Zobrazení zdroje stránky Wisconsin Card Sorting Test

{{K rozšíření}}

{{Infobox Diagnostická metoda
| název = Wisconsin Card Sorting Test
| obrázek = Wisconsin_Card_Sorting_Test_Cards.png
| popisek = Čtyři vzorové karty WCST: jeden červený trojúhelník, dvě zelené hvězdy, tři žluté kříže a čtyři modré kruhy.
| zkratka = WCST
| typ = Neuropsychologický test
| měřené funkce = [[Exekutivní funkce]], [[Kognitivní flexibilita]], Abstraktní uvažování
| cílová oblast mozku = [[Dorsolaterální prefrontální kůra]] (DLPFC)
| autoři = David A. Grant, Berg (1948)
| klinické využití = Diagnostika lézí čelního laloku, [[Schizofrenie]], [[ADHD]], [[Demence]]
| klíčové pojmy = [[Perseverace]], Set-shifting, Zpětná vazba
}}

'''Wisconsin Card Sorting Test''' (česky '''Wisconsinský test třídění karet''', zkratka '''WCST''') je jeden z nejznámějších a nejvíce ceněných neuropsychologických testů určených k hodnocení vyšších kognitivních funkcí, konkrétně exekutivních funkcí a [[kognitivní flexibilita|kognitivní flexibility]]. Test vyžaduje schopnost vytvořit strategii řešení problému, udržet ji v [[pracovní paměť|pracovní paměti]] a především ji flexibilně změnit v reakci na měnící se podmínky prostředí.

Test byl původně vyvinut v roce 1948 Davidem A. Grantem a Bergem na University of Wisconsin. Ačkoliv byl původně zamýšlen k měření abstraktního uvažování u zdravých dospělých, brzy se ukázalo, že je extrémně citlivý na poškození [[čelní lalok|čelních laloků]], zejména [[dorsolaterální prefrontální kůra|dorsolaterální prefrontální kůry]] (DLPFC).

Klíčovým prvkem WCST je, že proband (testovaná osoba) nezná pravidla třídění předem. Musí je odhalit pomocí metody pokus-omyl na základě prosté zpětné vazby „správně“ nebo „špatně“. Jakmile se pravidlo naučí, testér ho bez varování změní, což vyžaduje schopnost potlačit starý naučený vzorec a najít nový (tzv. **set-shifting**). Neschopnost této změny se projevuje jako **perseverace**, což je patologické ulpívání na nefunkční strategii.

== 🃏 WCST pro laiky: Hra bez návodu ==
Představte si, že sedíte u stolu a před vámi jsou čtyři karty (vzorové). Dostanete balíček dalších karet a máte je jednu po druhé přikládat k těm vzorovým.
* **Problém:** Nikdo vám neřekl, podle čeho máte třídit. Máte to dávat podle **barvy**, podle **tvaru**, nebo podle **počtu** symbolů na kartě?
* **Průběh:** Položíte kartu. Testér řekne: „Správně.“ Vy si pomyslíte: „Aha, jde to podle barvy.“ Položíte další kartu stejné barvy. Testér opět řekne: „Správně.“ Vaše hypotéza se potvrzuje.
* **Zvrat:** Po deseti správných pokusech položíte kartu podle barvy a testér řekne: „ŠPATNĚ.“
* **Zkouška charakteru:** Právě teď se ukáže kvalita vašeho mozku. Zdravý mozek si řekne: „Aha, barva už neplatí, zkusím tvary.“ Mozek s poškozením čelního laloku však bude dál a dál dávat karty podle barvy, i když mu testér desetkrát za sebou řekne „ŠPATNĚ“. Člověk s poruchou ví, že dělá chybu, ale jeho „vnitřní manažer“ nedokáže vydat povel k zastavení starého zvyku.



== 🔬 Procedura testu a skórování ==
Test se skládá ze 4 vzorových karet a dvou balíčků po 64 kartách (celkem 128 karet). Karty se liší ve třech dimenzích:
# **Barva:** Červená, zelená, žlutá, modrá.
# **Tvar:** Trojúhelník, hvězda, kříž, kruh.
# **Počet:** Jeden, dva, tři, čtyři symboly.

=== Fáze testu ===
# **Formování konceptu:** Proband hledá první pravidlo (obvykle barva). Musí dosáhnout 10 správných odpovědí v řadě, aby se pravidlo považovalo za „naučené“.
# **Změna konceptu (Set-shifting):** Jakmile dosáhne kritéria, pravidlo se změní (např. na tvar). Proband musí na základě chyby pochopit, že staré pravidlo skončilo.
# **Dokončení kategorií:** Test končí buď vyčerpáním karet, nebo tím, že proband úspěšně odhalí 6 kategorií (pravidel) v pořadí: Barva – Tvar – Počet – Barva – Tvar – Počet.

=== Co se měří? ===
* **Počet dokončených kategorií:** Celková úspěšnost.
* **Perseverační chyby:** Počet chyb, kdy proband pokračuje v třídění podle pravidla, které bylo právě označeno za nesprávné. Toto je nejdůležitější klinický ukazatel.
* **Neperseverační chyby:** Náhodné chyby nebo chyby při hledání nového pravidla.
* **Porucha udržení nastavení (Failure to maintain set):** Proband správně odhalí pravidlo, ale po pár pokusech od něj nečekaně upustí (neschopnost udržet pozornost a cíl).

== 🧠 Neurobiologie: Které dráty v hlavě pracují? ==
WCST je považován za „celomozkový“ úkol, ale jeho těžiště leží v **fronto-striatálních okruzích**.

=== 1. Dorsolaterální prefrontální kůra (DLPFC) ===
Tato oblast je zodpovědná za udržení pravidla v [[pracovní paměť|pracovní paměti]] a za monitorování výkonu. Při WCST se levá i pravá DLPFC masivně aktivují (ověřeno pomocí [[fMRI]] a PET). Pravá strana se zdá být důležitější pro samotnou detekci změny pravidla.

=== 2. Přední cingulární kůra (ACC) ===
[[Přední cingulární kůra]] funguje jako detektor chyb. Ve chvíli, kdy testér řekne „Špatně“, ACC vyšle signál: „Pozor, konflikt! Očekávaný výsledek nenastal!“ Tento signál pak vybudí DLPFC k tomu, aby změnila strategii.

=== 3. Bazální ganglia a Dopamin ===
Přepínání mezi pravidly je závislé na [[dopamin|dopaminu]] v oblasti striata. Dopamin zde funguje jako „mazivo“, které umožňuje hladký přechod od jedné mentální reprezentace k druhé. Lidé s nízkou hladinou dopaminu (např. u [[Parkinsonova choroba|Parkinsonovy choroby]]) vykazují vysokou kognitivní rigiditu a perseveraci.



== 📉 Klinický význam a patologie ==
WCST je nenahraditelný v diagnostice stavů, kde „logika“ zůstává zachována, ale „řízení“ selhává.

=== Schizofrenie a Hypofrontalita ===
U pacientů se [[schizofrenie|schizofrenií]] je WCST jedním z nejvíce prostudovaných témat. Typickým nálezem je, že pacienti mají obrovský problém s odhalením kategorií a vykazují vysoký počet perseveračních chyb.
* **Hypofrontalita:** Skeny ukazují, že zatímco zdravý mozek při WCST „svítí“, mozek schizofrenika v oblasti DLPFC zůstává téměř neaktivní. Nedokáže mobilizovat kognitivní zdroje k vyřešení úkolu.

=== ADHD a Exekutivní funkce ===
Děti i dospělí s [[ADHD]] často selhávají v WCST ne proto, že by nebyli chytří, ale kvůli „poruše udržení nastavení“. Snadno se nechají rozptýlit a zapomenou aktuální pravidlo, nebo nedokáží potlačit impulzivitu a zkoušejí náhodné karty.

=== Léze čelního laloku ===
Pacienti po úrazech hlavy, mrtvicích nebo s nádory v čelním laloku vykazují tzv. **dysexekutivní syndrom**. V WCST jsou tito pacienti schopni popsat pravidlo („Teď to jde podle barvy“), ale když se změní, nedokáží fyzicky přestat třídit podle starého vzorce. Je zde rozpor mezi věděním a činem.

=== Autismus (PAS) ===
Lidé na autistickém spektru často vykazují v testu kognitivní rigiditu. Lpění na pravidlech a odpor ke změně, který vidíme v jejich běžném životě, se v WCST projevuje jako neschopnost flexibilního set-shiftingu.

== ⚙️ Kognitivní procesy v pozadí ==
WCST není jeden úkol, ale komplexní řetězec procesů:
# **Abstrakce:** Schopnost vidět na kartě barvu, tvar a počet jako samostatné dimenze.
# **Vytváření hypotéz:** „Zkusím barvu.“
# **Pracovní paměť:** „Musím si pamatovat, že teď jdeme podle tvaru.“
# **Inhibice:** „Musím potlačit nutkání dát to zase podle barvy.“
# **Zpracování zpětné vazby:** „Řekl špatně, musím něco změnit.“

== ⚠️ Kritika a omezení testu ==
I když je WCST geniální, má své slabiny:
* **Nespecifičnost:** Špatný výsledek v testu může být způsoben mnoha věcmi – nízkou inteligencí, špatnou pamětí, nesoustředěností nebo i depresí. Nelze tedy říct: „Špatné WCST = stoprocentní poškození DLPFC.“
* **Efekt učení:** Test lze dělat jen jednou za delší čas. Jakmile proband pochopí princip testu (že se pravidla mění), při dalším testování už je na to připraven a výsledek je zkreslený.
* **Kulturní nezávislost:** Výhodou je, že test nevyžaduje čtení ani psaní a je v podstatě nezávislý na jazyku a kultuře.

== 🛡️ Lze se v WCST zlepšit? ==
Trénink specificky na tento test nemá smysl (ztratil by diagnostickou hodnotu), ale lze posilovat obecnou **kognitivní flexibilitu**:
# **Změna rutin:** Cílené narušování stereotypů v běžném životě (jiná cesta do práce, zkoušení nových jídel).
# **Dual N-back:** Cvičení na pracovní paměť, která je základem pro udržení pravidel v WCST.
# **Meditace (Mindfulness):** Zlepšuje schopnost monitorování vlastních myšlenek a usnadňuje detekci chyb.

== Zdroje ==
* [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3586803/ Monchi, O., et al. (2001). Wisconsin Card Sorting Test and the Cognitive Functions of the Prefrontal Cortex. Journal of Neuroscience]
* [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S002839320200030X Heaton, R. K., et al. (1993). Wisconsin Card Sorting Test Manual: Revised and Expanded]
* [https://www.nature.com/articles/nrn2477 Baddeley, A. (2012). Working memory: theories, models, and controversies. Nature Reviews Neuroscience]
* [https://www.scientificamerican.com/article/how-the-brain-handles-flexibility/ Scientific American - How the Brain Handles Flexibility and Executive Control]

{{DEFAULTSORT:Wisconsin Card Sorting Test}}
[[Kategorie:Neuropsychologické testy]]
[[Kategorie:Diagnostické metody v psychiatrii]]
[[Kategorie:Kognitivní psychologie]]
[[Kategorie:Čelní lalok]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]