Zobrazení zdroje stránky Tibetská náhorní plošina

{{K rozšíření}}
{{Infobox Pohoří
| název = Tibetská náhorní plošina
| obrázek = Qinghai-Tibet Plateau.jpg
| popisek = Satelitní snímek Tibetské náhorní plošiny
| mapa = TibetanPlateau.png
| popisek mapy = Geografické vymezení Tibetské náhorní plošiny
| místní název = བོད་ས་མཐོ། (bod sa mtho)
| přepis = Pö Sat'o
| jiný název = Čching-chaj-tibetská plošina (Qingzang Gaoyuan)
| poloha = [[Střední Asie]], [[Východní Asie]]
| stát = {{Vlajka|Čína}}, {{Vlajka|Indie}}, {{Vlajka|Nepál}}, {{Vlajka|Bhútán}}, {{Vlajka|Pákistán}}, {{Vlajka|Afghánistán}}, {{Vlajka|Tádžikistán}}
| rozloha = 2 500 000 km²
| průměrná výška = 4 500 m n. m.
| nejvyšší bod = okolní pohoří, např. [[Mount Everest]] (8 848 m n. m.)
| pohoří = Obklopena pohořími [[Himaláj]], [[Karakoram]], [[Kchun-lun]], [[Čchi-lien-šan]]
| geologie = Vznikla kolizí [[Indická deska|Indické]] a [[Eurasijská deska|Eurasijské]] tektonické desky
}}

'''Tibetská náhorní plošina''', známá také jako '''Čching-chaj-tibetská plošina''', je rozsáhlá a vyvýšená náhorní plošina ve [[Střední Asie|Střední]] a [[Východní Asie|Východní Asii]]. S průměrnou nadmořskou výškou přesahující 4 500 metrů a rozlohou přibližně 2,5 milionu kilometrů čtverečních je největší a nejvýše položenou náhorní plošinou na světě. Díky těmto charakteristikám se jí přezdívá '''„Střecha světa“'''. Plošina je klíčová pro globální klima a je zdrojem většiny nejvýznamnějších asijských řek, což jí vyneslo další přezdívku '''„Vodárenská věž Asie“'''.

Zabírá většinu [[Tibetská autonomní oblast|Tibetské autonomní oblasti]] a provincie [[Čching-chaj]] v [[Čína|Číně]], ale zasahuje i na území [[Indie|indického]] [[Ladak|Ladakhu]] a dalších států. Je obklopena mohutnými horskými pásmy, včetně [[Himaláj|Himaláje]] na jihu a [[Kchun-lun|pohoří Kchun-lun]] na severu.

== 🌍 Geografie a geologie ==
Tibetská náhorní plošina je dominantním geografickým útvarem Asie. Její rozloha je přibližně pětkrát větší než rozloha [[Francie]]. Její povrch není plochý, ale je tvořen zvlněnou krajinou s horskými hřbety, údolími a velkým množstvím jezer.

Plošina je ohraničena několika nejvyššími pohořími světa:
*   '''Jih:''' Hlavní hřeben [[Himaláj|Himaláje]], který ji odděluje od [[Indoganžská nížina|Indoganžské nížiny]].
*   '''Západ:''' Pohoří [[Karakoram]] a [[Pamír]].
*   '''Sever:''' Pohoří [[Kchun-lun]], které ji odděluje od [[Tarimská pánev|Tarimské pánve]], a pohoří [[Altyn-Tagh]] a [[Čchi-lien-šan]].
*   '''Východ:''' Plošina postupně klesá směrem k [[S’-čchuanská pánev|S’-čchuanské pánvi]] a [[Jün-nan|Jün-nansko-kuejčouské]] vysočině.

=== 🏔️ Vznik ===
Vznik Tibetské náhorní plošiny je přímým důsledkem [[desková tektonika|deskové tektoniky]]. Před přibližně 50 miliony let se [[Indická deska]], která se pohybovala severním směrem, začala srážet s [[Eurasijská deska|Eurasijskou deskou]]. Tento obrovský tlak způsobil nejen vyvrásnění [[Himaláj|Himaláje]], ale také masivní zvednutí a ztluštění zemské kůry v oblasti dnešního [[Tibet|Tibetu]]. Tento proces stále pokračuje a plošina se dodnes zvedá o několik milimetrů ročně, což z ní činí seismicky aktivní oblast.

== 💧 Hydrologie ==
Tibetská náhorní plošina je často označována jako '''„Třetí pól“''' kvůli obrovskému množství ledu a sněhu, které se zde nachází mimo polární oblasti. Její [[ledovec|ledovce]] a sněhová pokrývka napájejí deset největších říčních systémů v [[Asie|Asii]], které jsou zdrojem vody pro více než 1,5 miliardy lidí.

Mezi nejvýznamnější řeky pramenící na plošině patří:
*   [[Jang-c’-ťiang]] (Dlouhá řeka)
*   [[Chuang-che]] (Žlutá řeka)
*   [[Mekong]]
*   [[Salwin]] (Nu)
*   [[Brahmaputra]] (Jarlung Canpo)
*   [[Indus]]
*   [[Satladž]]

Kromě řek se na plošině nachází tisíce jezer, většinou slaných nebo brakických. Mezi nejznámější patří [[Namco]], [[Siling Co]] a [[Čching-chaj-chu]] (Kokonor), které je největším jezerem v [[Čína|Číně]]. Tato jezera jsou často pozůstatky dávných moří a mají velký ekologický význam.

== ☀️ Klima ==
Klima na Tibetské náhorní plošině je drsné a extrémní, což je dáno její vysokou nadmořskou výškou. Je charakterizováno jako vysokohorské subarktické a alpínské klima.

Hlavní rysy klimatu jsou:
*   '''Nízké teploty:''' Průměrné roční teploty se pohybují hluboko pod bodem mrazu. Zimy jsou dlouhé a extrémně chladné, léta krátká a chladná.
*   '''Velké teplotní rozdíly:''' Během jednoho dne může teplota kolísat o více než 20 °C.
*   '''Silné sluneční záření:''' Řídká atmosféra propouští velké množství [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]].
*   '''Nízké srážky:''' Většina plošiny leží ve srážkovém stínu [[Himaláj|Himaláje]], což způsobuje aridní až semiaridní podmínky. Srážky se koncentrují především v letních měsících díky vlivu [[monzun|monzunů]].
*   '''Silné větry:''' Krajina je neustále bičována silnými větry.

== 🌳 Ekologie a biodiverzita ==
Navzdory extrémním podmínkám je Tibetská náhorní plošina domovem unikátních ekosystémů a druhů, které se dokonale přizpůsobily vysokohorskému prostředí. Dominantní vegetací jsou alpínské louky, stepi a chladné pouště.

===  Fauna ===
Mezi typické zástupce místní fauny patří:
*   [[Jak divoký]] (''Bos mutus'')
*   [[Čiru]] (Tibetská antilopa)
*   [[Kiang]] (Tibetský divoký osel)
*   [[Nahur modrý]] (Bharal)
*   [[Sněžný levhart]] (Irbis)
*   [[Medvěd plavý]]
*   [[Liška tibetská]]
*   [[Vlk mongolský]]
*   Mnoho druhů ptáků, jako je [[Jeřáb černokrký]] nebo [[Orel skalní]].

=== Flóra ===
Rostlinstvo je nízkého vzrůstu, aby odolalo silným větrům a mrazu. Převažují různé druhy trav, bylin a polštářovitých rostlin. V nižších a vlhčích oblastech na okrajích plošiny se nacházejí lesy tvořené [[jedle|jedlemi]], [[smrk|smrky]] a [[rododendron|rododendrony]].

== 📜 Historie a lidské osídlení ==
Tibetská náhorní plošina je osídlena již tisíce let. Archeologické nálezy dokazují přítomnost člověka již v paleolitu. Obyvatelé se museli přizpůsobit extrémním podmínkám, zejména nízkému obsahu kyslíku ve vzduchu. Tibeťané mají genetické adaptace, které jim umožňují efektivněji využívat kyslík.

Tradičním způsobem života bylo kočovné pastevectví, zaměřené na chov [[jak|jaků]], [[ovce|ovcí]] a [[koza|koz]]. V údolích řek se rozvinulo zemědělství, kde se pěstuje především mrazuvzdorný [[ječmen]]. Plošina je kolébkou [[Tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]], který hluboce ovlivnil kulturu, umění a způsob života místních obyvatel. Centrem duchovního i politického života bylo a je město [[Lhasa]].

== ⚙️ Hospodářství a zdroje ==
Tradiční hospodářství založené na pastevectví a zemědělství je stále důležité, ale v posledních desetiletích prochází region rychlými změnami.

*   '''Těžba nerostných surovin:''' Plošina je bohatá na nerostné zdroje, včetně [[zlato|zlata]], [[měď|mědi]], [[lithium|lithia]] a [[železná ruda|železné rudy]]. Těžba přináší ekonomický rozvoj, ale také představuje značnou ekologickou zátěž.
*   '''Cestovní ruch:''' Unikátní krajina a bohatá kultura přitahují stále více turistů. Rozvíjí se infrastruktura, včetně silnic a železnic, jako je [[Železniční trať Čching-chaj - Tibet|železnice do Lhasy]].
*   '''Energetika:''' Velký potenciál má výroba energie z obnovitelných zdrojů, zejména [[solární energie|solární]] a [[větrná energie|větrné]].

== ⚠️ Environmentální hrozby ==
Tibetská náhorní plošina je mimořádně citlivá na [[globální oteplování|globální oteplování]]. Teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než je celosvětový průměr.

Mezi hlavní hrozby patří:
*   '''Tání ledovců:''' Rychlé tání ledovců ohrožuje dlouhodobou stabilitu vodních zdrojů pro miliardy lidí v Asii. Krátkodobě sice zvyšuje průtoky řek, ale v budoucnu hrozí jejich výrazný pokles.
*   '''Degradace permafrostu:''' Tání trvale zmrzlé půdy ([[permafrost]]) uvolňuje do atmosféry [[methan]] a [[oxid uhličitý]], což dále zrychluje klimatické změny. Zároveň destabilizuje půdu a poškozuje infrastrukturu.
*   '''Desertifikace:''' Nadměrná pastva a změny klimatu vedou k rozšiřování pouští a degradaci pastvin.
*   '''Ztráta biodiverzity:''' Změny životního prostředí ohrožují unikátní druhy rostlin a živočichů.

== 🤓 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení ==
Představte si, že se čelně srazí dvě obrovská auta. Jejich kapoty se zmačkají a vyletí vysoko do vzduchu. Něco podobného se stalo před miliony let, když se srazil kontinent, na kterém leží [[Indie]], s kontinentem [[Asie]]. Ta obrovská síla "zmačkala" zemi a vyzvedla ji do neuvěřitelné výšky – tak vznikla Tibetská náhorní plošina, největší a nejvyšší "střecha" naší planety.

Protože je tak vysoko, je tam velká zima a málo kyslíku, podobně jako na vrcholu vysoké hory. I přesto tam žijí lidé a zvířata, kteří se tomu přizpůsobili. A co je nejdůležitější – na této "střeše" je uloženo obrovské množství sněhu a ledu. Když na jaře a v létě taje, stéká z něj voda a vytváří největší asijské řeky. Proto se plošině říká "Vodárenská věž Asie", protože zásobuje vodou více než miliardu lidí, kteří žijí pod ní.

{{DEFAULTSORT:Tibetska nahorni plosina}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Náhorní plošiny v Asii]]
[[Kategorie:Geografie Číny]]
[[Kategorie:Tibet]]
[[Kategorie:Geografie Indie]]
[[Kategorie:Geografie Pákistánu]]
[[Kategorie:Zdroje vody]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]