Zobrazení zdroje stránky Saské kurfiřtství

{{K rozšíření}}
{{Infobox - zaniklý stát
| název = Saské kurfiřtství
| originální název = ''Kurfürstentum Sachsen''
| obrázek vlajky = Flag of the Electorate of Saxony (1356-1806).svg
| popisek vlajky = Vlajka Saského kurfiřtství
| obrázek znaku = Wappen Deutsches Reich - Kursachsen.svg
| popisek znaku = Znak Saského kurfiřtství
| mapa = Kursachsen 1789.png
| popisek mapy = Saské kurfiřtství v roce 1789
| motto =
| hymna =
| hlavní město = [[Wittenberg]] (do 1547)<br>[[Drážďany]] (od 1547)
| jazyky = [[Němčina]] (hornoněmecké dialekty)
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Římské katolictví]] (do 1525)<br>[[Luteránství]] (státní náboženství od 1525)
| forma vlády = [[Kurfiřtství]], [[volená monarchie|volená]] a později [[dědičná monarchie]] v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]
| měna = [[Tolar]], [[Groš]]
| vznik = 1356 (Zlatá bula Karla IV.)
| zánik = 1806 (povýšeno na [[Saské království]])
| hlava státu1 = Rudolf I. Saský
| funkce hlavy státu1 = První kurfiřt
| hlava státu2 = Fridrich August I.
| funkce hlavy státu2 = Poslední kurfiřt
| rozloha = cca 40 000 km² (v 18. století)
| předchůdce = [[Sasko-wittenberské vévodství]]
| nástupce = [[Saské království]]
}}
'''Saské kurfiřtství''' (německy ''Kurfürstentum Sachsen''), později známé také jako '''Horní Sasko''', byl státní útvar existující v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] v letech 1356 až 1806. Jednalo se o jedno z nejvýznamnějších a nejvlivnějších říšských knížectví, jehož vládce, saský kurfiřt, měl privilegium volit [[císař Svaté říše římské|římského císaře]]. Kurfiřtství sehrálo klíčovou roli v období [[reformace]], kdy poskytlo ochranu [[Martin Luther|Martinu Lutherovi]], a po staletí bylo centrem protestantismu v [[Německo|Německu]]. Jeho historie je úzce spjata s rody [[Askánci|Askánců]] a především [[Wettinové|Wettinů]].

== 📜 Historie ==
Historie Saského kurfiřtství je komplexní a plná dynastických změn, náboženských konfliktů a kulturního rozkvětu.

=== 👑 Vznik a vláda Askánců ===
Základy kurfiřtství byly položeny v roce 1356, kdy císař [[Karel IV.]] vydal [[Zlatá bula Karla IV.|Zlatou bulu]]. Tento zásadní ústavní dokument Svaté říše římské potvrdil vévodovi sasko-wittenberskému z rodu [[Askánci|Askánců]] dědičný titul kurfiřta a s ním spojenou funkci říšského arcimaršálka. Prvním saským kurfiřtem se tak stal [[Rudolf I. Saský]]. Původní území kurfiřtství se soustředilo kolem měst [[Wittenberg]], [[Belzig]] a [[Aken (Labe)|Aken]]. Askánská linie však vymřela v roce 1422 smrtí kurfiřta [[Albrecht III. Saský|Albrechta III.]].

===  Wettinové a rozdělení země ===
Po vymření Askánců udělil císař [[Zikmund Lucemburský]] v roce 1423 Sasko-wittenberské vévodství i s kurfiřtskou hodností [[Fridrich I. Saský|Fridrichu I. Bojovnému]] z rodu [[Wettinové|Wettinů]], markraběti míšeňskému a lantkraběti durynskému. Tím došlo ke spojení původního malého kurfiřtství s mnohem bohatšími a lidnatějšími wettinskými državami v [[Míšeňsko|Míšni]] a [[Durynsko|Durynsku]]. Těžiště moci se tak přesunulo na jih, do oblasti měst jako [[Drážďany]], [[Míšeň]] a [[Lipsko]].

Klíčovým momentem v dějinách rodu Wettinů bylo [[Lipské dělení]] v roce 1485. Bratři [[Arnošt Saský]] a [[Albrecht III. Saský|Albrecht III. Srdnatý]] si rozdělili rozsáhlé rodové državy. Starší Arnošt (zakladatel '''ernestinské linie''') získal původní kurfiřtství s Wittenbergem a většinu Durynska, čímž si podržel kurfiřtský titul. Mladší Albrecht (zakladatel '''albertinské linie''') obdržel Míšeňské markrabství s Drážďany a Lipskem. Toto rozdělení mělo dalekosáhlé důsledky pro budoucnost Saska a celého Německa.

=== ✝️ Reformace a Šmalkaldská válka ===
Saské kurfiřtství se na počátku 16. století stalo kolébkou [[reformace]]. Ernestinský kurfiřt [[Fridrich III. Saský|Fridrich III. Moudrý]] založil v roce 1502 univerzitu ve Wittenbergu, kde působil [[Martin Luther]]. Ačkoliv sám zůstal katolíkem, poskytl Lutherovi ochranu po jeho vystoupení ve [[Worms]]u v roce 1521, když ho nechal unést a ukrýt na hradě [[Wartburg]]. Jeho nástupci, [[Jan I. Saský|Jan Vytrvalý]] a [[Jan Fridrich I. Saský|Jan Fridrich I. Velkomyslný]], již byli přesvědčenými luterány a učinili z kurfiřtství vůdčí protestantskou mocnost v říši.

Napětí mezi protestantskými a katolickými stavy vyvrcholilo ve [[Šmalkaldská válka|Šmalkaldské válce]] (1546–1547). Protestantský Šmalkaldský spolek, vedený Janem Fridrichem I., byl císařem [[Karel V. Habsburský|Karlem V.]] v [[bitva u Mühlberka|bitvě u Mühlberka]] drtivě poražen. Vítězství císaři umožnila zrada vévody [[Mořic Saský|Mořice Saského]] z albertinské linie, který se přidal na císařovu stranu. Za odměnu mu byla po porážce jeho ernestinského bratrance odebrána kurfiřtská hodnost a velká část území (včetně Wittenbergu) a převedena na něj. Tímto aktem, známým jako [[Wittenberská kapitulace]], přešel kurfiřtství titul na albertinskou linii Wettinů, která vládla Sasku až do roku 1918. Ernestinské linii zbyly jen državy v Durynsku, které se v průběhu staletí dále drobily na malá vévodství (např. [[Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství|Sasko-Výmarsko-Eisenašsko]]).

===  Baroque a personální unie s Polskem ===
Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], která Sasko těžce zpustošila, zažilo kurfiřtství období nového rozkvětu, zejména za vlády kurfiřta [[Fridrich August I. Saský|Fridricha Augusta I.]], známějšího jako '''August Silný''' (vládl 1694–1733). V roce 1697 konvertoval ke katolicismu, aby mohl být zvolen polským králem jako [[August II. Silný]]. Tím vznikla [[Sasko-polská unie|personální unie]] mezi Saskem a [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevskou unií]], která s přestávkou trvala až do roku 1763.

Za vlády Augusta Silného a jeho syna [[August III. Polský|Augusta III.]] se [[Drážďany]] staly jedním z nejnádhernějších měst [[Evropa|Evropy]], přezdívaným "Florencie na Labi". Vznikly velkolepé barokní stavby jako [[Zwinger]] nebo [[Frauenkirche (Drážďany)|Frauenkirche]] a byly založeny proslulé umělecké sbírky. V [[Míšeň|Míšni]] byla v roce 1710 založena první evropská manufaktura na výrobu [[porcelán]]u. Toto období kulturního lesku však bylo vykoupeno obrovským státním dluhem a politickým úpadkem, zejména během [[sedmiletá válka|sedmileté války]], kdy bylo Sasko okupováno a vypleněno [[Prusko|Pruskem]].

===  Napoleonské války a zánik ===
Na počátku 19. století se Sasko v rámci [[napoleonské války|napoleonských válek]] postavilo na stranu [[Prusko|Pruska]] proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Po drtivé porážce v [[bitva u Jeny|bitvě u Jeny]] v roce 1806 však kurfiřt [[Fridrich August I. Saský|Fridrich August III.]] přešel na stranu [[Francie|Francie]]. Napoleon ho za to povýšil na krále a Saské kurfiřtství se tak 11. prosince 1806 stalo [[Saské království|Saským královstvím]]. Formálně zaniklo spolu se Svatou říší římskou v srpnu 1806.

== 🌍 Geografie a území ==
Území Saského kurfiřtství se v průběhu staletí měnilo. Po roce 1423, kdy jej získali Wettinové, zahrnovalo především:
*   **Kurfiřtský okres (Kurkreis):** Původní jádro kolem města [[Wittenberg]].
*   **Míšeňské markrabství:** Hospodářsky nejvýznamnější část s městy [[Drážďany]], [[Míšeň]] a [[Chemnitz]].
*   **Lipský okres:** S významným obchodním a univerzitním centrem [[Lipsko]].
*   **Durynské lantkrabství:** Do roku 1485, poté z větší části v držení ernestinské linie.
*   **Vogtland** a části [[Lužice]].

Krajina byla rozmanitá, od nížin podél řeky [[Labe]] na severu až po [[Krušné hory]] na jihu na hranici s [[České království|Českým královstvím]]. Hory byly bohaté na stříbro a další rudy, což přispívalo k bohatství země.

== 👑 Seznam významných kurfiřtů ==
*   '''[[Fridrich III. Saský|Fridrich III. Moudrý]]''' (1486–1525): Zakladatel univerzity ve Wittenbergu a ochránce Martina Luthera.
*   '''[[Jan Fridrich I. Saský|Jan Fridrich I. Velkomyslný]]''' (1532–1547): Vůdce protestantů, poražen u Mühlberka a zbaven kurfiřtské hodnosti.
*   '''[[Mořic Saský]]''' (1547–1553): Získal kurfiřtský titul pro albertinskou linii, později se však postavil i proti císaři.
*   '''[[August Saský]]''' (1553–1586): Stabilizoval zemi po desetiletích konfliktů, podporoval hospodářství.
*   '''[[Jan Jiří I. Saský]]''' (1611–1656): Vládl během [[třicetiletá válka|třicetileté války]], jeho politika byla často nerozhodná a oportunistická.
*   '''[[Fridrich August I. Saský|Fridrich August I. (August Silný)]]''' (1694–1733): Polský král, za jehož vlády dosáhlo Sasko vrcholu kulturního rozkvětu.
*   '''[[Fridrich August III. Saský]]''' (1763–1806): Poslední kurfiřt a první saský král (jako Fridrich August I.).

== 💡 Pro laiky ==
Představte si [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]] jako velký klub mnoha menších států (knížectví, vévodství, měst). Tento klub si volil svého předsedu – císaře. Ale nevolili ho všichni. Právo volit mělo jen sedm (později více) nejmocnějších vládců, kterým se říkalo '''kurfiřti'''. Jejich státy se pak nazývaly '''kurfiřtství'''.

Saské kurfiřtství bylo jedním z těchto sedmi původních "volitelů". Být kurfiřtem znamenalo obrovskou prestiž a vliv. Saský kurfiřt nebyl jen vládcem svého území, ale také jedním z klíčových hráčů v celé říšské politice. Když se na začátku 16. století objevil [[Martin Luther]] s kritikou církve, saský kurfiřt [[Fridrich III. Saský|Fridrich Moudrý]] se ho zastal. Tím se Sasko stalo centrem nového hnutí – [[reformace]] – a na dlouhou dobu vůdcem všech protestantských států v Německu.

{{DEFAULTSORT:Saske kurfirststvi}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Sasko]]
[[Kategorie:Zaniklé státy v Německu]]
[[Kategorie:Státy Svaté říše římské]]
[[Kategorie:Kurfiřtství]]
[[Kategorie:Dějiny Německa v raném novověku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]