<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Archea</id>
	<title>Archea - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Archea"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Archea&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T08:54:36Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Archea&amp;diff=12605&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Archea)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Archea&amp;diff=12605&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-02T22:07:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Archea)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox organismus&lt;br /&gt;
| název = Archea&lt;br /&gt;
| obrázek = Halobacterium sp. NRC-1.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = &amp;#039;&amp;#039;Halobacterium salinarum&amp;#039;&amp;#039;, zástupce extrémofilních archeí&lt;br /&gt;
| doména = Archea&lt;br /&gt;
| říše = &amp;#039;&amp;#039;různé, neustálené&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| kmeny = Viz text&lt;br /&gt;
| vědecké synonymum = Archaebacteria&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archea&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (vědecky &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archaea&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, dříve též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;archebakterie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) jsou rozsáhlou [[doména (biologie)|doménou]] [[jednobuněčný|jednobuněčných]] [[prokaryota|prokaryotických]] [[organismus|organismů]]. Ačkoliv se svým vzhledem podobají [[bakterie|bakteriím]], z hlediska [[fylogeneze]] a některých metabolických procesů mají blíže k [[eukaryota|eukaryotům]], kam patří i [[člověk]]. Byla objevena jako samostatná linie života teprve v roce 1977 americkým mikrobiologem [[Carl Woese|Carlem Woesem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byla archea považována pouze za [[extrémofil|extrémofily]], organismy žijící v nehostinných podmínkách, jako jsou [[hydrotermální průduch|hydrotermální průduchy]], extrémně slaná jezera nebo silně kyselé prostředí. Pozdější výzkum však ukázal, že jsou hojně rozšířena i v mírnějších prostředích, včetně [[oceán]]ů, [[půda|půdy]] a dokonce tvoří součást lidského [[mikrobiom|mikrobiomu]]. Hrají klíčovou roli v globálních [[biogeochemický cyklus|biogeochemických cyklech]], zejména v koloběhu [[uhlík|uhlíku]] a [[dusík|dusíku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unikátní biochemické vlastnosti, jako je stavba [[buněčná membrána|buněčné membrány]] nebo enzymy schopné fungovat v extrémních podmínkách, činí z archeí zajímavý cíl pro [[biotechnologie|biotechnologické]] využití. Nejnovější výzkumy navíc naznačují, že eukaryotické organismy se vyvinuly právě z linie uvnitř archeí, což zásadně mění pohled na evoluční strom života.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie objevu ==&lt;br /&gt;
Až do 70. let 20. století byl svět živých organismů dělen na dvě hlavní říše: [[Eukaryota]] (živočichové, rostliny, houby) a [[Prokaryota]] (všechny mikroorganismy bez [[buněčné jádro|buněčného jádra]]). Tento pohled změnil [[mikrobiolog]] [[Carl Woese]] z [[University of Illinois at Urbana-Champaign|Univerzity v Illinois]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Woese se svým kolegou Georgem E. Foxem použil novou metodu pro zkoumání evolučních vztahů – srovnávání sekvencí [[ribozomální RNA]] (rRNA). Tato molekula je přítomna ve všech živých buňkách a její sekvence se mění jen velmi pomalu, což z ní činí ideální &amp;quot;evoluční hodiny&amp;quot;. Během analýzy rRNA různých prokaryot si v roce 1977 všimli, že skupina organismů produkujících [[methan]] (tzv. methanogeny) má rRNA sekvenčně zcela odlišnou od všech známých bakterií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento objev byl natolik zásadní, že vedl k přepsání základního stromu života. Woese a Fox navrhli, že život na Zemi se dělí na tři základní domény:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bakterie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Bacteria, dříve Eubacteria)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Archea]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Archaea, původně Archaebacteria)&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Eukaryota]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Eukarya)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento třídoménový systém je dnes všeobecně přijímán. Název &amp;quot;archea&amp;quot; (z řeckého &amp;#039;&amp;#039;archaios&amp;#039;&amp;#039; – starobylý) byl zvolen proto, že se původně předpokládalo, že tyto organismy jsou pozůstatky nejstarších forem života na Zemi, které přežívají v extrémních podmínkách podobných těm na rané planetě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Charakteristika a rozdíly ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv archea a bakterie jsou obě prokaryota (nemají buněčné jádro), liší se v několika zásadních biochemických a genetických znacích. V některých ohledech se archea paradoxně více podobají eukaryotům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|+ Srovnání základních znaků tří domén života&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Znak&lt;br /&gt;
! &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archea&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
! &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bakterie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
! &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Eukaryota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Buněčné jádro&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Ne&lt;br /&gt;
| Ne&lt;br /&gt;
| Ano&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lipidy v membráně&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Éterová vazba, rozvětvené řetězce (izopreny)&lt;br /&gt;
| Esterová vazba, nerozvětvené mastné kyseliny&lt;br /&gt;
| Esterová vazba, nerozvětvené mastné kyseliny&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Buněčná stěna&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Neobsahuje [[peptidoglykan]] (může obsahovat pseudopeptidoglykan)&lt;br /&gt;
| Obsahuje [[peptidoglykan]]&lt;br /&gt;
| Neobsahuje peptidoglykan ([[chitin]] u hub, [[celulóza]] u rostlin)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;RNA polymeráza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Jedna, ale komplexní (podobná eukaryotickým)&lt;br /&gt;
| Jedna, jednoduchá&lt;br /&gt;
| Tři typy (RNA pol I, II, III), komplexní&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Iniciační aminokyselina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| [[Methionin]] (jako u eukaryot)&lt;br /&gt;
| Formylmethionin&lt;br /&gt;
| [[Methionin]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Histon]]y&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Ano, podobné eukaryotickým&lt;br /&gt;
| Ne (mají histon-like proteiny)&lt;br /&gt;
| Ano&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým a unikátním znakem archeí je složení jejich [[buněčná membrána|buněčné membrány]]. Místo mastných kyselin spojených s [[glycerol]]em esterovou vazbou (jako u bakterií a eukaryot) používají archea rozvětvené izoprenoidní řetězce spojené éterovou vazbou. Tato vazba je chemicky stabilnější a umožňuje archeím přežívat v extrémních teplotách a pH. U některých druhů jsou dokonce lipidy propojeny napříč membránou a tvoří tak pevnou jednovrstvu (monolayer) místo klasické dvouvrstvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a ekologie ==&lt;br /&gt;
Archea jsou kosmopolitní a obývají neuvěřitelně širokou škálu prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Extrémní prostředí ===&lt;br /&gt;
Právě v extrémních podmínkách byla archea poprvé objevena a jsou zde dominantními formami života.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Termofil|Termofilové]] a [[Hypertermofil|hypertermofilové]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Žijí v prostředí s vysokými teplotami, jako jsou horké prameny ([[Yellowstonský národní park]]), [[gejzír]]y a podmořské [[hydrotermální průduch|hydrotermální průduchy]] (&amp;quot;černí kuřáci&amp;quot;). Některé druhy, jako &amp;#039;&amp;#039;Pyrolobus fumarii&amp;#039;&amp;#039;, rostou optimálně při 106 °C a přežijí i teplotu 121 °C.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Psychrofil|Psychrofilové]] (nebo kryofilové)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Obývají prostředí s nízkými teplotami, například polární [[led]]ovce, permafrost a hluboké oceány.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Halofil|Halofilové]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Daří se jim v extrémně slaných prostředích, jako je [[Mrtvé moře]], Velké solné jezero v [[USA]] nebo solné odpařovací nádrže. Způsobují zde charakteristické červené nebo oranžové zbarvení vody.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Acidofil|Acidofilové]] a [[Alkalifil|alkalofilové]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Žijí v prostředí s extrémně nízkým [[pH]] (kyselé) nebo vysokým pH (zásadité). Příkladem jsou kyselé sopečné prameny nebo sodová jezera.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Barofil|Barofilové]] (piezofilové)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou adaptováni na život pod vysokým [[tlak]]em, například na dně [[Mariánský příkop|Mariánského příkopu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mírná prostředí ===&lt;br /&gt;
Dnes víme, že archea nejsou omezena jen na extrémy. Tvoří významnou část biomasy v mírnějších podmínkách:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oceány&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Tvoří až 20 % veškeré mikrobiální biomasy v oceánech a hrají klíčovou roli v koloběhu dusíku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Půda a sedimenty&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou běžnou součástí půdních a jezerních ekosystémů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mikrobiom]] živočichů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Archea, zejména methanogeny, jsou běžnou součástí trávicího traktu mnoha živočichů, včetně [[přežvýkavci|přežvýkavců]], [[termiti|termitů]] a lidí. Ve střevech přeměňují produkty bakteriální fermentace (jako H₂ a CO₂) na [[methan]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Metabolismus a fyziologie ==&lt;br /&gt;
Metabolická rozmanitost archeí je obrovská. Dokáží využívat širokou škálu zdrojů energie a uhlíku.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Chemotrofie|Chemotrofové]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Získávají energii z chemických reakcí. [[Litotrofie|Litoautotrofové]] využívají anorganické sloučeniny jako [[vodík]], [[amoniak]] nebo sloučeniny [[síra|síry]]. [[Organotrofie|Organotrofové]] rozkládají organické látky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fototrofie|Fototrofové]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Některé druhy, jako například &amp;#039;&amp;#039;Halobacterium&amp;#039;&amp;#039;, jsou schopny získávat energii ze slunečního světla, ale nepoužívají k tomu [[chlorofyl]] a [[fotosyntéza|fotosyntézu]] jako [[sinice]] nebo rostliny. Místo toho mají protein [[bakteriorodopsin]], který funguje jako světlem poháněná protonová pumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z nejunikátnějších a nejvýznamnějších metabolických procesů, který se vyskytuje výhradně u archeí, je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[metanogeneze]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Jedná se o proces produkce [[methan]]u (CH₄) jako konečného produktu anaerobní respirace. Methanogeny využívají jednoduché substráty, jako je [[oxid uhličitý]] (CO₂) a [[vodík]] (H₂), nebo [[kyselina octová]], a přeměňují je na methan. Tento proces je klíčový v globálním cyklu uhlíku a probíhá v anaerobních prostředích, jako jsou [[mokřad]]y, rýžová pole, dna jezer a trávicí trakty živočichů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Klasifikace a původ eukaryot ==&lt;br /&gt;
Fylogenetická klasifikace archeí se neustále vyvíjí díky pokrokům v [[genomika|genomice]] a objevům nových linií. Tradičně se archea dělila na dva hlavní kmeny:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Euryarchaeota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zahrnuje metabolicky velmi rozmanité skupiny, včetně methanogenů, extrémních halofilů a některých hypertermofilů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Crenarchaeota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Původně zahrnoval pouze termofilní a hypertermofilní druhy, ale později byly v tomto kmeni objeveny i druhy žijící v chladných mořských vodách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moderní klasifikace založená na analýze celých [[genom]]ů odhalila mnohem složitější obraz a zavedla nové nadkmeny, jako je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;TACK&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;DPANN&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší revoluci v našem chápání evoluce přinesl objev nadkmenu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Asgard (archea)|Asgard]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tento nadkmen, pojmenovaný po sídle severských bohů, zahrnuje kmeny jako &amp;#039;&amp;#039;Lokiarchaeota&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Thorarchaeota&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Odinarchaeota&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;Heimdallarchaeota&amp;#039;&amp;#039;. Genomická analýza těchto archeí odhalila, že obsahují velké množství tzv. &amp;quot;eukaryotických podpisových proteinů&amp;quot; (ESPs) – genů, o kterých se dříve myslelo, že jsou unikátní pro eukaryota. Tyto geny kódují proteiny zodpovědné za komplexní buněčné procesy, jako je tvorba [[cytoskelet]]u, membránové přenosy a vezikulární transport.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento objev poskytl silný důkaz pro hypotézu, že [[eukaryotická buňka]] vznikla z hostitelské buňky, která patřila právě do skupiny Asgard archaea, a která následně pohltila [[alfaproteobakterie|alfaproteobakterii]], z níž se vyvinula [[mitochondrie]]. To znamená, že eukaryota jsou v podstatě specializovanou větví uvnitř domény Archea, což by mohlo vést k revizi třídoménového systému na systém dvou domén (Bakterie a Archea, přičemž Eukaryota by spadala pod Archea).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Co jsou archea? ==&lt;br /&gt;
Představte si, že všechen život na Zemi je jako obrovská mapa se třemi velkými kontinenty. První kontinent jsou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bakterie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – známe je dobře, jsou všude kolem nás, některé způsobují nemoci, jiné pomáhají. Druhý kontinent jsou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Eukaryota&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – to je náš domov, patří sem všechna zvířata, rostliny a houby, tedy vše, co vidíme pouhým okem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A pak je tu třetí, dlouho skrytý kontinent – &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Archea&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Zpočátku si vědci mysleli, že je to jen podivný poloostrov bakteriálního kontinentu, protože jeho obyvatelé (jednotlivé buňky) vypadají pod mikroskopem podobně. Ale když se podívali na jejich &amp;quot;jazyk&amp;quot; (genetickou informaci) a &amp;quot;stavební materiál&amp;quot; (chemii jejich buněk), zjistili, že jsou úplně jiní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obyvatelé tohoto kontinentu jsou mistři v přežití. Najdete je na nejnehostinnějších místech planety: ve vařící vodě sopečných pramenů, v extrémně slaných jezerech, kde by nic jiného nepřežilo, nebo v naprosté tmě na dně oceánu. Zároveň ale žijí i na úplně obyčejných místech, třeba v půdě na vaší zahradě nebo ve vašich střevech, kde pomáhají s trávením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší překvapení je, že my, obyvatelé &amp;quot;eukaryotického kontinentu&amp;quot;, jsme vlastně potomky dávného spojení mezi obyvatelem kontinentu Archea a jedné malé bakterie. Archea jsou tedy nejen naši prastaří a odolní příbuzní, ale také klíč k pochopení toho, jak vznikl složitý život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Využití v biotechnologii ==&lt;br /&gt;
Unikátní vlastnosti archeí, zejména jejich schopnost přežívat v extrémních podmínkách, z nich činí cenný zdroj pro průmysl a biotechnologie.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Termostabilní enzymy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Enzymy z hypertermofilních archeí jsou schopny fungovat při velmi vysokých teplotách, což je výhodné pro mnoho průmyslových procesů. Nejznámějším příkladem je DNA polymeráza Pfu z archea &amp;#039;&amp;#039;Pyrococcus furiosus&amp;#039;&amp;#039;, která se používá v [[polymerázová řetězová reakce|polymerázové řetězové reakci]] (PCR) díky své vysoké přesnosti a stabilitě.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bioremediace]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Některé druhy archeí dokáží rozkládat [[znečištění|znečišťující látky]], jako jsou [[ropa|ropné uhlovodíky]] nebo [[fenol]], a to i v extrémních podmínkách (vysoká salinita, teplota), kde by běžné bakterie selhaly.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Produkce [[bioplyn]]u&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Methanogenní archea jsou klíčovou složkou v [[bioplynová stanice|bioplynových stanicích]], kde v procesu [[anaerobní digesce]] rozkládají [[biomasa|biomasu]] (např. [[hnůj]] nebo organický odpad) a produkují [[methan]], který slouží jako obnovitelný zdroj energie.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Farmaceutický průmysl&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Enzymy z psychrofilních (chladnomilných) archeí nacházejí uplatnění například v pracích prášcích pro studené praní nebo v potravinářství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.nature.com/articles/nature21047 Asgard archaea illuminate the origin of eukaryotic cellular complexity]&lt;br /&gt;
* [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmicb.2018.01931/full A Briefly Argued Case That Asgard Archaea Are Part of the Eukaryote Tree]&lt;br /&gt;
* [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10967528/ The discovery of archaea: from observed anomaly to consequential restructuring of the phylogenetic tree]&lt;br /&gt;
* [https://www.igb.illinois.edu/post/archaea-and-discovery-third-domain-life Archaea and The Discovery of the Third Domain of Life - Carl R. Woese Institute for Genomic Biology]&lt;br /&gt;
* [https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3429369-lidska-streva-jsou-plna-archeji-vedci-vytvorili-prvni-atlas-techto-prastarych Lidská střeva jsou plná archejí. Vědci vytvořili první atlas těchto prastarých mikroorganismů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Archea}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Archea]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Prokaryota]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jednobuněčné organismy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Extremofilové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;br /&gt;
```&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>