<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=1847</id>
	<title>1847 - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=1847"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1847&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T22:07:32Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=1847&amp;diff=22271&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1847&amp;diff=22271&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:04:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:04&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l12&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 12:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🌍 Události ve světě ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🌍 Události ve světě ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🇪🇺 Evropa ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🇪🇺 Evropa ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Velký irský hladomor:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Hladomor v [[Irsko|Irsku]], způsobený plísní bramborovou, dosáhl svého vrcholu. Tento rok je znám jako „Černý rok &#039;47“ (Black &#039;47) kvůli masivnímu umírání a emigraci. Počet obětí se odhaduje na stovky tisíc a další statisíce lidí opustily zemi, především směřovaly do [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Kanada|Kanady]] a [[Velká Británie|Velké Británie]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Velký irský hladomor:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Hladomor v [[Irsko|Irsku]], způsobený plísní bramborovou, dosáhl svého vrcholu. Tento rok je znám jako „Černý rok &#039;47“ (Black &#039;47) kvůli masivnímu umírání a emigraci. Počet obětí se odhaduje na stovky tisíc a další statisíce lidí opustily zemi, především směřovaly do [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Kanada|Kanady]] a [[Velká Británie|Velké Británie]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Válka Sonderbundu:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] proběhla krátká občanská válka mezi sedmi katolickými kantony (Sonderbund) a federální vládou. Válka trvala pouhých 27 dní v listopadu a skončila vítězstvím federálních vojsk. Tento konflikt vedl k přijetí nové federální ústavy v roce [[1848]], která posílila centrální vládu a položila základy moderního švýcarského státu a jeho [[Neutralita|neutrality]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Válka Sonderbundu:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] proběhla krátká občanská válka mezi sedmi katolickými kantony (Sonderbund) a federální vládou. Válka trvala pouhých 27 dní v listopadu a skončila vítězstvím federálních vojsk. Tento konflikt vedl k přijetí nové federální ústavy v roce [[1848]], která posílila centrální vládu a položila základy moderního švýcarského státu a jeho [[Neutralita|neutrality]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Předrevoluční napětí:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V mnoha částech Evropy rostlo napětí. V [[Itálie|Itálii]] sílilo hnutí za sjednocení ([[Risorgimento]]). V [[Prusko|Prusku]] král [[Fridrich Vilém IV.]] svolal Sjednocený zemský sněm, ale odmítl mu přiznat ústavní pravomoci, což vedlo k nárůstu liberální opozice. V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] se stupňovaly národnostní a sociální požadavky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Předrevoluční napětí:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V mnoha částech Evropy rostlo napětí. V [[Itálie|Itálii]] sílilo hnutí za sjednocení ([[Risorgimento]]). V [[Prusko|Prusku]] král [[Fridrich Vilém IV.]] svolal Sjednocený zemský sněm, ale odmítl mu přiznat ústavní pravomoci, což vedlo k nárůstu liberální opozice. V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] se stupňovaly národnostní a sociální požadavky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Komunistický manifest:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Karl Marx]] a [[Friedrich Engels]] byli v [[Londýn|Londýně]] pověřeni Svazem komunistů, aby sepsali programové prohlášení. Výsledkem byl [[Komunistický manifest]], který byl publikován na začátku roku [[1848]] a stal se jedním z nejvlivnějších politických textů v historii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Komunistický manifest:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Karl Marx]] a [[Friedrich Engels]] byli v [[Londýn|Londýně]] pověřeni Svazem komunistů, aby sepsali programové prohlášení. Výsledkem byl [[Komunistický manifest]], který byl publikován na začátku roku [[1848]] a stal se jedním z nejvlivnějších politických textů v historii.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🌎 Amerika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🌎 Amerika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Mexicko-americká válka:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Válka mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Mexiko|Mexikem]] vstoupila do své rozhodující fáze.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Mexicko-americká válka:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Válka mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Mexiko|Mexikem]] vstoupila do své rozhodující fáze.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   22.–23. února: Americká armáda pod velením generála [[Zachary Taylor|Zacharyho Taylora]] porazila početně silnější mexickou armádu v [[Bitva u Buena Vista|bitvě u Buena Vista]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   22.–23. února: Americká armáda pod velením generála [[Zachary Taylor|Zacharyho Taylora]] porazila početně silnější mexickou armádu v [[Bitva u Buena Vista|bitvě u Buena Vista]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   9. března: Americké síly pod vedením generála [[Winfield Scott|Winfielda Scotta]] provedly největší obojživelné vylodění v historii USA u města [[Veracruz]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   9. března: Americké síly pod vedením generála [[Winfield Scott|Winfielda Scotta]] provedly největší obojživelné vylodění v historii USA u města [[Veracruz]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   14. září: Po sérii vítězných bitev americká vojska obsadila hlavní město [[Mexiko (město)|Mexiko City]], což fakticky rozhodlo o výsledku války.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   14. září: Po sérii vítězných bitev americká vojska obsadila hlavní město [[Mexiko (město)|Mexiko City]], což fakticky rozhodlo o výsledku války.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Založení Salt Lake City:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Mormoni|Mormonští]] průkopníci vedení [[Brigham Young|Brighamem Youngem]] dorazili do údolí [[Velké Solné jezero|Velkého Solného jezera]] a založili zde osadu, která se stala základem města [[Salt Lake City]] a budoucího státu [[Utah]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Založení Salt Lake City:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Mormoni|Mormonští]] průkopníci vedení [[Brigham Young|Brighamem Youngem]] dorazili do údolí [[Velké Solné jezero|Velkého Solného jezera]] a založili zde osadu, která se stala základem města [[Salt Lake City]] a budoucího státu [[Utah]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;První americké poštovní známky:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Poštovní úřad Spojených států vydal první oficiální poštovní známky. Jedna s portrétem [[Benjamin Franklin|Benjamina Franklina]] (5 centů) a druhá s [[George Washington|Georgem Washingtonem]] (10 centů).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;První americké poštovní známky:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Poštovní úřad Spojených států vydal první oficiální poštovní známky. Jedna s portrétem [[Benjamin Franklin|Benjamina Franklina]] (5 centů) a druhá s [[George Washington|Georgem Washingtonem]] (10 centů).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🌍 Afrika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🌍 Afrika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Nezávislost Libérie:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[26. červenec|26. července]] vyhlásila [[Libérie]] nezávislost na Americké kolonizační společnosti. Stala se tak první republikou na africkém kontinentu. Jejím prvním prezidentem byl zvolen [[Joseph Jenkins Roberts]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Nezávislost Libérie:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[26. červenec|26. července]] vyhlásila [[Libérie]] nezávislost na Americké kolonizační společnosti. Stala se tak první republikou na africkém kontinentu. Jejím prvním prezidentem byl zvolen [[Joseph Jenkins Roberts]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🇨🇿 Události v českých zemích ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🇨🇿 Události v českých zemích ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Vrcholící národní obrození:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V [[České země|českých zemích]], které byly součástí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], pokračoval proces [[Národní obrození|národního obrození]]. Vzrůstalo národní sebevědomí a politická aktivita české inteligence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Vrcholící národní obrození:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V [[České země|českých zemích]], které byly součástí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], pokračoval proces [[Národní obrození|národního obrození]]. Vzrůstalo národní sebevědomí a politická aktivita české inteligence.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Politická činnost:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Osobnosti jako [[František Palacký]] a [[Karel Havlíček Borovský]] se stávaly vůdčími postavami českého politického myšlení. Havlíček začal vydávat [[Pražské noviny]] s literární přílohou [[Česká včela]], kde kritizoval absolutistickou vládu a prosazoval liberální reformy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Politická činnost:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Osobnosti jako [[František Palacký]] a [[Karel Havlíček Borovský]] se stávaly vůdčími postavami českého politického myšlení. Havlíček začal vydávat [[Pražské noviny]] s literární přílohou [[Česká včela]], kde kritizoval absolutistickou vládu a prosazoval liberální reformy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Spolkový život:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Rozvíjel se český spolkový život. V [[Praha|Praze]] byla založena [[Měšťanská beseda]], která se stala důležitým centrem českého společenského a kulturního života.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Spolkový život:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Rozvíjel se český spolkový život. V [[Praha|Praze]] byla založena [[Měšťanská beseda]], která se stala důležitým centrem českého společenského a kulturního života.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Sociální napětí:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Stejně jako v ostatních částech Evropy, i v českých zemích se projevovala hospodářská krize a sociální nepokoje, které byly předzvěstí revolučních událostí následujícího roku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Sociální napětí:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Stejně jako v ostatních částech Evropy, i v českých zemích se projevovala hospodářská krize a sociální nepokoje, které byly předzvěstí revolučních událostí následujícího roku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Věda a technika ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Věda a technika ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Ignác Semmelweis:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Maďarský lékař [[Ignác Filip Semmelweis|Ignác Semmelweis]] pracující ve vídeňské nemocnici zavedl povinné mytí rukou [[chlornan vápenatý|chlorovým vápnem]] pro lékaře před vyšetřením rodiček. Tím dramaticky snížil výskyt [[horečka omladnic]], a položil tak základy [[antisepse]] v medicíně. Jeho objev však byl lékařskou komunitou zpočátku odmítán.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Ignác Semmelweis:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Maďarský lékař [[Ignác Filip Semmelweis|Ignác Semmelweis]] pracující ve vídeňské nemocnici zavedl povinné mytí rukou [[chlornan vápenatý|chlorovým vápnem]] pro lékaře před vyšetřením rodiček. Tím dramaticky snížil výskyt [[horečka omladnic]], a položil tak základy [[antisepse]] v medicíně. Jeho objev však byl lékařskou komunitou zpočátku odmítán.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Nitroglycerin:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Italský chemik [[Ascanio Sobrero]] poprvé syntetizoval [[nitroglycerin]]. Zjistil jeho extrémní výbušnost, ale kvůli nebezpečné nestabilitě nenašel praktické využití. To se podařilo až [[Alfred Nobel|Alfredu Nobelovi]] o téměř dvacet let později vynálezem [[dynamit]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Nitroglycerin:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Italský chemik [[Ascanio Sobrero]] poprvé syntetizoval [[nitroglycerin]]. Zjistil jeho extrémní výbušnost, ale kvůli nebezpečné nestabilitě nenašel praktické využití. To se podařilo až [[Alfred Nobel|Alfredu Nobelovi]] o téměř dvacet let později vynálezem [[dynamit]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Anestezie:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Po úspěšných demonstracích v roce [[1846]] se začalo šířit používání [[éter]]u jako celkového [[anestetikum|anestetika]] při chirurgických operacích. Skotský lékař [[James Young Simpson]] objevil a zavedl do praxe anestetické účinky [[chloroform]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Anestezie:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Po úspěšných demonstracích v roce [[1846]] se začalo šířit používání [[éter]]u jako celkového [[anestetikum|anestetika]] při chirurgických operacích. Skotský lékař [[James Young Simpson]] objevil a zavedl do praxe anestetické účinky [[chloroform]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🎨 Umění a kultura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🎨 Umění a kultura ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Literatura:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Rok 1847 byl mimořádně významný pro anglickou literaturu, zejména díky dílům sester Brontëových:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Literatura:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Rok 1847 byl mimořádně významný pro anglickou literaturu, zejména díky dílům sester Brontëových:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Charlotte Brontëová]] vydala pod pseudonymem Currer Bell svůj slavný román &amp;#039;&amp;#039;[[Jana Eyrová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Jane Eyre&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Charlotte Brontëová]] vydala pod pseudonymem Currer Bell svůj slavný román &amp;#039;&amp;#039;[[Jana Eyrová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Jane Eyre&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Emily Brontëová]] vydala pod pseudonymem Ellis Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Na Větrné hůrce]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wuthering Heights&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Emily Brontëová]] vydala pod pseudonymem Ellis Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Na Větrné hůrce]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wuthering Heights&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Anne Brontëová]] vydala pod pseudonymem Acton Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Agnes Greyová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Agnes Grey&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   [[Anne Brontëová]] vydala pod pseudonymem Acton Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Agnes Greyová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Agnes Grey&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Hudba:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V [[Paříž|Paříži]] měla premiéru první opera [[Giuseppe Verdi|Giuseppe Verdiho]] na shakespearovský námět, &#039;&#039;[[Macbeth (opera)|Macbeth]]&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Hudba:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V [[Paříž|Paříži]] měla premiéru první opera [[Giuseppe Verdi|Giuseppe Verdiho]] na shakespearovský námět, &#039;&#039;[[Macbeth (opera)|Macbeth]]&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Architektura:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V [[Londýn|Londýně]] pokračovala přestavba [[Westminsterský palác|Westminsterského paláce]] po požáru z roku [[1834]] podle návrhů architektů [[Charles Barry|Charlese Barryho]] a [[Augustus Pugin|Augustuse Pugina]] v [[novogotika|novogotickém stylu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Architektura:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V [[Londýn|Londýně]] pokračovala přestavba [[Westminsterský palác|Westminsterského paláce]] po požáru z roku [[1834]] podle návrhů architektů [[Charles Barry|Charlese Barryho]] a [[Augustus Pugin|Augustuse Pugina]] v [[novogotika|novogotickém stylu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 👶 Narození ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 👶 Narození ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=1847&amp;diff=15149&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1847&amp;diff=15149&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-15T08:29:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox rok&lt;br /&gt;
| rok = 1847&lt;br /&gt;
| století = [[19. století]]&lt;br /&gt;
| desetiletí = [[40. léta 19. století|40. léta]]&lt;br /&gt;
| rok-1 = [[1846]]&lt;br /&gt;
| rok+1 = [[1848]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rok &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1847&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (MDCCCXLVII) byl nepřestupný rok, který podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal pátkem. Tento rok je často vnímán jako předehra k revolučnímu [[Rok 1848|roku 1848]], známému jako „[[Jaro národů]]“. Byl charakterizován pokračujícími sociálními nepokoji, hladomorem v [[Evropa|Evropě]], významnými vojenskými konflikty v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a klíčovými událostmi v procesu formování moderních národních států.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Události ve světě ==&lt;br /&gt;
=== 🇪🇺 Evropa ===&lt;br /&gt;
*   **Velký irský hladomor:** Hladomor v [[Irsko|Irsku]], způsobený plísní bramborovou, dosáhl svého vrcholu. Tento rok je znám jako „Černý rok &amp;#039;47“ (Black &amp;#039;47) kvůli masivnímu umírání a emigraci. Počet obětí se odhaduje na stovky tisíc a další statisíce lidí opustily zemi, především směřovaly do [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Kanada|Kanady]] a [[Velká Británie|Velké Británie]].&lt;br /&gt;
*   **Válka Sonderbundu:** Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] proběhla krátká občanská válka mezi sedmi katolickými kantony (Sonderbund) a federální vládou. Válka trvala pouhých 27 dní v listopadu a skončila vítězstvím federálních vojsk. Tento konflikt vedl k přijetí nové federální ústavy v roce [[1848]], která posílila centrální vládu a položila základy moderního švýcarského státu a jeho [[Neutralita|neutrality]].&lt;br /&gt;
*   **Předrevoluční napětí:** V mnoha částech Evropy rostlo napětí. V [[Itálie|Itálii]] sílilo hnutí za sjednocení ([[Risorgimento]]). V [[Prusko|Prusku]] král [[Fridrich Vilém IV.]] svolal Sjednocený zemský sněm, ale odmítl mu přiznat ústavní pravomoci, což vedlo k nárůstu liberální opozice. V [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]] se stupňovaly národnostní a sociální požadavky.&lt;br /&gt;
*   **Komunistický manifest:** [[Karl Marx]] a [[Friedrich Engels]] byli v [[Londýn|Londýně]] pověřeni Svazem komunistů, aby sepsali programové prohlášení. Výsledkem byl [[Komunistický manifest]], který byl publikován na začátku roku [[1848]] a stal se jedním z nejvlivnějších politických textů v historii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌎 Amerika ===&lt;br /&gt;
*   **Mexicko-americká válka:** Válka mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Mexiko|Mexikem]] vstoupila do své rozhodující fáze.&lt;br /&gt;
    *   22.–23. února: Americká armáda pod velením generála [[Zachary Taylor|Zacharyho Taylora]] porazila početně silnější mexickou armádu v [[Bitva u Buena Vista|bitvě u Buena Vista]].&lt;br /&gt;
    *   9. března: Americké síly pod vedením generála [[Winfield Scott|Winfielda Scotta]] provedly největší obojživelné vylodění v historii USA u města [[Veracruz]].&lt;br /&gt;
    *   14. září: Po sérii vítězných bitev americká vojska obsadila hlavní město [[Mexiko (město)|Mexiko City]], což fakticky rozhodlo o výsledku války.&lt;br /&gt;
*   **Založení Salt Lake City:** [[Mormoni|Mormonští]] průkopníci vedení [[Brigham Young|Brighamem Youngem]] dorazili do údolí [[Velké Solné jezero|Velkého Solného jezera]] a založili zde osadu, která se stala základem města [[Salt Lake City]] a budoucího státu [[Utah]].&lt;br /&gt;
*   **První americké poštovní známky:** Poštovní úřad Spojených států vydal první oficiální poštovní známky. Jedna s portrétem [[Benjamin Franklin|Benjamina Franklina]] (5 centů) a druhá s [[George Washington|Georgem Washingtonem]] (10 centů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Afrika ===&lt;br /&gt;
*   **Nezávislost Libérie:** [[26. červenec|26. července]] vyhlásila [[Libérie]] nezávislost na Americké kolonizační společnosti. Stala se tak první republikou na africkém kontinentu. Jejím prvním prezidentem byl zvolen [[Joseph Jenkins Roberts]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🇨🇿 Události v českých zemích ==&lt;br /&gt;
*   **Vrcholící národní obrození:** V [[České země|českých zemích]], které byly součástí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]], pokračoval proces [[Národní obrození|národního obrození]]. Vzrůstalo národní sebevědomí a politická aktivita české inteligence.&lt;br /&gt;
*   **Politická činnost:** Osobnosti jako [[František Palacký]] a [[Karel Havlíček Borovský]] se stávaly vůdčími postavami českého politického myšlení. Havlíček začal vydávat [[Pražské noviny]] s literární přílohou [[Česká včela]], kde kritizoval absolutistickou vládu a prosazoval liberální reformy.&lt;br /&gt;
*   **Spolkový život:** Rozvíjel se český spolkový život. V [[Praha|Praze]] byla založena [[Měšťanská beseda]], která se stala důležitým centrem českého společenského a kulturního života.&lt;br /&gt;
*   **Sociální napětí:** Stejně jako v ostatních částech Evropy, i v českých zemích se projevovala hospodářská krize a sociální nepokoje, které byly předzvěstí revolučních událostí následujícího roku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Věda a technika ==&lt;br /&gt;
*   **Ignác Semmelweis:** Maďarský lékař [[Ignác Filip Semmelweis|Ignác Semmelweis]] pracující ve vídeňské nemocnici zavedl povinné mytí rukou [[chlornan vápenatý|chlorovým vápnem]] pro lékaře před vyšetřením rodiček. Tím dramaticky snížil výskyt [[horečka omladnic]], a položil tak základy [[antisepse]] v medicíně. Jeho objev však byl lékařskou komunitou zpočátku odmítán.&lt;br /&gt;
*   **Nitroglycerin:** Italský chemik [[Ascanio Sobrero]] poprvé syntetizoval [[nitroglycerin]]. Zjistil jeho extrémní výbušnost, ale kvůli nebezpečné nestabilitě nenašel praktické využití. To se podařilo až [[Alfred Nobel|Alfredu Nobelovi]] o téměř dvacet let později vynálezem [[dynamit]]u.&lt;br /&gt;
*   **Anestezie:** Po úspěšných demonstracích v roce [[1846]] se začalo šířit používání [[éter]]u jako celkového [[anestetikum|anestetika]] při chirurgických operacích. Skotský lékař [[James Young Simpson]] objevil a zavedl do praxe anestetické účinky [[chloroform]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎨 Umění a kultura ==&lt;br /&gt;
*   **Literatura:** Rok 1847 byl mimořádně významný pro anglickou literaturu, zejména díky dílům sester Brontëových:&lt;br /&gt;
    *   [[Charlotte Brontëová]] vydala pod pseudonymem Currer Bell svůj slavný román &amp;#039;&amp;#039;[[Jana Eyrová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Jane Eyre&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
    *   [[Emily Brontëová]] vydala pod pseudonymem Ellis Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Na Větrné hůrce]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Wuthering Heights&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
    *   [[Anne Brontëová]] vydala pod pseudonymem Acton Bell román &amp;#039;&amp;#039;[[Agnes Greyová]]&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Agnes Grey&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
*   **Hudba:** V [[Paříž|Paříži]] měla premiéru první opera [[Giuseppe Verdi|Giuseppe Verdiho]] na shakespearovský námět, &amp;#039;&amp;#039;[[Macbeth (opera)|Macbeth]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
*   **Architektura:** V [[Londýn|Londýně]] pokračovala přestavba [[Westminsterský palác|Westminsterského paláce]] po požáru z roku [[1834]] podle návrhů architektů [[Charles Barry|Charlese Barryho]] a [[Augustus Pugin|Augustuse Pugina]] v [[novogotika|novogotickém stylu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Narození ==&lt;br /&gt;
*   [[11. únor|11. února]] – [[Thomas Alva Edison]], americký vynálezce († [[1931]])&lt;br /&gt;
*   [[3. březen|3. března]] – [[Alexander Graham Bell]], skotsko-americký vědec a vynálezce telefonu († [[1922]])&lt;br /&gt;
*   [[7. duben|7. dubna]] – [[Jens Peter Jacobsen]], dánský spisovatel († [[1885]])&lt;br /&gt;
*   [[10. duben|10. dubna]] – [[Joseph Pulitzer]], maďarsko-americký novinář a vydavatel, zakladatel [[Pulitzerova cena|Pulitzerovy ceny]] († [[1911]])&lt;br /&gt;
*   [[7. květen|7. května]] – [[Archibald Primrose]], britský premiér († [[1929]])&lt;br /&gt;
*   [[2. říjen|2. října]] – [[Paul von Hindenburg]], německý polní maršál a prezident († [[1934]])&lt;br /&gt;
*   [[8. listopad|8. listopadu]] – [[Bram Stoker]], irský spisovatel, autor románu &amp;#039;&amp;#039;[[Drákula]]&amp;#039;&amp;#039; († [[1912]])&lt;br /&gt;
*   [[30. listopad|30. listopadu]] – [[Afonso Pena]], brazilský prezident († [[1909]])&lt;br /&gt;
*   [[17. prosinec|17. prosince]] – [[Émile Faguet]], francouzský spisovatel a literární kritik († [[1916]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚰️ Úmrtí ==&lt;br /&gt;
*   [[19. leden|19. ledna]] – [[Kateřina Veronika Anna Dusíková]], česká klavíristka, harfenistka a skladatelka (* [[1769]])&lt;br /&gt;
*   [[9. březen|9. března]] – [[Mary Anning]], britská paleontoložka (* [[1799]])&lt;br /&gt;
*   [[29. duben|29. dubna]] – [[Václav Růžička]], český lékárník a sběratel umění (* [[1757]])&lt;br /&gt;
*   [[14. květen|14. května]] – [[Fanny Mendelssohnová]], německá klavíristka a skladatelka, sestra Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (* [[1805]])&lt;br /&gt;
*   [[11. červen|11. června]] – [[John Franklin]], britský polární badatel (* [[1786]])&lt;br /&gt;
*   [[4. listopad|4. listopadu]] – [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], německý hudební skladatel a dirigent (* [[1809]])&lt;br /&gt;
*   [[17. prosinec|17. prosince]] – [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská]], rakouská arcivévodkyně, druhá manželka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]] (* [[1791]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Rok 1847 si lze představit jako &amp;quot;ticho před bouří&amp;quot;. V celé Evropě to vřelo. Lidé byli nespokojení s chudobou, neúrodou (hlavně brambor) a s tím, že nemohli mluvit do vlády. Králové a císaři vládli neomezeně a nechtěli se o moc dělit. V [[Irsko|Irsku]] lidé doslova umírali hlady, což donutilo miliony z nich opustit domov. Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] se dokonce kvůli náboženským a politickým sporům pustili do krátké občanské války, která ale zemi nakonec sjednotila a posílila. V Americe mezitím [[Spojené státy americké|Spojené státy]] válčily s [[Mexiko|Mexikem]] a zabraly mu obrovské území, včetně dnešní [[Kalifornie]]. Zatímco politici a vojáci řešili hranice a moc, vědci a umělci měnili svět po svém. Lékař [[Ignác Filip Semmelweis|Semmelweis]] přišel na to, že si lékaři musí mýt ruce, aby nešířili nemoci, a sestry Brontëovy napsaly slavné romány jako &amp;#039;&amp;#039;[[Jana Eyrová]]&amp;#039;&amp;#039;, které se čtou dodnes. Všechno toto napětí a všechny tyto změny nakonec vybuchly v následujícím roce [[1848]] v sérii revolucí po celé Evropě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:1847}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:1847]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:19. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>