Zobrazení zdroje stránky Stagflace

{{K rozšíření}}
{{Infobox Ekonomický pojem
| název = Stagflace
| obrázek =
| popisek =
| definice = Ekonomický stav charakterizovaný současným výskytem stagnace ([[pomalý ekonomický růst]] nebo [[recese]]), vysoké [[inflace]] a vysoké [[nezaměstnanost]]i.
| typ = [[Makroekonomie|Makroekonomický]] jev
| hlavní_příčiny = [[Nabídkový šok]] (např. ropná krize)<br>Nevhodná [[hospodářská politika]]<br>Strukturální problémy ekonomiky
| hlavní_důsledky = Pokles [[kupní síla|kupní síly]] obyvatelstva<br>Zvýšená ekonomická nejistota<br>Dilema pro tvůrce hospodářské politiky<br>Snížení [[investice|investic]]
| související_pojmy = [[Inflace]]<br>[[Recese]]<br>[[Nezaměstnanost]]<br>[[Phillipsova křivka]]<br>[[Nabídkový šok]]<br>[[Slumpflace]]
}}
'''Stagflace''' je [[makroekonomie|makroekonomický]] termín, který popisuje stav [[ekonomika|ekonomiky]] vyznačující se současným výskytem [[stagnace]] (tedy nízkého nebo nulového [[hospodářský růst|hospodářského růstu]], případně [[recese]]) a vysoké [[inflace]]. Tento jev je často doprovázen i vysokou mírou [[nezaměstnanost]]i. Název vznikl spojením slov '''stag'''nace a in'''flace'''.

Stagflace představuje pro tvůrce [[hospodářská politika|hospodářské politiky]] obzvláště obtížný problém, protože nástroje používané k boji proti inflaci (např. zvyšování [[úroková sazba|úrokových sazeb]]) mohou zhoršit stagnaci a zvýšit nezaměstnanost, zatímco opatření na podporu růstu a zaměstnanosti (např. snižování úrokových sazeb nebo vládní výdaje) mohou dále akcelerovat inflaci. Tento jev zpochybnil tradiční [[keynesiánství|keynesiánskou]] ekonomii, která předpokládala inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, jak jej popisovala [[Phillipsova křivka]].

== 📜 Historie ==
Koncept stagflace se dostal do popředí v 70. letech 20. století, kdy mnoho západních zemí zažilo období vysoké inflace a zároveň vysoké nezaměstnanosti, což bylo v přímém rozporu s tehdy převládajícími ekonomickými teoriemi.

=== 🏛️ Ropové šoky v 70. letech ===
Nejznámějším příkladem stagflace je období po [[ropný šok (1973)|prvním ropném šoku v roce 1973]]. V reakci na podporu [[Izrael]]e západními zeměmi během [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]] vyhlásily země sdružené v [[OPEC|Organizaci zemí vyvážejících ropu]] [[ropné embargo]] a dramaticky zvýšily ceny [[ropa|ropy]]. Tento náhlý a masivní nárůst ceny klíčové komodity způsobil tzv. [[nabídkový šok]].

Pro průmyslové země, silně závislé na dovozu ropy, to znamenalo prudký nárůst výrobních nákladů. Podniky byly nuceny promítnout tyto vyšší náklady do cen svých výrobků a služeb, což vedlo k prudkému zrychlení inflace. Současně však vyšší náklady a ekonomická nejistota vedly ke snížení výroby a propouštění zaměstnanců, což způsobilo hospodářskou stagnaci a nárůst nezaměstnanosti. Podobná situace se opakovala po [[Íránská islámská revoluce|íránské revoluci]] v roce [[1979]], která vyvolala [[ropný šok (1979)|druhý ropný šok]].

=== 📉 Zpochybnění Phillipsovy křivky ===
Až do 70. let ekonomové převážně věřili v platnost [[Phillipsova křivka|Phillipsovy křivky]], která naznačovala, že existuje stabilní a předvídatelný kompromis mezi inflací a nezaměstnaností. Vlády se domnívaly, že mohou "vybírat" mezi vyšší inflací a nižší nezaměstnaností, nebo naopak. Stagflace 70. let však ukázala, že tento vztah neplatí univerzálně. Ekonomové jako [[Milton Friedman]] a [[Edmund Phelps]] argumentovali, že Phillipsova křivka platí pouze v krátkém období a že v dlouhém období se ekonomika vždy vrátí k tzv. přirozené míře nezaměstnanosti, bez ohledu na výši inflace. Zkušenost se stagflací jejich teorie potvrdila.

=== 🌐 Novodobé obavy ===
Diskuse o riziku stagflace se znovu objevily na počátku 20. let 21. století. Pandemie [[covid-19|covidu-19]] způsobila masivní narušení globálních dodavatelských řetězců (nabídkový šok), zatímco vlády a [[centrální banka|centrální banky]] reagovaly rozsáhlými fiskálními a monetárními stimuly na podporu poptávky. Následná [[ruská invaze na Ukrajinu]] v roce [[2022]] vedla k dalšímu prudkému nárůstu cen [[energie|energií]] a [[potraviny|potravin]]. Tato kombinace nabídkových šoků a silné poptávky vyvolala v mnoha zemích obavy z návratu stagflačního prostředí.

== ⚙️ Příčiny stagflace ==
Stagflace je komplexní jev, který obvykle nemá jedinou příčinu. Nejčastěji je výsledkem kombinace několika faktorů.

=== ⛽ Nabídkové šoky ===
Nejčastější a nejvýznamnější příčinou stagflace je negativní [[nabídkový šok]]. Jedná se o událost, která náhle a výrazně zvyšuje náklady na výrobu nebo omezuje množství dostupných statků a služeb. Typické příklady zahrnují:
* '''Růst cen komodit:''' Skokový nárůst cen klíčových surovin, jako je [[ropa]], [[zemní plyn]] nebo [[obilí]].
* '''Přírodní katastrofy:''' Rozsáhlé [[povodně]], [[sucho]] nebo [[zemětřesení]], které zničí úrodu nebo průmyslovou infrastrukturu.
* '''Války a geopolitické konflikty:''' Válečné konflikty mohou přerušit obchodní trasy a omezit přístup ke zdrojům.
* '''Pandemie:''' Globální zdravotní krize mohou narušit výrobu a logistiku, jak ukázala pandemie [[covid-19]].
* '''Vládní regulace:''' Náhlé zavedení přísných regulací, které zvyšují náklady podnikání.

Nabídkový šok posouvá křivku agregátní nabídky doleva, což znamená, že při jakékoliv cenové hladině je ekonomika schopna vyprodukovat méně zboží. Výsledkem je vyšší cenová hladina (inflace) a nižší reálný [[hrubý domácí produkt]] (stagnace).

=== 🏛️ Nevhodná hospodářská politika ===
Stagflaci může také způsobit nebo zhoršit chybná reakce vlády a centrální banky.
* '''Expanzivní monetární politika:''' Pokud centrální banka reaguje na nabídkový šok snahou stimulovat ekonomiku (např. tištěním peněz nebo snižováním úrokových sazeb), může pouze dále podpořit inflaci, aniž by vyřešila základní problém na straně nabídky.
* '''Expanzivní fiskální politika:''' Podobně, pokud vláda v takové situaci masivně zvyšuje své výdaje, může to vést k tzv. vytěsňovacímu efektu a dalšímu růstu inflace.
* '''Regulace a strukturální rigidita:''' Ekonomiky s rigidním trhem práce, vysokou mírou regulace a nízkou konkurencí jsou náchylnější ke stagflaci, protože se hůře přizpůsobují šokům.

== 📉 Důsledky a charakteristiky ==
Stagflace má pro společnost a ekonomiku řadu negativních dopadů:
* '''Pokles životní úrovně:''' Růst cen (inflace) snižuje [[kupní síla|kupní sílu]] mezd a úspor. Pokud mzdy nerostou stejně rychle jako ceny, reálné příjmy domácností klesají.
* '''Zvýšená nezaměstnanost:''' Stagnující nebo klesající ekonomická aktivita nutí firmy omezovat výrobu a propouštět zaměstnance.
* '''Ekonomická nejistota:''' Kombinace stagnace a inflace vytváří velmi nejisté prostředí pro firmy i spotřebitele. Firmy odkládají [[investice]] a spotřebitelé omezují větší výdaje.
* '''Dilema pro politiky:''' Jak již bylo zmíněno, standardní nástroje hospodářské politiky selhávají. Boj s jedním problémem (inflací) zhoršuje druhý (nezaměstnanost) a naopak.
* '''Sociální a politické napětí:''' Klesající životní úroveň a vysoká nezaměstnanost mohou vést k sociálním nepokojům, stávkám a politické nestabilitě.

== 💡 Řešení a politické reakce ==
Boj se stagflací je obtížný a často vyžaduje bolestivá opatření. Neexistuje jednoduché a rychlé řešení.

=== 🏦 Monetární politika ===
Nejznámějším příkladem úspěšného boje se stagflací je politika americké centrální banky ([[Federal Reserve System|Fed]]) pod vedením [[Paul Volcker|Paula Volckera]] na začátku 80. let. Volcker se rozhodl prioritně bojovat proti inflaci, i za cenu vyvolání hluboké [[recese]]. Fed radikálně zvýšil úrokové sazby na historická maxima (přes 20 %), což sice vedlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti, ale nakonec se podařilo "zlomit" inflační očekávání a dostat růst cen pod kontrolu. Jakmile byla inflace poražena, ekonomika se mohla vrátit na cestu udržitelného růstu. Tento přístup, známý jako "Volckerův šok", ukázal, že klíčem je obnovení cenové stability.

=== 📈 Fiskální a strukturální politika ===
Monetární politika sama o sobě nestačí. Dlouhodobým řešením stagflace jsou opatření na straně nabídky, tzv. [[ekonomie strany nabídky|supply-side economics]]. Cílem je zvýšit produktivní kapacitu ekonomiky, aby mohla produkovat více zboží a služeb při nižších nákladech. Mezi taková opatření patří:
* '''Deregulace:''' Omezení byrokracie a regulací, které brání podnikání a zvyšují náklady.
* '''Daňové reformy:''' Snížení daní pro firmy a jednotlivce s cílem podpořit investice a práci.
* '''Podpora konkurence:''' Antimonopolní politika a odstraňování bariér pro vstup na trh.
* '''Flexibilita trhu práce:''' Usnadnění najímání a propouštění zaměstnanců, aby se firmy mohly lépe přizpůsobit změnám.
* '''Investice do infrastruktury a inovací:''' Dlouhodobé investice, které zvyšují produktivitu celé ekonomiky.

Tato opatření však obvykle přinášejí výsledky až v delším časovém horizontu.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
Představte si, že ekonomika je jako auto.
* '''Růst''' je rychlost, jakou auto jede.
* '''Inflace''' je teplota motoru.
* '''Nezaměstnanost''' je počet pasažérů, které jste museli nechat na krajnici, protože auto nejede dobře.

Normálně platí, že když šlápnete na plyn (stimulujete ekonomiku), auto zrychlí (růst se zvýší), ale motor se trochu zahřeje (inflace vzroste). Když brzdíte (zpřísníte politiku), auto zpomalí, ale motor se ochladí.

'''Stagflace''' je situace, kdy se vám do motoru dostal písek (nabídkový šok, např. drahá ropa). Auto zpomaluje (stagnace) a zároveň se motor nebezpečně přehřívá (inflace). Navíc musíte vyhodit další pasažéry (nezaměstnanost roste). Problém je, že když šlápnete na plyn, motor se přehřeje ještě víc, ale auto skoro nezrychlí. Když začnete brzdit, motor se sice ochladí, ale auto se úplně zastaví. Jste v pasti – ať uděláte cokoliv, situace se v krátkodobém horizontu zhorší. Řešením je zastavit, vyčistit motor od písku (strukturální reformy) a pak se pomalu znovu rozjet, i když to bude chvíli trvat a bude to nepříjemné.

{{DEFAULTSORT:Stagflace}}
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
[[Kategorie:Makroekonomie]]
[[Kategorie:Ekonomické cykly]]
[[Kategorie:Inflace]]
[[Kategorie:Nezaměstnanost]]
[[Kategorie:Ekonomické pojmy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]