<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=1698</id>
	<title>1698 - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=1698"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1698&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T23:46:44Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=1698&amp;diff=22281&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1698&amp;diff=22281&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:04:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:04&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Evropa ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Evropa ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Velká ambasáda Petra Velikého:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Ruský car [[Petr I. Veliký]] pokračoval ve své cestě po Evropě, známé jako [[Velká ambasáda]]. V lednu dorazil do [[Londýn|Londýna]], kde studoval anglické techniky stavby lodí, navštívil [[Royal Society]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitu]], [[Greenwichská královská observatoř]] a mincovnu. Jeho pobyt v [[Anglie|Anglii]] výrazně ovlivnil jeho pozdější reformy v [[Rusko|Rusku]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Velká ambasáda Petra Velikého:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Ruský car [[Petr I. Veliký]] pokračoval ve své cestě po Evropě, známé jako [[Velká ambasáda]]. V lednu dorazil do [[Londýn|Londýna]], kde studoval anglické techniky stavby lodí, navštívil [[Royal Society]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitu]], [[Greenwichská královská observatoř]] a mincovnu. Jeho pobyt v [[Anglie|Anglii]] výrazně ovlivnil jeho pozdější reformy v [[Rusko|Rusku]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Střelecké povstání:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Během carovy nepřítomnosti vypuklo v [[Moskva|Moskvě]] povstání elitních vojenských jednotek, tzv. [[Střelci|střelců]]. Petr I. se urychleně vrátil do Ruska, aby povstání potlačil. Následovaly brutální represe, včetně masových poprav, které car osobně dozoroval. Tato událost symbolizovala definitivní konec starých pořádků a upevnění carovy absolutní moci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Střelecké povstání:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Během carovy nepřítomnosti vypuklo v [[Moskva|Moskvě]] povstání elitních vojenských jednotek, tzv. [[Střelci|střelců]]. Petr I. se urychleně vrátil do Ruska, aby povstání potlačil. Následovaly brutální represe, včetně masových poprav, které car osobně dozoroval. Tato událost symbolizovala definitivní konec starých pořádků a upevnění carovy absolutní moci.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Darienská expedice:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Z přístavu Leith ve [[Skotsko|Skotsku]] vyplula první z expedic, jejímž cílem bylo založit kolonii jménem Kaledonie na [[Panamská šíje|Panamské šíji]]. Tento ambiciózní, ale katastrofálně neúspěšný projekt, známý jako [[Darienský plán]], vedl k finančnímu bankrotu Skotska a byl jedním z klíčových faktorů vedoucích ke [[Zákony o unii z roku 1707|Sjednocení]] Skotska s Anglií v roce [[1707]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Darienská expedice:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Z přístavu Leith ve [[Skotsko|Skotsku]] vyplula první z expedic, jejímž cílem bylo založit kolonii jménem Kaledonie na [[Panamská šíje|Panamské šíji]]. Tento ambiciózní, ale katastrofálně neúspěšný projekt, známý jako [[Darienský plán]], vedl k finančnímu bankrotu Skotska a byl jedním z klíčových faktorů vedoucích ke [[Zákony o unii z roku 1707|Sjednocení]] Skotska s Anglií v roce [[1707]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Daň z oken v Anglii:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V [[Anglické království|Anglii]] byla zavedena kontroverzní &quot;daň z oken&quot; (Window Tax), která zdaňovala nemovitosti podle počtu oken. Tato daň vedla k tomu, že mnoho lidí si okna zazdívalo, aby se placení vyhnuli, což mělo negativní dopad na zdraví a hygienu obyvatel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Daň z oken v Anglii:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V [[Anglické království|Anglii]] byla zavedena kontroverzní &quot;daň z oken&quot; (Window Tax), která zdaňovala nemovitosti podle počtu oken. Tato daň vedla k tomu, že mnoho lidí si okna zazdívalo, aby se placení vyhnuli, což mělo negativní dopad na zdraví a hygienu obyvatel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Založení SPCK:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V Londýně byla založena [[Society for Promoting Christian Knowledge]] (Společnost pro šíření křesťanského poznání), jedna z nejstarších anglikánských misijních společností, která se zaměřovala na vzdělávání a distribuci náboženské literatury.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Založení SPCK:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V Londýně byla založena [[Society for Promoting Christian Knowledge]] (Společnost pro šíření křesťanského poznání), jedna z nejstarších anglikánských misijních společností, která se zaměřovala na vzdělávání a distribuci náboženské literatury.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Španělské následnictví:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zemřel šestiletý bavorský kurfiřt [[Josef Ferdinand Bavorský]], který byl na základě [[Smlouva z Ryswicku|smluv z předchozího roku]] designovaným dědicem španělského trůnu. Jeho nečekaná smrt znovu otevřela otázku následnictví po bezdětném [[Karel II. Španělský|Karlu II.]] a výrazně zvýšila napětí mezi [[Habsburská monarchie|Habsburky]] a [[Francie|Francií]], což nakonec vedlo k [[Válka o španělské dědictví|Válce o španělské dědictví]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Španělské následnictví:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zemřel šestiletý bavorský kurfiřt [[Josef Ferdinand Bavorský]], který byl na základě [[Smlouva z Ryswicku|smluv z předchozího roku]] designovaným dědicem španělského trůnu. Jeho nečekaná smrt znovu otevřela otázku následnictví po bezdětném [[Karel II. Španělský|Karlu II.]] a výrazně zvýšila napětí mezi [[Habsburská monarchie|Habsburky]] a [[Francie|Francií]], což nakonec vedlo k [[Válka o španělské dědictví|Válce o španělské dědictví]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Mír v Karlovicích (jednání):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Pokračovala intenzivní diplomatická jednání, která následujícího roku vyvrcholila podpisem [[Karlovický mír|Karlovického míru]]. Tato smlouva ukončila [[Velká turecká válka|Velkou tureckou válku]] a potvrdila úpadek [[Osmanská říše|Osmanské říše]] ve střední Evropě a vzestup [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Mír v Karlovicích (jednání):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Pokračovala intenzivní diplomatická jednání, která následujícího roku vyvrcholila podpisem [[Karlovický mír|Karlovického míru]]. Tato smlouva ukončila [[Velká turecká válka|Velkou tureckou válku]] a potvrdila úpadek [[Osmanská říše|Osmanské říše]] ve střední Evropě a vzestup [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Asie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Asie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l24&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 24:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Afrika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Afrika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Pád Fort Jesus:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Po téměř tříletém obléhání dobyla vojska [[Omán|Ománského sultanátu]] portugalskou pevnost [[Fort Jesus]] v [[Mombasa|Mombase]] (dnešní [[Keňa]]). Tato událost znamenala konec portugalské nadvlády na svahilském pobřeží severně od [[Mosambik|Mosambiku]] a upevnila ománský vliv v regionu [[Indický oceán|Indického oceánu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Pád Fort Jesus:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Po téměř tříletém obléhání dobyla vojska [[Omán|Ománského sultanátu]] portugalskou pevnost [[Fort Jesus]] v [[Mombasa|Mombase]] (dnešní [[Keňa]]). Tato událost znamenala konec portugalské nadvlády na svahilském pobřeží severně od [[Mosambik|Mosambiku]] a upevnila ománský vliv v regionu [[Indický oceán|Indického oceánu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Amerika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Amerika ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Založení Pensacoly:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Španělé založili na pobřeží [[Florida|Floridy]] pevnost a osadu Presidio Santa Maria de Galve, která se stala základem moderního města [[Pensacola]]. Cílem bylo zabránit francouzské expanzi do oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Založení Pensacoly:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Španělé založili na pobřeží [[Florida|Floridy]] pevnost a osadu Presidio Santa Maria de Galve, která se stala základem moderního města [[Pensacola]]. Cílem bylo zabránit francouzské expanzi do oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Ibervillova expedice:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Francouzský průzkumník [[Pierre Le Moyne d&#039;Iberville]] vyplul z [[Francie]] na expedici, jejímž cílem bylo najít ústí řeky [[Mississippi]] a založit v oblasti francouzskou kolonii, pozdější [[Louisiana (Nová Francie)|Louisianu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Ibervillova expedice:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Francouzský průzkumník [[Pierre Le Moyne d&#039;Iberville]] vyplul z [[Francie]] na expedici, jejímž cílem bylo najít ústí řeky [[Mississippi]] a založit v oblasti francouzskou kolonii, pozdější [[Louisiana (Nová Francie)|Louisianu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Věda a umění ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Věda a umění ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;První parní stroj:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Anglický inženýr a vynálezce [[Thomas Savery]] si nechal patentovat první komerčně využitelný parní stroj. Jednalo se o parní čerpadlo určené k odčerpávání vody z dolů. Ačkoliv bylo jeho zařízení neefektivní a nebezpečné, představovalo klíčový milník na cestě k [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;První parní stroj:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Anglický inženýr a vynálezce [[Thomas Savery]] si nechal patentovat první komerčně využitelný parní stroj. Jednalo se o parní čerpadlo určené k odčerpávání vody z dolů. Ačkoliv bylo jeho zařízení neefektivní a nebezpečné, představovalo klíčový milník na cestě k [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Architektura:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V Londýně pokračovaly práce na [[Katedrála svatého Pavla|katedrále svatého Pavla]] pod vedením architekta [[Christopher Wren|Sira Christophera Wrena]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Architektura:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V Londýně pokračovaly práce na [[Katedrála svatého Pavla|katedrále svatého Pavla]] pod vedením architekta [[Christopher Wren|Sira Christophera Wrena]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Hudba:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V [[Itálie|Itálii]] a [[Německo|Německu]] tvořili významní barokní skladatelé jako [[Arcangelo Corelli]] a [[Dietrich Buxtehude]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Hudba:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V [[Itálie|Itálii]] a [[Německo|Německu]] tvořili významní barokní skladatelé jako [[Arcangelo Corelli]] a [[Dietrich Buxtehude]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 👶 Narození ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 👶 Narození ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l55&quot;&gt;Řádek 55:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 55:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rok 1698 může na první pohled vypadat jako jen další datum v historii, ale staly se v něm dvě klíčové věci, které ovlivnily budoucnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rok 1698 může na první pohled vypadat jako jen další datum v historii, ale staly se v něm dvě klíčové věci, které ovlivnily budoucnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Car na studiích a brutální návrat:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Představte si, že vládce obrovské, ale zaostalé země (Ruska) se v přestrojení vydá do nejvyspělejších států Evropy (Holandska a Anglie), aby se tam učil stavět lodě a modernizovat armádu. To přesně udělal car Petr Veliký. Když se ale dozvěděl o vzpouře ve své vlasti, okamžitě se vrátil a nechal vzbouřence krutě potrestat. Tím všem ukázal, že jeho reformy a &quot;poevropštění&quot; Ruska myslí smrtelně vážně. Jeho cesta byla začátkem přeměny Ruska v evropskou velmoc.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Car na studiích a brutální návrat:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Představte si, že vládce obrovské, ale zaostalé země (Ruska) se v přestrojení vydá do nejvyspělejších států Evropy (Holandska a Anglie), aby se tam učil stavět lodě a modernizovat armádu. To přesně udělal car Petr Veliký. Když se ale dozvěděl o vzpouře ve své vlasti, okamžitě se vrátil a nechal vzbouřence krutě potrestat. Tím všem ukázal, že jeho reformy a &quot;poevropštění&quot; Ruska myslí smrtelně vážně. Jeho cesta byla začátkem přeměny Ruska v evropskou velmoc.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;První použitelný parní stroj:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V Anglii si Thomas Savery nechal patentovat stroj, který pomocí páry dokázal čerpat vodu. Byl sice primitivní a nebezpečný, ale byl to první krok k parním strojům, které o sto let později rozpoutaly průmyslovou revoluci. Bez tohoto vynálezu by neexistovaly parní lokomotivy, továrny a moderní svět, jak ho známe. Rok 1698 tak položil základy jak pro moderní Rusko, tak pro průmyslovou éru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;První použitelný parní stroj:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V Anglii si Thomas Savery nechal patentovat stroj, který pomocí páry dokázal čerpat vodu. Byl sice primitivní a nebezpečný, ale byl to první krok k parním strojům, které o sto let později rozpoutaly průmyslovou revoluci. Bez tohoto vynálezu by neexistovaly parní lokomotivy, továrny a moderní svět, jak ho známe. Rok 1698 tak položil základy jak pro moderní Rusko, tak pro průmyslovou éru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:1698}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:1698}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=1698&amp;diff=19551&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=1698&amp;diff=19551&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-29T07:47:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox rok&lt;br /&gt;
| rok = 1698&lt;br /&gt;
| století = [[17. století]]&lt;br /&gt;
| desetiletí = [[90. léta 17. století|90. léta]]&lt;br /&gt;
| rok_greg = 1698&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;1698&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (MDCXCVIII) byl nepřestupný rok, který dle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] započal středou. Jednalo se o rok na sklonku 17. století, období pozdního [[baroko|baroka]], pokračujícího vědeckého rozvoje a politických změn, které formovaly mapu Evropy a světa pro nadcházející století. V tomto roce se ruský car [[Petr I. Veliký]] vracel ze své cesty po Evropě, zatímco v [[Anglie|Anglii]] byl patentován první parní stroj a na pobřeží [[Afrika|Afriky]] a [[Severní Amerika|Ameriky]] docházelo k významným koloniálním posunům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Události ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Evropa ===&lt;br /&gt;
*   **Velká ambasáda Petra Velikého:** Ruský car [[Petr I. Veliký]] pokračoval ve své cestě po Evropě, známé jako [[Velká ambasáda]]. V lednu dorazil do [[Londýn|Londýna]], kde studoval anglické techniky stavby lodí, navštívil [[Royal Society]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitu]], [[Greenwichská královská observatoř]] a mincovnu. Jeho pobyt v [[Anglie|Anglii]] výrazně ovlivnil jeho pozdější reformy v [[Rusko|Rusku]].&lt;br /&gt;
*   **Střelecké povstání:** Během carovy nepřítomnosti vypuklo v [[Moskva|Moskvě]] povstání elitních vojenských jednotek, tzv. [[Střelci|střelců]]. Petr I. se urychleně vrátil do Ruska, aby povstání potlačil. Následovaly brutální represe, včetně masových poprav, které car osobně dozoroval. Tato událost symbolizovala definitivní konec starých pořádků a upevnění carovy absolutní moci.&lt;br /&gt;
*   **Darienská expedice:** Z přístavu Leith ve [[Skotsko|Skotsku]] vyplula první z expedic, jejímž cílem bylo založit kolonii jménem Kaledonie na [[Panamská šíje|Panamské šíji]]. Tento ambiciózní, ale katastrofálně neúspěšný projekt, známý jako [[Darienský plán]], vedl k finančnímu bankrotu Skotska a byl jedním z klíčových faktorů vedoucích ke [[Zákony o unii z roku 1707|Sjednocení]] Skotska s Anglií v roce [[1707]].&lt;br /&gt;
*   **Daň z oken v Anglii:** V [[Anglické království|Anglii]] byla zavedena kontroverzní &amp;quot;daň z oken&amp;quot; (Window Tax), která zdaňovala nemovitosti podle počtu oken. Tato daň vedla k tomu, že mnoho lidí si okna zazdívalo, aby se placení vyhnuli, což mělo negativní dopad na zdraví a hygienu obyvatel.&lt;br /&gt;
*   **Založení SPCK:** V Londýně byla založena [[Society for Promoting Christian Knowledge]] (Společnost pro šíření křesťanského poznání), jedna z nejstarších anglikánských misijních společností, která se zaměřovala na vzdělávání a distribuci náboženské literatury.&lt;br /&gt;
*   **Španělské následnictví:** Zemřel šestiletý bavorský kurfiřt [[Josef Ferdinand Bavorský]], který byl na základě [[Smlouva z Ryswicku|smluv z předchozího roku]] designovaným dědicem španělského trůnu. Jeho nečekaná smrt znovu otevřela otázku následnictví po bezdětném [[Karel II. Španělský|Karlu II.]] a výrazně zvýšila napětí mezi [[Habsburská monarchie|Habsburky]] a [[Francie|Francií]], což nakonec vedlo k [[Válka o španělské dědictví|Válce o španělské dědictví]].&lt;br /&gt;
*   **Mír v Karlovicích (jednání):** Pokračovala intenzivní diplomatická jednání, která následujícího roku vyvrcholila podpisem [[Karlovický mír|Karlovického míru]]. Tato smlouva ukončila [[Velká turecká válka|Velkou tureckou válku]] a potvrdila úpadek [[Osmanská říše|Osmanské říše]] ve střední Evropě a vzestup [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asie ===&lt;br /&gt;
*   V [[Mughalská říše|Mughalské Indii]] pokračovala vláda císaře [[Aurangzéb|Aurangzéba]], který se potýkal s rostoucím odporem [[Maráthská říše|Maráthů]] na Dekánské plošině.&lt;br /&gt;
*   V [[Čína|Číně]] za vlády císaře [[Kchang-si]] z dynastie [[Dynastie Čching|Čching]] pokračovalo období stability a prosperity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Afrika ===&lt;br /&gt;
*   **Pád Fort Jesus:** Po téměř tříletém obléhání dobyla vojska [[Omán|Ománského sultanátu]] portugalskou pevnost [[Fort Jesus]] v [[Mombasa|Mombase]] (dnešní [[Keňa]]). Tato událost znamenala konec portugalské nadvlády na svahilském pobřeží severně od [[Mosambik|Mosambiku]] a upevnila ománský vliv v regionu [[Indický oceán|Indického oceánu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Amerika ===&lt;br /&gt;
*   **Založení Pensacoly:** Španělé založili na pobřeží [[Florida|Floridy]] pevnost a osadu Presidio Santa Maria de Galve, která se stala základem moderního města [[Pensacola]]. Cílem bylo zabránit francouzské expanzi do oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]].&lt;br /&gt;
*   **Ibervillova expedice:** Francouzský průzkumník [[Pierre Le Moyne d&amp;#039;Iberville]] vyplul z [[Francie]] na expedici, jejímž cílem bylo najít ústí řeky [[Mississippi]] a založit v oblasti francouzskou kolonii, pozdější [[Louisiana (Nová Francie)|Louisianu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Věda a umění ==&lt;br /&gt;
*   **První parní stroj:** Anglický inženýr a vynálezce [[Thomas Savery]] si nechal patentovat první komerčně využitelný parní stroj. Jednalo se o parní čerpadlo určené k odčerpávání vody z dolů. Ačkoliv bylo jeho zařízení neefektivní a nebezpečné, představovalo klíčový milník na cestě k [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]].&lt;br /&gt;
*   **Architektura:** V Londýně pokračovaly práce na [[Katedrála svatého Pavla|katedrále svatého Pavla]] pod vedením architekta [[Christopher Wren|Sira Christophera Wrena]].&lt;br /&gt;
*   **Hudba:** V [[Itálie|Itálii]] a [[Německo|Německu]] tvořili významní barokní skladatelé jako [[Arcangelo Corelli]] a [[Dietrich Buxtehude]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Narození ==&lt;br /&gt;
*   [[8. leden|8. ledna]] – [[Gerard van Swieten]], nizozemský lékař, osobní lékař [[Marie Terezie|Marie Terezie]] († [[1772]])&lt;br /&gt;
*   [[21. únor|21. února]] – [[Erik Pontoppidan]], dánský historik, teolog a ornitolog († [[1764]])&lt;br /&gt;
*   [[26. březen|26. března]] – [[Prokop Diviš]], český kněz, přírodovědec a vynálezce bleskosvodu († [[1765]])&lt;br /&gt;
*   [[17. červenec|17. července]] – [[Pierre-Louis Moreau de Maupertuis]], francouzský matematik, filozof a astronom († [[1759]])&lt;br /&gt;
*   [[24. srpen|24. srpna]] – [[Erik Ludvigsen Pontoppidan]], dánský historik a teolog († [[1764]])&lt;br /&gt;
*   [[21. září|21. září]] – [[Francesco Bartolomeo Rastrelli]], italsko-ruský architekt, představitel baroka († [[1771]])&lt;br /&gt;
*   [[28. listopad|28. listopadu]] – [[Charlotta Friderika Meklenbursko-Zvěřínská]], německá šlechtična († [[1740]])&lt;br /&gt;
*   ? – [[Metastasio]], italský básník a operní libretista († [[1782]])&lt;br /&gt;
*   ? – [[Colin Maclaurin]], skotský matematik († [[1746]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚰️ Úmrtí ==&lt;br /&gt;
*   [[4. listopad|4. listopadu]] – [[Rasmus Bartholin]], dánský vědec a lékař, objevitel dvojlomu světla (* [[1625]])&lt;br /&gt;
*   [[28. listopad|28. listopadu]] – [[Louis de Buade de Frontenac]], generální guvernér [[Nová Francie|Nové Francie]] (* [[1622]])&lt;br /&gt;
*   [[16. prosinec|16. prosince]] – [[Eleonora Marie Josefa Habsburská]], rakouská arcivévodkyně, polská královna (* [[1653]])&lt;br /&gt;
*   ? – [[Gerrit Berckheyde]], nizozemský malíř (* [[1638]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Rok 1698 může na první pohled vypadat jako jen další datum v historii, ale staly se v něm dvě klíčové věci, které ovlivnily budoucnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  **Car na studiích a brutální návrat:** Představte si, že vládce obrovské, ale zaostalé země (Ruska) se v přestrojení vydá do nejvyspělejších států Evropy (Holandska a Anglie), aby se tam učil stavět lodě a modernizovat armádu. To přesně udělal car Petr Veliký. Když se ale dozvěděl o vzpouře ve své vlasti, okamžitě se vrátil a nechal vzbouřence krutě potrestat. Tím všem ukázal, že jeho reformy a &amp;quot;poevropštění&amp;quot; Ruska myslí smrtelně vážně. Jeho cesta byla začátkem přeměny Ruska v evropskou velmoc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.  **První použitelný parní stroj:** V Anglii si Thomas Savery nechal patentovat stroj, který pomocí páry dokázal čerpat vodu. Byl sice primitivní a nebezpečný, ale byl to první krok k parním strojům, které o sto let později rozpoutaly průmyslovou revoluci. Bez tohoto vynálezu by neexistovaly parní lokomotivy, továrny a moderní svět, jak ho známe. Rok 1698 tak položil základy jak pro moderní Rusko, tak pro průmyslovou éru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:1698}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:1698]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:17. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Roky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>