Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:06:54Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:06
Řádek 66:		Řádek 66:

	* '''Kvintakord''' má dva obraty:		* '''Kvintakord''' má dva obraty:
	* Základní tvar: V basu je základní tón (např. C-E-G).		* '''Základní tvar''': V basu je základní tón (např. C-E-G).
	* První obrat (Sextakord): V basu je tercie (např. E-G-C). Značí se přidáním číslice 6.		* '''První obrat (Sextakord)''': V basu je tercie (např. E-G-C). Značí se přidáním číslice 6.
	* Druhý obrat (Kvartsextakord): V basu je kvinta (např. G-C-E). Značí se přidáním číslic 6/4.		* '''Druhý obrat (Kvartsextakord)''': V basu je kvinta (např. G-C-E). Značí se přidáním číslic 6/4.

	* '''Septakord''' má tři obraty:		* '''Septakord''' má tři obraty:
	* Základní tvar: V basu je základní tón (např. G-H-D-F).		* '''Základní tvar''': V basu je základní tón (např. G-H-D-F).
	* První obrat (Kvintsextakord): V basu je tercie (např. H-D-F-G).		* '''První obrat (Kvintsextakord)''': V basu je tercie (např. H-D-F-G).
	* Druhý obrat (Terckvartakord): V basu je kvinta (např. D-F-G-H).		* '''Druhý obrat (Terckvartakord)''': V basu je kvinta (např. D-F-G-H).
	* Třetí obrat (Sekundakord): V basu je septima (např. F-G-H-D).		* '''Třetí obrat (Sekundakord)''': V basu je septima (např. F-G-H-D).

	== 🎸 Značení akordů ==		== 🎸 Značení akordů ==

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-24T12:38:52Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Hudební pojem
| název = Akord
| obrázek = C major chord on C.svg
| popisek = Durový kvintakord C dur (C-E-G) v notovém zápisu a na klaviatuře
| typ = Souzvuk tónů
| základ = [[Harmonie (hudba)|Harmonie]]
| počet tónů = Minimálně tři
| příklady = Durový, mollový, zmenšený, zvětšený
}}
'''Akord''' (z italského ''accordo'', souzvuk, dohoda) je v [[hudba|hudbě]] označení pro souzvuk tří a více současně znějících tónů různé výšky, které jsou uspořádány podle určitého systému. Akordy jsou základním stavebním kamenem [[harmonie (hudba)|harmonie]] a tvoří základ doprovodu v mnoha hudebních stylech, od [[klasická hudba|klasické hudby]] přes [[jazz]] a [[blues]] až po [[pop music]] a [[rock]].

Zatímco souzvuk dvou tónů se nazývá [[interval (hudba)|interval]], akord vyžaduje minimálně tři tóny. Nejběžnějším systémem pro stavbu akordů v západní hudbě je tzv. terciový systém, kdy jsou akordy tvořeny skládáním [[tercie|tercií]] na sebe.

== 🎼 Základní definice a terminologie ==
Základem každého akordu je jeho '''základní tón''', od kterého se odvozuje jeho název (např. akord C dur má základní tón C). Další tóny v akordu se pak nazývají podle intervalu, který svírají se základním tónem – nejčastěji '''tercie''' a '''kvinta'''.

* '''Základní tón''': Nejníže položený tón akordu v jeho základním tvaru, který dává akordu jméno.
* '''Tercie''': Třetí tón od základního tónu. Může být velká (v durových akordech) nebo malá (v mollových akordech). Právě typ tercie určuje tzv. '''tónorod''' akordu (charakter, náladu).
* '''Kvinta''': Pátý tón od základního tónu. Nejčastěji je čistá, ale může být i zmenšená nebo zvětšená.
* '''Souzvuk''': Současné zaznění více tónů.
* '''Rozklad akordu''': Tóny akordu nezazní současně, ale postupně za sebou. Tento způsob hry se nazývá [[arpeggio]].

== 📜 Historický vývoj ==
Koncept harmonie a akordů se vyvíjel po staletí. V rané středověké hudbě, například v gregoriánském chorálu, existovala pouze jedna melodická linka (monofonie). Později se začaly přidávat další hlasy, které se pohybovaly paralelně s hlavní melodií (tzv. [[organum]]), což vedlo ke vzniku prvních souzvuků.

Za skutečný počátek terciové harmonie, jak ji známe dnes, je považováno období [[renesance]] a [[baroko|baroka]]. Skladatelé jako [[Claudio Monteverdi]] začali cíleně využívat akordy k vyjádření emocí a dramatického napětí. Teoretické základy moderní harmonie položil v 18. století francouzský skladatel a teoretik [[Jean-Philippe Rameau]] ve svém díle ''Traité de l'harmonie'' (Pojednání o harmonii, 1722). Definitivně kodifikoval pojmy jako základní tón, obraty akordů a harmonické funkce. V období [[klasicismus (hudba)|klasicismu]] a [[romantismus (hudba)|romantismu]] se práce s akordy a harmonickými postupy dále rozvíjela a komplikovala, což vedlo až k rozvolnění tonality na přelomu 19. a 20. století (např. u [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] nebo [[Claude Debussy|Claudea Debussyho]]).

== ⚙️ Stavba akordů ==
Většina akordů v evropské hudební tradici je postavena na terciovém systému, což znamená, že jsou tvořeny vrstvením tercií nad základní tón.

=== 🎹 Terciový systém ===
Základní akordy vznikají kombinací velkých a malých tercií.
* '''Velká tercie (v3)''': Interval o velikosti čtyř půltónů (např. C-E).
* '''Malá tercie (m3)''': Interval o velikosti tří půltónů (např. C-Es).

Z těchto dvou základních intervalů se skládají nejběžnější typy akordů.

=== 🔢 Základní typy kvintakordů ===
[[Kvintakord]] je akord složený ze tří tónů: základního tónu, tercie a kvinty. Existují čtyři základní typy:

1. '''Durový kvintakord (dur, major)''': Skládá se z velké tercie a nad ní malé tercie. Interval mezi základním tónem a kvintou je čistá kvinta. Zní jasně, vesele a tvrdě.
* Příklad: '''C dur''' (C-E-G) = velká tercie (C-E) + malá tercie (E-G).
2. '''Mollovy kvintakord (moll, minor)''': Skládá se z malé tercie a nad ní velké tercie. Interval mezi základním tónem a kvintou je také čistá kvinta. Zní měkce, smutněji.
* Příklad: '''C moll''' (C-Es-G) = malá tercie (C-Es) + velká tercie (Es-G).
3. '''Zmenšený kvintakord (dim, diminished)''': Skládá se ze dvou malých tercií. Interval mezi základním tónem a kvintou je zmenšená kvinta. Zní disonantně, napjatě.
* Příklad: '''C zmenšený''' (C-Es-Ges) = malá tercie (C-Es) + malá tercie (Es-Ges).
4. '''Zvětšený kvintakord (aug, augmented)''': Skládá se ze dvou velkých tercií. Interval mezi základním tónem a kvintou je zvětšená kvinta. Zní také napjatě, až ostře.
* Příklad: '''C zvětšený''' (C-E-Gis) = velká tercie (C-E) + velká tercie (E-Gis).

=== 🎶 Septakordy a další rozšíření ===
Přidáním další tercie ke kvintakordu vzniká [[septakord]], tedy akord složený ze čtyř tónů. Nejběžnějším je:

* '''Dominantní septakord''': Durový kvintakord s přidanou malou septimou. Má silné harmonické napětí a typicky se používá na pátém stupni stupnice (dominanta) k návratu do tóniky.
* Příklad: '''G7''' (G-H-D-F) v tónině C dur.

Dalšími běžnými septakordy jsou:
* '''Velký durový septakord (maj7)''': Durový kvintakord s velkou septimou (např. Cmaj7: C-E-G-H).
* '''Mollovy septakord (m7)''': Mollový kvintakord s malou septimou (např. Cm7: C-Es-G-B).
* '''Zmenšený septakord (dim7)''': Zmenšený kvintakord se zmenšenou septimou (např. Cdim7: C-Es-Ges-Beses).

Přidáváním dalších tercií vznikají komplexnější akordy, jako jsou '''nónové''' (pět tónů), '''undecimové''' (šest tónů) a '''tercdecimové''' (sedm tónů), které jsou běžné zejména v [[jazz]]u.

== 🔄 Obraty akordů ==
Tóny akordu nemusí být uspořádány vždy od základního tónu. Pokud je nejnižším tónem (v basu) jiný tón než základní, mluvíme o '''obratu akordu'''. Obraty nemění název ani charakter akordu, ale mění jeho zvukové zabarvení a plynulost basové linky.

* '''Kvintakord''' má dva obraty:
* **Základní tvar**: V basu je základní tón (např. C-E-G).
* **První obrat (Sextakord)**: V basu je tercie (např. E-G-C). Značí se přidáním číslice 6.
* **Druhý obrat (Kvartsextakord)**: V basu je kvinta (např. G-C-E). Značí se přidáním číslic 6/4.

* '''Septakord''' má tři obraty:
* **Základní tvar**: V basu je základní tón (např. G-H-D-F).
* **První obrat (Kvintsextakord)**: V basu je tercie (např. H-D-F-G).
* **Druhý obrat (Terckvartakord)**: V basu je kvinta (např. D-F-G-H).
* **Třetí obrat (Sekundakord)**: V basu je septima (např. F-G-H-D).

== 🎸 Značení akordů ==
Pro rychlý zápis akordů, zejména v populární hudbě, jazzu a rocku, se používá systém akordových značek.

* '''Velké písmeno''': Označuje základní tón a durový kvintakord (např. '''C''' = C dur).
* '''Malé "m"''': Označuje mollový kvintakord (např. '''Cm''' = C moll).
* '''dim''' nebo '''°''': Označuje zmenšený kvintakord (např. '''Cdim''' nebo '''C°''').
* '''aug''' nebo '''+''': Označuje zvětšený kvintakord (např. '''Caug''' nebo '''C+''').
* '''Číslice 7''': Označuje dominantní septakord (např. '''C7''').
* '''maj7''' nebo '''Δ''': Označuje velký durový septakord (např. '''Cmaj7''').
* '''m7''': Označuje mollový septakord (např. '''Cm7''').
* '''Lomené akordy (slash chords)''': Značka typu '''C/G''' znamená, že se hraje akord C dur, ale nejnižším tónem (v basu) je tón G. Jedná se o způsob zápisu obratů nebo specifického vedení basové linky.

== 🎵 Funkce akordů v harmonii ==
V tonální hudbě mají akordy postavené na jednotlivých stupních [[stupnice (hudba)|stupnice]] specifické role, tzv. '''harmonické funkce'''. Tyto funkce vytvářejí v hudbě pocit napětí a uvolnění. Tři hlavní funkce jsou:

1. '''Tónika (T)''': Akord postavený na I. stupni stupnice. Je to centrum tóniny, symbol klidu, stability a "domova". Všechny harmonické postupy směřují k ní. (V C dur je to akord C dur).
2. '''Subdominanta (S)''': Akord postavený na IV. stupni. Vytváří mírné napětí a pocit vzdálení se od tóniky. (V C dur je to akord F dur).
3. '''Dominanta (D)''': Akord postavený na V. stupni. Vytváří silné napětí, které se nejsilněji dožaduje návratu (rozvedení) do tóniky. Často se používá jako dominantní septakord. (V C dur je to akord G dur, resp. G7).

Základní harmonický vztah, na kterém je postavena velká část západní hudby, je spojení T-S-D-T.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že hrajete na [[klavír]]. Když stisknete jednu klávesu, slyšíte jeden '''tón'''. Když ale stisknete tři nebo více kláves najednou, které k sobě zvukově ladí, hrajete '''akord'''. Akordy jsou jako barvy v malířství – dávají hudbě hloubku, náladu a emoce.

Nejjednodušší akordy jsou '''durové''' a '''mollové'''. Durové akordy (např. C dur) znějí obvykle vesele, optimisticky a jasně. Naopak mollové akordy (např. C moll) znějí spíše smutně, zamyšleně nebo melancholicky. Většina písní, které znáte z rádia, je postavena na střídání několika základních akordů, které tvoří jejich harmonický základ. Kytaristé se učí akordy jako první, aby mohli doprovázet zpěv.

== 📊 Příklady běžných akordových postupů ==
Některé sekvence akordů jsou tak běžné, že se staly základem celých hudebních žánrů.

* '''I–V–vi–IV''': Jeden z nejrozšířenějších postupů v moderní [[pop music]]. V C dur by to byly akordy: C – G – Am – F.
* '''ii–V–I''': Základní kámen [[jazz]]ové harmonie. V C dur: Dm7 – G7 – Cmaj7.
* '''I–IV–V''': Základní postup v [[blues]], [[country music|country]] a raném [[rock and roll]]u. V C dur: C – F – G.
* '''Pachelbelova sekvence''': I–V–vi–iii–IV–I–IV–V. Proslavil ji [[Johann Pachelbel]] ve svém Kánonu v D dur. V C dur: C – G – Am – Em – F – C – F – G.

{{DEFAULTSORT:Akord}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Hudební terminologie]]
[[Kategorie:Harmonie]]
[[Kategorie:Hudební teorie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Akord - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“