https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lkaŠpanělská občanská válka - Historie editací2026-07-08T18:20:45ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka&diff=12382&oldid=prevBotOpravář: Bot: AI generace (Španělská občanská válka)2025-11-30T16:28:39Z<p>Bot: AI generace (Španělská občanská válka)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox - válka<br />
| název = Španělská občanská válka<br />
| obrázek = Guernica_bombing.jpg<br />
| popisek = Letecké bombardování města [[Guernica|Guernica]] německou [[Legie Condor|Legií Condor]] 26. dubna 1937<br />
| čas = 17. července 1936 – 1. dubna 1939<br />
| místo = [[Španělsko]], [[Španělské Maroko]], [[Kanárské ostrovy]]<br />
| výsledek = Vítězství nacionalistů<br> * Konec [[Druhá španělská republika|Druhé španělské republiky]]<br> * Nastolení diktatury [[Francisco Franco|Francisca Franca]]<br />
| strana1 = '''Nacionalisté'''<br>([[Falanga (Španělsko)|Falanga]], [[Karlismus|Karlisté]], [[CEDA]], [[Renovación Española]])<br>'''S podporou:'''<br>{{Vlajka|Třetí říše}} [[Třetí říše]]<br>{{Vlajka|Italské království (1861–1946)|2=1861}} [[Italské království (1861–1946)|Fašistická Itálie]]<br>{{Vlajka|Portugalsko|1910}} [[Portugalsko]]<br />
| strana2 = '''Republikáni'''<br>([[Lidová fronta (Španělsko)|Lidová fronta]], [[Confederación Nacional del Trabajo|CNT]]/[[Federación Anarquista Ibérica|FAI]], [[Unión General de Trabajadores|UGT]], [[Komunistická strana Španělska|PCE]], [[Dělnická strana marxistického sjednocení|POUM]], [[Katalánsko|katalánští]] a [[Baskicko (autonomní společenství)|baskičtí]] nacionalisté)<br>([[Mezinárodní brigády]])<br>'''S podporou:'''<br>{{Vlajka|Sovětský svaz|1923}} [[Sovětský svaz]]<br>{{Vlajka|Mexiko|1934}} [[Mexiko]]<br />
| velitel1 = {{Vlajka|Španělsko|1938}} '''[[Francisco Franco]]'''<br>{{Vlajka|Španělsko|1938}} [[Emilio Mola]] († 1937)<br>{{Vlajka|Španělsko|1938}} [[José Sanjurjo]] († 1936)<br>{{Vlajka|Třetí říše}} [[Hugo Sperrle]]<br>{{Vlajka|Italské království (1861–1946)|2=1861}} [[Mario Roatta]]<br />
| velitel2 = {{Vlajka|Španělsko|1931}} '''[[Manuel Azaña]]'''<br>{{Vlajka|Španělsko|1931}} [[Francisco Largo Caballero]]<br>{{Vlajka|Španělsko|1931}} [[Juan Negrín]]<br>{{Vlajka|Španělsko|1931}} [[Lluís Companys]]<br>{{Vlajka|Španělsko|1931}} [[José Miaja]]<br />
| síla1 = Cca 600 000 vojáků<br>'''Zahraniční podpora:'''<br>75 000 Italů<br>19 000 Němců<br>20 000 Portugalců<br />
| síla2 = Cca 450 000 vojáků<br>'''Zahraniční podpora:'''<br>35 000–40 000 [[Mezinárodní brigády|interbrigadistů]]<br>2 000–3 000 sovětských poradců<br />
| ztráty1 = Přes 130 000 padlých v boji<br />
| ztráty2 = Přes 110 000 padlých v boji<br />
| ztráty3 = '''Celkové oběti:'''<br>Odhady se pohybují od 500 000 do 1 milionu, včetně poprav, obětí hladu a nemocí. Statisíce lidí uprchly ze země.<br />
}}<br />
<br />
'''Španělská občanská válka''' (španělsky: ''Guerra Civil Española'') byl rozsáhlý a krvavý konflikt, který probíhal ve [[Španělsko|Španělsku]] od 17. července 1936 do 1. dubna 1939. Válka začala vojenským povstáním části [[španělská armáda|španělské armády]], vedené skupinou generálů v čele s [[Francisco Franco|Francisicem Francem]], proti demokraticky zvolené vládě [[Druhá španělská republika|Druhé španělské republiky]]. Konflikt brzy přerostl v brutální občanskou válku, která hluboce rozdělila španělskou společnost a stala se střetem protichůdných ideologií – [[fašismus|fašismu]] a [[nacionalismus|nacionalismu]] na jedné straně a [[komunismus|komunismu]], [[socialismus|socialismu]] a [[anarchismus|anarchismu]] na straně druhé. Válka je často označována za "generálku" na [[druhá světová válka|druhou světovou válku]], protože se do ní aktivně zapojily hlavní evropské mocnosti, které si zde testovaly nové zbraně a vojenské taktiky. Vítězství nacionalistů vedlo k nastolení téměř čtyřicetileté [[Frankistické Španělsko|diktatury generála Franca]].<br />
<br />
== 🧐 Pro laiky: Válka o duši Španělska ==<br />
Představte si, že Španělsko je velká loď, která se jmenuje "Druhá republika". Tato loď vyplula v roce 1931 s novou posádkou (vládou), která chtěla změnit spoustu věcí: dát více půdy chudým rolníkům, omezit moc bohaté církve a modernizovat armádu. Jenže polovina cestujících na lodi s těmito změnami nesouhlasila. Byli to tradiční důstojníci, bohatí statkáři a věřící, kterým se nové pořádky nelíbily. Napětí na palubě rostlo a lidé se začali hádat a prát.<br />
<br />
V červenci 1936 se část posádky – skupina generálů v čele s Francem – rozhodla, že převezme velení silou. Začala vzpoura. Loď se tak rozdělila na dva tábory. Na jedné straně byli "Republikáni", kteří bránili původní vládu. Byla to pestrá směsice lidí – socialisté, komunisté, anarchisté a ti, co prostě chtěli demokracii. Na druhé straně byli "Nacionalisté" pod vedením Franca, kteří chtěli návrat ke starým pořádkům, tradicím a silné vládě.<br />
<br />
Tato "rvačka na lodi" se brzy stala mezinárodní záležitostí. Frankovi přišli na pomoc [[Třetí říše|Hitlerovo Německo]] a [[Benito Mussolini|Mussoliniho Itálie]], kteří mu poslali letadla, tanky a vojáky. Republikánům pomáhal hlavně [[Sovětský svaz]] se zbraněmi a také dobrovolníci z celého světa, tzv. [[Mezinárodní brigády]], kteří přijeli bojovat za demokracii. Ostatní velké země jako [[Spojené království|Británie]] a [[Francie]] se rozhodly "nevměšovat" a jen přihlížely.<br />
<br />
Boj trval tři roky a byl neuvěřitelně krutý. Obě strany páchaly zvěrstva a umíralo obrovské množství civilistů. Nacionalisté byli lépe organizovaní a měli silnější zahraniční podporu. Nakonec, na jaře 1939, vyhráli. Generál Franco se stal neomezeným vládcem (diktátorem) a "loď Španělsko" vedl pevnou rukou až do své smrti v roce 1975. Válka zanechala hluboké jizvy, které se ve španělské společnosti hojily ještě mnoho desítek let.<br />
<br />
== 🌍 Geopolitický kontext a příčiny ==<br />
Španělská občanská válka nebyla náhlým výbuchem násilí, ale vyvrcholením dlouhodobého napětí, které pramenilo z hlubokých sociálních, ekonomických a politických rozporů.<br />
<br />
*'''Nestabilní Druhá republika:''' [[Druhá španělská republika|Druhá republika]], vyhlášená v roce 1931 po odchodu krále [[Alfons XIII. Španělský|Alfonsa XIII.]] do exilu, přinesla naději na modernizaci a demokratizaci. Vláda zahájila ambiciózní reformy: agrární reformu, která měla přerozdělit půdu od velkostatkářů k bezzemkům, odluku církve od státu, reformu armády a přiznání autonomie regionům jako [[Katalánsko]]. Tyto změny však narazily na tvrdý odpor konzervativních elit – velkostatkářů, katolické církve a velké části armádních důstojníků.<br />
*'''Hluboké sociální rozpory:''' Španělská společnost byla extrémně polarizovaná. Na jedné straně stáli chudí zemědělští dělníci a průmysloví proletáři, kteří požadovali radikální změny a byli ovlivněni anarchistickými a komunistickými myšlenkami. Na druhé straně stály konzervativní síly, které se obávaly ztráty svých privilegií a vnímaly reformy jako útok na tradiční španělské hodnoty.<br />
*'''Vzestup extremismu:''' Politická scéna byla roztříštěná a nestabilní. Vlády se často střídaly a nedokázaly prosadit trvalé změny. To nahrávalo extremistickým hnutím. Na levici sílily anarchistické a komunistické skupiny, zatímco na pravici se zformovala fašistická [[Falanga (Španělsko)|Falanga]]. Politické násilí, stávky a atentáty byly na denním pořádku.<br />
*'''Mezinárodní situace:''' Evropa 30. let byla svědkem vzestupu agresivních totalitních režimů v [[Třetí říše|Německu]] a [[Italské království (1861–1946)|Itálii]]. Tyto státy viděly ve Španělsku příležitost rozšířit svou sféru vlivu a oslabit demokracie. Naopak [[Sovětský svaz]] vnímal konflikt jako šanci podpořit komunistické hnutí a postavit se fašismu.<br />
<br />
Poslední kapkou bylo vítězství levicové [[Lidová fronta (Španělsko)|Lidové fronty]] ve volbách v únoru 1936. Konzervativní a vojenské kruhy se začaly obávat "bolševizace" země a začaly tajně plánovat vojenský převrat. Vražda pravicového lídra [[José Calvo Sotelo|Josého Calva Sotela]] 13. července 1936 posloužila jako záminka pro spuštění povstání, které začalo 17. července ve [[Španělské Maroko|španělském Maroku]] a rychle se rozšířilo na pevninu.<br />
<br />
== ⚔️ Proti sobě: Dvě tváře Španělska ==<br />
Konflikt rozdělil zemi na dvě nesmiřitelné zóny, přičemž obě strany tvořila různorodá a často vnitřně rozporuplná koalice.<br />
<br />
=== Republikáni (Loyalisté) ===<br />
Republikánská strana, bránící legitimní vládu, byla ideologicky velmi pestrá. Jejími hlavními složkami byly:<br />
*'''Vláda Lidové fronty:''' Koalice středolevých a levicových stran, včetně socialistů ([[Španělská socialistická dělnická strana|PSOE]]), komunistů ([[Komunistická strana Španělska|PCE]]) a liberálních republikánů. Jejím prezidentem byl [[Manuel Azaña]].<br />
*'''Anarchisté a syndikalisté:''' Mocné anarchistické hnutí, zejména [[Confederación Nacional del Trabajo|CNT]] a [[Federación Anarquista Ibérica|FAI]], ovládalo velkou část [[Katalánsko|Katalánska]] a [[Aragonie]]. Prosazovali sociální revoluci a kolektivizaci, což je často stavělo do konfliktu s centrální vládou a komunisty.<br />
*'''Regionální nacionalisté:''' Baskičtí a katalánští nacionalisté se postavili na stranu Republiky výměnou za příslib autonomie.<br />
*'''Zahraniční podpora:''' Hlavním vojenským podporovatelem byl [[Sovětský svaz]], který dodával zbraně, tanky, letadla a vojenské poradce. Pomoc však nebyla nezištná; Stalin jejím prostřednictvím posiloval vliv komunistů na úkor jiných levicových frakcí. Významnou morální i vojenskou podporou byly [[Mezinárodní brigády]] – jednotky složené z desítek tisíc zahraničních dobrovolníků (včetně asi 2000 Čechoslováků), kteří přijeli bojovat proti fašismu.<br />
<br />
=== Nacionalisté (Povstalci) ===<br />
Nacionalistický tábor, vedený [[Francisco Franco|Francisicem Francem]], byl ideologicky jednotnější, spojený odporem k republikánským reformám, [[antikomunismus|antikomunismem]] a touhou po autoritativním státu.<br />
*'''Armáda:''' Jádro povstalců tvořila velká část důstojnického sboru a elitní koloniální jednotky, tzv. [[Africká armáda (Španělsko)|Africká armáda]].<br />
*'''Falanga:''' Španělské fašistické hnutí, které dodalo ideologický základ a polovojenské milice.<br />
*'''Monarchisté a karlisté:''' Tradiční pravicové skupiny, které usilovaly o obnovení [[monarchie]]. Karlisté měli silné a bojeschopné milice zvané ''Requetés''.<br />
*'''Katolická církev:''' Církev se postavila drtivou většinou na stranu nacionalistů, protože vnímala republiku jako hrozbu pro své postavení a hodnoty.<br />
*'''Zahraniční podpora:''' Nacionalisté získali masivní a klíčovou pomoc od fašistických mocností. [[Třetí říše|Nacistické Německo]] poskytlo elitní leteckou [[Legie Condor|Legii Condor]] a tankové jednotky. [[Italské království (1861–1946)|Fašistická Itálie]] vyslala desítky tisíc vojáků z ''Corpo Truppe Volontarie''. Tato pomoc byla rozhodující pro přepravu Francových vojsk z [[Maroko|Maroka]] na začátku války a pro zajištění vzdušné převahy.<br />
<br />
== ⏳ Průběh války: Klíčové etapy (1936–1939) ==<br />
Válka trvala téměř tři roky a prošla několika fázemi, které postupně vedly k vítězství nacionalistických sil.<br />
<br />
*'''Počáteční fáze a bitva o Madrid (červenec 1936 – březen 1937):''' Povstání začalo 17. července 1936 ve [[Španělské Maroko|španělském Maroku]]. Zatímco nacionalisté rychle ovládli venkovské a konzervativní oblasti na severu a jihu, velká města jako [[Madrid]] a [[Barcelona]] zůstala věrná republice. Klíčovým momentem bylo, když Německo a Itálie poskytly letadla k přepravě Francovy elitní [[Africká armáda (Španělsko)|Africké armády]] na pevninu. Na podzim 1936 zahájili nacionalisté ofenzívu na [[Madrid]]. Město se však díky odhodlané obraně obyvatel a klíčovému příchodu prvních [[Mezinárodní brigády|Mezinárodních brigád]] podařilo ubránit. Boje o hlavní město, včetně bitev na [[Jarama (řeka)|Jaramě]] a u [[Guadalajara (Španělsko)|Guadalajary]] (kde republikáni porazili italské jednotky), se protáhly až do jara 1937 a stabilizovaly frontu.<br />
<br />
*'''Válka na severu a bombardování Guerniky (duben – říjen 1937):''' Poté, co se nepodařilo dobýt Madrid, Franco přesunul svou pozornost na průmyslový sever, který byl v rukou republikánů ([[Baskicko (autonomní společenství)|Baskicko]], [[Kantábrie]], [[Asturie]]). Během této kampaně došlo 26. dubna 1937 k jedné z nejznámějších a nejtragičtějších událostí války – zničení baskického města [[Guernica]] německou [[Legie Condor|Legií Condor]]. Tento teroristický nálet, který cílil na civilisty, šokoval svět a stal se symbolem válečné brutality, zvěčněným na slavném obraze [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. Do října 1937 celý sever padl do rukou nacionalistů, což pro ně znamenalo zisk klíčových průmyslových zdrojů.<br />
<br />
*'''Bitva o Teruel a bitva na Ebru (prosinec 1937 – listopad 1938):''' V zimě 1937-38 zahájili republikáni překvapivou ofenzívu a dobyli město [[Teruel]], které však nacionalisté v únoru 1938 získali zpět. Na jaře 1938 nacionalisté prorazili aragonskou frontu, dosáhli [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a rozdělili republikánské území na dvě části. V červenci 1938 se republikánská armáda pokusila o poslední zoufalou ofenzívu přes řeku [[Ebro]]. [[Bitva na Ebru]] se stala nejdelší a nejkrvavější bitvou celé války. Po měsících vyčerpávajících bojů byli republikáni poraženi. Tato porážka zlomila páteř jejich armády a zpečetila osud Republiky.<br />
<br />
*'''Konec války (prosinec 1938 – duben 1939):''' Po bitvě na Ebru byla cesta k vítězství pro nacionalisty otevřená. V prosinci 1938 zahájili ofenzívu do [[Katalánsko|Katalánska]], 26. ledna 1939 padla [[Barcelona]]. Republikánská vláda a statisíce uprchlíků prchaly do [[Francie]]. V březnu 1939 došlo v Madridu k vnitřnímu puči proti republikánské vládě, který vedl plukovník [[Segismundo Casado]], jenž se snažil vyjednat mír. Franco však požadoval bezpodmínečnou kapitulaci. 28. března 1939 vstoupily nacionalistické jednotky do [[Madrid|Madridu]] bez boje. 1. dubna 1939 Francisco Franco oficiálně vyhlásil konec války a své vítězství.<br />
<br />
== 💔 Důsledky a odkaz války ==<br />
Španělská občanská válka zanechala v zemi hluboké a dlouhotrvající rány, které ovlivnily několik generací.<br />
*'''Obrovské lidské ztráty:''' Odhady celkového počtu obětí se liší, ale nejčastěji se pohybují kolem půl milionu mrtvých. Tento počet zahrnuje nejen padlé v boji, ale i desetitisíce civilistů popravených oběma stranami (tzv. "bílý" a "rudý" teror), oběti bombardování, hladu a nemocí.<br />
*'''Masová emigrace a uprchlíci:''' Konec války vyvolal masivní exodus přibližně půl milionu republikánů a jejich stoupenců, kteří hledali útočiště především ve [[Francie|Francii]]. Mnozí z nich skončili v internačních táborech a později se zapojili do [[Francouzský odboj|francouzského odboje]] proti nacistické okupaci.<br />
*'''Nastolení Frankovy diktatury:''' Vítězství nacionalistů vedlo k nastolení autoritativního režimu v čele s generálem [[Francisco Franco|Franciscem Francem]], který si nechal říkat ''Caudillo'' (Vůdce). Jeho diktatura, známá jako [[Frankistické Španělsko]], trvala téměř 40 let, až do jeho smrti v roce 1975. Režim tvrdě potlačoval veškerou opozici, zakázal politické strany a odbory, zrušil regionální autonomie a zavedl přísnou cenzuru. Desetitisíce republikánů byly po válce popraveny nebo uvězněny.<br />
*'''Ekonomická devastace:''' Tři roky války zničily španělskou infrastrukturu, průmysl a zemědělství. Země se potýkala s hlubokou ekonomickou krizí a mezinárodní izolací, která trvala až do 50. let.<br />
*'''Předzvěst druhé světové války:''' Konflikt posloužil [[Třetí říše|Německu]] a [[Itálie|Itálii]] jako testovací polygon pro nové zbraně a vojenské strategie, zejména pro [[Luftwaffe]], která si zde vyzkoušela taktiku plošného bombardování měst. Neochota západních demokracií ([[Spojené království]] a [[Francie]]) účinně zasáhnout proti fašistické agresi ve Španělsku povzbudila Hitlera v jeho expanzivních plánech.<br />
*'''Dlouhodobé rozdělení společnosti:''' Válka vytvořila propast mezi "vítězi" a "poraženými", která přetrvávala po celou dobu Frankova režimu. Teprve po přechodu k demokracii po roce 1975 se španělská společnost začala s touto traumatickou minulostí postupně vyrovnávat, což je proces, který v jisté míře trvá dodnes.<br />
<br />
== 🌐 Mezinárodní rozměr a zahraniční intervence ==<br />
Ačkoliv šlo o vnitřní konflikt, zahraniční intervence byla klíčovým faktorem, který rozhodl o jeho výsledku.<br />
*'''Německá a italská podpora nacionalistů:''' [[Třetí říše|Hitlerovo Německo]] a [[Benito Mussolini|Mussoliniho Itálie]] poskytly Frankovi rozhodující vojenskou pomoc. Německá [[Legie Condor]] zajistila nacionalistům vzdušnou převahu a proslula brutálním bombardováním měst jako [[Guernica]]. Itálie vyslala expediční sbor (''Corpo Truppe Volontarie'') čítající až 75 000 mužů. Tato podpora nebyla jen ideologická; obě země si testovaly své armády a získávaly ve Španělsku strategické suroviny.<br />
*'''Sovětská pomoc republice:''' [[Sovětský svaz]] byl jediným státem, který poskytl republice významnou vojenskou pomoc, včetně tanků T-26, letadel a vojenských poradců. Za dodávky si však nechal platit zlatými rezervami Španělské banky. Stalinova podpora byla navíc nástrojem k posílení [[Komunistická strana Španělska|španělské komunistické strany]] a likvidaci jejích levicových rivalů, zejména anarchistů a trockistů (POUM), což vedlo k vnitřním konfliktům v republikánském táboře (např. [[Květnové dny v Barceloně|Májové dny v Barceloně]] 1937).<br />
*'''Mezinárodní brigády:''' Na straně republiky bojovalo přibližně 35 000 až 40 000 dobrovolníků z více než 50 zemí, organizovaných [[Kominterna|Kominternou]] do [[Mezinárodní brigády|Mezinárodních brigád]]. Byli mezi nimi intelektuálové jako [[George Orwell]] a [[Ernest Hemingway]]. Ačkoliv jejich vojenský význam byl omezený, představovali obrovskou morální podporu pro Republiku.<br />
*'''Politika nevměšování:''' Západní demokracie, zejména [[Spojené království|Velká Británie]] a [[Francie]], iniciovaly politiku "nevměšování" a embargo na dodávky zbraní oběma stranám. Tento postoj byl však v praxi porušován Německem a Itálií a ve výsledku poškodil především republikánskou vládu, která jako legitimní autorita nemohla legálně nakupovat zbraně pro svou obranu.<br />
<br />
== 🎨 Válka v umění a kultuře ==<br />
Španělská občanská válka hluboce zasáhla a inspirovala umělce a intelektuály po celém světě. Stala se symbolem boje mezi demokracií a fašismem.<br />
*'''Výtvarné umění:''' Nejznámějším uměleckým dílem spojeným s válkou je monumentální obraz '''[[Guernica (obraz)|Guernica]]''' od [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]]. Obraz vznikl jako reakce na bombardování stejnojmenného baskického města a stal se univerzálním protiválečným symbolem. Dalšími významnými umělci byli [[Joan Miró]] nebo sochař [[René Iché]].<br />
*'''Literatura:''' Konflikt se stal námětem pro mnoho zásadních literárních děl. [[Ernest Hemingway]] zachytil své zkušenosti v románu '''[[Komu zvoní hrana]]''', který popisuje osudy amerického dobrovolníka v partyzánské jednotce. [[George Orwell]], který sám bojoval v řadách milice [[Dělnická strana marxistického sjednocení|POUM]], popsal své zážitky a deziluzi z komunistických čistek v knize '''[[Hold Katalánsku]]'''. Válka se objevuje i v dílech francouzského spisovatele [[André Malraux]] (''Naděje'') nebo španělského básníka [[Federico García Lorca]], který byl na začátku války zavražděn nacionalisty.<br />
*'''Fotografie a film:''' Válka byla jedním z prvních konfliktů rozsáhle dokumentovaných válečnými fotografy. Ikonické snímky pořídili [[Robert Capa]] (např. slavná, i když zpochybňovaná fotografie ''Loyalistický voják ve chvíli smrti''), [[Gerda Taro]] nebo [[David Seymour]]. Jejich práce přinesly světu bezprostřední a drsný pohled na realitu bojů.<br />
<br />
== Zdroje ==<br />
[https://artsandculture.google.com/story/the-spanish-civil-war-google-arts-culture/iAWBqE54ST5aLg?hl=cs Google Arts & Culture]<br />
[https://www.pametnaroda.cz/cs/magazin/stalo-se/obcanska-valka-ve-spanelsku Paměť národa]<br />
[https://www.ct24.cz/clanek/archiv/tri-roky-a-pul-milionu-mrtvych-pred-80-lety-skoncila-spanelska-obcanska-valka-186938 Česká televize]<br />
[https://www.armyweb.cz/clanek/spanelska-obcanska-valka-a-zahranicni-intervence-predehra-2-svetove-valky Armyweb.cz]<br />
[https://zoom.iprima.cz/valky/spanelska-obcanska-valka-obeti Prima Zoom]<br />
[https://plus.rozhlas.cz/spanelsko-si-pripomina-80-let-od-konce-obcanske-valky-rana-se-dodnes-nezacelila-7871638 Český rozhlas Plus]<br />
[https://www.stoplusjednicka.cz/ve-viru-bratrovrazedneho-silenstvi-prubeh-spanelske-obcanske-valky Stoplusjednička.cz]<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pan%C4%9Blsk%C3%A1_ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka Wikipedia: Španělská občanská válka]<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Bombardov%C3%A1n%C3%AD_Guerniky Wikipedia: Bombardování Guerniky]<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_%C5%A1pan%C4%9Blsk%C3%A1_republika Wikipedia: Druhá španělská republika]<br />
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Interbrig%C3%A1dy Wikipedia: Interbrigády]<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Španělská občanská válka}}<br />
[[Kategorie:Války 20. století]]<br />
[[Kategorie:Dějiny Španělska]]<br />
[[Kategorie:Občanské války]]<br />
[[Kategorie:Druhá španělská republika]]<br />
[[Kategorie:Francisco Franco]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]<br />
```</div>BotOpravář