1204 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:05:21Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-24T08:07:03Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
Tento článek je o roku 1204. O čísle pojednává článek [[1204 (číslo)]].
{{Infobox rok
| rok = 1204
| století = [[13. století]]
| tisíciletí = [[2. tisíciletí]]
| předchozí = [[1203]]
| následující = [[1205]]
| události = * [[13. duben|13. dubna]] – [[Čtvrtá křížová výprava|Čtvrtá křížová výprava]] dobývá a plení [[Konstantinopol]].<br>* [[16. květen|16. května]] – [[Balduin I. Konstantinopolský]] je korunován prvním císařem [[Latinské císařství|Latinského císařství]].<br>* [[Filip II. August]] dobývá [[Normandie|Normandii]] a [[Anjou]].<br>* Založení [[Trapezuntské císařství|Trapezuntského císařství]].
}}

'''1204''' (MCCIV) byl přestupný rok, který podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]] započal ve čtvrtek. Tento rok je v [[dějiny|dějinách]] zapsán především jako rok jedné z nejtragičtějších a nejkontroverznějších událostí [[středověk]]u – dobytí a vyplenění [[Konstantinopol]]e, hlavního města [[Byzantská říše|Byzantské říše]], vojsky [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]]. Tato událost vedla k dočasnému zániku Byzantské říše a založení [[Latinské císařství|Latinského císařství]], což trvale poznamenalo vztahy mezi západním a východním [[křesťanství|křesťanstvím]]. Současně v západní [[Evropa|Evropě]] pokračovala konsolidace moci francouzského krále [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] na úkor anglického krále [[Jan Bezzemek|Jana Bezzemka]].

== 📜 Události ==

=== ✝️ Čtvrtá křížová výprava a pád Konstantinopole ===
Rok 1204 byl zcela ve znamení dramatického vyvrcholení [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]], která se definitivně odklonila od svého původního cíle, [[Egypt]]a, a obrátila se proti křesťanské [[Konstantinopol]]i.

* **Leden:** Spolucísaři [[Izák II. Angelos]] a jeho syn [[Alexios IV. Angelos]], dosazení na trůn křižáky v předchozím roce, se ocitají v neřešitelné situaci. Nemají prostředky na zaplacení obrovské sumy, kterou křižákům slíbili, a jejich prozápadní politika vyvolává v Konstantinopoli silný odpor.
* **25. leden:** Vypuká v Konstantinopoli povstání. Izák II. i Alexios IV. jsou svrženi a uvězněni. Alexios IV. je později uškrcen.
* **5. únor:** Novým byzantským císařem je prohlášen [[Alexios V. Dukas]], známý jako ''Murtzuflos'' ("Huňaté obočí"), vůdce protilatinské strany. Okamžitě ukončuje veškerá vyjednávání s křižáky a začíná opevňovat město.
* **Březen:** Křižáci a [[Benátská republika|Benátčané]] pod vedením dóžete [[Enrico Dandolo|Enrica Dandola]] a [[Bonifác z Montferratu|Bonifáce z Montferratu]] si uvědomují, že slíbené peníze nikdy nedostanou. Uzavírají proto dohodu o dobytí města a rozdělení Byzantské říše.
* **9. duben:** Křižáci zahajují generální útok na Konstantinopol z moře. První útok je obránci odražen.
* **12. duben:** Křižáci podnikají druhý, tentokrát úspěšný útok. Po urputných bojích se jim podaří prolomit hradby v oblasti paláce [[Blacherny]]. Císař Alexios V. prchá z města.
* **13. – 15. duben:** Následuje třídenní brutální plenění města. Křižáci masakrují obyvatelstvo, znásilňují, rabují kostely a paláce a ničí neocenitelná umělecká díla a [[rukopis]]y. Mnoho relikvií a pokladů, včetně slavných bronzových koní, je odvezeno do [[Benátky|Benátek]] a dalších západních měst. Vyplenění Konstantinopole je považováno za jednu z největších kulturních katastrof středověku.
* **16. květen:** [[Balduin I. Konstantinopolský|Balduin, hrabě flanderský]], je v chrámu [[Hagia Sofia]] korunován prvním císařem nově zřízeného [[Latinské císařství|Latinského císařství]].
* **Říjen:** Je podepsána smlouva ''Partitio terrarum imperii Romaniae'' (Rozdělení zemí říše římské), která formálně rozděluje území Byzantské říše mezi [[Benátská republika|Benátky]] a křižácké vůdce. Benátky získávají klíčové přístavy a ostrovy, včetně [[Kréta|Kréty]] a [[Euboia|Euboie]], čímž si zajišťují dominanci ve východním [[Středomoří]].
* Byzantská aristokracie, která uprchla z města, zakládá exilové státy, které se stávají centry odporu proti latinské nadvládě: [[Nikájské císařství]] v [[Malá Asie|Malé Asii]] (vedené [[Theodoros I. Laskaris|Theodorem I. Laskarisem]]), [[Epirský despotát]] v západním [[Řecko|Řecku]] a [[Trapezuntské císařství]] na pobřeží [[Černé moře|Černého moře]] (založené [[Alexios I. Trapezuntský|Alexiem]] a [[David Komnenos|Davidem Komnenovci]]).

=== 🌍 Evropa ===
* **Francie a Anglie:** Francouzský král [[Filip II. August]] pokračuje ve svém tažení proti anglickému králi [[Jan Bezzemek|Janu Bezzemkovi]].
* **6. březen:** Po sedmiměsíčním obléhání dobývá Filip II. klíčovou pevnost [[Château Gaillard]], kterou nechal postavit [[Richard I. Lví srdce]]. Pád této pevnosti otevírá cestu do srdce [[Normandie]].
* **24. červen:** Francouzská vojska vstupují do [[Rouen]]u, hlavního města Normandie. Celé [[Normandské vévodství]], které bylo v držení anglických králů po více než 150 let, se stává součástí francouzské korunní domény.
* Filip II. August následně dobývá také [[Anjou]] a část [[Poitou]]. Tyto ztráty drasticky oslabují [[Angevinská říše|Angevinskou říši]] a pozici krále Jana v [[Anglie|Anglii]], což přispěje k pozdějšímu konfliktu s barony a vzniku [[Magna charta libertatum]].
* **České království:** Český král [[Přemysl Otakar I.]] obratně manévruje v boji o trůn [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] mezi [[Štaufové|Štaufem]] [[Filip Švábský|Filipem Švábským]] a [[Welfové|Welfem]] [[Ota IV. Brunšvický|Otou IV. Brunšvickým]]. V tomto roce dočasně opouští Filipa a přiklání se na stranu Oty IV., který mu potvrzuje královský titul.
* **Norsko:** Končí érlingovská fáze [[Norské občanské války|norských občanských válek]].

=== 🌏 Asie ===
* **Mongolsko:** [[Temüdžin]] (budoucí [[Čingischán]]) poráží v bitvě kmen [[Najmani|Najmanů]], své poslední velké rivaly ve sjednocování mongolských kmenů. Během tohoto tažení zajme ujgurského písaře Tatatungu, který na jeho příkaz adaptuje [[ujgurské písmo]] pro zápis [[mongolština|mongolštiny]]. Vzniká tak základ klasického mongolského písma.

== 👶 Narození ==
* [[Haakon IV. Norský]], norský král, za jehož vlády dosáhlo středověké Norsko svého největšího územního a kulturního rozmachu († [[1263]])
* [[Jindřich Raspe]], durynský lantkrabě a vzdorokrál Svaté říše římské († [[1247]])

== ⚰️ Úmrtí ==
* [[31. březen|31. března]] – [[Eleonora Akvitánská]], vévodkyně [[Akvintánie]], francouzská a později anglická královna, jedna z nejmocnějších a nejvlivnějších žen [[středověk]]u (* cca [[1122]])
* [[8. únor|8. února]] – [[Alexios IV. Angelos]], byzantský císař (zavražděn) (* cca [[1182]])
* [[duben]] – [[Izák II. Angelos]], byzantský císař (* cca [[1156]])
* [[14. srpen|14. srpna]] – [[Minamoto no Joriie]], druhý [[šógun]] šógunátu [[Kamakura]] v [[Japonsko|Japonsku]] (* [[1182]])
* [[13. prosinec|13. prosince]] – [[Maimonides]] (Moše ben Majmon), významný sefardský [[židé|židovský]] [[filozof]], [[teolog]] a [[lékař]] (* [[1138]])
* ? – [[Alexios V. Dukas]], byzantský císař (popraven křižáky) (* ?)
* ? – [[Süreyya de Hauteville]], poslední normanský král [[Sicilské království|Sicílie]] (* [[1154]])

== 💡 Pro laiky ==
Rok 1204 si můžeme představit jako rok dvou velkých historických zvratů.

1. **Velká zrada v křesťanství:** Představte si, že armáda, která se vydala bojovat proti společnému nepříteli, se v půli cesty otočí a místo toho napadne a zničí svého nejbohatšího a nejmocnějšího spojence. Přesně to se stalo v roce 1204. Křižáci, kteří měli osvobozovat [[Svatá země|Svatou zemi]] od [[muslimové|muslimů]], místo toho dobyli a strašlivě vyplenili [[Konstantinopol]], největší křesťanské město světa. Tím na téměř 60 let zničili [[Byzantská říše|Byzantskou říši]] a způsobili obrovskou a dodnes nezahojenou ránu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví. Bylo to, jako by se zhroutil jeden z pilířů tehdejšího světa.

2. **Vzestup Francie, pád Anglie:** Na západě Evropy se mezitím odehrával jiný příběh. Francouzský král [[Filip II. August]] byl chytrý a trpělivý politik, který využil slabosti anglického krále [[Jan Bezzemek|Jana Bezzemka]]. V roce 1204 mu sebral obrovské a bohaté území v dnešní Francii, především [[Normandie|Normandii]]. Pro Anglii to byla katastrofa, která krále Jana stála prestiž i peníze a vedla k tomu, že ho později jeho vlastní šlechtici donutili podepsat slavnou [[Magna charta libertatum|Magnu Chartu]]. Pro Francii to byl naopak klíčový krok k tomu, aby se stala nejsilnější mocností v Evropě.

{{DEFAULTSORT:1204}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:1204]]
[[Kategorie:13. století]]
[[Kategorie:Roky]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:05
Řádek 17:		Řádek 17:
	Rok 1204 byl zcela ve znamení dramatického vyvrcholení [[čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]], která se definitivně odklonila od svého původního cíle, [[Egypt]]a, a obrátila se proti křesťanské [[Konstantinopol]]i.		Rok 1204 byl zcela ve znamení dramatického vyvrcholení [[čtvrtá křížová výprava\|čtvrté křížové výpravy]], která se definitivně odklonila od svého původního cíle, [[Egypt]]a, a obrátila se proti křesťanské [[Konstantinopol]]i.

	* Leden: Spolucísaři [[Izák II. Angelos]] a jeho syn [[Alexios IV. Angelos]], dosazení na trůn křižáky v předchozím roce, se ocitají v neřešitelné situaci. Nemají prostředky na zaplacení obrovské sumy, kterou křižákům slíbili, a jejich prozápadní politika vyvolává v Konstantinopoli silný odpor.		* '''Leden:''' Spolucísaři [[Izák II. Angelos]] a jeho syn [[Alexios IV. Angelos]], dosazení na trůn křižáky v předchozím roce, se ocitají v neřešitelné situaci. Nemají prostředky na zaplacení obrovské sumy, kterou křižákům slíbili, a jejich prozápadní politika vyvolává v Konstantinopoli silný odpor.
	* 25. leden: Vypuká v Konstantinopoli povstání. Izák II. i Alexios IV. jsou svrženi a uvězněni. Alexios IV. je později uškrcen.		* '''25. leden:''' Vypuká v Konstantinopoli povstání. Izák II. i Alexios IV. jsou svrženi a uvězněni. Alexios IV. je později uškrcen.
	* 5. únor: Novým byzantským císařem je prohlášen [[Alexios V. Dukas]], známý jako ''Murtzuflos'' ("Huňaté obočí"), vůdce protilatinské strany. Okamžitě ukončuje veškerá vyjednávání s křižáky a začíná opevňovat město.		* '''5. únor:''' Novým byzantským císařem je prohlášen [[Alexios V. Dukas]], známý jako ''Murtzuflos'' ("Huňaté obočí"), vůdce protilatinské strany. Okamžitě ukončuje veškerá vyjednávání s křižáky a začíná opevňovat město.
	* Březen: Křižáci a [[Benátská republika\|Benátčané]] pod vedením dóžete [[Enrico Dandolo\|Enrica Dandola]] a [[Bonifác z Montferratu\|Bonifáce z Montferratu]] si uvědomují, že slíbené peníze nikdy nedostanou. Uzavírají proto dohodu o dobytí města a rozdělení Byzantské říše.		* '''Březen:''' Křižáci a [[Benátská republika\|Benátčané]] pod vedením dóžete [[Enrico Dandolo\|Enrica Dandola]] a [[Bonifác z Montferratu\|Bonifáce z Montferratu]] si uvědomují, že slíbené peníze nikdy nedostanou. Uzavírají proto dohodu o dobytí města a rozdělení Byzantské říše.
	* 9. duben: Křižáci zahajují generální útok na Konstantinopol z moře. První útok je obránci odražen.		* '''9. duben:''' Křižáci zahajují generální útok na Konstantinopol z moře. První útok je obránci odražen.
	* 12. duben: Křižáci podnikají druhý, tentokrát úspěšný útok. Po urputných bojích se jim podaří prolomit hradby v oblasti paláce [[Blacherny]]. Císař Alexios V. prchá z města.		* '''12. duben:''' Křižáci podnikají druhý, tentokrát úspěšný útok. Po urputných bojích se jim podaří prolomit hradby v oblasti paláce [[Blacherny]]. Císař Alexios V. prchá z města.
	* 13. – 15. duben: Následuje třídenní brutální plenění města. Křižáci masakrují obyvatelstvo, znásilňují, rabují kostely a paláce a ničí neocenitelná umělecká díla a [[rukopis]]y. Mnoho relikvií a pokladů, včetně slavných bronzových koní, je odvezeno do [[Benátky\|Benátek]] a dalších západních měst. Vyplenění Konstantinopole je považováno za jednu z největších kulturních katastrof středověku.		* '''13. – 15. duben:''' Následuje třídenní brutální plenění města. Křižáci masakrují obyvatelstvo, znásilňují, rabují kostely a paláce a ničí neocenitelná umělecká díla a [[rukopis]]y. Mnoho relikvií a pokladů, včetně slavných bronzových koní, je odvezeno do [[Benátky\|Benátek]] a dalších západních měst. Vyplenění Konstantinopole je považováno za jednu z největších kulturních katastrof středověku.
	* 16. květen: [[Balduin I. Konstantinopolský\|Balduin, hrabě flanderský]], je v chrámu [[Hagia Sofia]] korunován prvním císařem nově zřízeného [[Latinské císařství\|Latinského císařství]].		* '''16. květen:''' [[Balduin I. Konstantinopolský\|Balduin, hrabě flanderský]], je v chrámu [[Hagia Sofia]] korunován prvním císařem nově zřízeného [[Latinské císařství\|Latinského císařství]].
	* Říjen: Je podepsána smlouva ''Partitio terrarum imperii Romaniae'' (Rozdělení zemí říše římské), která formálně rozděluje území Byzantské říše mezi [[Benátská republika\|Benátky]] a křižácké vůdce. Benátky získávají klíčové přístavy a ostrovy, včetně [[Kréta\|Kréty]] a [[Euboia\|Euboie]], čímž si zajišťují dominanci ve východním [[Středomoří]].		* '''Říjen:''' Je podepsána smlouva ''Partitio terrarum imperii Romaniae'' (Rozdělení zemí říše římské), která formálně rozděluje území Byzantské říše mezi [[Benátská republika\|Benátky]] a křižácké vůdce. Benátky získávají klíčové přístavy a ostrovy, včetně [[Kréta\|Kréty]] a [[Euboia\|Euboie]], čímž si zajišťují dominanci ve východním [[Středomoří]].
	* Byzantská aristokracie, která uprchla z města, zakládá exilové státy, které se stávají centry odporu proti latinské nadvládě: [[Nikájské císařství]] v [[Malá Asie\|Malé Asii]] (vedené [[Theodoros I. Laskaris\|Theodorem I. Laskarisem]]), [[Epirský despotát]] v západním [[Řecko\|Řecku]] a [[Trapezuntské císařství]] na pobřeží [[Černé moře\|Černého moře]] (založené [[Alexios I. Trapezuntský\|Alexiem]] a [[David Komnenos\|Davidem Komnenovci]]).		* Byzantská aristokracie, která uprchla z města, zakládá exilové státy, které se stávají centry odporu proti latinské nadvládě: [[Nikájské císařství]] v [[Malá Asie\|Malé Asii]] (vedené [[Theodoros I. Laskaris\|Theodorem I. Laskarisem]]), [[Epirský despotát]] v západním [[Řecko\|Řecku]] a [[Trapezuntské císařství]] na pobřeží [[Černé moře\|Černého moře]] (založené [[Alexios I. Trapezuntský\|Alexiem]] a [[David Komnenos\|Davidem Komnenovci]]).

	=== 🌍 Evropa ===		=== 🌍 Evropa ===
	* Francie a Anglie: Francouzský král [[Filip II. August]] pokračuje ve svém tažení proti anglickému králi [[Jan Bezzemek\|Janu Bezzemkovi]].		* '''Francie a Anglie:''' Francouzský král [[Filip II. August]] pokračuje ve svém tažení proti anglickému králi [[Jan Bezzemek\|Janu Bezzemkovi]].
	* 6. březen: Po sedmiměsíčním obléhání dobývá Filip II. klíčovou pevnost [[Château Gaillard]], kterou nechal postavit [[Richard I. Lví srdce]]. Pád této pevnosti otevírá cestu do srdce [[Normandie]].		* '''6. březen:''' Po sedmiměsíčním obléhání dobývá Filip II. klíčovou pevnost [[Château Gaillard]], kterou nechal postavit [[Richard I. Lví srdce]]. Pád této pevnosti otevírá cestu do srdce [[Normandie]].
	* 24. červen: Francouzská vojska vstupují do [[Rouen]]u, hlavního města Normandie. Celé [[Normandské vévodství]], které bylo v držení anglických králů po více než 150 let, se stává součástí francouzské korunní domény.		* '''24. červen:''' Francouzská vojska vstupují do [[Rouen]]u, hlavního města Normandie. Celé [[Normandské vévodství]], které bylo v držení anglických králů po více než 150 let, se stává součástí francouzské korunní domény.
	* Filip II. August následně dobývá také [[Anjou]] a část [[Poitou]]. Tyto ztráty drasticky oslabují [[Angevinská říše\|Angevinskou říši]] a pozici krále Jana v [[Anglie\|Anglii]], což přispěje k pozdějšímu konfliktu s barony a vzniku [[Magna charta libertatum]].		* Filip II. August následně dobývá také [[Anjou]] a část [[Poitou]]. Tyto ztráty drasticky oslabují [[Angevinská říše\|Angevinskou říši]] a pozici krále Jana v [[Anglie\|Anglii]], což přispěje k pozdějšímu konfliktu s barony a vzniku [[Magna charta libertatum]].
	* České království: Český král [[Přemysl Otakar I.]] obratně manévruje v boji o trůn [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]] mezi [[Štaufové\|Štaufem]] [[Filip Švábský\|Filipem Švábským]] a [[Welfové\|Welfem]] [[Ota IV. Brunšvický\|Otou IV. Brunšvickým]]. V tomto roce dočasně opouští Filipa a přiklání se na stranu Oty IV., který mu potvrzuje královský titul.		* '''České království:''' Český král [[Přemysl Otakar I.]] obratně manévruje v boji o trůn [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]] mezi [[Štaufové\|Štaufem]] [[Filip Švábský\|Filipem Švábským]] a [[Welfové\|Welfem]] [[Ota IV. Brunšvický\|Otou IV. Brunšvickým]]. V tomto roce dočasně opouští Filipa a přiklání se na stranu Oty IV., který mu potvrzuje královský titul.
	* Norsko: Končí érlingovská fáze [[Norské občanské války\|norských občanských válek]].		* '''Norsko:''' Končí érlingovská fáze [[Norské občanské války\|norských občanských válek]].

	=== 🌏 Asie ===		=== 🌏 Asie ===
	* Mongolsko: [[Temüdžin]] (budoucí [[Čingischán]]) poráží v bitvě kmen [[Najmani\|Najmanů]], své poslední velké rivaly ve sjednocování mongolských kmenů. Během tohoto tažení zajme ujgurského písaře Tatatungu, který na jeho příkaz adaptuje [[ujgurské písmo]] pro zápis [[mongolština\|mongolštiny]]. Vzniká tak základ klasického mongolského písma.		* '''Mongolsko:''' [[Temüdžin]] (budoucí [[Čingischán]]) poráží v bitvě kmen [[Najmani\|Najmanů]], své poslední velké rivaly ve sjednocování mongolských kmenů. Během tohoto tažení zajme ujgurského písaře Tatatungu, který na jeho příkaz adaptuje [[ujgurské písmo]] pro zápis [[mongolština\|mongolštiny]]. Vzniká tak základ klasického mongolského písma.

	== 👶 Narození ==		== 👶 Narození ==
Řádek 55:		Řádek 55:
	Rok 1204 si můžeme představit jako rok dvou velkých historických zvratů.		Rok 1204 si můžeme představit jako rok dvou velkých historických zvratů.

	1. Velká zrada v křesťanství: Představte si, že armáda, která se vydala bojovat proti společnému nepříteli, se v půli cesty otočí a místo toho napadne a zničí svého nejbohatšího a nejmocnějšího spojence. Přesně to se stalo v roce 1204. Křižáci, kteří měli osvobozovat [[Svatá země\|Svatou zemi]] od [[muslimové\|muslimů]], místo toho dobyli a strašlivě vyplenili [[Konstantinopol]], největší křesťanské město světa. Tím na téměř 60 let zničili [[Byzantská říše\|Byzantskou říši]] a způsobili obrovskou a dodnes nezahojenou ránu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví. Bylo to, jako by se zhroutil jeden z pilířů tehdejšího světa.		1. '''Velká zrada v křesťanství:''' Představte si, že armáda, která se vydala bojovat proti společnému nepříteli, se v půli cesty otočí a místo toho napadne a zničí svého nejbohatšího a nejmocnějšího spojence. Přesně to se stalo v roce 1204. Křižáci, kteří měli osvobozovat [[Svatá země\|Svatou zemi]] od [[muslimové\|muslimů]], místo toho dobyli a strašlivě vyplenili [[Konstantinopol]], největší křesťanské město světa. Tím na téměř 60 let zničili [[Byzantská říše\|Byzantskou říši]] a způsobili obrovskou a dodnes nezahojenou ránu mezi západní (katolickou) a východní (pravoslavnou) církví. Bylo to, jako by se zhroutil jeden z pilířů tehdejšího světa.

	2. Vzestup Francie, pád Anglie: Na západě Evropy se mezitím odehrával jiný příběh. Francouzský král [[Filip II. August]] byl chytrý a trpělivý politik, který využil slabosti anglického krále [[Jan Bezzemek\|Jana Bezzemka]]. V roce 1204 mu sebral obrovské a bohaté území v dnešní Francii, především [[Normandie\|Normandii]]. Pro Anglii to byla katastrofa, která krále Jana stála prestiž i peníze a vedla k tomu, že ho později jeho vlastní šlechtici donutili podepsat slavnou [[Magna charta libertatum\|Magnu Chartu]]. Pro Francii to byl naopak klíčový krok k tomu, aby se stala nejsilnější mocností v Evropě.		2. '''Vzestup Francie, pád Anglie:''' Na západě Evropy se mezitím odehrával jiný příběh. Francouzský král [[Filip II. August]] byl chytrý a trpělivý politik, který využil slabosti anglického krále [[Jan Bezzemek\|Jana Bezzemka]]. V roce 1204 mu sebral obrovské a bohaté území v dnešní Francii, především [[Normandie\|Normandii]]. Pro Anglii to byla katastrofa, která krále Jana stála prestiž i peníze a vedla k tomu, že ho později jeho vlastní šlechtici donutili podepsat slavnou [[Magna charta libertatum\|Magnu Chartu]]. Pro Francii to byl naopak klíčový krok k tomu, aby se stala nejsilnější mocností v Evropě.

	{{DEFAULTSORT:1204}}		{{DEFAULTSORT:1204}}

1204 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“