1609 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:03:17Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-22T00:49:44Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox rok
| rok = 1609
| století = [[17. století]]
| desetiletí = [[1600–1609|1600]]
| rok_před = [[1608]]
| rok_po = [[1610]]
| rok_v_jiných_kalendářích = ano
| gregoriánský = 1609
| juliánský = 1608–1609
| židovský = 5369–5370
| islámský = 1017–1018
| buddhistický = 2153
| arménský = 1058
| čínský = 丙午 (ohnivý kůň) – 丁未 (ohnivá ovce)
| etiopský = 1601–1602
| perský = 987–988
| mayský = 12.4.14.12.1
}}

Rok '''1609''' (MDIX) byl nepřestupný rok, který započal ve čtvrtek podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] a v neděli podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]. Tento rok je považován za klíčový v dějinách [[věda|vědy]], zejména [[astronomie]], díky průlomovým objevům [[Galileo Galilei|Galilea Galileiho]] a publikaci díla [[Johannes Kepler|Johannese Keplera]]. V politické sféře přinesl významné události, jako bylo podepsání Dvanáctiletého příměří v [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluci]] a vydání [[Rudolfův majestát|Majestátu na náboženskou svobodu]] v [[České království|Českém království]].

== 🌍 Události ve světě ==

=== 🔭 Věda a technika ===
* **Revoluce v astronomii**: Tento rok je často označován jako počátek moderní teleskopické astronomie.
* [[Galileo Galilei]] v [[Benátky|Benátkách]] zdokonalil [[dalekohled]], původně vynalezený v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], a dosáhl přibližně dvacetinásobného zvětšení. V srpnu jej představil benátskému dóžeti a na podzim s ním jako první člověk systematicky pozoroval noční oblohu. Jeho první pozorování povrchu [[Měsíc]]e odhalila, že není dokonalou koulí, jak předpokládala [[aristotelovská fyzika]], ale že má hory a krátery podobně jako [[Země]]. Ke konci roku objevil také čtyři největší měsíce [[Jupiter]]u (později nazvané [[Galileovy měsíce]]).
* Německý astronom [[Johannes Kepler]] publikoval v [[Praha|Praze]] své stěžejní dílo ''Astronomia nova'' (Nová astronomie). V knize formuloval své první dva [[Keplerovy zákony|zákony pohybu planet]], které popisují, že planety se pohybují po [[elipsa|eliptických]] drahách (nikoli kruhových) a že se jejich rychlost mění v závislosti na vzdálenosti od [[Slunce]]. Tímto dílem položil základy nebeské mechaniky a zásadně zpochybnil geocentrický model vesmíru.
* Anglický astronom [[Thomas Harriot]] pravděpodobně pozoroval Měsíc dalekohledem několik měsíců před Galileem, ale své poznatky nepublikoval.

=== ⚔️ Politika a války ===
* **Dvanáctileté příměří**: [[9. duben|9. dubna]] bylo v [[Antverpy|Antverpách]] podepsáno dvanáctileté příměří mezi [[Španělsko|Španělskem]] a [[Spojené provincie nizozemské|Spojenými provinciemi nizozemskými]]. Tato dohoda fakticky uznala nezávislost severního Nizozemska a přerušila [[osmdesátiletá válka|osmdesátiletou válku]], což umožnilo mladé republice ekonomicky a kulturně vzkvétat.
* **Vyhnání Morisků**: [[9. duben|9. dubna]] vydal španělský král [[Filip III. Španělský]] dekret o vyhoštění [[Moriskové|Morisků]] (potomků [[muslimové|muslimů]], kteří byli donuceni konvertovat ke [[křesťanství]]) z [[Valencijské království|Valencie]]. Během následujících let bylo ze [[Španělsko|Španělska]] vyhnáno přibližně 300 000 lidí, což mělo devastující dopad na hospodářství některých regionů.
* **Válka o dědictví julišské**: Po smrti bezdětného vévody Jana Viléma z Jülich-Kleve-Bergu vypukl spor o jeho rozsáhlá území v [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], který se stal jedním z předznamenání [[třicetiletá válka|třicetileté války]].

=== 🗺️ Objevy a kolonizace ===
* **Hudsonova výprava**: Anglický mořeplavec [[Henry Hudson]], plavící se ve službách [[Nizozemská východoindická společnost|Nizozemské východoindické společnosti]], prozkoumal pobřeží [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] při hledání [[Severozápadní průjezd|Severozápadní cesty]] do [[Asie]]. V září vplul do ústí řeky, která dnes nese jeho jméno – [[Hudson (řeka)|řeka Hudson]]. Jeho plavba položila základ nizozemským nárokům na oblast, kde později vznikla kolonie [[Nové Nizozemí]] s centrem v [[Nový Amsterdam|Novém Amsterdamu]] (dnešní [[New York]]).
* **Samuel de Champlain**: Francouzský objevitel [[Samuel de Champlain]] se během své expedice v [[Nová Francie|Nové Francii]] dostal k velkému jezeru na hranici dnešních [[USA]] a [[Kanada|Kanady]], které pojmenoval po sobě – [[Champlainovo jezero]]. Zde se také zúčastnil bitvy na straně svých indiánských spojenců (kmeny [[Algonkinové|Algonkinů]] a [[Huroni|Huronů]]) proti [[Irokézové|Irokézům]], což na dlouhou dobu ovlivnilo vztahy mezi Francouzi a Irokézskou konfederací.

=== 🎭 Kultura a společnost ===
* **Založení Amsterdamské banky**: V [[Amsterdam]]u byla založena ''Amsterdamsche Wisselbank'' (Amsterdamská směnná banka), jedna z prvních [[centrální banka|centrálních bank]] na světě. Poskytovala stabilní měnu a finanční služby, což významně přispělo k postavení Amsterdamu jako finančního centra [[Evropa|Evropy]] v 17. století.
* **Shakespearovy sonety**: V [[Londýn]]ě byly poprvé vydány ''[[Sonety (Shakespeare)|Sonety]]'' [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]], a to bez autorova souhlasu. Sbírka 154 sonetů se stala jedním z vrcholných děl anglické renesanční poezie.
* V [[Milán]]ě byla otevřena [[Ambrosiánská knihovna]] (Biblioteca Ambrosiana), jedna z prvních veřejných knihoven v Evropě.

== 🇨🇿 Události v Českých zemích ==
* **Vydání Majestátu**: [[9. červenec|9. července]] vydal císař [[Rudolf II.]] na nátlak českých nekatolických stavů ''[[Rudolfův majestát|Majestát na náboženskou svobodu]]''. Tento dokument zaručoval náboženskou svobodu pro obyvatele [[České království|Českého království]] a povoloval nekatolíkům (zejména [[Čeští bratři|českým bratrům]] a [[luteráni|luteránům]]) stavět si vlastní kostely a školy. Svoboda se vztahovala na šlechtu, města i poddané.
* **Porovnání**: Součástí dohody bylo i tzv. ''Porovnání'', které upravovalo vztahy mezi katolíky a nekatolíky. Byla zřízena funkce [[defenzoři|defenzorů]], kteří měli dohlížet na dodržování Majestátu.
* **Důsledky**: Vydání Majestátu bylo velkým vítězstvím českých stavů a dočasně uklidnilo náboženské napětí v zemi. Jeho porušování císařskými místodržícími o devět let později se však stalo jednou z hlavních příčin [[Stavovské povstání|stavovského povstání]] a následné [[třicetiletá válka|třicetileté války]].

== 👶 Narození ==
* [[18. březen|18. března]] – [[Frederik III. Dánský]], dánský a norský král († [[1670]])
* [[22. březen|22. března]] – [[Jan II. Kazimír Vasa]], polský král a velkokníže litevský († [[1672]])
* [[28. červenec|28. července]] – [[Judith Leyster]], nizozemská malířka, jedna z mála ženských umělkyň [[Zlatý věk nizozemského malířství|nizozemského zlatého věku]] († [[1660]])
* [[19. srpen|19. srpna]] – [[Jean de Rotrou]], francouzský básník a dramatik († [[1650]])
* [[25. listopad|25. listopadu]] – [[Henrietta Marie Bourbonská]], anglická a skotská královna jako manželka [[Karel I. Stuart|Karla I.]] († [[1669]])
* [[6. prosinec|6. prosince]] – [[Mikuláš František Lotrinský]], vévoda lotrinský a barský († [[1670]])
* Neznámé datum:
* [[Giovanni Benedetto Castiglione]], italský barokní malíř a grafik († [[1664]])
* [[John Suckling]], anglický básník († [[1642]])

== ⚰️ Úmrtí ==
* [[21. leden|21. ledna]] – [[Joseph Justus Scaliger]], francouzský humanista a historik (* [[1540]])
* [[17. únor|17. února]] – [[Ferdinand I. Medicejský]], velkovévoda toskánský (* [[1549]])
* [[4. duben|4. dubna]] – [[Charles de L'Écluse]], vlámský botanik a lékař (* [[1526]])
* [[15. červenec|15. července]] – [[Annibale Carracci]], italský barokní malíř (* [[1560]])
* [[20. červenec|20. července]] – [[Federico Zuccari]], italský manýristický malíř a architekt (* cca [[1540]])
* [[9. říjen|9. října]] – [[Jacobus Arminius]], nizozemský teolog, zakladatel [[arminianismus|arminianismu]] (* [[1560]])
* Neznámé datum:
* [[Kašpar z Logau]], vratislavský biskup (* [[1524]])

== 💡 Pro laiky ==
=== Keplerovy zákony pohybu planet ===
Před rokem 1609 si lidé, včetně vědců, mysleli, že se planety pohybují kolem Slunce (nebo Země) po dokonalých kružnicích. [[Johannes Kepler]] v tomto roce přišel se dvěma revolučními myšlenkami:
1. **První zákon**: Planety se nepohybují po kružnicích, ale po mírně zploštělých kružnicích, kterým se říká [[elipsa]]. Slunce přitom není přesně uprostřed, ale v jednom z jejích dvou "ohnisek". To vysvětlilo, proč se planety na obloze někdy zdají být blíže a jindy dále.
2. **Druhý zákon**: Když je planeta na své dráze blíže ke Slunci, pohybuje se rychleji. Když je dál, pohybuje se pomaleji. Není to tedy stálá rychlost, jak se dříve myslelo.
Tyto dva zákony byly obrovským krokem vpřed pro pochopení vesmíru a později pomohly [[Isaac Newton|Isaacu Newtonovi]] formulovat jeho [[Newtonův gravitační zákon|zákon o gravitaci]].

=== Majestát na náboženskou svobodu ===
Představte si zemi, kde vládce nařizuje všem obyvatelům, jakou víru musí vyznávat. V [[České království|Českém království]] na začátku 17. století byla situace napjatá. Většina obyvatel nebyli [[katolíci]] jako jejich panovník, císař [[Rudolf II.]], ale [[protestanti]] (např. luteráni nebo členové [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]). Tito lidé chtěli mít svobodu vyznávat svou víru bez strachu z trestu. V roce 1609 donutili císaře, aby podepsal listinu zvanou '''Majestát'''. Ta zaručovala, že nikdo, ať už šlechtic, měšťan nebo poddaný, nebude nucen k víře proti své vůli. Byla to na svou dobu velmi pokroková listina, která zaručovala v [[Čechy|Čechách]] jednu z největších náboženských svobod v tehdejší [[Evropa|Evropě]].

{{DEFAULTSORT:1609}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:1609]]
[[Kategorie:17. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:03
Řádek 24:		Řádek 24:

	=== 🔭 Věda a technika ===		=== 🔭 Věda a technika ===
	* Revoluce v astronomii: Tento rok je často označován jako počátek moderní teleskopické astronomie.		* '''Revoluce v astronomii''': Tento rok je často označován jako počátek moderní teleskopické astronomie.
	* [[Galileo Galilei]] v [[Benátky\|Benátkách]] zdokonalil [[dalekohled]], původně vynalezený v [[Nizozemsko\|Nizozemsku]], a dosáhl přibližně dvacetinásobného zvětšení. V srpnu jej představil benátskému dóžeti a na podzim s ním jako první člověk systematicky pozoroval noční oblohu. Jeho první pozorování povrchu [[Měsíc]]e odhalila, že není dokonalou koulí, jak předpokládala [[aristotelovská fyzika]], ale že má hory a krátery podobně jako [[Země]]. Ke konci roku objevil také čtyři největší měsíce [[Jupiter]]u (později nazvané [[Galileovy měsíce]]).		* [[Galileo Galilei]] v [[Benátky\|Benátkách]] zdokonalil [[dalekohled]], původně vynalezený v [[Nizozemsko\|Nizozemsku]], a dosáhl přibližně dvacetinásobného zvětšení. V srpnu jej představil benátskému dóžeti a na podzim s ním jako první člověk systematicky pozoroval noční oblohu. Jeho první pozorování povrchu [[Měsíc]]e odhalila, že není dokonalou koulí, jak předpokládala [[aristotelovská fyzika]], ale že má hory a krátery podobně jako [[Země]]. Ke konci roku objevil také čtyři největší měsíce [[Jupiter]]u (později nazvané [[Galileovy měsíce]]).
	* Německý astronom [[Johannes Kepler]] publikoval v [[Praha\|Praze]] své stěžejní dílo ''Astronomia nova'' (Nová astronomie). V knize formuloval své první dva [[Keplerovy zákony\|zákony pohybu planet]], které popisují, že planety se pohybují po [[elipsa\|eliptických]] drahách (nikoli kruhových) a že se jejich rychlost mění v závislosti na vzdálenosti od [[Slunce]]. Tímto dílem položil základy nebeské mechaniky a zásadně zpochybnil geocentrický model vesmíru.		* Německý astronom [[Johannes Kepler]] publikoval v [[Praha\|Praze]] své stěžejní dílo ''Astronomia nova'' (Nová astronomie). V knize formuloval své první dva [[Keplerovy zákony\|zákony pohybu planet]], které popisují, že planety se pohybují po [[elipsa\|eliptických]] drahách (nikoli kruhových) a že se jejich rychlost mění v závislosti na vzdálenosti od [[Slunce]]. Tímto dílem položil základy nebeské mechaniky a zásadně zpochybnil geocentrický model vesmíru.
Řádek 30:		Řádek 30:

	=== ⚔️ Politika a války ===		=== ⚔️ Politika a války ===
	* Dvanáctileté příměří: [[9. duben\|9. dubna]] bylo v [[Antverpy\|Antverpách]] podepsáno dvanáctileté příměří mezi [[Španělsko\|Španělskem]] a [[Spojené provincie nizozemské\|Spojenými provinciemi nizozemskými]]. Tato dohoda fakticky uznala nezávislost severního Nizozemska a přerušila [[osmdesátiletá válka\|osmdesátiletou válku]], což umožnilo mladé republice ekonomicky a kulturně vzkvétat.		* '''Dvanáctileté příměří''': [[9. duben\|9. dubna]] bylo v [[Antverpy\|Antverpách]] podepsáno dvanáctileté příměří mezi [[Španělsko\|Španělskem]] a [[Spojené provincie nizozemské\|Spojenými provinciemi nizozemskými]]. Tato dohoda fakticky uznala nezávislost severního Nizozemska a přerušila [[osmdesátiletá válka\|osmdesátiletou válku]], což umožnilo mladé republice ekonomicky a kulturně vzkvétat.
	* Vyhnání Morisků: [[9. duben\|9. dubna]] vydal španělský král [[Filip III. Španělský]] dekret o vyhoštění [[Moriskové\|Morisků]] (potomků [[muslimové\|muslimů]], kteří byli donuceni konvertovat ke [[křesťanství]]) z [[Valencijské království\|Valencie]]. Během následujících let bylo ze [[Španělsko\|Španělska]] vyhnáno přibližně 300 000 lidí, což mělo devastující dopad na hospodářství některých regionů.		* '''Vyhnání Morisků''': [[9. duben\|9. dubna]] vydal španělský král [[Filip III. Španělský]] dekret o vyhoštění [[Moriskové\|Morisků]] (potomků [[muslimové\|muslimů]], kteří byli donuceni konvertovat ke [[křesťanství]]) z [[Valencijské království\|Valencie]]. Během následujících let bylo ze [[Španělsko\|Španělska]] vyhnáno přibližně 300 000 lidí, což mělo devastující dopad na hospodářství některých regionů.
	* Válka o dědictví julišské: Po smrti bezdětného vévody Jana Viléma z Jülich-Kleve-Bergu vypukl spor o jeho rozsáhlá území v [[Svatá říše římská\|Svaté říši římské]], který se stal jedním z předznamenání [[třicetiletá válka\|třicetileté války]].		* '''Válka o dědictví julišské''': Po smrti bezdětného vévody Jana Viléma z Jülich-Kleve-Bergu vypukl spor o jeho rozsáhlá území v [[Svatá říše římská\|Svaté říši římské]], který se stal jedním z předznamenání [[třicetiletá válka\|třicetileté války]].

	=== 🗺️ Objevy a kolonizace ===		=== 🗺️ Objevy a kolonizace ===
	* Hudsonova výprava: Anglický mořeplavec [[Henry Hudson]], plavící se ve službách [[Nizozemská východoindická společnost\|Nizozemské východoindické společnosti]], prozkoumal pobřeží [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]] při hledání [[Severozápadní průjezd\|Severozápadní cesty]] do [[Asie]]. V září vplul do ústí řeky, která dnes nese jeho jméno – [[Hudson (řeka)\|řeka Hudson]]. Jeho plavba položila základ nizozemským nárokům na oblast, kde později vznikla kolonie [[Nové Nizozemí]] s centrem v [[Nový Amsterdam\|Novém Amsterdamu]] (dnešní [[New York]]).		* '''Hudsonova výprava''': Anglický mořeplavec [[Henry Hudson]], plavící se ve službách [[Nizozemská východoindická společnost\|Nizozemské východoindické společnosti]], prozkoumal pobřeží [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]] při hledání [[Severozápadní průjezd\|Severozápadní cesty]] do [[Asie]]. V září vplul do ústí řeky, která dnes nese jeho jméno – [[Hudson (řeka)\|řeka Hudson]]. Jeho plavba položila základ nizozemským nárokům na oblast, kde později vznikla kolonie [[Nové Nizozemí]] s centrem v [[Nový Amsterdam\|Novém Amsterdamu]] (dnešní [[New York]]).
	* Samuel de Champlain: Francouzský objevitel [[Samuel de Champlain]] se během své expedice v [[Nová Francie\|Nové Francii]] dostal k velkému jezeru na hranici dnešních [[USA]] a [[Kanada\|Kanady]], které pojmenoval po sobě – [[Champlainovo jezero]]. Zde se také zúčastnil bitvy na straně svých indiánských spojenců (kmeny [[Algonkinové\|Algonkinů]] a [[Huroni\|Huronů]]) proti [[Irokézové\|Irokézům]], což na dlouhou dobu ovlivnilo vztahy mezi Francouzi a Irokézskou konfederací.		* '''Samuel de Champlain''': Francouzský objevitel [[Samuel de Champlain]] se během své expedice v [[Nová Francie\|Nové Francii]] dostal k velkému jezeru na hranici dnešních [[USA]] a [[Kanada\|Kanady]], které pojmenoval po sobě – [[Champlainovo jezero]]. Zde se také zúčastnil bitvy na straně svých indiánských spojenců (kmeny [[Algonkinové\|Algonkinů]] a [[Huroni\|Huronů]]) proti [[Irokézové\|Irokézům]], což na dlouhou dobu ovlivnilo vztahy mezi Francouzi a Irokézskou konfederací.

	=== 🎭 Kultura a společnost ===		=== 🎭 Kultura a společnost ===
	* Založení Amsterdamské banky: V [[Amsterdam]]u byla založena ''Amsterdamsche Wisselbank'' (Amsterdamská směnná banka), jedna z prvních [[centrální banka\|centrálních bank]] na světě. Poskytovala stabilní měnu a finanční služby, což významně přispělo k postavení Amsterdamu jako finančního centra [[Evropa\|Evropy]] v 17. století.		* '''Založení Amsterdamské banky''': V [[Amsterdam]]u byla založena ''Amsterdamsche Wisselbank'' (Amsterdamská směnná banka), jedna z prvních [[centrální banka\|centrálních bank]] na světě. Poskytovala stabilní měnu a finanční služby, což významně přispělo k postavení Amsterdamu jako finančního centra [[Evropa\|Evropy]] v 17. století.
	* Shakespearovy sonety: V [[Londýn]]ě byly poprvé vydány ''[[Sonety (Shakespeare)\|Sonety]]'' [[William Shakespeare\|Williama Shakespeara]], a to bez autorova souhlasu. Sbírka 154 sonetů se stala jedním z vrcholných děl anglické renesanční poezie.		* '''Shakespearovy sonety''': V [[Londýn]]ě byly poprvé vydány ''[[Sonety (Shakespeare)\|Sonety]]'' [[William Shakespeare\|Williama Shakespeara]], a to bez autorova souhlasu. Sbírka 154 sonetů se stala jedním z vrcholných děl anglické renesanční poezie.
	* V [[Milán]]ě byla otevřena [[Ambrosiánská knihovna]] (Biblioteca Ambrosiana), jedna z prvních veřejných knihoven v Evropě.		* V [[Milán]]ě byla otevřena [[Ambrosiánská knihovna]] (Biblioteca Ambrosiana), jedna z prvních veřejných knihoven v Evropě.

	== 🇨🇿 Události v Českých zemích ==		== 🇨🇿 Události v Českých zemích ==
	* Vydání Majestátu: [[9. červenec\|9. července]] vydal císař [[Rudolf II.]] na nátlak českých nekatolických stavů ''[[Rudolfův majestát\|Majestát na náboženskou svobodu]]''. Tento dokument zaručoval náboženskou svobodu pro obyvatele [[České království\|Českého království]] a povoloval nekatolíkům (zejména [[Čeští bratři\|českým bratrům]] a [[luteráni\|luteránům]]) stavět si vlastní kostely a školy. Svoboda se vztahovala na šlechtu, města i poddané.		* '''Vydání Majestátu''': [[9. červenec\|9. července]] vydal císař [[Rudolf II.]] na nátlak českých nekatolických stavů ''[[Rudolfův majestát\|Majestát na náboženskou svobodu]]''. Tento dokument zaručoval náboženskou svobodu pro obyvatele [[České království\|Českého království]] a povoloval nekatolíkům (zejména [[Čeští bratři\|českým bratrům]] a [[luteráni\|luteránům]]) stavět si vlastní kostely a školy. Svoboda se vztahovala na šlechtu, města i poddané.
	* Porovnání: Součástí dohody bylo i tzv. ''Porovnání'', které upravovalo vztahy mezi katolíky a nekatolíky. Byla zřízena funkce [[defenzoři\|defenzorů]], kteří měli dohlížet na dodržování Majestátu.		* '''Porovnání''': Součástí dohody bylo i tzv. ''Porovnání'', které upravovalo vztahy mezi katolíky a nekatolíky. Byla zřízena funkce [[defenzoři\|defenzorů]], kteří měli dohlížet na dodržování Majestátu.
	* Důsledky: Vydání Majestátu bylo velkým vítězstvím českých stavů a dočasně uklidnilo náboženské napětí v zemi. Jeho porušování císařskými místodržícími o devět let později se však stalo jednou z hlavních příčin [[Stavovské povstání\|stavovského povstání]] a následné [[třicetiletá válka\|třicetileté války]].		* '''Důsledky''': Vydání Majestátu bylo velkým vítězstvím českých stavů a dočasně uklidnilo náboženské napětí v zemi. Jeho porušování císařskými místodržícími o devět let později se však stalo jednou z hlavních příčin [[Stavovské povstání\|stavovského povstání]] a následné [[třicetiletá válka\|třicetileté války]].

	== 👶 Narození ==		== 👶 Narození ==
Řádek 72:		Řádek 72:
	=== Keplerovy zákony pohybu planet ===		=== Keplerovy zákony pohybu planet ===
	Před rokem 1609 si lidé, včetně vědců, mysleli, že se planety pohybují kolem Slunce (nebo Země) po dokonalých kružnicích. [[Johannes Kepler]] v tomto roce přišel se dvěma revolučními myšlenkami:		Před rokem 1609 si lidé, včetně vědců, mysleli, že se planety pohybují kolem Slunce (nebo Země) po dokonalých kružnicích. [[Johannes Kepler]] v tomto roce přišel se dvěma revolučními myšlenkami:
	1. První zákon: Planety se nepohybují po kružnicích, ale po mírně zploštělých kružnicích, kterým se říká [[elipsa]]. Slunce přitom není přesně uprostřed, ale v jednom z jejích dvou "ohnisek". To vysvětlilo, proč se planety na obloze někdy zdají být blíže a jindy dále.		1. '''První zákon''': Planety se nepohybují po kružnicích, ale po mírně zploštělých kružnicích, kterým se říká [[elipsa]]. Slunce přitom není přesně uprostřed, ale v jednom z jejích dvou "ohnisek". To vysvětlilo, proč se planety na obloze někdy zdají být blíže a jindy dále.
	2. Druhý zákon: Když je planeta na své dráze blíže ke Slunci, pohybuje se rychleji. Když je dál, pohybuje se pomaleji. Není to tedy stálá rychlost, jak se dříve myslelo.		2. '''Druhý zákon''': Když je planeta na své dráze blíže ke Slunci, pohybuje se rychleji. Když je dál, pohybuje se pomaleji. Není to tedy stálá rychlost, jak se dříve myslelo.
	Tyto dva zákony byly obrovským krokem vpřed pro pochopení vesmíru a později pomohly [[Isaac Newton\|Isaacu Newtonovi]] formulovat jeho [[Newtonův gravitační zákon\|zákon o gravitaci]].		Tyto dva zákony byly obrovským krokem vpřed pro pochopení vesmíru a později pomohly [[Isaac Newton\|Isaacu Newtonovi]] formulovat jeho [[Newtonův gravitační zákon\|zákon o gravitaci]].

1609 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“