Alexandr I. Karađorđević - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-02-17T20:45:39Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | jméno = Alexandr I. Karađorđević | celé_jméno = Aleksandar I Karađorđević | obrázek = | titul = král Jugoslávie | období_vlády = 16. srpna 1921 – 9. října 1934 | korunovace = | předchůdce = Petr I. Karađorđević | nástupce = Petr II. Karađorđević | datum_narození = 16. prosince 1888 | místo_narození = Cetinje, Černá Hora | datum_úmrtí = 9. října 1934 | místo_úmrtí = Marsei…“

2026-02-17T18:40:44Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Panovník | jméno = Alexandr I. Karađorđević | celé_jméno = Aleksandar I Karađorđević | obrázek = | titul = král Jugoslávie | období_vlády = 16. srpna 1921 – 9. října 1934 | korunovace = | předchůdce = Petr I. Karađorđević | nástupce = Petr II. Karađorđević | datum_narození = 16. prosince 1888 | místo_narození = Cetinje, Černá Hora | datum_úmrtí = 9. října 1934 | místo_úmrtí = Marsei…“

Nová stránka

{{Infobox Panovník
| jméno = Alexandr I. Karađorđević
| celé_jméno = Aleksandar I Karađorđević
| obrázek =
| titul = král Jugoslávie
| období_vlády = 16. srpna 1921 – 9. října 1934
| korunovace =
| předchůdce = [[Petr I. Karađorđević]]
| nástupce = [[Petr II. Karađorđević]]
| datum_narození = 16. prosince 1888
| místo_narození = [[Cetinje]], [[Černá Hora]]
| datum_úmrtí = 9. října 1934
| místo_úmrtí = [[Marseille]], [[Francie]]
| místo_pohřbení = Kostel svatého Jiří, [[Oplenac]], [[Srbsko]]
| rod = [[Karađorđevićové]]
| otec = [[Petr I. Karađorđević]]
| matka = [[Zorka Černohorská]]
| manželka = [[Marie Rumunská]]
| děti = [[Petr II. Karađorđević]]<br />[[Tomislav Karađorđević]]<br />[[Andrej Karađorđević]]
| náboženství = [[Pravoslaví|Srbská pravoslavná církev]]
| podpis =
}}

'''Alexandr I. Karađorđević''' (srbsky ''Aleksandar I Karađorđević'', cyrilicí ''Александар I Карађорђевић''; 16. prosince 1888 [[Cetinje]] – 9. října 1934 [[Marseille]]) byl druhý král [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (1921–1929) a první král [[Království Jugoslávie]] (1929–1934). V domácích dějinách je často titulován jako '''Alexandr I. Sjedinitel''' (srbsky ''Aleksandar I Ujedinitelj'').

Jako regent vládl jménem svého otce [[Petr I. Karađorđević|Petra I.]] již od roku 1914 a provedl Srbsko útrapami [[První světová válka|první světové války]]. Byl klíčovou postavou při vzniku společného státu jižních Slovanů v roce 1918. Jeho vláda byla poznamenána neustálým vnitropolitickým napětím mezi centralistickými snahami Bělehradu a autonomistickými požadavky (zejména Chorvatů), což vyvrcholilo v roce 1929 zavedením královské diktatury.

V zahraniční politice byl silným spojencem [[Francie]] a [[Československo|Československa]], se kterým spoluzakládal [[Malá dohoda|Malou dohodu]]. Jeho život byl násilně ukončen v roce 1934 při státní návštěvě ve francouzském [[Marseille]], kde se stal obětí atentátu spáchaného makedonskými a chorvatskými separatisty. Je nositelem [[Řád Bílého lva|Řádu Bílého lva]] I. třídy s řetězem (1924).

== 👶 Mládí a vzdělání ==
Alexandr se narodil v [[Cetinje]] v Černé Hoře jako druhý syn prince Petra Karađorđeviće (pozdějšího krále Petra I.) a princezny [[Zorka Černohorská|Zorky Černohorské]] (dcery černohorského krále [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikoly I.]]). V době jeho narození žila rodina v exilu, protože v Srbsku vládla konkurenční dynastie [[Obrenovićové|Obrenovićů]].

Matka mu zemřela, když mu byly necelé dva roky. Dětství strávil v Černé Hoře a později ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Vzdělání získal v carském [[Rusko|Rusku]], kde v roce 1904 vstoupil do prestižního Pážecího sboru v [[Petrohrad]]u. Ruské prostředí ho silně ovlivnilo a po celý život choval hluboké sympatie k Rusku (později poskytl azyl tisícům "bílých" emigrantů prchajících před bolševiky).

=== Nástupnictví ===
Osud Alexandra se zásadně změnil v roce 1903, kdy byli v Bělehradě brutálně zavražděni král Alexandr Obrenović a královna Draga. Na trůn byl povolán Alexandrův otec Petr I. Karađorđević.

Původním následníkem trůnu byl Alexandrův starší bratr [[Jiří Karađorđević]]. Jiří byl však impulzivní a psychicky nestabilní povahy. V roce 1909, po incidentu, kdy v návalu vzteku kopl svého sluhu do břicha (sluha na následky zranění zemřel), byl Jiří donucen vzdát se následnictví. Alexandr se tak v roce 1909 stal korunním princem.

== ⚔️ Válečný velitel a regent ==
Ještě před nástupem na trůn se Alexandr osvědčil jako schopný vojenský velitel a státník v dobách nejtěžších zkoušek pro srbský národ.

=== Balkánské války (1912–1913) ===
V první balkánské válce velel 1. srbské armádě a dosáhl rozhodujícího vítězství nad Osmanskou říší v [[Bitva u Kumanova|bitvě u Kumanova]] (1912). Toto vítězství otevřelo cestu k osvobození Makedonie. Ve druhé balkánské válce (1913) proti Bulharsku opět velel armádě a potvrdil svou reputaci talentovaného stratéga.

=== První světová válka a regentství ===
V červnu 1914, krátce před vypuknutím první světové války, král Petr I. ze zdravotních důvodů přenesl královské pravomoci na Alexandra, který se stal regentem.
* **Obrana Srbska:** Jako vrchní velitel srbské armády stál v čele obrany proti rakousko-uherské invazi. Srbská armáda v roce 1914 dvakrát zázračně odrazila útoky silnějšího nepřítele (bitvy na Ceru a Kolubaře).
* **Albánská golgota:** V roce 1915, po vstupu Bulharska do války a masivním útoku Ústředních mocností, musela srbská armáda ustoupit. Alexandr odmítl kapitulaci a vedl vojsko i civilisty strastiplným pochodem přes zasněžené hory [[Albánie]] k Jaderskému moři. I když sám trpěl vážnými zdravotními problémy (prodělal operaci varlat), zůstal se svými vojáky.
* **Soluňská fronta:** Po evakuaci na Korfu a reorganizaci armády velel srbským jednotkám na soluňské frontě. V roce 1918 vedl průlom, který vyústil v kapitulaci Bulharska a osvobození Srbska.

== 👑 Vznik království a vláda ==
Dne [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] vyhlásil Alexandr v Bělehradě vznik [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (Království SHS). Po smrti svého otce Petra I. (16. srpna 1921) se stal oficiálně králem.

=== Parlamentní demokracie (1921–1929) ===
První dekáda jeho vlády byla poznamenána extrémní politickou nestabilitou. Stát byl slepencem národů s odlišnou historií, náboženstvím a kulturou.
* **Centralismus vs. Federalismus:** Hlavní spor se vedl mezi srbskou koncepcí centralizovaného státu a chorvatským požadavkem na federaci či autonomii.
* **Vidovdanská ústava (1921):** Alexandr prosadil centralistickou ústavu, což vyvolalo odpor Chorvatské selské strany vedené [[Stjepan Radić|Stjepanem Radićem]].
* **Atentát v parlamentu:** Krize vyvrcholila v červnu 1928, kdy srbský poslanec Puniša Račić přímo v budově parlamentu zastřelil dva chorvatské poslance a smrtelně zranil vůdce opozice Stjepana Radiće. Tato událost fakticky ukončila parlamentarismus v zemi.

=== Královská diktatura (od 6. ledna 1929) ===
V reakci na hrozící rozpad státu provedl král Alexandr dne 6. ledna 1929 státní převrat.
* **Zrušení ústavy:** Rozpustil parlament a zrušil Vidovdanskou ústavu.
* **Přejmenování státu:** Změnil název země na [[Království Jugoslávie]], aby zdůraznil ideu jednoho "jugoslávského národa" a potlačil kmenové identity (srbskou, chorvatskou, slovinskou).
* **Zákaz stran:** Zakázal politické strany založené na etnickém nebo náboženském principu.
* **Nové členění:** Zrušil historické regiony a zavedl devět administrativních jednotek zvaných "bánoviny", jejichž hranice byly úmyslně vedeny tak, aby nerespektovaly etnické hranice a v pěti z devíti měli většinu Srbové.

Tento režim, známý jako "Šestilednová diktatura", sice dočasně stabilizoval situaci, ale vehnal chorvatské nacionalisty do extrému a do emigrace (vznik ustašovského hnutí [[Ante Pavelić|Ante Paveliće]]). V roce 1931 král zavedl novou, oktrojovanou ústavu, která formálně obnovila parlament, ale reálnou moc ponechala v rukou panovníka.

== 🤝 Zahraniční politika a vztah k ČSR ==
Alexandr I. byl přesvědčeným zastáncem spojenectví s Francií a spolupráce ve střední Evropě.

=== Malá dohoda ===
Byl jedním z hlavních architektů [[Malá dohoda|Malé dohody]], vojensko-politického paktu mezi [[Československo|Československem]], [[Rumunsko|Rumunskem]] a Jugoslávií.
* **Vztah k Masarykovi a Benešovi:** Udržoval velmi vřelé osobní vztahy s [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]] a [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]]. Československo vnímal jako klíčového partnera pro zadržování maďarského revizionismu a habsburských restaurací.
* **Návštěvy:** Pravidelně navštěvoval Československo, a to nejen oficiálně, ale i soukromě (např. pobyty v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] či v Tatrách).
* **Řád Bílého lva:** V roce 1924 mu byl udělen [[Řád Bílého lva]] I. třídy s řetězem, což bylo nejvyšší československé vyznamenání.

=== Vztah k Rusku ===
Jako absolvent ruských škol a kmotřenec cara [[Mikuláš II.|Mikuláše II.]] byl Alexandr zarytým antikomunistou. Jugoslávie pod jeho vedením neuznala [[Sovětský svaz]] (diplomatické styky byly navázány až po jeho smrti v roce 1940). Bělehrad se stal centrem ruské "bílé" emigrace; azyl zde našel například generál [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangel]] nebo architekt Nikolaj Krasnov.

== 🏴 Atentát v Marseille (1934) ==
Osudným se králi stalo úterý [[9. říjen]] [[1934]]. Alexandr připlul na křižníku ''Dubrovnik'' do francouzského přístavu [[Marseille]] na začátek státní návštěvy, která měla posílit francouzsko-jugoslávské spojenectví proti sílícímu nacistickému Německu.

=== Průběh atentátu ===
Po vylodění nasedl král do otevřeného vozu Delage spolu s francouzským ministrem zahraničí [[Louis Barthou|Louisem Barthouem]]. Vůz se pomalu pohyboval davem jásajících lidí.
* **Útok:** V 16:20 vyskočil z davu muž, prolomil policejní kordon, vyskočil na stupátko vozu a z bezprostřední blízkosti zahájil palbu z automatické pistole Mauser C96.
* **Oběti:** Král Alexandr byl zasažen dvěma střelami a upadl do bezvědomí; zemřel krátce poté, aniž by nabyl vědomí. Ministr Barthou byl zraněn do paže, ale v nastalém zmatku mu nebyla včas poskytnuta pomoc (škrtidlo bylo nasazeno špatně) a vykrvácel. Zemřel také řidič a několik lidí v davu bylo zraněno policejní střelbou.
* **Atentátník:** Vrah byl sražen k zemi šavlí podplukovníka Piolleta (který jel na koni vedle vozu) a následně zlynčován davem a policií. Zemřel téhož večera. Byl identifikován jako [[Vlado Černozemski]] (vlastním jménem Veličko Kerin), zkušený bulharský střelec pracující pro makedonskou teroristickou organizaci [[VMRO]].

=== Pozadí spiknutí ===
Atentát byl výsledkem spolupráce dvou extremistických organizací, které si přály rozbití Jugoslávie:
* **[[VMRO]] (Vnitřní makedonská revoluční organizace):** Chtěla odtržení Makedonie.
* **[[Ustašovci]]:** Chorvatská fašistická organizace vedená [[Ante Pavelić|Ante Pavelićem]]. Ustašovci poskytli logistickou podporu a tréninkové tábory v Maďarsku a Itálii.
* **Role Itálie a Maďarska:** Existují silné důkazy, že atentát byl tiše podporován [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] Itálií a Horthyho Maďarskem, které chtěly destabilizovat svého balkánského rivala.

Tento atentát byl prvním politickým vraždou v historii, která byla zachycena na filmový pás (kameramanem zpravodajství, který stál jen pár metrů od vozu).

== 👨‍👩‍👦 Rodina a osobní život ==
Dne 8. června 1922 se oženil s princeznou [[Marie Rumunská|Marií Rumunskou]] (Mignon), dcerou rumunského krále [[Ferdinand I. Rumunský|Ferdinanda I.]] a královny Marie. Manželství bylo považováno za šťastné a harmonické, navíc politicky upevnilo spojenectví v rámci Malé dohody.

Měli spolu tři syny:
* **[[Petr II. Karađorđević]] (1923–1970):** Poslední jugoslávský král. V době otcovy smrti mu bylo pouhých 11 let, proto za něj vládla regentská rada vedená princem Pavlem.
* **[[Tomislav Karađorđević]] (1928–2000):** Významný kulturní činitel v exilu.
* **[[Andrej Karađorđević]] (1929–1990).**

== 🌟 Odkaz a hodnocení ==
Alexandr I. Karađorđević je kontroverzní postavou balkánských dějin.
* **Pro Srby:** Je často vnímán jako tragický hrdina, "král sjedinitel", který obětoval život za ideu společného státu a který se snažil překonat kmenové rozdíly. Je symbolem vítězství v první světové válce.
* **Pro Chorvaty a Makedonce:** Je často vnímán jako despota a diktátor, který pod rouškou "jugoslávství" prosazoval velkosrbskou hegemonii, potlačoval národní identity a zavedl policejní režim.

Jeho smrt znamenala začátek konce první Jugoslávie. Regentská vláda prince Pavla nedokázala čelit tlaku Osy, což vedlo k událostem roku 1941 a rozpadu státu.

V roce 1936 mu byl v [[Paříž|Paříži]] odhalen pomník a v roce 2004 byl v Bělehradě postaven pomník na místě, kde dříve stál, než byl zničen komunisty. Jeho ostatky spočívají v rodinném mauzoleu v kostele svatého Jiří na [[Oplenac|Oplenaci]].

== Zdroje ==
* [https://royalfamily.org Oficiální stránky Královské rodiny Srbska]
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]
* [https://hrad.cz Pražský hrad - nositelé řádů]
* [https://mzv.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR]
* [https://firstworldwar.com First World War]

{{DEFAULTSORT:Karađorđević, Alexandr I.}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Králové]]
[[Kategorie:Jugoslávští panovníci]]
[[Kategorie:Srbští panovníci]]
[[Kategorie:Karađorđevićové]]
[[Kategorie:Narození 16. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1888]]
[[Kategorie:Narození v Cetinje]]
[[Kategorie:Úmrtí 9. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1934]]
[[Kategorie:Úmrtí v Marseille]]
[[Kategorie:Oběti atentátů]]
[[Kategorie:Pravoslavní křesťané]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Osobnosti první světové války]]
[[Kategorie:Diktátoři]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2026, 22:45
Řádek 46:		Řádek 46:
	=== První světová válka a regentství ===		=== První světová válka a regentství ===
	V červnu 1914, krátce před vypuknutím první světové války, král Petr I. ze zdravotních důvodů přenesl královské pravomoci na Alexandra, který se stal regentem.		V červnu 1914, krátce před vypuknutím první světové války, král Petr I. ze zdravotních důvodů přenesl královské pravomoci na Alexandra, který se stal regentem.
	* Obrana Srbska: Jako vrchní velitel srbské armády stál v čele obrany proti rakousko-uherské invazi. Srbská armáda v roce 1914 dvakrát zázračně odrazila útoky silnějšího nepřítele (bitvy na Ceru a Kolubaře).		* '''Obrana Srbska:''' Jako vrchní velitel srbské armády stál v čele obrany proti rakousko-uherské invazi. Srbská armáda v roce 1914 dvakrát zázračně odrazila útoky silnějšího nepřítele (bitvy na Ceru a Kolubaře).
	* Albánská golgota: V roce 1915, po vstupu Bulharska do války a masivním útoku Ústředních mocností, musela srbská armáda ustoupit. Alexandr odmítl kapitulaci a vedl vojsko i civilisty strastiplným pochodem přes zasněžené hory [[Albánie]] k Jaderskému moři. I když sám trpěl vážnými zdravotními problémy (prodělal operaci varlat), zůstal se svými vojáky.		* '''Albánská golgota:''' V roce 1915, po vstupu Bulharska do války a masivním útoku Ústředních mocností, musela srbská armáda ustoupit. Alexandr odmítl kapitulaci a vedl vojsko i civilisty strastiplným pochodem přes zasněžené hory [[Albánie]] k Jaderskému moři. I když sám trpěl vážnými zdravotními problémy (prodělal operaci varlat), zůstal se svými vojáky.
	* Soluňská fronta: Po evakuaci na Korfu a reorganizaci armády velel srbským jednotkám na soluňské frontě. V roce 1918 vedl průlom, který vyústil v kapitulaci Bulharska a osvobození Srbska.		* '''Soluňská fronta:''' Po evakuaci na Korfu a reorganizaci armády velel srbským jednotkám na soluňské frontě. V roce 1918 vedl průlom, který vyústil v kapitulaci Bulharska a osvobození Srbska.

	== 👑 Vznik království a vláda ==		== 👑 Vznik království a vláda ==
Řádek 55:		Řádek 55:
	=== Parlamentní demokracie (1921–1929) ===		=== Parlamentní demokracie (1921–1929) ===
	První dekáda jeho vlády byla poznamenána extrémní politickou nestabilitou. Stát byl slepencem národů s odlišnou historií, náboženstvím a kulturou.		První dekáda jeho vlády byla poznamenána extrémní politickou nestabilitou. Stát byl slepencem národů s odlišnou historií, náboženstvím a kulturou.
	* Centralismus vs. Federalismus: Hlavní spor se vedl mezi srbskou koncepcí centralizovaného státu a chorvatským požadavkem na federaci či autonomii.		* '''Centralismus vs. Federalismus:''' Hlavní spor se vedl mezi srbskou koncepcí centralizovaného státu a chorvatským požadavkem na federaci či autonomii.
	* Vidovdanská ústava (1921): Alexandr prosadil centralistickou ústavu, což vyvolalo odpor Chorvatské selské strany vedené [[Stjepan Radić\|Stjepanem Radićem]].		* '''Vidovdanská ústava (1921):''' Alexandr prosadil centralistickou ústavu, což vyvolalo odpor Chorvatské selské strany vedené [[Stjepan Radić\|Stjepanem Radićem]].
	* Atentát v parlamentu: Krize vyvrcholila v červnu 1928, kdy srbský poslanec Puniša Račić přímo v budově parlamentu zastřelil dva chorvatské poslance a smrtelně zranil vůdce opozice Stjepana Radiće. Tato událost fakticky ukončila parlamentarismus v zemi.		* '''Atentát v parlamentu:''' Krize vyvrcholila v červnu 1928, kdy srbský poslanec Puniša Račić přímo v budově parlamentu zastřelil dva chorvatské poslance a smrtelně zranil vůdce opozice Stjepana Radiće. Tato událost fakticky ukončila parlamentarismus v zemi.

	=== Královská diktatura (od 6. ledna 1929) ===		=== Královská diktatura (od 6. ledna 1929) ===
	V reakci na hrozící rozpad státu provedl král Alexandr dne 6. ledna 1929 státní převrat.		V reakci na hrozící rozpad státu provedl král Alexandr dne 6. ledna 1929 státní převrat.
	* Zrušení ústavy: Rozpustil parlament a zrušil Vidovdanskou ústavu.		* '''Zrušení ústavy:''' Rozpustil parlament a zrušil Vidovdanskou ústavu.
	* Přejmenování státu: Změnil název země na [[Království Jugoslávie]], aby zdůraznil ideu jednoho "jugoslávského národa" a potlačil kmenové identity (srbskou, chorvatskou, slovinskou).		* '''Přejmenování státu:''' Změnil název země na [[Království Jugoslávie]], aby zdůraznil ideu jednoho "jugoslávského národa" a potlačil kmenové identity (srbskou, chorvatskou, slovinskou).
	* Zákaz stran: Zakázal politické strany založené na etnickém nebo náboženském principu.		* '''Zákaz stran:''' Zakázal politické strany založené na etnickém nebo náboženském principu.
	* Nové členění: Zrušil historické regiony a zavedl devět administrativních jednotek zvaných "bánoviny", jejichž hranice byly úmyslně vedeny tak, aby nerespektovaly etnické hranice a v pěti z devíti měli většinu Srbové.		* '''Nové členění:''' Zrušil historické regiony a zavedl devět administrativních jednotek zvaných "bánoviny", jejichž hranice byly úmyslně vedeny tak, aby nerespektovaly etnické hranice a v pěti z devíti měli většinu Srbové.

	Tento režim, známý jako "Šestilednová diktatura", sice dočasně stabilizoval situaci, ale vehnal chorvatské nacionalisty do extrému a do emigrace (vznik ustašovského hnutí [[Ante Pavelić\|Ante Paveliće]]). V roce 1931 král zavedl novou, oktrojovanou ústavu, která formálně obnovila parlament, ale reálnou moc ponechala v rukou panovníka.		Tento režim, známý jako "Šestilednová diktatura", sice dočasně stabilizoval situaci, ale vehnal chorvatské nacionalisty do extrému a do emigrace (vznik ustašovského hnutí [[Ante Pavelić\|Ante Paveliće]]). V roce 1931 král zavedl novou, oktrojovanou ústavu, která formálně obnovila parlament, ale reálnou moc ponechala v rukou panovníka.
Řádek 73:		Řádek 73:
	=== Malá dohoda ===		=== Malá dohoda ===
	Byl jedním z hlavních architektů [[Malá dohoda\|Malé dohody]], vojensko-politického paktu mezi [[Československo\|Československem]], [[Rumunsko\|Rumunskem]] a Jugoslávií.		Byl jedním z hlavních architektů [[Malá dohoda\|Malé dohody]], vojensko-politického paktu mezi [[Československo\|Československem]], [[Rumunsko\|Rumunskem]] a Jugoslávií.
	* Vztah k Masarykovi a Benešovi: Udržoval velmi vřelé osobní vztahy s [[Tomáš Garrigue Masaryk\|T. G. Masarykem]] a [[Edvard Beneš\|Edvardem Benešem]]. Československo vnímal jako klíčového partnera pro zadržování maďarského revizionismu a habsburských restaurací.		* '''Vztah k Masarykovi a Benešovi:''' Udržoval velmi vřelé osobní vztahy s [[Tomáš Garrigue Masaryk\|T. G. Masarykem]] a [[Edvard Beneš\|Edvardem Benešem]]. Československo vnímal jako klíčového partnera pro zadržování maďarského revizionismu a habsburských restaurací.
	* Návštěvy: Pravidelně navštěvoval Československo, a to nejen oficiálně, ale i soukromě (např. pobyty v [[Karlovy Vary\|Karlových Varech]] či v Tatrách).		* '''Návštěvy:''' Pravidelně navštěvoval Československo, a to nejen oficiálně, ale i soukromě (např. pobyty v [[Karlovy Vary\|Karlových Varech]] či v Tatrách).
	* Řád Bílého lva: V roce 1924 mu byl udělen [[Řád Bílého lva]] I. třídy s řetězem, což bylo nejvyšší československé vyznamenání.		* '''Řád Bílého lva:''' V roce 1924 mu byl udělen [[Řád Bílého lva]] I. třídy s řetězem, což bylo nejvyšší československé vyznamenání.

	=== Vztah k Rusku ===		=== Vztah k Rusku ===
Řádek 85:		Řádek 85:
	=== Průběh atentátu ===		=== Průběh atentátu ===
	Po vylodění nasedl král do otevřeného vozu Delage spolu s francouzským ministrem zahraničí [[Louis Barthou\|Louisem Barthouem]]. Vůz se pomalu pohyboval davem jásajících lidí.		Po vylodění nasedl král do otevřeného vozu Delage spolu s francouzským ministrem zahraničí [[Louis Barthou\|Louisem Barthouem]]. Vůz se pomalu pohyboval davem jásajících lidí.
	* Útok: V 16:20 vyskočil z davu muž, prolomil policejní kordon, vyskočil na stupátko vozu a z bezprostřední blízkosti zahájil palbu z automatické pistole Mauser C96.		* '''Útok:''' V 16:20 vyskočil z davu muž, prolomil policejní kordon, vyskočil na stupátko vozu a z bezprostřední blízkosti zahájil palbu z automatické pistole Mauser C96.
	* Oběti: Král Alexandr byl zasažen dvěma střelami a upadl do bezvědomí; zemřel krátce poté, aniž by nabyl vědomí. Ministr Barthou byl zraněn do paže, ale v nastalém zmatku mu nebyla včas poskytnuta pomoc (škrtidlo bylo nasazeno špatně) a vykrvácel. Zemřel také řidič a několik lidí v davu bylo zraněno policejní střelbou.		* '''Oběti:''' Král Alexandr byl zasažen dvěma střelami a upadl do bezvědomí; zemřel krátce poté, aniž by nabyl vědomí. Ministr Barthou byl zraněn do paže, ale v nastalém zmatku mu nebyla včas poskytnuta pomoc (škrtidlo bylo nasazeno špatně) a vykrvácel. Zemřel také řidič a několik lidí v davu bylo zraněno policejní střelbou.
	* Atentátník: Vrah byl sražen k zemi šavlí podplukovníka Piolleta (který jel na koni vedle vozu) a následně zlynčován davem a policií. Zemřel téhož večera. Byl identifikován jako [[Vlado Černozemski]] (vlastním jménem Veličko Kerin), zkušený bulharský střelec pracující pro makedonskou teroristickou organizaci [[VMRO]].		* '''Atentátník:''' Vrah byl sražen k zemi šavlí podplukovníka Piolleta (který jel na koni vedle vozu) a následně zlynčován davem a policií. Zemřel téhož večera. Byl identifikován jako [[Vlado Černozemski]] (vlastním jménem Veličko Kerin), zkušený bulharský střelec pracující pro makedonskou teroristickou organizaci [[VMRO]].

	=== Pozadí spiknutí ===		=== Pozadí spiknutí ===
	Atentát byl výsledkem spolupráce dvou extremistických organizací, které si přály rozbití Jugoslávie:		Atentát byl výsledkem spolupráce dvou extremistických organizací, které si přály rozbití Jugoslávie:
	* [[VMRO]] (Vnitřní makedonská revoluční organizace): Chtěla odtržení Makedonie.		* '''[[VMRO]] (Vnitřní makedonská revoluční organizace):''' Chtěla odtržení Makedonie.
	* [[Ustašovci]]: Chorvatská fašistická organizace vedená [[Ante Pavelić\|Ante Pavelićem]]. Ustašovci poskytli logistickou podporu a tréninkové tábory v Maďarsku a Itálii.		* '''[[Ustašovci]]:''' Chorvatská fašistická organizace vedená [[Ante Pavelić\|Ante Pavelićem]]. Ustašovci poskytli logistickou podporu a tréninkové tábory v Maďarsku a Itálii.
	* Role Itálie a Maďarska: Existují silné důkazy, že atentát byl tiše podporován [[Benito Mussolini\|Mussoliniho]] Itálií a Horthyho Maďarskem, které chtěly destabilizovat svého balkánského rivala.		* '''Role Itálie a Maďarska:''' Existují silné důkazy, že atentát byl tiše podporován [[Benito Mussolini\|Mussoliniho]] Itálií a Horthyho Maďarskem, které chtěly destabilizovat svého balkánského rivala.

	Tento atentát byl prvním politickým vraždou v historii, která byla zachycena na filmový pás (kameramanem zpravodajství, který stál jen pár metrů od vozu).		Tento atentát byl prvním politickým vraždou v historii, která byla zachycena na filmový pás (kameramanem zpravodajství, který stál jen pár metrů od vozu).
Řádek 101:		Řádek 101:

	Měli spolu tři syny:		Měli spolu tři syny:
	* [[Petr II. Karađorđević]] (1923–1970): Poslední jugoslávský král. V době otcovy smrti mu bylo pouhých 11 let, proto za něj vládla regentská rada vedená princem Pavlem.		* '''[[Petr II. Karađorđević]] (1923–1970):''' Poslední jugoslávský král. V době otcovy smrti mu bylo pouhých 11 let, proto za něj vládla regentská rada vedená princem Pavlem.
	* [[Tomislav Karađorđević]] (1928–2000): Významný kulturní činitel v exilu.		* '''[[Tomislav Karađorđević]] (1928–2000):''' Významný kulturní činitel v exilu.
	* [[Andrej Karađorđević]] (1929–1990).		* '''[[Andrej Karađorđević]] (1929–1990).'''

	== 🌟 Odkaz a hodnocení ==		== 🌟 Odkaz a hodnocení ==
	Alexandr I. Karađorđević je kontroverzní postavou balkánských dějin.		Alexandr I. Karađorđević je kontroverzní postavou balkánských dějin.
	* Pro Srby: Je často vnímán jako tragický hrdina, "král sjedinitel", který obětoval život za ideu společného státu a který se snažil překonat kmenové rozdíly. Je symbolem vítězství v první světové válce.		* '''Pro Srby:''' Je často vnímán jako tragický hrdina, "král sjedinitel", který obětoval život za ideu společného státu a který se snažil překonat kmenové rozdíly. Je symbolem vítězství v první světové válce.
	* Pro Chorvaty a Makedonce: Je často vnímán jako despota a diktátor, který pod rouškou "jugoslávství" prosazoval velkosrbskou hegemonii, potlačoval národní identity a zavedl policejní režim.		* '''Pro Chorvaty a Makedonce:''' Je často vnímán jako despota a diktátor, který pod rouškou "jugoslávství" prosazoval velkosrbskou hegemonii, potlačoval národní identity a zavedl policejní režim.

	Jeho smrt znamenala začátek konce první Jugoslávie. Regentská vláda prince Pavla nedokázala čelit tlaku Osy, což vedlo k událostem roku 1941 a rozpadu státu.		Jeho smrt znamenala začátek konce první Jugoslávie. Regentská vláda prince Pavla nedokázala čelit tlaku Osy, což vedlo k událostem roku 1941 a rozpadu státu.

Alexandr I. Karađorđević - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“