování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Art Bonus ===&lt;br /&gt;
Údržba tak kolosální stavby stojí miliony eur ročně. Italský stát zavedl systém &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Art Bonus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který umožňuje soukromým firmám a mecenášům financovat opravy výměnou za daňové úlevy. Díky tomu prošla Arena v letech [[2020]]–[[2024]] rozsáhlou očistou kamene a zpevněním statiky (projekt financovaný bankovní skupinou [[UniCredit]] a dalšími).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odvodnění a hydroizolace ===&lt;br /&gt;
Největším nepřítelem stavby není člověk, ale [[voda]]. Dešťová voda prosakující mezi kamennými stupni poškozovala vnitřní klenby a omítky. Nedávná rekonstrukce se zaměřila na kompletní utěsnění spár v hledišti (sigillatura), což byl titěrný úkol zahrnující desítky kilometrů spár mezi vápencovými bloky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💰 Ekonomika a turismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Motor ekonomiky Verony ===&lt;br /&gt;
Arena di Verona není jen mrtvým kusem historie, ale živým ekonomickým motorem celé provincie. Studie obchodní komory (Camera di Commercio di Verona) odhadují, že každý &amp;#039;&amp;#039;jeden&amp;#039;&amp;#039; investovaný [[Euro|euro]] do operního festivalu generuje přibližně &amp;#039;&amp;#039;sedm&amp;#039;&amp;#039; eur v navazujících službách (tzv. &amp;quot;indotto&amp;quot;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Návštěvnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Během letní sezóny (červen–září) navštíví představení přes 400 000 diváků.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hotely a restaurace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Většina diváků jsou turisté, kteří ve městě přenocují. Restaurace na náměstí [[Piazza Bra]] mají v době představení prodlouženou otevírací dobu, aby obsloužily dav po půlnoci (opery končí často až v 1:00 ráno).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zaměstnanost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Festival dává práci více než 1 200 lidem – od hudebníků a sboristů přes techniky, maskéry, kostyméry až po &amp;quot;maschere&amp;quot; (uvaděče) a prodejce suvenýrů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Turistický okruh ===&lt;br /&gt;
Mimo časy představení funguje Arena jako [[muzeum]]. Je nejnavštěvovanější památkou ve Veroně a jednou z top 5 v Itálii. Návštěvníci mohou procházet chodbami, vystoupat na nejvyšší bod tribuny s výhledem na město a prohlédnout si podzemní prostory, pokud nejsou využívány pro techniku. Vstupné z denních prohlídek tvoří významnou část rozpočtu na údržbu památky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Kulturní a literární odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shakespeare a Verona ===&lt;br /&gt;
Ačkoliv anglický dramatik [[William Shakespeare]] Veronu nikdy nenavštívil, zasadil sem děj své nejslavnější tragédie &amp;#039;&amp;#039;[[Romeo a Julie]]&amp;#039;&amp;#039;. Arena sice v divadelní hře přímo nefiguruje, ale v moderní popkultuře tvoří vizuální pozadí příběhu. Turisté často kombinují návštěvu Areny s návštěvou nedalekého &amp;quot;Juliina domu&amp;quot; (Casa di Giulietta) se slavným balkónem. Arena tak těží z romantického mýtu města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Film a literatura ===&lt;br /&gt;
Arena se objevila v mnoha filmech, např. v romantické komedii &amp;#039;&amp;#039;Dopisy pro Julii&amp;#039;&amp;#039; (Letters to Juliet, [[2010]]) nebo ve filmu &amp;#039;&amp;#039;Rock Star&amp;#039;&amp;#039; ([[2001]]). Italský spisovatel [[Emilio Salgari]], rodák z Verony, se nechal labyrintem chodeb Areny inspirovat při popisech podzemních chrámů ve svých dobrodružných románech o Sandokanovi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ℹ️ Praktické informace ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kapacita ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starověk:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Odhaduje se na 30 000 diváků (lidé stáli a byli natěsnáni).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Moderní doba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Z bezpečnostních důvodů byla kapacita dlouho stanovena na cca 15 000 míst.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Současnost (2025):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po zpřísnění protipožárních norem a instalaci pohodlnějších (širších) sedaček v parteru je kapacita pro operní představení omezena na přibližně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;13 500 diváků&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. I tak jde o největší operní hlediště světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dress code ===&lt;br /&gt;
Návštěva opery v Areně má svá specifická pravidla oblékání:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Platea (Parter - drahá sedadla na ploše):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyžaduje se formální oděv (tmavý oblek pro pány, elegantní šaty pro dámy).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gradinata (Kamenné stupně):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zde je dress code uvolněný (casual). Protože kameny jsou tvrdé a v noci chladné (nebo naopak sálají teplo z celého dne), doporučuje se přinést si polštářek (nebo si ho pronajmout na místě) a deku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.arena.it Oficiální stránky Arena di Verona Opera Festival]&lt;br /&gt;
* [https://whc.unesco.org/en/list/797 Záznam města Verona na seznamu UNESCO]&lt;br /&gt;
* [https://www.comune.verona.it Oficiální stránky města Verona (sekce Turismus)]&lt;br /&gt;
* [https://www.archeoveneto.it Archeologický portál regionu Benátsko]&lt;br /&gt;
* Coarelli, Filippo &amp;amp; Lanfranchi, Franz. &amp;#039;&amp;#039;L&amp;#039;Arena di Verona: Venti secoli di storia&amp;#039;&amp;#039;. Verona: Cierra Edizioni, 2005. ISBN 978-8883143242.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Arena di Verona}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Arena di Verona]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Verona]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Římské amfiteátry]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Starověké římské stavby v Itálii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Světové dědictví v Itálii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Operní domy v Itálii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiště zimních olympijských her]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.4]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>