Zobrazení zdroje stránky Waffen-SS

{{Infobox Vojenská jednotka
| název = Waffen-SS
| obrázek = 
| země = {{Vlajka|Nacistické Německo}}
| loajalita = [[Adolf Hitler]]
| typ = Polovojenská organizace, ozbrojená složka nacistické strany
| role = Frontové bojové operace, bezpečnostní úkoly, podíl na genocidě
| velikost = Přibližně 900 000 osob (maximální síla v roce 1944)
| posádka = [[Berlín]] (SS-Führungshauptamt)
| datum_založení = 17. března 1933 (původní garda), březen 1940 (oficiální název Waffen-SS)
| zánik = 8. května 1945
| konflikty = [[Druhá světová válka]]
| vrchní_velitel = [[Heinrich Himmler]]
| taktické_velení = [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] (Vrchní velitelství ozbrojených sil)
}}

'''Waffen-SS''' (v českém překladu Zbraně [[Schutzstaffel|SS]], případně Ozbrojené [[Schutzstaffel|SS]]) představovaly primární vojenskou a bojovou složku paramilitární organizace [[Schutzstaffel|SS]], jež byla integrální součástí státního a stranického aparátu [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Jako ozbrojená elita [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|NSDAP]] fungovaly paralelně s pravidelnou německou armádou ([[Wehrmacht]]), avšak zachovávaly si absolutní ideologickou věrnost vůdci [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] a říšskému vůdci SS [[Heinrich Himmler|Heinrichu Himmlerovi]]. 

Organizace se vyvinula z původních osobních strážních oddílů a během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] expandovala z pouhých tří pluků na monumentální armádu zahrnující 38 formálně očíslovaných divizí, jimiž prošlo zhruba 900 000 mužů. Waffen-SS podléhaly z administrativního a personálního hlediska Hlavnímu úřadu vedení SS (SS-Führungshauptamt) v [[Berlín|Berlíně]], avšak taktické velení nad divizemi nasazenými v přední linii vykonávalo [[Oberkommando der Wehrmacht|Vrchní velitelství ozbrojených sil (OKW)]].

Během svého působení na frontách v [[Evropa|Evropě]] se divize Waffen-SS staly nástrojem systematického teroru a válečných zločinů, a to jak vůči zajatým spojeneckým vojákům, tak vůči civilnímu obyvatelstvu. Personál této bojové složky běžně rotoval mezi frontovými jednotkami, vyhlazovacími mobilními komandy ([[Einsatzgruppen]]) a ostrahou vyhlazovacích táborů. Z těchto důvodů byl Mezinárodním vojenským tribunálem během [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] v roce 1946 celý aparát [[Schutzstaffel|SS]] (včetně její ozbrojené složky Waffen-SS) oficiálně prohlášen za zločineckou organizaci.

== ⏳ Historický původ a formování ==
Kořeny vojenských jednotek [[Schutzstaffel|SS]] sahají do března 1933, kdy [[Adolf Hitler]] nařídil vytvoření ozbrojené osobní stráže o síle 120 mužů, pojmenované Stabswache. Tento oddíl byl zanedlouho přejmenován na Leibstandarte SS Adolf Hitler (LSSAH) a velení nad ním převzal [[Josef Dietrich|Josef „Sepp“ Dietrich]]. 

Základní vývoj k plnohodnotné armádě proběhl po takzvané [[Noc dlouhých nožů|Noci dlouhých nožů]] v roce 1934, během níž [[Schutzstaffel|SS]] fyzicky zlikvidovala velení konkurenční paramilitární organizace [[Sturmabteilung|SA]]. V návaznosti na to vznikly Dispoziční oddíly SS (SS-Verfügungstruppe, SS-VT). Himmler pověřil jejich vojenským výcvikem bývalého generála Reichswehru Paula Haussera, který zavedl profesionální vojenské standardy, avšak zachoval přísnou politickou a rasovou indoktrinaci. Souběžně s tím organizoval [[Theodor Eicke]] formace zvané Oddíly umrlčí lebky (SS-Totenkopfverbände), jež měly primárně na starosti brutální ostrahu prvních koncentračních táborů, jako byl [[Dachau (koncentrační tábor)|Dachau]].

Během invaze do [[Polsko|Polska]] v září 1939 nasadila organizace zhruba 18 000 mužů z pluků SS-VT a LSSAH. Výsledky byly z vojenského hlediska problematické. Zfanatizovaní příslušníci SS prokazovali mimořádnou bojovou agresivitu, což ovšem vedlo ke zcela neúměrným ztrátám ve srovnání s regulérní armádou. Již během tohoto tažení se jednotky aktivně podílely na popravách polských židů a inteligence, což vyvolalo ostré protesty některých konzervativních armádních generálů, například Johannese Blaskowitze.

== 📈 Expanze a náborová politika ==
Po polském tažení byly jednotky formálně sloučeny a v březnu 1940 se začal oficiálně užívat termín Waffen-SS. Zásadní překážkou pro další expanzi organizace byl odpor generálního štábu pravidelné armády, který kontroloval odvody na území Říše a odmítal uvolnit další rekruty ve prospěch Himmlerovy soukromé armády.

Tento problém vyřešil Gottlob Berger, vedoucí Hlavního úřadu [[Schutzstaffel|SS]] (SS-Hauptamt). Berger obešel odvodní limity armády tím, že zahájil systematický nábor mimo hranice tehdejšího [[Německo|Německa]]. V první fázi se zaměřil na nábor takzvaných etnických Němců (Volksdeutsche) žijících na Balkáně, v [[Maďarsko|Maďarsku]] a v [[Rumunsko|Rumunsku]]. Následně cílil na dobrovolníky ze severských a západních zemí okupované Evropy (z [[Dánsko|Dánska]], [[Norsko|Norska]], [[Nizozemsko|Nizozemska]] a vlámské části [[Belgie]]), kteří podle nacistické pseudovědy splňovali přísné požadavky na árijský původ. Z těchto cizinců byly vytvořeny celé divize, jako například 5. divize Wiking nebo 11. divize Nordland.

S postupujícím průběhem války a katastrofálními ztrátami na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] po bitvě u [[Stalingrad|Stalingradu]] (1943) Himmler zcela rezignoval na původní elitářské a rasové standardy. Do struktury Waffen-SS byly začleňovány národy z východní Evropy a Balkánu. Byla vytvořena bosensko-muslimská divize (Handschar), ukrajinská divize (Galizien) či divize složené z Lotyšů a Estonců. V závěru války tvořili rodilí Němci (Reichsdeutsche) méně než polovinu z celkového počtu 900 000 mužů ve Waffen-SS, a velká část personálu již nevstupovala do služby dobrovolně, ale na základě vynucených plošných odvodů.

== ⚔️ Vojenské nasazení na frontách ==
Waffen-SS se zapojily do všech hlavních tažení Třetí říše. Během bitvy o [[Francie|Francii]] v roce 1940 a následné invaze do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v roce 1941 (Operace Barbarossa) tvořily elitní divize Waffen-SS jako LSSAH, Das Reich, Totenkopf a Wiking úderné hroty tankových klínů. Organizace vynikala v pohyblivé tankové válce, přičemž byla jako první zásobována nejmodernější vojenskou technikou, včetně těžkých tanků [[Panther]] a [[Tiger I|Tiger]]. 

V bitvě u [[Kursk|Kurska]] (operace Citadela) v létě 1943 nasadil velitel [[Paul Hausser]] do boje II. tankový sbor SS, který zde narazil na masivní sovětskou obranu u Prochorovky. V červnu 1944 byla podstatná část nejlepších divizí přesunuta do [[Normandie|Normandie]], kde vedla zdržovací a opotřebovací boje proti postupujícím spojeneckým vojskům (výrazně se zde projevila divize složená z osmnáctiletých rekrutů Hitlerjugend, která způsobila těžké ztráty kanadským jednotkám v okolí města [[Caen]]).

Závěrečné operace Waffen-SS se odehrály během bitvy v Ardenách (prosinec 1944) a v březnu 1945 u jezera Balaton v rámci operace Jarní probuzení (Frühlingserwachen), jež skončila naprostým logistickým a strategickým selháním. V květnu 1945 tvořili poslední obránce vládní čtvrti a bunkru v [[Berlín|Berlíně]] paradoxně zahraniční francouzští dobrovolníci z 33. divize Charlemagne.

Zatímco prvních dvanáct očíslovaných divizí fungovalo jako vysoce efektivní a dobře vyzbrojené tankové či mechanizované svazky, divize s vyššími čísly nasazované převážně na Balkáně nebo na východě proti partyzánům (tzv. Kampfgruppen) trpěly chronickým nedostatkem zbraní, disciplíny i výcviku a soustředily se takřka výhradně na brutální protipartyzánské operace.

== ⚖️ Válečné zločiny a účast na holocaustu ==
Vojenská pověst Waffen-SS je neoddělitelně spojena se systematickým porušováním mezinárodního válečného práva, Ženevských konvencí a podílem na vyhlazování civilního obyvatelstva v rámci genocidy známé jako [[Holocaust]]. Teze, že Waffen-SS byly čistě frontovou bojovou organizací nezávislou na nacistických zločinech, byla historiky exaktně vyvrácena. Tisíce mužů běžně přecházely od frontových divizí ke strážním oddílům smrtících táborů jako [[Auschwitz|Osvětim]] nebo [[Treblinka]] a zpět. Úderné jednotky SS navíc rutinně asilovaly mobilním komandům ([[Einsatzgruppen]]) při masových popravách židů a komisařů v Sovětském svazu.

Zcela konkrétní, chronologicky zdokumentované válečné zločiny proti zajatcům a civilistům zahrnují mimo jiné tyto incidenty:
* '''Masakr v Le Paradis (květen 1940):''' Příslušníci 3. divize Totenkopf postříleli kulomety 97 britských vojáků Královského pluku Norfolk, kteří se vzdali a odevzdali zbraně.
* '''Masakr ve Wormhoudt (květen 1940):''' Vojáci divize LSSAH natlačili zhruba 80 britských a francouzských zajatců do stodoly a následně dovnitř naházeli ruční granáty.
* '''Masakr v Oradour-sur-Glane (10. června 1944):''' Jednotka 2. tankové divize Das Reich, jíž velel Adolf Diekmann, obklíčila francouzskou vesnici, nahnala 642 civilistů (včetně 247 dětí) do místního kostela a ten následně zapálila. Prchající osoby byly systematicky postříleny.
* '''Masakr v Tulle (9. června 1944):''' Stejná divize (Das Reich) v odvetě za útoky francouzského hnutí odporu (Maquis) popravila 99 náhodně vybraných civilistů oběšením na sloupech veřejného osvětlení.
* '''Masakr v Marzabottu (podzim 1944):''' Příslušníci 16. divize Reichsführer-SS zavraždili v severní Itálii přes 770 civilních obyvatel v rámci plošné protipartyzánské operace.
* '''Malmédský masakr (17. prosince 1944):''' Během ofenzivy v Ardenách oddíl Kampfgruppe Peiper (součást LSSAH) popravil střelbou do zad 84 amerických válečných zajatců na křižovatce Baugnez nedaleko belgického města [[Malmedy]].
* '''Masakr ve Wole (srpen 1944):''' Během Varšavského povstání nasadil Himmler do města speciální kriminální a trestanecké brigády SS (brigáda Dirlewanger a brigáda RONA). Během několika dní tyto jednotky metodicky vyvraždily 40 000 až 50 000 polských civilistů v jedné z nejhrůznějších epizod válečného běsnění v Evropě.

V roce 1946 Mezinárodní vojenský tribunál během [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] analyzoval strukturu státního aparátu Třetí říše. Soud dospěl k jednoznačnému verdiktu, jímž organizaci [[Schutzstaffel|SS]] jako celek, explicitně včetně sekce Waffen-SS, definoval jako zločineckou organizaci z důvodu její integrální účasti na zločinech proti lidskosti a válečných zločinech. Tribunál vyňal z rozsudku pouze ty příslušníky, kteří byli po roce 1943 odvedeni do organizace pod pohrůžkou sankcí státní branné povinnosti a nedopustili se individuálních prokázaných zločinů.

== 🛡️ Poválečný revizionismus a organizace HIAG ==
Po ukončení války a zániku Třetí říše se přeživší generálové a velitelé Waffen-SS potýkali s absencí státních vojenských penzí a obrovskou společenskou stigmatizací pramenící z norimberských rozsudků. V roce 1951 tito bývalí důstojníci (mezi něž patřili [[Paul Hausser]], Felix Steiner a Kurt Meyer) založili lobbistickou organizaci HIAG (Vzájemné podpůrné sdružení příslušníků bývalých Waffen-SS). 

Cílem této organizace bylo plošně rehabilitovat obraz Waffen-SS a dosáhnout rovnoprávnosti s veterány z pravidelné armády ([[Wehrmacht]]). HIAG financoval vydávání stovek knih, časopisů a takzvaných válečných deníků, které prezentovaly příslušníky organizace v duchu hesla "vojáci jako každý jiný" (Soldaten wie andere auch). V těchto publikacích cíleně popírali politickou indoktrinaci, zdůrazňovali výhradně vojenskou statečnost na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] a jakoukoliv spojitost s vyhlazovacími tábory připisovali výhradně úředníkům Všeobecných SS (Allgemeine-SS). 

Přestože tento historický revizionismus (negacionismus) na několik desetiletí silně ovlivnil popkulturu, filatelistiku a výrobu válečných her, moderní akademický výzkum po otevření vojenských archivů všechny tyto mýty spolehlivě dekonstruoval a bez jakýchkoliv pochyb prokázal těsné organizační i personální propojení bojových divizí s represivním vyhlazovacím systémem režimu. 

== 📊 Kompletní statistický přehled všech divizí ==
Podle zásad striktní faktografické kompletnosti následuje tabulka všech 38 formálně uznaných a číslovaných divizí Waffen-SS. Z chronologických důvodů nejsou vynechány ani bojové skupiny existující pouze na papíře, čímž je zachována historická úplnost bez jakéhokoliv filtrování či selekce.

{| class="wikitable"
|-
! Číslo !! Plný německý název (s podtitulem) !! Typologie divize !! Hlavní etnické složení a typ rekrutů
|-
| 1. || 1. SS-Panzer-Division "Leibstandarte SS Adolf Hitler" || Tanková || Rodilí Němci, původní osobní garda Hitlera
|-
| 2. || 2. SS-Panzer-Division "Das Reich" || Tanková || Rodilí Němci z celého území Říše
|-
| 3. || 3. SS-Panzer-Division "Totenkopf" || Tanková || Zformováno primárně ze strážců koncentračních táborů
|-
| 4. || 4. SS-Polizei-Panzergrenadier-Division || Mechanizovaná pěchota || Příslušníci německé pořádkové policie (Ordnungspolizei)
|-
| 5. || 5. SS-Panzer-Division "Wiking" || Tanková || Dánové, Norové, Nizozemci, Vlámové a Němci
|-
| 6. || 6. SS-Gebirgs-Division "Nord" || Horská pěchota || Němci, Rakušané a norští dobrovolníci
|-
| 7. || 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division "Prinz Eugen" || Horská pěchota || Etničtí Němci (Volksdeutsche) z Rumunska, Chorvatska, Srbska a Maďarska
|-
| 8. || 8. SS-Kavallerie-Division "Florian Geyer" || Jezdecká || Němci a etničtí Němci ze Sedmihradska
|-
| 9. || 9. SS-Panzer-Division "Hohenstaufen" || Tanková || Němečtí branci převážně odvodového ročníku 1925
|-
| 10. || 10. SS-Panzer-Division "Frundsberg" || Tanková || Němečtí branci
|-
| 11. || 11. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division "Nordland" || Mechanizovaná pěchota || Dobrovolníci ze Skandinávie a Dánska
|-
| 12. || 12. SS-Panzer-Division "Hitlerjugend" || Tanková || Chlapci narození 1926 rekrutovaní z organizace Hitlerjugend
|-
| 13. || 13. Waffen-Gebirgs-Division der SS "Handschar" (kroatische Nr. 1) || Horská pěchota || Bosenští muslimové (Bosňáci) s chorvatskými důstojníky
|-
| 14. || 14. Waffen-Grenadier-Division der SS (galizische Nr. 1) || Pěší || Ukrajinští dobrovolníci z Haliče
|-
| 15. || 15. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 1) || Pěší || Lotyšští branci a dobrovolníci
|-
| 16. || 16. SS-Panzergrenadier-Division "Reichsführer-SS" || Mechanizovaná pěchota || Původně eskortní prapor Himmlera, později němečtí branci
|-
| 17. || 17. SS-Panzergrenadier-Division "Götz von Berlichingen" || Mechanizovaná pěchota || Němci a etničtí Němci z Rumunska
|-
| 18. || 18. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier-Division "Horst Wessel" || Mechanizovaná pěchota || Maďarští etničtí Němci (Volksdeutsche)
|-
| 19. || 19. Waffen-Grenadier-Division der SS (lettische Nr. 2) || Pěší || Lotyšští branci a dobrovolníci
|-
| 20. || 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1) || Pěší || Estonští branci a dobrovolníci
|-
| 21. || 21. Waffen-Gebirgs-Division der SS "Skanderbeg" (albanische Nr. 1) || Horská pěchota || Albánci (převážně muslimové z Kosova)
|-
| 22. || 22. SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division "Maria Theresia" || Jezdecká || Maďarští etničtí Němci
|-
| 23. || 23. Waffen-Gebirgs-Division der SS "Kama" / později "Nederland" || Horská / Pěchota || Bosenští muslimové (Kama zrušena) / Nizozemci (Nederland)
|-
| 24. || 24. Waffen-Gebirgs-(Karstjäger-)Division der SS || Horská pěchota || Etničtí Němci z Itálie, Jugoslávie, Rakušané
|-
| 25. || 25. Waffen-Grenadier-Division der SS "Hunyadi" (ungarische Nr. 1) || Pěší || Maďarští branci ze zbytků armády
|-
| 26. || 26. Waffen-Grenadier-Division der SS "Hungaria" (ungarische Nr. 2) || Pěší || Maďarští branci ze zbytků armády
|-
| 27. || 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division "Langemarck" (flämische Nr. 1) || Pěší || Vlámští dobrovolníci z Belgie
|-
| 28. || 28. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division "Wallonien" || Pěší || Frankofonní Valoni z Belgie (vedení Léonem Degrellem)
|-
| 29. || 29. Waffen-Grenadier-Division der SS "RONA" / později "Italia" || Pěší || Rusové (brigáda Kaminski, rozpuštěna po Wole) / Italové
|-
| 30. || 30. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr. 2) || Pěší || Rusové, Bělorusové, Ukrajinci (často přeživší zajatci)
|-
| 31. || 31. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division "Böhmen-Mähren" || Pěší || Maďarští etničtí Němci, výcvik v Protektorátu
|-
| 32. || 32. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division "30. Januar" || Pěší || Sesbíraní Němci ze škol a výcvikových základen
|-
| 33. || 33. Waffen-Kavallerie-Division der SS / později "Charlemagne" || Jezdecká / Pěchota || Maďaři (zničeni) / Francouzští dobrovolníci z milice
|-
| 34. || 34. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division "Landstorm Nederland" || Pěší || Nizozemští kolaboranti
|-
| 35. || 35. SS-Polizei-Grenadier-Division || Pěší || Členové německé policie bez vojenského výcviku
|-
| 36. || 36. Waffen-Grenadier-Division der SS || Pěší || Pytláci, trestanci z koncentračních táborů, kriminálníci (brigáda Dirlewanger)
|-
| 37. || 37. SS-Freiwilligen-Kavallerie-Division "Lützow" || Jezdecká || Zbytky jiných zničených jezdeckých divizí (Němci, Maďaři)
|-
| 38. || 38. SS-Grenadier-Division "Nibelungen" || Pěší || Kadeti a personál důstojnické školy v Bad Tölz
|}

== 💡 Pro laiky ==
Každý stát na světě má svou oficiální armádu. Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] je to US Army, ve Francii French Army a v nacistickém Německu se oficiální státní armáda jmenovala [[Wehrmacht]]. Když ale k moci přišel [[Adolf Hitler]], rozhodl se, že oficiálním státním generálům plně nedůvěřuje, a prostřednictvím své politické strany si začal budovat vlastní, soukromou armádu ozbrojených fanatiků. Tou armádou byly právě Waffen-SS.

Hlavní rozdíl mezi běžným vojákem Wehrmachtu a vojákem Waffen-SS byl v tom, komu přísahali věrnost a co byl jejich cíl. Voják Wehrmachtu oficiálně bojoval za ochranu státu (Německa). Voják Waffen-SS ale skládal osobní přísahu přímo Adolfu Hitlerovi a byl od prvního dne intenzivně "vymýván" (indoktrinován) nacistickou rasovou teorií, jež hlásala nadřazenost německého národa a nutnost zlikvidovat všechny ostatní národy, které označila za "podřadné". 

V důsledku tohoto tvrdého politického přesvědčení se jednotky Waffen-SS na frontě neštítily páchat absolutně nelidské činy, od upalování stovek obyvatel ve francouzských a italských vesnicích přes popravy zajatých vojáků bez soudu až po pomáhání při masovém střílení židů na východě. Protože tito vojáci bojovali bez zábran a často bez pudu sebezáchovy, měli na frontě obrovské ztráty, které pak jejich velitel [[Heinrich Himmler]] musel na konci války doplňovat naverbováním mužů z okupovaných států i proti jejich vůli. Proto po válce mezinárodní soud označil organizaci Waffen-SS za kriminální a zločineckou skupinu, čímž ji provždy jasně odlišil od běžných vojáků.

== Zdroje ==
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]
* [https://ushmm.org United States Holocaust Memorial Museum]
* [https://yadvashem.org Yad Vashem: The World Holocaust Remembrance Center]
* [https://bundesarchiv.de Das Bundesarchiv]
* [https://historynet.com HistoryNet]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]

{{DEFAULTSORT:Waffen SS}}
[[Kategorie:Vojenské jednotky nacistického Německa]]
[[Kategorie:Zločinecké organizace]]
[[Kategorie:Schutzstaffel]]
[[Kategorie:Vojenské organizace založené ve 20. století]]
[[Kategorie:Dějiny Německa během druhé světové války]]
[[Kategorie:Organizace zaniklé v roce 1945]]
[[Kategorie:Holocaust]]
[[Kategorie:Válečné zločiny během druhé světové války]]
[[Kategorie:Ozbrojené síly nacistického Německa]]
[[Kategorie:Dějiny 20. století]]
[[Kategorie:Vojenské dějiny Německa]]
[[Kategorie:Účastníci druhé světové války]]
[[Kategorie:Heinrich Himmler]]
[[Kategorie:Polovojenské organizace]]
[[Kategorie:Kolaborace s nacistickým Německem]]
[[Kategorie:Norimberský proces]]
[[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]]
[[Kategorie:Nacismus]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]