Zobrazení zdroje stránky Skupina zemí G7

{{K rozšíření}}

{{Infobox organizace
| název = Skupina sedmi (G7)
| logo = 
| popis = Mezinárodní skupina vyspělých ekonomik
| vznik = 1975
| členové = [[Kanada]], [[Francie]], [[Itálie]], [[Japonsko]], [[Německo]], [[Spojené království]], [[Spojené státy americké]]
| sídlo = Střídavě dle předsednictví
| oficiální web = [https://www.g7uk.org/ g7uk.org]
}}

= Skupina zemí G7 =

'''G7''' (z anglického *Group of Seven*, česky „Skupina sedmi“) je neformální seskupení [[ekonomicky vyspělé země|ekonomicky nejvyspělejších zemí světa]]. Patří mezi nejvlivnější mezinárodní fóra, kde se diskutují otázky ekonomiky, bezpečnosti, klimatu a globální politiky.

== Členové ==

Členy skupiny G7 jsou:

* [[Spojené státy americké]]
* [[Kanada]]
* [[Spojené království]]
* [[Francie]]
* [[Německo]]
* [[Itálie]]
* [[Japonsko]]

== Vznik a vývoj ==

Skupina vznikla v roce [[1975]] z iniciativy [[Francie]] jako reakce na ropnou krizi a hospodářské výkyvy 70. let. Původně měla šest členů (G6), [[Kanada]] se připojila v roce [[1976]], čímž vznikla G7.

== Historie a rozšiřování ==

V 90. letech byla skupina rozšířena o [[Rusko]], čímž vznikla G8. Po anexi [[Krym|Krymu]] Ruskem v roce [[2014]] bylo však členství [[Rusko|Ruska]] pozastaveno a skupina se vrátila k formátu G7.

Skupina nemá stálý sekretariát ani sídlo – schůzky se konají každoročně v zemi, která drží předsednictví. Předsednická země také určuje hlavní témata jednání.

== Rozdíl oproti G20 ==

Na rozdíl od širší skupiny [[G20]], která zahrnuje i rozvíjející se ekonomiky jako [[Čína]], [[Brazílie]] nebo [[Indie]], zůstává G7 výhradně fórem vyspělých demokracií. V mnoha ohledech však G7 udává směr – zejména v otázkách klimatické politiky, bezpečnosti a lidských práv.

== Rozhodování a forma ==

G7 není mezinárodní organizace se závaznými pravidly – její rozhodnutí nejsou právně závazná. Má spíše formu politického dialogu a koordinace. Přesto bývají závěry summitu G7 silným signálem pro světové trhy a další mezinárodní instituce.

== Význam v praxi ==

Summity G7 často ovlivňují globální agendu v oblastech jako je:
* boj s klimatickými změnami
* podpora rozvojových zemí
* reakce na finanční krize
* ochrana lidských práv a demokracie
* geopolitické konflikty (např. Ukrajina, Blízký východ)

Například G7 sehrála důležitou roli v reakci na [[finanční krize 2008|finanční krizi v roce 2008]] nebo při koordinaci sankcí vůči [[Rusko|Rusku]] po roce 2022.

== Kritika G7 ==

G7 je kritizována za nedostatečné zastoupení globálního Jihu. Velké rozvojové ekonomiky jako [[Čína]], [[Indie]] nebo [[Brazílie]] nejsou členy, ačkoliv mají zásadní globální vliv.  

Někteří aktivisté ji označují za „klub bohatých“, který rozhoduje o světě bez účasti většiny lidstva.

== Pro laiky ==

Představ si, že svět je jako vesnice, kde žije 200 lidí. Sedm z nich má skoro všechen majetek, nejlepší domy a nejvíce peněz. Tito lidé se pravidelně scházejí, aby se domluvili, jak vést vesnici – ale ostatní na schůzku nezvou.  

Tak nějak funguje G7. Je to skupina nejbohatších zemí světa, které spolu mluví o důležitých věcech – i když ne vždy rozhodují za ostatní.

== Shrnutí ==

G7 je vlivné uskupení ekonomicky nejsilnějších demokratických států světa. Ačkoliv nemá formální pravomoci, její summity často nastavují tón pro světovou politiku a ekonomiku.  

Jako platforma pro neformální dialog hraje klíčovou roli v řešení krizí a koordinaci globálních reakcí.

== Podobné organizace ==

* [[G20]] – širší skupina s účastí rozvíjejících se zemí
* [[OECD]] – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
* [[Mezinárodní měnový fond]] a [[Světová banka]] – mezinárodní finanční instituce
* [[BRICS]] – alternativní skupina tvořená [[Brazílie|Brazílií]], [[Ruskem]], [[Indií]], [[Čínou]] a [[Jihoafrickou republikou]]

[[Kategorie:Mezinárodní organizace]]
[[Kategorie:Skupina G7]]
[[Kategorie:Globální politické instituce]]
[[Kategorie:Ekonomická spolupráce]]
[[Kategorie:Zahraniční vztahy]]
[[Kategorie:Vzniklo 1975]]