Zobrazení zdroje stránky Vilém III. Oranžský (20 odkazů)

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Vilém III. Oranžský
| titul = Král Anglie, Skotska a Irska<br>Místodržitel Holandska, Zélandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu
| obrázek = William III of England.jpg
| popisek = Portrét Viléma III. od Godfreye Knellera, kolem roku 1690
| vláda = '''Král Anglie, Skotska a Irska:'''<br>13. února 1689 – 8. března 1702<br>(s [[Marie II. Stuartovna|Marií II.]] do roku 1694)<br>'''Místodržitel:'''<br>1672–1702
| korunovace = 11. dubna 1689
| předchůdce = [[Jakub II. Stuart|Jakub II.]] (jako král)<br>První období bez místodržitele (jako místodržitel)
| nástupce = [[Anna Stuartovna|Anna]]
| manželka = [[Marie II. Stuartovna]]
| dynastie = [[Oranžsko-nasavská dynastie]]
| otec = Vilém II. Oranžský
| matka = Marie Henrietta Stuartovna
| datum narození = 14. listopadu 1650
| místo narození = [[Haag]], [[Nizozemská republika]]
| datum úmrtí = 8. března 1702
| místo úmrtí = [[Kensingtonský palác]], [[Londýn]], [[Anglické království]]
| místo pohřbení = [[Westminsterské opatství]], Londýn
}}

'''Vilém III. Oranžský''' (nizozemsky ''Willem Hendrik, Prins van Oranje''; anglicky ''William III of Orange''; * [[14. listopad|14. listopadu]] [[1650]], [[Haag]] – † [[8. březen|8. března]] [[1702]], [[Londýn]]) byl od narození oranžský kníže, od roku [[1672]] místodržitel (''stadtholder'') Holandska, Zélandu a dalších provincií [[Nizozemská republika|Nizozemské republiky]] a od roku [[1689]] král [[Anglie|Anglie]] a [[Irsko|Irska]] (jako '''Vilém III.''') a král [[Skotsko|Skotska]] (jako '''Vilém II.''').

Jeho nástup na anglický, skotský a irský trůn je spojen s událostí známou jako [[Slavná revoluce]], během níž byl s manželkou a sestřenicí [[Marie II. Stuartovna|Marií II.]] pozván, aby nahradil svého tchána, katolického krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]]. Vilém a Marie vládli společně až do její smrti v roce [[1694]], poté Vilém vládl sám. Jako přesvědčený [[protestantství|protestant]] se Vilém účastnil mnoha válek proti mocnému katolickému králi [[Francie|Francie]], [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]]. Pro mnoho protestantů byl hrdinou, který bránil jejich víru, zatímco pro katolíky, zejména v [[Irsko|Irsku]], zůstává kontroverzní postavou kvůli svému vítězství v [[bitva na řece Boyne|bitvě na řece Boyne]] v roce [[1690]], které potvrdilo protestantskou nadvládu. Jeho vláda v [[Velká Británie|Británii]] znamenala začátek přechodu od osobní vlády Stuartovců k parlamentnější formě monarchie.

== 📜 Život a vláda ==
=== 👶 Dětství a mládí ===
Vilém se narodil v [[Haag|Haagu]] v [[Nizozemská republika|Nizozemské republice]] osm dní po smrti svého otce, místodržitele Viléma II. Oranžského, který zemřel na neštovice. Jeho matkou byla Marie Henrietta Stuartovna, nejstarší dcera anglického krále [[Karel I. Stuart|Karla I.]]. Tím byl Vilém od narození spřízněn s anglickou královskou rodinou.

Jeho dětství bylo poznamenáno napětím mezi stoupenci [[Oranžsko-nasavská dynastie|oranžistů]], kteří chtěli Viléma jako budoucího místodržitele, a republikánskou frakcí v čele s Johanem de Wittem, která si přála republiku bez dominantního vlivu jednoho rodu. Toto období je známé jako První období bez místodržitele. Navzdory politickým tlakům se Vilémovi dostalo vynikajícího vzdělání, které ho připravilo na budoucí vůdčí roli.

=== ⚔️ Nizozemský místodržitel ===
V roce [[1672]] zažila Nizozemská republika katastrofu, známou jako ''Rampjaar'' (Rok pohromy). Země byla současně napadena [[Francie|Francií]] pod vedením krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]], [[Anglie|Anglií]], a dvěma německými státy. Francouzská armáda rychle postupovala a zdálo se, že republika padne. Veřejné mínění se obrátilo proti bratrům de Wittovým, kteří byli viněni z nepřipravenosti země. Byli brutálně zlynčováni davem v Haagu a moc přešla do rukou Viléma, který byl jmenován [[místodržitel|místodržitelem]] a vrchním velitelem armády.

Vilém se ukázal jako schopný a odhodlaný vojevůdce. Podařilo se mu zastavit francouzský postup (mimo jiné nařízením prokopání hrází a zaplavením části území) a postupně vybudovat širokou protifrancouzskou koalici. Jeho celoživotní boj proti expanzivní politice Ludvíka XIV. se stal hlavním motivem jeho zahraniční politiky.

=== 👑 Slavná revoluce ===
V roce [[1677]] se Vilém oženil se svou sestřenicí Marií, dcerou Jakuba, vévody z Yorku, který se později stal anglickým králem [[Jakub II. Stuart|Jakubem II.]]. V [[Anglie|Anglii]] mezitím rostla nespokojenost s Jakubovou vládou. Jakub byl katolík a jeho snahy o posílení moci monarchie a rekatolizaci země narážely na odpor protestantské většiny a [[Parlament Anglie|parlamentu]].

V roce [[1688]], po narození Jakubova syna, který by zajistil katolickou dynastii, se skupina vlivných anglických šlechticů (tzv. "Nesmrtelná sedma") tajně obrátila na Viléma, aby vojensky zasáhl a ochránil protestantství a svobody Angličanů. Vilém se s armádou vylodil v Torbay a pochodoval na [[Londýn]]. Jakubova podpora se rychle zhroutila a král uprchl do Francie. Tato nekrvavá změna na trůně vešla do dějin jako [[Slavná revoluce]].

=== 🇬🇧 Panování v Anglii, Skotsku a Irsku ===
V únoru [[1689]] anglický parlament nabídl korunu Vilémovi a Marii jako spoluvládcům. Jejich nástup byl podmíněn přijetím [[Bill of Rights 1689|Listiny práv]], která zásadně omezila pravomoci panovníka ve prospěch parlamentu a položila základy moderní konstituční monarchie.

Vilémova vláda však nebyla bez problémů. Musel čelit [[jakobitské povstání|jakobitským povstáním]] ve [[Skotsko|Skotsku]] a [[Irsko|Irsku]], která usilovala o návrat Jakuba II. na trůn. Klíčovým střetem byla [[bitva na řece Boyne]] v Irsku v roce [[1690]], kde Vilém osobně vedl vojska k vítězství nad jakobitskou armádou.

Většinu své vlády strávil Vilém vedením válek proti Francii, zejména [[Devítiletá válka|Devítileté války]] (1688–1697). Tyto války byly finančně náročné a vedly k založení [[Bank of England|Anglické banky]] v roce [[1694]] za účelem financování válečného úsilí. Po smrti své milované manželky Marie v roce [[1694]] vládl Vilém sám.

=== ⚰️ Pozdní léta a smrt ===
Ke konci života se Vilém soustředil na diplomatické úsilí, jak zabránit spojení francouzské a španělské koruny, což vedlo k přípravám na [[Válka o španělské dědictví|válku o španělské dědictví]]. V roce [[1701]] schválil [[Act of Settlement 1701|Zákon o nástupnictví]], který zajistil protestantskou posloupnost na britském trůně.

V únoru [[1702]] si Vilém při pádu z koně zlomil klíční kost. Zranění se zkomplikovalo zápalem plic, na který [[8. březen|8. března]] [[1702]] v [[Kensingtonský palác|Kensingtonském paláci]] zemřel. Jelikož neměl žádné legitimní potomky, na trůn po něm nastoupila Mariina sestra [[Anna Stuartovna|Anna]].

== 🧐 Pro laiky ==
*   '''Místodržitel (Stadtholder):''' V Nizozemské republice to nebyl král, ale spíše nejvyšší úředník a vojenský velitel. Jeho moc byla dědičná v rodu Oranžských, ale formálně ho musely jmenovat jednotlivé provincie. Byla to unikátní kombinace republikánského a monarchistického prvku.
*   '''Slavná revoluce (Glorious Revolution):''' Jedná se o převrat v Anglii v roce 1688. Anglický parlament v podstatě "vyhodil" neoblíbeného katolického krále Jakuba II. a na jeho místo pozval jeho protestantskou dceru Marii a jejího manžela Viléma Oranžského. Říká se jí "slavná", protože proběhla téměř bez krveprolití a vedla k posílení moci parlamentu na úkor krále.
*   '''Jakobité:''' Byli to stoupenci sesazeného krále Jakuba II. (latinsky ''Jacobus'') a jeho potomků. Po Slavné revoluci se několikrát pokusili vrátit Stuartovce na britský trůn, ale neúspěšně. Jejich hnutí bylo silné hlavně ve Skotsku a Irsku.

{{DEFAULTSORT:Vilem III Oranzsky}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Králové Anglie]]
[[Kategorie:Králové Skotska]]
[[Kategorie:Nizozemští místodržitelé]]
[[Kategorie:Oranžsko-nasavská dynastie]]
[[Kategorie:Panovníci narození v 17. století]]
[[Kategorie:Panovníci zemřelí v 18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]