Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:35:33Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:35
Řádek 125:		Řádek 125:
	* '''Historická města a archeologie:''' Albánie má tři památky na seznamu [[UNESCO]]: archeologický areál '''[[Butrint]]''' (starověké řecké a římské město), a historická centra měst '''[[Gjirokastër]]''' a '''[[Berat]]''', proslulá svou unikátní osmanskou architekturou kamenných domů.		* '''Historická města a archeologie:''' Albánie má tři památky na seznamu [[UNESCO]]: archeologický areál '''[[Butrint]]''' (starověké řecké a římské město), a historická centra měst '''[[Gjirokastër]]''' a '''[[Berat]]''', proslulá svou unikátní osmanskou architekturou kamenných domů.

	~~###~~ 🇪🇺 Evropská budoucnost ###		=== 🇪🇺 Evropská budoucnost ### ===
	Od pádu komunismu je členství v Evropské unii strategickým cílem všech albánských vlád.		Od pádu komunismu je členství v Evropské unii strategickým cílem všech albánských vlád.
	* '''Cesta do EU:''' Albánie oficiálně požádala o členství v roce 2009 a v roce 2014 získala '''status kandidátské země'''. Po letech odkladů byla v červenci 2022 konečně zahájena '''přístupová jednání'''<ref>https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/enlargement/albania/</ref>.		* '''Cesta do EU:''' Albánie oficiálně požádala o členství v roce 2009 a v roce 2014 získala '''status kandidátské země'''. Po letech odkladů byla v červenci 2022 konečně zahájena '''přístupová jednání'''<ref>https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/enlargement/albania/</ref>.

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Albánie''', plným názvem '''Albánská republika''' (albánsky ''Republika e Shqipërisë''), je stát v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Sousedí s Černou Horou na severozápadě, Kosovem na severovýchodě, Severní Makedonií na východě a Řeckem na jihu. Její západní pobřeží omývá Jaderské moře a j…“

2025-10-18T02:52:30Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Albánie''', plným názvem '''Albánská republika''' (albánsky ''Republika e Shqipërisë''), je stát v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Sousedí s Černou Horou na severozápadě, Kosovem na severovýchodě, Severní Makedonií na východě a Řeckem na jihu. Její západní pobřeží omývá Jaderské moře a j…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Albánie''', plným názvem '''Albánská republika''' (albánsky ''Republika e Shqipërisë''), je stát v [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] na Balkánském poloostrově. Sousedí s [[Černá Hora|Černou Horou]] na severozápadě, [[Kosovo|Kosovem]] na severovýchodě, [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] na východě a [[Řecko|Řeckem]] na jihu. Její západní pobřeží omývá [[Jaderské moře]] a jihozápadní [[Jónské moře]].

Albánie je zemí s naprosto unikátní historií a kulturou, která ji odlišuje od jejích slovanských a řeckých sousedů. Její obyvatelé jsou potomky starověkých Ilyrů a hovoří izolovaným jazykem, který netvoří větev s žádným jiným v Evropě. Její moderní dějiny jsou poznamenány pěti sty lety osmanské nadvlády, krátkou nezávislostí a především téměř půlstoletím brutální komunistické diktatury a dobrovolné izolace od zbytku světa, která z ní učinila "Severní Koreu Evropy". Po pádu komunismu prošla dramatickou transformací a dnes je kandidátskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] a rychle se rozvíjející turistickou destinací.

{{Infobox Země
| název = Albánská republika
| název_originál = Republika e Shqipërisë
| obrázek_vlajky = Flag of Albania.svg
| obrázek_znaku = Coat of arms of Albania.svg
| motto = Ti, Shqipëri, më jep nder, më jep emrin Shqipëtar<br>(Ty, Albánie, mi dáváš čest, dáváš mi jméno Albánec)
| hymna = [[Hymni i Flamurit]] (Hymna vlajce)
| obrázek_mapy = Albania (orthographic projection).svg
| hlavní_město = [[Tirana]]
| úřední_jazyk = [[Albánština]]
| typ_vlády = Parlamentní republika
| prezident = Bajram Begaj
| premiér = [[Edi Rama]]
| vznik = Nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]<br>28. listopadu 1912
| rozloha = 28 748
| z_toho_voda = 4,7
| počet_obyvatel = 2 793 592 (odhad 2024)
| hustota_zalidnění = 97
| HDP_parita_k_2024 = 66,23 miliard $
| HDP_na_obyvatele_parita = 23 487 $
| měna = [[Albánský lek]] (ALL)
| mezinárodní_identifikace = ALB, AL
| telefonní_předvolba = +355
}}

== 📜 Historické kořeny a boj o přežití ==
=== Starověcí Ilyrové – Původ národa ===
Na rozdíl od většiny národů na Balkáně, které jsou slovanského původu, Albánci odvozují svůj původ od starověkých '''[[Ilyrové|Ilyrů]]''', indoevropského národa, který obýval západní část Balkánského poloostrova dávno před příchodem Řeků, Římanů a Slovanů<ref>https://www.britannica.com/place/Albania/History</ref>. Tento starobylý původ je základem albánské národní identity a vysvětluje unikátnost albánského jazyka, který je považován za potomka zaniklé ilyrštiny. V průběhu starověku se na pobřeží zakládaly řecké kolonie a celé území bylo později pohlceno [[Římská říše|Římskou říší]]. I pod římskou nadvládou si však horské ilyrské kmeny uchovaly svůj jazyk a specifickou kulturu. Po rozdělení Římské říše připadlo území [[Byzantská říše|Byzantské říši]].

=== Skanderbeg – Národní hrdina a symbol odporu ===
Klíčovou postavou a největším hrdinou albánských dějin je '''Gjergj Kastrioti''', známý jako '''[[Skanderbeg]]'''. V 15. století, v době, kdy [[Osmanská říše]] expandovala na Balkán, se tento šlechtic, původně vychovaný jako rukojmí na osmanském dvoře, vrátil do své vlasti a postavil se do čela albánského povstání.

V roce 1444 založil Ligu z Lezhë, spojenectví albánských knížat, a po neuvěřitelných 25 let vedl úspěšný partyzánský boj proti mnohonásobně silnějším osmanským armádám. Jeho statečnost a vojenský génius mu vynesly obdiv po celé Evropě a titul ''Athleta Christi'' (Atlet Kristův) od papeže<ref>https://www.britannica.com/biography/Skanderbeg</ref>. Ačkoliv po jeho smrti v roce 1468 odpor postupně slábl a Albánie byla nakonec plně pohlcena Osmanskou říší, Skanderbeg se stal věčným symbolem albánského boje za svobodu a nezávislost. Jeho červená vlajka s černým dvouhlavým orlem je dodnes státní vlajkou Albánie.

=== Pět století pod osmanskou nadvládou ===
Následovalo téměř pět století osmanské nadvlády (cca 1479–1912), která hluboce ovlivnila albánskou společnost.
* '''Islamizace:''' Většina Albánců během tohoto období přestoupila na [[islám]], často z pragmatických důvodů, aby získali lepší společenské postavení a vyhnuli se vyšším daním uvaleným na křesťany. Významné katolické a ortodoxní menšiny si však svou víru uchovaly, což položilo základ pro pozdější náboženskou toleranci.
* '''Uchování identity:''' Navzdory islamizaci a osmanské správě si Albánci, zejména v odlehlých a nepřístupných horských oblastech na severu, uchovali svůj jazyk, zvyky a tradiční právní systém známý jako '''[[Kanun]]'''.
* '''Národní obrození (Rilindja Kombëtare):''' V 19. století, podobně jako u jiných balkánských národů, zesílilo i v Albánii národní hnutí. Jeho cílem bylo kodifikovat albánský jazyk, založit albánské školy a nakonec dosáhnout politické autonomie. Toto úsilí vyvrcholilo povstáním v roce 1912, které vedlo k vyhlášení nezávislosti.

== 💥 Bouřlivé 20. století a éra Envera Hoxhy ==
Dvacáté století bylo pro Albánii obdobím nestability, cizích invazí a především jedné z nejbizarnějších a nejkrutějších diktatur v moderní evropské historii.

=== Nezávislost a monarchie ===
Albánie vyhlásila nezávislost na Osmanské říši 28. listopadu 1912 ve městě [[Vlora]]. Křehký nový stát byl však okamžitě vtažen do chaosu balkánských válek a první světové války, během níž bylo jeho území okupováno několika armádami. Po válce se země potýkala s politickou nestabilitou, která vyvrcholila v roce 1928, kdy se tehdejší prezident '''Ahmet Zogu''' prohlásil králem jako '''[[Zog I.]]'''. Jeho autoritářská vláda se snažila o modernizaci země, ale Albánie se stále více dostávala pod vliv fašistické Itálie. Tento vliv vyvrcholil v dubnu 1939, kdy Itálie Albánii vojensky obsadila a král Zog uprchl ze země<ref>https://www.britannica.com/biography/Zog-I</ref>.

=== Vzestup komunistů a Enver Hoxha ===
Během druhé světové války se v Albánii zformovalo silné partyzánské hnutí proti italským a později německým okupantům. Dominantní silou se v tomto odboji stala Komunistická strana Albánie, vedená charismatickým, ale paranoidním a krutým intelektuálem '''[[Enver Hoxha|Enverem Hoxhou]]''' (čteno Hodža)<ref>https://www.britannica.com/biography/Enver-Hoxha</ref>. S podporou jugoslávských komunistů se Hoxhovým partyzánům podařilo na konci roku 1944 osvobodit zemi bez přímé intervence sovětské armády. To Hoxhovi poskytlo silnou legitimitu a umožnilo mu rychle zkonsolidovat moc a eliminovat veškerou politickou opozici.

=== Albánie jako "Severní Korea Evropy" (1945–1991) ===
Následovalo téměř půl století stalinistické diktatury, která z Albánie učinila nejvíce izolovanou a represivní zemi v Evropě. Hoxhův režim byl definován několika klíčovými pilíři:

==== 1. Totální mezinárodní izolace ====
Hoxha byl posedlý myšlenkou, že Albánie musí bránit "čistý" marxismus-leninismus proti všem vnějším nepřátelům. To vedlo k postupnému zpřetrhání vazeb se všemi spojenci:
* '''Roztržka s Jugoslávií (1948):''' Po rozkolu mezi Titem a Stalinem Hoxha obvinil Jugoslávii z revizionismu a zpřetrhal s ní veškeré styky.
* '''Roztržka se Sovětským svazem (1961):''' Po destalinizaci, kterou zahájil Nikita Chruščov, Hoxha obvinil SSSR ze zrady stalinismu a Albánie se stala jediným evropským spojencem maoistické Číny.
* '''Roztržka s Čínou (1978):''' Po smrti Mao Ce-tunga a sblížení Číny s USA Hoxha obvinil i Čínu ze zrady a Albánie se uzavřela do '''naprosté, totální izolace'''<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Alb%C3%A1nsk%C3%A1_socialistick%C3%A1_lidov%C3%A1_republika#Vztahy_s_%C4%8C%C3%ADnou</ref>. Stala se jedinou zemí na světě, která neměla žádné oficiální spojence.

==== 2. Bunkerizace a paranoia ====
Hoxha byl přesvědčen, že Albánii hrozí bezprostřední invaze ze strany USA, SSSR, Jugoslávie i zbytku světa. Tato paranoia vedla k absurdnímu a ekonomicky zničujícímu projektu '''bunkerizace''' země. Po celé Albánii, od pláží až po vrcholky hor, bylo postaveno odhadem '''170 000 až 750 000''' malých betonových bunkrů, které měly sloužit k partyzánské obraně<ref>https://www.nationalgeographic.com/history/article/the-surprising-second-life-of-albania-s-bunkers</ref>. Tyto bunkry se staly trvalým a bizarním symbolem Hoxhovy éry.

==== 3. Kult osobnosti a represe ====
Režim byl postaven na extrémním kultu osobnosti Envera Hoxhy. Jeho portréty visely všude a jeho spisy byly povinnou četbou. Jakýkoliv projev nesouhlasu byl brutálně potlačen tajnou policií '''Sigurimi'''. Tisíce lidí byly popraveny nebo zemřely v pracovních táborech.

==== 4. První ateistický stát na světě ====
V roce 1967 Hoxha prohlásil Albánii za '''první ateistický stát na světě'''. Veškeré náboženské praktiky byly zakázány, kostely a mešity byly zničeny nebo přeměněny na sklady a sportovní haly. Duchovní byli pronásledováni, vězněni nebo popravováni. Tento krok měl za cíl zcela vymýtit náboženství z albánské společnosti a nahradit ho komunistickou ideologií<ref>https://www.rferl.org/a/The_Worlds_First_Atheist_Country/28506545.html</ref>.

Po Hoxhově smrti v roce 1985 se režim ještě několik let udržel u moci pod vedením jeho nástupce Ramize Alii. Pád Berlínské zdi a vlna revolucí ve východní Evropě však nakonec dorazily i do Albánie. Po masových studentských protestech na konci roku 1990 byl komunistický režim donucen povolit pluralitní systém a v roce 1991 se konaly první svobodné volby. Tím skončila jedna z nejtemnějších kapitol evropské historie 20. století.

== Transition: Postkomunistická transformace a politika ==
Pád komunismu v roce 1991 neznamenal pro Albánii okamžitý příchod stability a prosperity. Naopak, země se ponořila do chaotického a bolestivého období transformace, které bylo poznamenáno ekonomickým kolapsem, sociálními nepokoji a politickou polarizací.

=== Kolaps pyramidových her a anarchie (1997) ===
Devadesátá léta byla pro mnoho Albánců obdobím naivního a neregulovaného kapitalismu. Ztělesněním tohoto chaosu se stal masivní růst '''pyramidových her (ponziho schémat)'''. Tyto fondy slibovaly nereálně vysoké, až dvouciferné měsíční úroky a přilákaly investice odhadem až od dvou třetin albánských rodin. Mnozí lidé prodali své domy a veškerý majetek, aby mohli investovat<ref>https://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/1999/12/jarvis.htm</ref>.

Na začátku roku 1997 tento systém nevyhnutelně zkolaboval. Statisíce lidí přišly o celoživotní úspory. Zklamání a hněv přerostly v celonárodní povstání. Lidé vyšli do ulic, rabovali vojenské sklady a země se propadla do '''stavu naprosté anarchie'''. Vláda ztratila kontrolu nad velkou částí území, které ovládly ozbrojené gangy a "výbory spásy". Pořádek musela nakonec obnovit mezinárodní vojenská intervence pod vedením Itálie (Operace Alba). Tato událost zanechala hluboké trauma v albánské společnosti a stala se symbolem selhání postkomunistického přechodu<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Nepokoje_v_Alb%C3%A1nii_(1997)</ref>.

=== Válka v Kosovu a cesta k stabilitě ===
Dalším klíčovým momentem byla válka v sousedním [[Kosovo|Kosovu]] v letech 1998–1999. Albánie, ačkoliv sama chudá a nestabilní, otevřela své hranice a přijala téměř půl milionu kosovsko-albánských uprchlíků. Tím si získala obrovské mezinárodní uznání a stala se klíčovým spojencem [[NATO]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]] v regionu. Tato zkušenost urychlila její pro-západní směřování a v roce 2009 Albánie vstoupila do NATO.

=== Současný politický systém ===
Albánie je '''parlamentní republika'''.
* '''Prezident:''' Je hlavou státu, ale jeho role je převážně ceremoniální. Je volen parlamentem na pětileté funkční období.
* '''Vláda a parlament:''' Skutečnou výkonnou moc drží '''předseda vlády''' (premiér), který je obvykle lídrem nejsilnější strany v jednokomorovém [[Parlament Albánie|Parlamentu]] (''Kuvendi''). Parlament má 140 poslanců volených na čtyřleté období.
* '''Politická scéna:''' Politická scéna je silně polarizovaná a po desetiletí jí dominují dvě hlavní strany, které jsou nástupci hlavních aktérů z počátku 90. let: '''Socialistická strana Albánie''' (Partia Socialiste, PS), která je nástupkyní komunistické strany, a '''Demokratická strana Albánie''' (Partia Demokratike, PD), která vznikla z antikomunistického hnutí. Politický boj mezi nimi je často velmi konfrontační a osobní. Současným dlouholetým premiérem je [[Edi Rama]] (PS).

Hlavními výzvami zůstávají všudypřítomná '''korupce''' a '''organizovaný zločin''', které jsou vnímány jako největší překážka pro plnohodnotnou integraci země do Evropské unie.

== 📈 Ekonomika ==
Albánská ekonomika prošla od pádu komunismu radikální proměnou od centrálně plánovaného hospodářství k otevřené tržní ekonomice. Dnes patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky na Balkáně, ačkoliv stále čelí strukturálním problémům.

==== Pilíře ekonomiky ====
* '''Sektor služeb a turismus:''' Služby tvoří dominantní část HDP a jejich hlavní motor je rychle se rozvíjející '''cestovní ruch'''.
* '''Zemědělství:''' Stále zaměstnává velkou část populace, ale je málo produktivní a roztříštěné.
* '''Remitence:''' Ekonomika je extrémně závislá na penězích, které posílají domů Albánci pracující v zahraničí (tzv. '''remitence'''). Odhaduje se, že téměř 1,7 milionu Albánců žije mimo svou vlast, především v [[Itálie|Itálii]], [[Řecko|Řecku]] a [[Německo|Německu]]<ref>https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2023/12/18/remittances-remain-resilient-but-likely-to-slow</ref>. Tyto peníze jsou klíčovým zdrojem příjmů pro mnoho rodin a motorem spotřeby.

==== Energetika a nerostné suroviny ====
Albánie je téměř stoprocentně závislá na '''hydroenergetice'''. Kaskáda vodních elektráren na řece Drin pokrývá drtivou většinu spotřeby elektřiny. To činí zemi zranitelnou v obdobích sucha, ale zároveň jí dává potenciál pro export čisté energie. Země má také významné zásoby nerostných surovin, zejména '''chromu''' (je jedním z největších producentů v Evropě), mědi a ropy.

== 🇦🇱 Kultura, turismus a evropská budoucnost ==
Navzdory pohnuté historii si Albánie uchovala naprosto unikátní a svébytnou kulturu, která se stává jedním z hlavních lákadel pro rostoucí počet zahraničních návštěvníků. Její současné směřování je pak pevně ukotveno v aspiraci na plné členství v evropské rodině.

=== Jazyk – Ostrov v moři jazyků ===
'''[[Albánština]]''' (''Shqip'') je nejvýraznějším prvkem albánské identity. Jedná se o indoevropský jazyk, který však tvoří '''samostatnou, izolovanou větev''' a není blízce příbuzný s žádným jiným živým jazykem v Evropě. Je považován za potomka starověké ilyrštiny a jeho unikátnost je pro Albánce zdrojem velké národní hrdosti.

=== Kanun – Starobylý zákoník cti ===
Zejména v odlehlých horských oblastech na severu Albánie (ale i v Kosovu a Černé Hoře) přetrvával po staletí nepsaný soubor zvykového práva známý jako '''[[Kanun]] z Lekë Dukagjiniho'''.
* '''Princip:''' Kanun upravoval všechny aspekty života, od rodinných vztahů a dědictví až po řešení sporů. Jeho ústředními pilíři byly '''čest''' (''besa'') a '''pohostinnost'''.
* '''Krevní msta (Gjakmarrja):''' Nejznámějším a nejkontroverznějším prvkem Kanunu byl princip krevní msty, který ukládal rodině zabitého povinnost pomstít jeho smrt zabitím mužského člena rodiny vraha. Ačkoliv se tento zvyk v moderní době téměř vytratil, jeho stopy lze v mentalitě a sociálních strukturách severu stále nalézt<ref>https://www.britannica.com/topic/kanun</ref>.

=== Náboženská tolerance ===
Navzdory tomu, že většina Albánců (kolem 60 %) se hlásí k [[islám]]u (převážně sunnitskému a liberálnímu řádu Bektášíja), je země známá svou mimořádnou náboženskou tolerancí a harmonií. Významné menšiny tvoří [[katolíci]] (cca 10 %) na severu a [[pravoslavní]] (cca 7 %) na jihu.
* '''"Albánství je naše náboženství":''' Během národního obrození v 19. století bylo prosazováno heslo "náboženstvím Albánce je albánství" (''Feja e Shqiptarit është Shqiptaria''), které zdůrazňovalo, že národní identita je nadřazena náboženské příslušnosti. Tato myšlenka, spolu s brutálním zákazem náboženství za komunismu, vedla k vysoké míře sekularizace a vzájemného respektu mezi různými komunitami. Smíšená manželství mezi muslimy a křesťany jsou zcela běžná.

=== Turistický boom – "Poslední tajemství Evropy" ===
Po desetiletích izolace se Albánie v posledních letech stala jednou z nejrychleji rostoucích turistických destinací v Evropě, často označovanou jako "poslední neobjevené tajemství Evropy".
* '''Albánská riviéra:''' Pobřeží [[Jónské moře|Jónského moře]] na jihu země nabízí nádherné, dosud nezastavěné pláže s tyrkysovou vodou, které jsou srovnávány s Řeckem nebo Itálií, ale za zlomek ceny. Letoviska jako [[Saranda]], [[Ksamil]] a [[Himarë]] zažívají obrovský stavební boom.
* '''Albánské Alpy (Prokletije):''' Na severu země se nachází dramatické a divoké pohoří, které je rájem pro vysokohorskou turistiku. Trasy jako trek z Thethu do Valbony patří mezi nejkrásnější v Evropě.
* '''Historická města a archeologie:''' Albánie má tři památky na seznamu [[UNESCO]]: archeologický areál '''[[Butrint]]''' (starověké řecké a římské město), a historická centra měst '''[[Gjirokastër]]''' a '''[[Berat]]''', proslulá svou unikátní osmanskou architekturou kamenných domů.

### 🇪🇺 Evropská budoucnost ###
Od pádu komunismu je členství v Evropské unii strategickým cílem všech albánských vlád.
* '''Cesta do EU:''' Albánie oficiálně požádala o členství v roce 2009 a v roce 2014 získala '''status kandidátské země'''. Po letech odkladů byla v červenci 2022 konečně zahájena '''přístupová jednání'''<ref>https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/enlargement/albania/</ref>.
* '''Výzvy:''' Cesta k plnoprávnému členství je však stále dlouhá. Země musí prokázat hmatatelné výsledky v klíčových oblastech, jako je reforma justice, boj proti korupci a organizovanému zločinu, a posílení právního státu.

== 🤔 Pro laiky: Čím je Albánie zvláštní? ==
Představte si zemi, která byla po téměř 50 let evropskou verzí Severní Koreje – zcela izolovaná od světa, ovládaná paranoidním diktátorem a posetá statisíci betonových bunkrů. A tato země se teď otevírá světu a stává se hitem pro turisty.
1. '''Je to země bunkrů:''' Komunistický diktátor Enver Hoxha byl tak posedlý strachem z invaze, že nechal po celé zemi postavit statisíce bunkrů. Dnes jsou všude – na plážích, v horách, ve městech. Místo obrany teď slouží jako kavárny, hotely nebo jen bizarní památníky minulosti.
2. '''Je to "jiný" Balkán:''' Na rozdíl od svých sousedů nejsou Albánci Slované. Jsou potomky starověkých Ilyrů a mluví jazykem, kterému nikdo jiný nerozumí.
3. '''Má karibské pláže za balkánské ceny:''' Pobřeží na jihu, zvané Albánská riviéra, má neuvěřitelně krásné pláže a průzračnou vodu, které konkurují mnohem dražším destinacím.
4. '''Náboženství tu neřeší:''' Ačkoliv je to převážně muslimská země, panuje zde obrovská náboženská tolerance. Je běžné, že v jedné rodině jsou muslimové i křesťané a společně slaví všechny svátky. Nejdůležitější pro ně je, že jsou Albánci.

Albánie je prostě země neuvěřitelných kontrastů – nádherné přírody a pohnuté historie, moderních letovisek a starobylých tradic. Je to fascinující kout Evropy, který se po dlouhé a bolestivé izolaci konečně vrací na mapu světa.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Albanie}}
[[Kategorie:Albánie]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Státy Balkánu]]
[[Kategorie:Členové NATO]]
[[Kategorie:Kandidátské země Evropské unie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini Pro]]

Albánie - Historie editací

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi