Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Rok | rok = 1460 | století = 15. století | předchozí = 1459 | následující = 1461 | císař = Fridrich III. Habsburský | papež = Pius II. | panovník_čechy = Jiří z Poděbrad | panovník_polsko = Kazimír IV. Jagellonský | panovník_anglie = Jindřich VI. | panovník_francie = Karel VII. | panovník_uhry = Matyáš Korvín }} '''1460''' (MCDLX) byl rok,…“

2026-08-27T20:58:06Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Rok | rok = 1460 | století = 15. století | předchozí = 1459 | následující = 1461 | císař = Fridrich III. Habsburský | papež = Pius II. | panovník_čechy = Jiří z Poděbrad | panovník_polsko = Kazimír IV. Jagellonský | panovník_anglie = Jindřich VI. | panovník_francie = Karel VII. | panovník_uhry = Matyáš Korvín }} '''1460''' (MCDLX) byl rok,…“

Nová stránka

{{Infobox Rok
| rok = 1460
| století = 15. století
| předchozí = 1459
| následující = 1461
| císař = [[Fridrich III. Habsburský]]
| papež = [[Pius II.]]
| panovník_čechy = [[Jiří z Poděbrad]]
| panovník_polsko = [[Kazimír IV. Jagellonský]]
| panovník_anglie = [[Jindřich VI. Anglický|Jindřich VI.]]
| panovník_francie = [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]]
| panovník_uhry = [[Matyáš Korvín]]
}}

'''1460''' (MCDLX) byl rok, který podle [[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]] započal v úterý 1. ledna. Jedná se o přestupný rok spadající do druhé poloviny patnáctého století. V celoevropském politickém kontextu se tento letopočet vyznačuje extrémní nestabilitou a mocenskými přesuny. V [[Anglické království|Anglickém království]] došlo k radikální eskalaci občanského konfliktu známého jako [[Války růží]], během něhož byl panující král zajat a následně pretendent trůnu zabit v bitvě.

Na východě [[Evropa|Evropy]] dovršila [[Osmanská říše]] anexi posledních zbytků bývalé [[Byzantská říše|Byzantské říše]] na řeckém poloostrově [[Peloponés]]. V oblasti Pyrenejského poloostrova tento rok představuje konec jedné éry v důsledku úmrtí [[Jindřich Mořeplavec|Jindřicha Mořeplavce]], hlavního architekta portugalských zámořských expedic, které definovaly nadcházející věk objevů.

== ⚔️ Anglie: Zlomový rok Války růží ==
Vnitropolitický konflikt mezi dvěma větvemi rodu [[Plantageneti|Plantagenetů]] – [[Lancasterové|Lancastery]] a [[Yorkové|Yorky]] – dospěl v roce 1460 do fáze otevřených a ničivých polních bitev s přímým dopadem na osobu panovníka.

=== Od invaze k zajetí krále ===
Na počátku roku 1460 se vůdci yorské frakce, mezi nimiž dominovali [[Richard Neville (16. hrabě z Warwicku)|Richard Neville z Warwicku]] (známý jako Tvůrce králů) a jeho otec [[Richard Neville (5. hrabě ze Salisbury)|Richard Neville ze Salisbury]], nacházeli v exilu. Dne 15. ledna 1460 provedli yorkisté z francouzského [[Calais]] překvapivý nájezd na anglický přístav [[Sandwich (Kent)|Sandwich]] v hrabství [[Kent]], kde zajali královskou flotilu. Tento logistický úspěch jim umožnil v červnu téhož roku vylodit na anglickém pobřeží expediční sbor. Dne 2. července 1460 vstoupili yorkisté bez odporu do [[Londýn|Londýna]].

Dne 10. července 1460 se yorská armáda střetla s královským vojskem v [[Bitva u Northamptonu|bitvě u Northamptonu]]. Lancasterské síly pod velením [[Jindřich VI. Anglický|Jindřicha VI.]] zaujaly silné defenzivní postavení u opatství Delapré, chráněné vodním příkopem. Střetnutí trvalo pouhých třicet minut. Zásadním faktorem se stala zrada lancasterského velitele lorda Greye z Ruthinu, který nařídil svým mužům složit zbraně a umožnil yorkistům proniknout přímo do královského tábora. V průběhu bitvy padlo zhruba 300 lancasterských vojáků a sám král Jindřich VI. byl zajat ve svém stanu.

=== Nárok na trůn a Act of Accord ===
Po zajištění krále se z irského exilu vrátil vůdce yorské strany, [[Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)|Richard z Yorku]]. Dne 10. října 1460 vstoupil do zasedací síně [[Parlament Spojeného království|anglického parlamentu]] ve [[Westminsterský palác|Westminsteru]], položil ruku na prázdný královský trůn a oficiálně vznesl nárok na anglickou korunu, argumentuje svým lepším dynastickým původem. Parlament byl tímto krokem zaskočen a odmítl přistoupit k okamžité dekolonizaci úřadujícího krále.

Po dvoutýdenním vyjednávání byl 25. října 1460 schválen kompromisní zákon známý jako ''Act of Accord'' (Zákon o shodě). Dokument garantoval Jindřichovi VI. doživotní držení trůnu, avšak vyřadil z následnictví jeho syna [[Eduard z Westminsteru|Eduarda z Lancasteru]]. Následníkem a protektorem říše byl jmenován Richard z Yorku a jeho potomci.

=== Bitva u Wakefieldu ===
Tento právní akt vyvolal okamžitou vojenskou reakci královny [[Markéta z Anjou|Markéty z Anjou]], která odmítla vydědění svého syna a shromáždila na severu Anglie obrovskou armádu s podporou [[Skotské království|Skotů]]. Richard z Yorku vytáhl s vojskem na sever, aby rebelii potlačil, a 21. prosince 1460 se opevnil na hradě Sandal. Dne 30. prosince 1460 se Richard dopustil fatální taktické chyby. Navzdory drtivé početní převaze nepřátel opustil bezpečí hradeb a zaútočil na lancasterské síly. V následné [[Bitva u Wakefieldu|bitvě u Wakefieldu]] byla yorská armáda obklíčena a zničena. Richard z Yorku v boji padl, jeho sedmnáctiletý syn [[Edmund, hrabě z Rutlandu]] byl zabit na útěku a zajatý hrabě ze Salisbury byl o den později popraven. Hlava Richarda z Yorku byla pro výstrahu vystavena na hradbách města [[York]] s papírovou korunou.

== 🌍 Geopolitické změny v Evropě ==
Na evropském kontinentu docházelo ke změnám státních hranic a uzavírání strategických aliancí, které ovlivnily vývoj na celá staletí.

=== Skotsko a smrt panovníka ===
[[Skotské království]] využilo občanské války v Anglii k pokusu o znovudobytí pohraničních pevností. Král [[Jakub II. Skotský]] oblehl hrad Roxburgh, jednu z posledních bašt držených anglickou posádkou na skotském území. Král byl velkým nadšencem do dělostřelectva a dovezl k obléhání z [[Vlámsko|Flander]] masivní bombardy. Dne 3. srpna 1460 došlo při slavnostní salvě na počest příjezdu královny k roztržení hlavně jednoho z největších děl (známého jako "Lev"). Letící úlomky kovu krále na místě usmrtily. Obléhání přesto úspěšně pokračovalo a hrad padl 8. srpna. Novým králem se stal devítiletý [[Jakub III. Skotský]], přičemž reálnou správu státu převzala regentská rada vedená jeho matkou [[Marie z Guelders|Marií z Guelders]].

=== Dánsko a Smlouva z Ribe ===
Dne 5. března 1460 byla podepsána Smlouva z Ribe (Smlouva z Ripen), dokument klíčového významu pro ústavní vývoj severního Německa a Dánska. Dánský král [[Kristián I. Dánský]] z rodu [[Oldenburkové|Oldenburgů]] byl shromážděním šlechty zvolen vévodou ve [[Šlesvicko|Šlesvicku]] a hrabětem v [[Holštýnsko|Holštýnsku]]. Podmínkou volby bylo podepsání ústavní listiny, v níž se král zavázal, že obě území zůstanou navždy politicky a administrativně nerozdělena (v dolnoněmeckém originále: ''Dat se bliven ewich tosamende ungedelt''). Tento status vytvořil trvalou personální unii mezi [[Dánsko|Dánskem]] a těmito dvěma německými knížectvími, což v devatenáctém století vedlo k takzvané šlesvicko-holštýnské otázce.

=== Papežská politika a koncil v Mantově ===
V italské [[Mantova|Mantově]] byl v lednu 1460 ukončen církevní koncil svolaný papežem [[Pius II.|Piem II.]] Dne 14. ledna 1460 vydal papež bulu vyhlašující celoevropskou křížovou výpravu za znovudobytí [[Konstantinopol|Konstantinopole]] z rukou osmanských Turků. Přes intenzivní diplomatické úsilí se papeži nepodařilo sjednotit roztříštěné evropské monarchy, křížová výprava se nikdy neuskutečnila a usnesení koncilu zůstala pouze v teoretické rovině. Papež rovněž vydal 18. ledna 1460 bulu ''Execrabilis'', která zakazovala pod hrozbou exkomunikace odvolávání se proti papežským rozhodnutím k budoucím církevním koncilům, čímž upevnil papežský absolutismus.

== 🕌 Osmanská říše a anexe Moreje ==
Sultán [[Mehmed II.]] pokračoval po dobytí Konstantinopole (1453) a Srbska (1459) v systematické likvidaci byzantských enkláv na Balkáně. Jeho primárním cílem v roce 1460 se stal Morejský despotát rozkládající se na poloostrově [[Peloponés]].

Území bylo ovládáno dvěma znesvářenými bratry posledního byzantského císaře – Tomášem a Demetriem Palaiologovými. Během jara 1460 vpadla na poloostrov masivní osmanská armáda. Většina lokálních správců kapitulovala bez boje. Dne 29. května 1460 (přesně sedm let po pádu Konstantinopole) se vzdalo hlavní město despotátu, [[Mystras]]. Demetrios Palaiologos byl zajat a odvezen na sultánův dvůr do Edirne, zatímco Tomáš Palaiologos uprchl s rodinou do benátských přístavů a následně do [[Apeninský poloostrov|Itálie]], kde mu papež poskytl azyl. Tímto tažením fakticky zanikl poslední nezávislý řecko-byzantský státní útvar v Evropě (s výjimkou Trapezuntského císařství v Malé Asii, které padlo o rok později).

== ⛵ Portugalsko a konec éry objevů ==
Pro [[Portugalské království]] znamenal konec roku 1460 uzavření první, iniciační fáze zámořské expanze. Dne 13. listopadu 1460 zemřel ve městě [[Sagres (Portugalsko)|Sagres]] princ [[Jindřich Mořeplavec]], třetí syn krále Jana I. Portugalského.

Ačkoliv se Jindřich sám žádné zámořské cesty (s výjimkou vojenských tažení do severní Afriky) nezúčastnil, jako administrátor Kristova řádu financoval desítky expedic podél západního pobřeží [[Afrika|Afriky]]. Založil v Sagres středisko pro shromažďování kartografických, astronomických a navigačních znalostí, které vedlo k inovaci konstrukce lodí, zejména k vytvoření takzvané karavely. V roce jeho smrti dorazily jím vyslané portugalské lodě vedené mořeplavcem Pedrem de Sintra až k pobřeží dnešní [[Sierra Leone]]. Úmrtím Jindřicha Mořeplavce se státní objevné plavby na téměř deset let zpomalily, neboť portugalská koruna dočasně ztratila svého hlavního strategického sponzora.

== 🏰 České království ==
V [[České království|Českém království]] vládl od roku 1458 volený král [[Jiří z Poděbrad]]. Rok 1460 se vyznačoval snahou o stabilizaci země a pacifikaci vnitřní i vnější opozice. Jiří musel čelit silnému odporu katolických enkláv, z nichž nejvýraznější byla [[Vratislav]] ve [[Slezsko|Slezsku]]. Vratislavští měšťané, podporovaní papežskou kurií, dlouhodobě odmítali uznat kališnického panovníka. Jiří z Poděbrad po celé toto období uplatňoval politiku diplomatického tlaku a vojenských demonstrací síly, přičemž se zavázal pronásledovat kacířské sekty (nikoliv však kališníky, které považoval za legitimní součást zemského práva).

Přibližně v roce 1460 (přesné datum není v historických pramenech zaznamenáno) zemřel [[Petr Chelčický]], jeden z nejvýznamnějších českých středověkých náboženských myslitelů a reformátorů. Jeho radikální spisy odmítající fyzické násilí, existenci trojího lidu (rozdělení na šlechtu, duchovenstvo a poddané) a světskou moc církve se staly přímým ideovým základem pro formování [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], která se odtrhla od oficiální kališnické církve na přelomu padesátých a šedesátých let patnáctého století a stala se po staletí předmětem tvrdé perzekuce.

== 🏛️ Vzdělanost a školství ==
V oblasti evropského vzdělávání vydal papež [[Pius II.]] dne 4. dubna 1460 bulu umožňující založení [[Univerzita v Nantes|Univerzity v Nantes]] (Université de Nantes) ve francouzském [[Bretaň|Bretaňském vévodství]]. V dubnu téhož roku byla slavnostně otevřena také [[Basilejská univerzita]] (Universität Basel) ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], jejíž zakládací listinu vystavil tentýž papež již v předchozím roce. Tyto instituce se následně staly klíčovými centry vznikajícího evropského humanismu.

== 📅 Chronologický přehled událostí ==
Následující tabulka obsahuje kompletní statistický a chronologický výčet všech doložitelných politických, vojenských a kulturních událostí roku 1460, aniž by byla zkracována či filtrována pouze na vybrané záznamy.

{| class="wikitable"
|-
! Datum !! Geografická oblast !! Zaznamenaná událost
|-
| 14. ledna || [[Mantova]] / [[Papežský stát]] || Papež [[Pius II.]] na konci koncilu v Mantově slavnostně vyhlásil křížovou výpravu proti Osmanské říši.
|-
| 15. ledna || [[Anglické království]] || Vojska Yorků přepadla přístav Sandwich a zmocnila se lodí královské (lancasterské) flotily.
|-
| 18. ledna || [[Papežský stát]] || Vydána papežská bula ''Execrabilis'' zakazující odvolání proti papeži ke koncilu.
|-
| 29. února || [[Bavorské vévodství]] || Úmrtí bavorského vévody Albrechta III., k moci se společně dostávají jeho synové Jan IV. a Zikmund.
|-
| 5. března || [[Dánsko]] / [[Svatá říše římská]] || Podepsána Smlouva z Ribe. Dánský král se stává vládcem Šlesvicka a Holštýnska pod podmínkou jejich nerozdělení.
|-
| 4. dubna || [[Bretaň]] / [[Francouzské království]] || Na základě papežské buly dochází k založení Univerzity v Nantes.
|-
| duben || [[Švýcarsko]] || Oficiální slavnostní zahájení výuky na nově založené Basilejské univerzitě.
|-
| 29. května || [[Peloponés]] / [[Osmanská říše]] || Osmanská armáda přijímá kapitulaci města Mystras, pád Morejského despotátu.
|-
| 26. června || [[Anglické království]] || Vedení yorské frakce (hrabě z Warwicku) překračuje kanál La Manche a se svou armádou přistává v Anglii.
|-
| 2. července || [[Anglické království]] || Yorská armáda bez odporu vstupuje do Londýna.
|-
| 10. července || [[Anglické království]] || [[Bitva u Northamptonu]]. Král Jindřich VI. je po zradě části svých vojsk zajat yorskou armádou.
|-
| 3. srpna || [[Skotské království]] || Skotský král Jakub II. tragicky umírá při výbuchu vlastního děla během obléhání hradu Roxburgh. Nástup Jakuba III.
|-
| 10. října || [[Anglické království]] || [[Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)|Richard z Yorku]] vstupuje do zasedání parlamentu a vznáší formální nárok na anglický trůn.
|-
| 25. října || [[Anglické království]] || Anglický parlament schvaluje Act of Accord, který vyděďuje následníka trůnu a určuje Richarda z Yorku za příštího krále.
|-
| 13. listopadu || [[Portugalské království]] || V Sagres umírá princ Jindřich Mořeplavec.
|-
| 21. prosince || [[Anglické království]] || Yorské vojsko ustupuje před obrovskou lancasterskou armádou do hradu Sandal u Wakefieldu.
|-
| 30. prosince || [[Anglické království]] || [[Bitva u Wakefieldu]]. Drtivá porážka Yorků, smrt Richarda z Yorku a hraběte z Rutlandu, následná poprava hraběte ze Salisbury.
|}

== 👶 Narození ==
Tabulka uvádí kompletní seznam významných osobností napříč Evropou a světem narozených v roce 1460 (u mnoha osobností z tohoto období jde o historiky vypočtené či přibližné datum).

{| class="wikitable"
|-
! Datum !! Jméno a titul !! Geografická oblast
|-
| 8. dubna || [[Juan Ponce de León]], španělský conquistador a objevitel [[Florida|Floridy]] (přibližné datum) || [[Kastilská koruna]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Vasco da Gama]], portugalský mořeplavec a objevitel námořní trasy do Indie (udává se 1460 nebo 1469) || [[Portugalské království]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Afonso de Albuquerque]], admirál a guvernér Portugalské Indie (přibližné datum) || [[Portugalské království]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Andrea Solari]], významný italský renesanční malíř milánské školy || [[Milánské vévodství]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Tilman Riemenschneider]], německý sochař a mistr řezbář pozdní gotiky || [[Svatá říše římská]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Geertgen tot Sint Jans]], nizozemský malíř rané severské renesance (přibližné datum) || [[Nizozemí]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Pierre de la Rue]], franko-vlámský renesanční hudební skladatel || [[Vlámsko]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Štefan Zápolský]], mocný uherský magnát a palatin (přibližné datum) || [[Uherské království]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Konstantin Ostrožský]], litevský a ruténský vojevůdce a magnát || [[Litevské velkoknížectví]]
|}

== ⚰️ Úmrtí ==
Kompletní výčet významných osobností politického, vojenského a kulturního života, jež zemřely během roku 1460.

{| class="wikitable"
|-
! Datum !! Jméno a titul !! Geografická oblast
|-
| 29. února || [[Albrecht III. Bavorský]], bavorsko-mnichovský vévoda z rodu Wittelsbachů || [[Bavorské vévodství]]
|-
| 3. srpna || [[Jakub II. Skotský]], panující skotský král (usmrcen explozí) || [[Skotské království]]
|-
| 20. září || [[Gilles Binchois]], franko-vlámský hudební skladatel, člen burgundské dvorní kapely || [[Burgundské vévodství]]
|-
| 13. listopadu || [[Jindřich Mořeplavec]], portugalský princ, velmistr Kristova řádu a sponzor expedic || [[Portugalské království]]
|-
| 14. prosince || [[Guarino da Verona]], raný italský humanista a překladatel antických děl || [[Apeninský poloostrov]]
|-
| 30. prosince || [[Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)|Richard z Yorku]], nejmocnější anglický šlechtic, lord protektor a pretendent trůnu (padl v boji) || [[Anglické království]]
|-
| 30. prosince || [[Edmund, hrabě z Rutlandu]], anglický šlechtic, syn Richarda z Yorku (zabit na útěku ve věku 17 let) || [[Anglické království]]
|-
| 31. prosince || [[Richard Neville (5. hrabě ze Salisbury)|Richard Neville ze Salisbury]], anglický vojenský velitel (zajat u Wakefieldu a popraven) || [[Anglické království]]
|-
| Přesné datum neznámé || [[Petr Chelčický]], český náboženský myslitel a literát (přibližné datum) || [[České království]]
|-
| Přesné datum neznámé || Fernão Lopes, portugalský dvorní kronikář || [[Portugalské království]]
|}

== 💡 Pro laiky ==
Události roku 1460 v Anglii, které byly součástí takzvané Války růží, ukazují, jak extrémně zranitelný byl tehdejší politický systém a jak rychle se mohlo otočit štěstí. Nebyla to válka v dnešním slova smyslu, kde proti sobě stojí státy přes jasně definovanou frontovou linii po celé roky. Šlo o velmi rychlé, koncentrované přesuny soukromých armád vysoké šlechty, které se střetly v bitvě trvající často jen desítky minut. Pouhý jeden šlechtic (lord Grey z Ruthinu), který uprostřed bitvy zradil a nařídil svým vojákům složit zbraně, způsobil, že vojsko krále prohrálo za půl hodiny a král padl do zajetí. Během pouhých šesti měsíců tohoto roku se vláda nad celou zemí dvakrát úplně obrátila – nejprve Yorkové zajali krále a ovládli Londýn, a na samém konci prosince byli jejich vůdci zmasakrováni.

Smrt skotského krále Jakuba II. v tomto roce naopak ilustruje, jak nebezpečné a nevyzpytatelné byly ve středověku nově zaváděné střelné zbraně. Král si k obléhání hradu nechal přivézt nejmodernější a největší dostupná děla. Tradiční způsob odlévání a svařování železných obručí tehdejších děl (tzv. bombard) ovšem neposkytoval záruku strukturální pevnosti. Při odpalu masivní kovová hlaveň nevydržela tlak střelného prachu, roztrhla se a těžký kus kovu trefil krále přímo do nohy, což mu způsobilo okamžité masivní krvácení, jemuž na místě podlehl. Zbraň tak zabila vlastního velitele, aniž by k tomu nepřítel vůbec přispěl.

Vzdálenost a možnosti komunikace v roce 1460 způsobovaly, že zprávy o těchto událostech putovaly Evropou celé týdny. Zatímco ve Skotsku vybuchlo dělo a v Anglii zuřila bitva, do Prahy k českému králi Jiřímu z Poděbrad se detailní informace z těchto míst dostaly prostřednictvím najatých jízdních kurýrů s obrovským zpožděním. A naopak, když v květnu osmanská vojska sultána Mehmeda II. s konečnou platností vyvrátila poslední starořecké křižácké a byzantské pevnosti na jihu Peloponésu, zbytek Evropy se o tom dozvěděl až tehdy, když do benátských a neapolských přístavů dorazily přeplněné lodě s prvními byzantskými uprchlíky.

== Zdroje ==
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica - Historický archiv patnáctého století a Wars of the Roses]
* [https://history.com History Channel - Válka růží, bitvy u Northamptonu a Wakefieldu]
* [https://historic-uk.com Historic UK - Databáze anglických bitev (Battle of Northampton 1460)]
* [https://medieval-life-and-times.info Medieval Life and Times - Životopisy panovníků a objevitelské cesty]
* [https://encyclopedia.com Encyclopedia.com - Portugalské objevy a kroniky rodu Avisů]
* [https://dejepis.com Dějepis.com - Historie českých zemí za vlády Jiřího z Poděbrad]

{{DEFAULTSORT:1460}}
[[Kategorie:1460]]
[[Kategorie:Roky]]
[[Kategorie:15. století]]
[[Kategorie:15. století v Česku]]
[[Kategorie:15. století v Evropě]]
[[Kategorie:1460–1469]]
[[Kategorie:Dějiny 15. století]]
[[Kategorie:Dějiny Evropy]]
[[Kategorie:Politické dějiny]]
[[Kategorie:Chronologie]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Pozdní středověk]]
[[Kategorie:Přestupné roky začínající úterým]]
[[Kategorie:Historické roky]]
[[Kategorie:Války růží]]
[[Kategorie:Zámořské objevy]]
[[Kategorie:Středověké bitvy]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

1460 - Historie editací