1187 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:03:30Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-27T08:16:59Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox rok
| rok = 1187
| století = 12. století
| tisíciletí = 2. tisíciletí
| předchozí = [[1186]]
| následující = [[1188]]
}}

'''1187''' (MCLXXXVII) byl rok, který zásadním způsobem změnil mapu [[Blízký východ|Blízkého východu]] a odstartoval jednu z nejslavnějších kapitol [[křížové výpravy|křížových výprav]]. Pro [[křesťanství|křesťanský]] svět představoval katastrofu v podobě drtivé porážky v [[bitva u Hattínu|bitvě u Hattínu]] a následné ztráty [[Jeruzalém]]a, který padl do rukou sultána [[Saladin]]a. Pro [[české země]] byl tento rok významný vydáním prvního psaného zákoníku, [[Statuta Konrádova]].

== 📜 Události ==

=== ⚔️ Svatá země (Křížové výpravy) ===
Rok 1187 je nesmazatelně spjat s triumfem ajjúbovského sultána [[Saladin]]a a kolapsem [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]].

* **Březen:** [[Renaud de Châtillon]], pán [[Kerak]]u a [[Oultrejordain]]u, porušil příměří se Saladinem a napadl bohatou [[muslim]]skou karavanu putující z [[Káhira|Káhiry]] do [[Damašek|Damašku]]. Tento akt byl poslední kapkou, která přiměla Saladina k vyhlášení [[džihád]]u a totální válce proti křižáckým státům.
* **29. dubna:** Saladinův syn, Al-Afdal, vedl nájezd do [[Galilea|Galileje]]. Malý oddíl [[templáři|templářů]] a [[johanité|johanitů]] pod vedením [[Gérard de Ridefort|Gérarda de Ridefort]] a Rogera de Moulins se jim postavil v [[bitva u Cressonských pramenů|bitvě u Cressonských pramenů]]. Křesťanské síly byly téměř kompletně zničeny.
* **Červen:** Saladin shromáždil obrovskou armádu (odhadem 30 000 mužů) a překročil řeku [[Jordán (řeka)|Jordán]].
* **2. července:** Saladin oblehl křižácké město [[Tiberias]]. Křižácká armáda pod vedením krále [[Guy z Lusignanu|Guye z Lusignanu]] se shromáždila u pramenů v [[Seforis|Sefforii]]. Navzdory radám [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda III. z Tripolisu]] se král rozhodl pochodovat armádu přes vyprahlou krajinu na pomoc Tiberiadě.
* **4. července:** U sopečných kopců známých jako [[Hattínské rohy]] byla vyčerpaná a dehydrovaná křižácká armáda obklíčena Saladinovými vojsky. V následné '''[[bitva u Hattínu|bitvě u Hattínu]]''' byla křižácká armáda drtivě poražena a zničena. Do zajetí padl král Guy z Lusignanu, velmistr templářů Gérard de Ridefort a mnoho dalších šlechticů, včetně Renauda de Châtillon, kterého Saladin osobně popravil. Křižáci také ztratili svou nejcennější relikvii, [[Pravý kříž]].
* **Červenec – Září:** Po vítězství u Hattínu Saladin rychle obsadil většinu křižáckých měst a hradů, které zůstaly bez obránců. Padl [[Akko]], [[Nábulus]], [[Jaffa]], [[Sidón]], [[Bejrút]] a [[Aškelon]]. Jediným významným přístavem, který odolal, byl [[Týros]], jehož obranu zorganizoval nově příchozí [[Konrád z Montferratu]].
* **20. září – 2. října:** Saladin oblehl [[Jeruzalém]]. Město bránil [[Balian z Ibelinu]], který vyjednal podmínky kapitulace. Na rozdíl od křižáckého dobytí města v roce [[1099]] nedošlo k masakru. Obyvatelé se mohli vykoupit a ti, kteří nemohli, byli prodáni do otroctví. Pád Jeruzaléma po 88 letech křesťanské vlády šokoval celou [[Evropa|Evropu]].

=== 🌍 Evropa ===
* **České země:** Moravský markrabě [[Konrád II. Ota]] vydal na sněmu v [[Sadská|Sadské]] '''[[Statuta Konrádova]]''' (''Iura Conradi''). Jednalo se o první kodifikaci zemského práva v českých zemích, která potvrzovala dědičné držení půdy šlechtou a omezovala moc panovníka. Tento zákoník se stal základem českého zemského práva na staletí.
* **Papežství:** Zpráva o katastrofě u Hattínu dorazila do [[Itálie]].
* **20. října:** [[Papež]] [[Urban III.]] zemřel ve [[Ferrara|Ferraře]]. Podle kronikáře Ernoula zemřel žalem poté, co se dozvěděl o porážce u Hattínu.
* **21. října:** Novým papežem byl zvolen [[Řehoř VIII.]].
* **29. října:** Papež Řehoř VIII. vydal bulu ''[[Audita tremendi]]'', ve které vyzval k [[Třetí křížová výprava|Třetí křížové výpravě]] za znovudobytí Jeruzaléma.
* **17. prosince:** Papež Řehoř VIII. umírá v [[Pisa|Pise]] po pouhých 57 dnech v úřadu.
* **19. prosince:** Novým papežem je zvolen [[Klement III.]].
* **Anglie a Francie:** V reakci na pád Jeruzaléma zavedli anglický král [[Jindřich II. Plantagenet]] a francouzský král [[Filip II. August]] tzv. "Saladinův desátek" (''Saladin tithe''), speciální daň na financování nové křížové výpravy.
* **Byzantská říše:** Císař [[Izák II. Angelos]] uzavřel spojenectví se Saladinem, namířené proti [[Seldžucká říše|Seldžukům]] a potenciálně i proti křižákům.

=== 🌏 Asie ===
* Japonský císař [[Go-Toba]] usedl na trůn.

== 👶 Narození ==
* 5. září – [[Ludvík VIII. Francouzský]], francouzský král († [[1226]])
* 29. března – [[Artur I. Bretaňský]], bretaňský vévoda († [[1203]])

== ⚰️ Úmrtí ==
* 4. července – [[Renaud de Châtillon]], křižácký pán, popraven po bitvě u Hattínu (* cca [[1125]])
* Září/Říjen – [[Raimond III. z Tripolisu]], hrabě z Tripolisu a kníže galilejský (* cca [[1140]])
* 20. října – [[Urban III.]], papež
* 17. prosince – [[Řehoř VIII.]], papež
* [[Gerard z Cremony]], italský překladatel arabských vědeckých děl (* cca [[1114]])
* [[Alexios Axouch]], byzantský šlechtic

== 💡 Pro laiky ==
=== Co byla bitva u Hattínu? ===
Představte si to jako rozhodující fotbalový zápas, kde jeden tým (křižáci) udělá obrovskou taktickou chybu. Křižácká armáda opustila bezpečné místo s vodou a vydala se na pochod přes horkou poušť, aby pomohla obleženému městu. Protivník, sultán Saladin, je nechal vyčerpat žízní a horkem a pak na ně zaútočil. Křižáci byli tak unavení a dehydrovaní, že nemohli bojovat, a Saladin je úplně zničil. Byla to jedna z největších vojenských katastrof středověku.

=== Proč byl pád Jeruzaléma tak důležitý? ===
Jeruzalém byl a je nejsvětějším městem pro křesťany. Pro středověkého Evropana byla jeho ztráta obrovský šok. Bylo to, jako by dnes zmizela [[Socha Svobody]] nebo [[Eiffelova věž]], ale s mnohem hlubším náboženským významem. Lidé to vnímali jako boží trest za své hříchy. Zpráva o pádu města vedla k obrovské vlně odhodlání po celé Evropě a přiměla nejmocnější krále té doby – anglického, francouzského a německého císaře – aby se vydali na [[Třetí křížová výprava|Třetí křížovou výpravu]] a pokusili se město dobýt zpět.

=== Co byla Statuta Konrádova? ===
Pro české země to byl přelomový dokument. Představte si, že do té doby platila hlavně nepsaná pravidla a zvyky a panovník si mohl dělat víceméně, co chtěl. [[Konrád II. Ota]] tato pravidla sepsal. Hlavní výhodou pro šlechtu bylo, že jim zákon zaručoval, že půdu, kterou vlastní, po nich zdědí jejich děti. Dříve jim ji mohl panovník snadno zabavit. Tímto zákoníkem se posílila moc šlechty a oslabila moc knížete, což byl důležitý krok k vytvoření stabilnějšího státu.

{{DEFAULTSORT:1187}}
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}
[[Kategorie:1187]]
[[Kategorie:12. století]]
[[Kategorie:Křížové výpravy]]
[[Kategorie:Historie islámu]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:03
Řádek 15:		Řádek 15:
	Rok 1187 je nesmazatelně spjat s triumfem ajjúbovského sultána [[Saladin]]a a kolapsem [[Jeruzalémské království\|Jeruzalémského království]].		Rok 1187 je nesmazatelně spjat s triumfem ajjúbovského sultána [[Saladin]]a a kolapsem [[Jeruzalémské království\|Jeruzalémského království]].

	* Březen: [[Renaud de Châtillon]], pán [[Kerak]]u a [[Oultrejordain]]u, porušil příměří se Saladinem a napadl bohatou [[muslim]]skou karavanu putující z [[Káhira\|Káhiry]] do [[Damašek\|Damašku]]. Tento akt byl poslední kapkou, která přiměla Saladina k vyhlášení [[džihád]]u a totální válce proti křižáckým státům.		* '''Březen:''' [[Renaud de Châtillon]], pán [[Kerak]]u a [[Oultrejordain]]u, porušil příměří se Saladinem a napadl bohatou [[muslim]]skou karavanu putující z [[Káhira\|Káhiry]] do [[Damašek\|Damašku]]. Tento akt byl poslední kapkou, která přiměla Saladina k vyhlášení [[džihád]]u a totální válce proti křižáckým státům.
	* 29. dubna: Saladinův syn, Al-Afdal, vedl nájezd do [[Galilea\|Galileje]]. Malý oddíl [[templáři\|templářů]] a [[johanité\|johanitů]] pod vedením [[Gérard de Ridefort\|Gérarda de Ridefort]] a Rogera de Moulins se jim postavil v [[bitva u Cressonských pramenů\|bitvě u Cressonských pramenů]]. Křesťanské síly byly téměř kompletně zničeny.		* '''29. dubna:''' Saladinův syn, Al-Afdal, vedl nájezd do [[Galilea\|Galileje]]. Malý oddíl [[templáři\|templářů]] a [[johanité\|johanitů]] pod vedením [[Gérard de Ridefort\|Gérarda de Ridefort]] a Rogera de Moulins se jim postavil v [[bitva u Cressonských pramenů\|bitvě u Cressonských pramenů]]. Křesťanské síly byly téměř kompletně zničeny.
	* Červen: Saladin shromáždil obrovskou armádu (odhadem 30 000 mužů) a překročil řeku [[Jordán (řeka)\|Jordán]].		* '''Červen:''' Saladin shromáždil obrovskou armádu (odhadem 30 000 mužů) a překročil řeku [[Jordán (řeka)\|Jordán]].
	* 2. července: Saladin oblehl křižácké město [[Tiberias]]. Křižácká armáda pod vedením krále [[Guy z Lusignanu\|Guye z Lusignanu]] se shromáždila u pramenů v [[Seforis\|Sefforii]]. Navzdory radám [[Raimond III. z Tripolisu\|Raimonda III. z Tripolisu]] se král rozhodl pochodovat armádu přes vyprahlou krajinu na pomoc Tiberiadě.		* '''2. července:''' Saladin oblehl křižácké město [[Tiberias]]. Křižácká armáda pod vedením krále [[Guy z Lusignanu\|Guye z Lusignanu]] se shromáždila u pramenů v [[Seforis\|Sefforii]]. Navzdory radám [[Raimond III. z Tripolisu\|Raimonda III. z Tripolisu]] se král rozhodl pochodovat armádu přes vyprahlou krajinu na pomoc Tiberiadě.
	* 4. července: U sopečných kopců známých jako [[Hattínské rohy]] byla vyčerpaná a dehydrovaná křižácká armáda obklíčena Saladinovými vojsky. V následné '''[[bitva u Hattínu\|bitvě u Hattínu]]''' byla křižácká armáda drtivě poražena a zničena. Do zajetí padl král Guy z Lusignanu, velmistr templářů Gérard de Ridefort a mnoho dalších šlechticů, včetně Renauda de Châtillon, kterého Saladin osobně popravil. Křižáci také ztratili svou nejcennější relikvii, [[Pravý kříž]].		* '''4. července:''' U sopečných kopců známých jako [[Hattínské rohy]] byla vyčerpaná a dehydrovaná křižácká armáda obklíčena Saladinovými vojsky. V následné '''[[bitva u Hattínu\|bitvě u Hattínu]]''' byla křižácká armáda drtivě poražena a zničena. Do zajetí padl král Guy z Lusignanu, velmistr templářů Gérard de Ridefort a mnoho dalších šlechticů, včetně Renauda de Châtillon, kterého Saladin osobně popravil. Křižáci také ztratili svou nejcennější relikvii, [[Pravý kříž]].
	* Červenec – Září: Po vítězství u Hattínu Saladin rychle obsadil většinu křižáckých měst a hradů, které zůstaly bez obránců. Padl [[Akko]], [[Nábulus]], [[Jaffa]], [[Sidón]], [[Bejrút]] a [[Aškelon]]. Jediným významným přístavem, který odolal, byl [[Týros]], jehož obranu zorganizoval nově příchozí [[Konrád z Montferratu]].		* '''Červenec – Září:''' Po vítězství u Hattínu Saladin rychle obsadil většinu křižáckých měst a hradů, které zůstaly bez obránců. Padl [[Akko]], [[Nábulus]], [[Jaffa]], [[Sidón]], [[Bejrút]] a [[Aškelon]]. Jediným významným přístavem, který odolal, byl [[Týros]], jehož obranu zorganizoval nově příchozí [[Konrád z Montferratu]].
	* 20. září – 2. října: Saladin oblehl [[Jeruzalém]]. Město bránil [[Balian z Ibelinu]], který vyjednal podmínky kapitulace. Na rozdíl od křižáckého dobytí města v roce [[1099]] nedošlo k masakru. Obyvatelé se mohli vykoupit a ti, kteří nemohli, byli prodáni do otroctví. Pád Jeruzaléma po 88 letech křesťanské vlády šokoval celou [[Evropa\|Evropu]].		* '''20. září – 2. října:''' Saladin oblehl [[Jeruzalém]]. Město bránil [[Balian z Ibelinu]], který vyjednal podmínky kapitulace. Na rozdíl od křižáckého dobytí města v roce [[1099]] nedošlo k masakru. Obyvatelé se mohli vykoupit a ti, kteří nemohli, byli prodáni do otroctví. Pád Jeruzaléma po 88 letech křesťanské vlády šokoval celou [[Evropa\|Evropu]].

	=== 🌍 Evropa ===		=== 🌍 Evropa ===
	* České země: Moravský markrabě [[Konrád II. Ota]] vydal na sněmu v [[Sadská\|Sadské]] '''[[Statuta Konrádova]]''' (''Iura Conradi''). Jednalo se o první kodifikaci zemského práva v českých zemích, která potvrzovala dědičné držení půdy šlechtou a omezovala moc panovníka. Tento zákoník se stal základem českého zemského práva na staletí.		* '''České země:''' Moravský markrabě [[Konrád II. Ota]] vydal na sněmu v [[Sadská\|Sadské]] '''[[Statuta Konrádova]]''' (''Iura Conradi''). Jednalo se o první kodifikaci zemského práva v českých zemích, která potvrzovala dědičné držení půdy šlechtou a omezovala moc panovníka. Tento zákoník se stal základem českého zemského práva na staletí.
	* Papežství: Zpráva o katastrofě u Hattínu dorazila do [[Itálie]].		* '''Papežství:''' Zpráva o katastrofě u Hattínu dorazila do [[Itálie]].
	* 20. října: [[Papež]] [[Urban III.]] zemřel ve [[Ferrara\|Ferraře]]. Podle kronikáře Ernoula zemřel žalem poté, co se dozvěděl o porážce u Hattínu.		* '''20. října:''' [[Papež]] [[Urban III.]] zemřel ve [[Ferrara\|Ferraře]]. Podle kronikáře Ernoula zemřel žalem poté, co se dozvěděl o porážce u Hattínu.
	* 21. října: Novým papežem byl zvolen [[Řehoř VIII.]].		* '''21. října:''' Novým papežem byl zvolen [[Řehoř VIII.]].
	* 29. října: Papež Řehoř VIII. vydal bulu ''[[Audita tremendi]]'', ve které vyzval k [[Třetí křížová výprava\|Třetí křížové výpravě]] za znovudobytí Jeruzaléma.		* '''29. října:''' Papež Řehoř VIII. vydal bulu ''[[Audita tremendi]]'', ve které vyzval k [[Třetí křížová výprava\|Třetí křížové výpravě]] za znovudobytí Jeruzaléma.
	* 17. prosince: Papež Řehoř VIII. umírá v [[Pisa\|Pise]] po pouhých 57 dnech v úřadu.		* '''17. prosince:''' Papež Řehoř VIII. umírá v [[Pisa\|Pise]] po pouhých 57 dnech v úřadu.
	* 19. prosince: Novým papežem je zvolen [[Klement III.]].		* '''19. prosince:''' Novým papežem je zvolen [[Klement III.]].
	* Anglie a Francie: V reakci na pád Jeruzaléma zavedli anglický král [[Jindřich II. Plantagenet]] a francouzský král [[Filip II. August]] tzv. "Saladinův desátek" (''Saladin tithe''), speciální daň na financování nové křížové výpravy.		* '''Anglie a Francie:''' V reakci na pád Jeruzaléma zavedli anglický král [[Jindřich II. Plantagenet]] a francouzský král [[Filip II. August]] tzv. "Saladinův desátek" (''Saladin tithe''), speciální daň na financování nové křížové výpravy.
	* Byzantská říše: Císař [[Izák II. Angelos]] uzavřel spojenectví se Saladinem, namířené proti [[Seldžucká říše\|Seldžukům]] a potenciálně i proti křižákům.		* '''Byzantská říše:''' Císař [[Izák II. Angelos]] uzavřel spojenectví se Saladinem, namířené proti [[Seldžucká říše\|Seldžukům]] a potenciálně i proti křižákům.

	=== 🌏 Asie ===		=== 🌏 Asie ===

1187 - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“