Zobrazení zdroje stránky Ratko Mladić

{{Infobox Osobnost
| jméno = Ratko Mladić
| obrázek = 
| datum_narození = 12. března 1942
| místo_narození = [[Božanovići]], [[Nezávislý stát Chorvatsko]]
| datum_úmrtí = 27. srpna 2026
| místo_úmrtí = [[Haag]], [[Nizozemsko]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Srbsko}}
| povolání = vojenský důstojník, generálplukovník
| aktivní_od = 1965
| aktivní_do = 1996
}}

'''Ratko Mladić''' (srbskou cyrilicí '''Ратко Младић''') byl srbský vojenský důstojník a generálplukovník, který během [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]] v letech 1992 až 1996 zastával funkci vrchního velitele Hlavního štábu [[Vojska Republiky srbské|VRS]]. V mezinárodním diskurzu a publicistice je často označován přezdívkou „Balkánský řezník“. Za své velící aktivity a vydané rozkazy během občanské války v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]] byl v roce 2017 [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii]] (ICTY) odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody za spáchání [[Genocida|genocidy]], [[Zločin proti lidskosti|zločinů proti lidskosti]] a válečných zločinů.

Jeho historický odkaz je neoddělitelně spjat s nejzávažnějšími válečnými zločiny na evropském kontinentu od konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Jako vrchní velitel přímo nařizoval a organizoval [[Obléhání Sarajeva|obléhání Sarajeva]] a nese přímou velitelskou a exekutivní odpovědnost za [[Masakr ve Srebrenici|masakr ve Srebrenici]], při němž jednotky pod jeho kontrolou v červenci 1995 systematicky zavraždily více než 8 000 bosňáckých mužů a chlapců. Po vydání mezinárodního zatykače strávil bezmála šestnáct let v ilegalitě a na útěku, než byl v roce 2011 dopaden speciálními jednotkami v [[Srbsko|Srbsku]]. Svůj doživotní trest si odpykával ve vězeňském zařízení [[Organizace spojených národů|OSN]] v nizozemském [[Haag|Haagu]], kde na konci srpna 2026 zemřel.

== 🗓 Současnost a úmrtí (2026) ==
Ratko Mladić zemřel dne 27. srpna 2026 ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici [[Organizace spojených národů|OSN]] ve čtvrti Scheveningen v nizozemském [[Haag|Haagu]]. Jeho zdravotní stav se systematicky zhoršoval již od počátku dvacátých let 21. století. V průběhu výkonu trestu prodělal několik mozkových mrtvic, které vedly k těžkému fyzickému i kognitivnímu úpadku. Podle zpráv, které médiím před jeho smrtí poskytl jeho syn Darko Mladić, byl bývalý generál v posledních týdnech života trvale upoután na invalidní vozík a posléze na lůžko, přičemž ztratil schopnost verbální komunikace. Opakované žádosti rodiny a [[Srbsko|Srbské republiky]] o jeho předčasné humanitární propuštění do domácího lékařského ošetřování byly orgány [[Organizace spojených národů|OSN]] z důvodu závažnosti jeho zločinů a výše trestu trvale zamítány.

Po konstatování smrti nařídila předsedkyně Mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály (MICT) Graciela Gatti Santana standardní procedurální vyšetřování a provedení soudní pitvy. Ostatky byly následně formálně uvolněny a dne 3. září 2026 ve 15:00 hodin byly na letišti v [[Rotterdam|Rotterdamu]] předány rodině. Převoz těla do [[Bělehrad|Bělehradu]] zajistil speciální vládní letoun [[Srbsko|Srbské republiky]], na jehož palubě se nacházel Mladićův syn Darko a srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. 

Na bělehradském letišti byla rakev s ostatky přivítána vojenskou čestnou stráží, zakryta vlajkami [[Srbsko|Srbska]] a [[Republika srbská|Republiky srbské]] a v doprovodu policejní eskorty převezena na Vojenskou lékařskou akademii (VMA). Dne 5. září 2026 proběhla v budově Domu armády (Dom Vojske) v centru [[Bělehrad|Bělehradu]] oficiální komemorace, které se zúčastnili zástupci vojenských veteránů, političtí představitelé z [[Republika srbská|Republiky srbské]] a zástupci srbských nacionalistických hnutí. Samotný pohřeb byl rodinou naplánován na pondělí 7. září 2026 na bělehradském hřbitově Topčider.

== 👤 Mládí a počátky vojenské kariéry ==
Narodil se 12. března 1942 ve vesnici [[Božanovići]], nacházející se v tehdejším [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislém státě Chorvatsko]] (dnešní území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]). Jeho otec Neđo Mladić byl příslušníkem jugoslávského partyzánského hnutí a v roce 1945 padl v boji s chorvatskými fašistickými oddíly ([[Ustašovci|Ustašovci]]). Ztráta otce v raném dětství zanechala na mladém Ratku Mladićovi trvalé stopy a podle mnoha historiků formovala jeho pozdější vyhraněný srbský nacionalismus.

Své vzdělání spojil výhradně s vojenskými strukturami [[Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. V roce 1961 přesídlil do [[Bělehrad|Bělehradu]], kde nastoupil na vojensko-průmyslovou školu v obvodu [[Zemun]]. Následně byl přijat na prestižní Vojenskou akademii v Bělehradě, kterou v roce 1965 absolvoval jako šestý nejlepší kadet ve svém ročníku. V témže roce vstoupil do řad [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] a zahájil aktivní službu v [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armádě]] (JNA). 

Jeho prvním vojenským přidělením bylo velení střelecké četě ve městě [[Skopje]] v tehdejší [[Severní Makedonie|Makedonii]]. Během své služby prokazoval vysokou disciplínu a taktické dovednosti, což vedlo k jeho postupnému kariérnímu postupu přes hodnosti kapitána, majora až po podplukovníka. V roce 1989 byl jmenován náčelníkem oddělení pro výcvik u velitelství 3. vojenského okruhu v makedonském [[Skopje|Skopje]].

== ⚔️ Role v jugoslávských válkách ==

=== Válka v Chorvatsku (1991) ===
Rozpad [[Jugoslávie|Jugoslávie]] v roce 1991 znamenal pro Mladićovu kariéru zásadní obrat. V červnu 1991, v době eskalujícího konfliktu, byl převelen na území zformované Republiky Srbská Krajina (na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]]). Zde převzal velení 9. sboru [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] (JNA) se sídlem v Kninu. Mladić osobně velel vojenským operacím proti nově se tvořícím chorvatským silám, včetně ofenziv v oblastech Kijevo, [[Zadar]] a [[Šibenik]]. V říjnu roku 1991 byl za své úspěchy v poli mimořádně povýšen do hodnosti generálmajora.

=== Vznik Republiky srbské a válka v Bosně (1992) ===
V dubnu 1992 propukl otevřený válečný konflikt v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. V té době byl Ratko Mladić povýšen do hodnosti generálporučíka a převzal velení 2. vojenského okruhu [[Jugoslávská lidová armáda|JNA]] se sídlem v [[Sarajevo|Sarajevu]]. O měsíc později, dne 12. května 1992, se v bosenskosrbské Banja Luce sešlo Shromáždění srbského lidu v Bosně a Hercegovině, které odhlasovalo vytvoření vlastní armády – [[Vojska Republiky srbské|VRS]]. 

Ratko Mladić byl okamžitě jmenován velitelem Hlavního štábu této nově ustavené armády. Politický vůdce bosenských Srbů [[Radovan Karadžić]] na tomto shromáždění definoval šest strategických cílů srbského národa, které zahrnovaly vytvoření etnicky čistých srbských území a likvidaci hranice mezi srbskými oblastmi v Bosně a v Srbsku. Mladić měl tyto politické vize vojensky exekvovat, ačkoliv on sám varoval shromáždění, že dosažení takových etnických cílů bude znamenat genocidu ("Nezapomeňte, pánové, my nemůžeme jen tak přesunout lidi, nejsme v pozici, abychom prováděli genocidu"). Přes toto úvodní slovní varování se posléze stal hlavním architektem etnických čistek, které tyto politické cíle naplňovaly.

== 🏙 Obléhání Sarajeva (1992–1996) ==
Pod Mladićovým velením zahájily bosenskosrbské síly blokádu hlavního města [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. [[Obléhání Sarajeva]] trvalo 1 425 dní (od dubna 1992 do února 1996) a zapsalo se do historie jako nejdelší obléhání hlavního města v moderních válečných dějinách. Mladić osobně nařizoval dělostřelecké ostřelování civilních cílů s cílem vyvolat teror. 

V mezinárodním povědomí rezonuje odposlechnutá rádiová komunikace z konce května 1992, ve které Mladić vydává rozkaz dělostřeleckým bateriím rozmístěným na okolních kopcích: "Palte na čtvrtě Velešići a Pofalići, tam není mnoho Srbů. Přiveďte je k šílenství (srbsky: Raspameti!)." Strategie obléhání spočívala v kompletním odříznutí více než 300 000 obyvatel Sarajeva od dodávek elektřiny, vody a potravin. Město bylo systematicky terorizováno střelbou ostřelovačů (sniperů), kteří cílili na civilisty včetně žen a dětí přecházejících ulici. Součástí této taktiky byly i minometné útoky na tržnice (tzv. Masakry na tržnici Markale v únoru 1994 a v srpnu 1995). Během obléhání přišlo o život více než 10 000 lidí.

== 🩸 Genocida ve Srebrenici (Červenec 1995) ==
Nejzávažnějším zločinem spojeným s vojenskou agendou Ratko Mladiće je [[Masakr ve Srebrenici|masakr ve Srebrenici]], který mezinárodní tribunály opakovaně právně kvalifikovaly jako [[Genocida|genocidu]]. Enkláva [[Srebrenica]] na východě Bosny byla od roku 1993 vyhlášena rezolucí Rady bezpečnosti [[Organizace spojených národů|OSN]] za takzvanou „bezpečnou zónu“. Byla demilitarizována a chráněna lehkou výzbrojí nizozemského praporu (Dutchbat) mise UNPROFOR.

Dne 6. července 1995 zahájila [[Vojska Republiky srbské|VRS]] ofenzívu s krycím názvem Krivaja 95. Dne 11. července 1995 vstoupil Ratko Mladić v čele svých jednotek do opuštěného centra Srebrenice. Na kamerový záznam srbské televize Mladić v ulicích města prohlásil: "Tady jsme, dne 11. července 1995 ve srbské Srebrenici. V předvečer velkého srbského svátku předávám toto město srbskému národu jako dar... Nastal čas pomstít se Turkům v tomto regionu."

Následně tisíce bosňáckých (muslimských) uprchlíků hledaly záchranu na základně [[Organizace spojených národů|OSN]] v nedaleké obci Potočari. Mladić do Potočari osobně dorazil, rozdával dětem sladkosti a před kamerami civilisty ujišťoval, že se jim nic nestane a že budou evakuováni. Ihned po odjezdu kamerových štábů však vydal rozkazy k systematické segregaci civilního obyvatelstva. Ženy, děti a starci byli naloženi do autobusů a deportováni na území kontrolované bosenskou vládou (do města [[Tuzla]]). 

Všichni zachycení muži a chlapci ve věku od zhruba dvanácti do sedmdesáti sedmi let byli odděleni a zadrženi. Současně probíhal hon na kolonu tisíců bosňáckých mužů, kteří se pokusili z enklávy uprchnout pěšky přes zalesněné kopce směrem k Tuzle (tzv. Marš smrti). Mnozí z nich padli do srbských záloh, jiní se vzdali po falešných slibech bezpečnosti. Mezi 13. a 17. červencem 1995 byli tito muži rozváženi na předem připravená popraviště. K masovým exekucím docházelo v zemědělském skladu v obci Kravica, ve škole v Orahovaci, na vojenské farmě Branjevo, u přehrady Petkovci a v kulturním domě Pilica. 

V těchto lokacích byly tisíce bezbranných zajatců postříleny automatickými zbraněmi. Těla obětí byla bezprostředně po exekucích pohřbívána do primárních masových hrobů za asistence těžké ženijní techniky. S postupujícím podzimem roku 1995 vydal Mladić a Hlavní štáb VRS rozkazy k zahájení masivní operace na zakrytí stop. Během září a října byla těla pomocí buldozerů exhumována a převážena do sekundárních a terciárních masových hrobů, které byly rozesety po celém východním cípu Bosny. Tento krok vedl k masivní disartikulaci těl (rozčtvrcení), což vyšetřovatelům z [[Organizace spojených národů|OSN]] v dalších desetiletích extrémně ztížilo proces identifikace obětí pomocí DNA. Celkový počet prokázaných obětí přesáhl 8 300 mužů a chlapců.

== 🕵️‍♂️ Život na útěku a dopadení (1996–2011) ==
Již 24. července 1995 vznesl [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|ICTY]] vůči Mladićovi první obžalobu z válečných zločinů a genocidy. Navzdory zatykači setrval Mladić na pozici velitele bosenskosrbské armády až do listopadu 1996, kdy byl pod mezinárodním tlakem formálně odvolán. 

Následně se přesunul do [[Bělehrad|Bělehradu]], kde žil zcela otevřeně za tiché podpory režimu prezidenta Slobodana Miloševiće. Mladić navštěvoval restaurace, fotbalová utkání a využíval armádní ochrany srbských bezpečnostních složek. Zlom přišel po pádu Miloševićova režimu v roce 2001 a po schválení zákona o spolupráci s haagským tribunálem v [[Srbsko|Srbsku]] v roce 2002. Tehdy se Mladić stáhl do hluboké ilegality. Ukrýval se ve vojenských objektech a posléze v civilních bytech v Novém Bělehradě. Jak se tlak mezinárodního společenství (včetně podmínek [[Evropská unie|Evropské unie]] pro další integraci Srbska) stupňoval, okruh osob, které Mladićovi pomáhaly, se tenčil. Vláda Spojených států amerických a vláda Srbska vypsaly odměny v řádech milionů eur za informace vedoucí k jeho dopadení.

Dne 26. května 2011 v ranních hodinách dorazila speciální jednotka srbské policie do obce Lazarevo ve Vojvodině (nedaleko města [[Zrenjanin]]). V domě, který patřil jeho bratranci Branislavu Mladićovi, policisté zadrželi staršího muže, který se představil falešným jménem Milorad Komadić. Analýza DNA však velmi rychle potvrdila, že se jedná o dlouho hledaného Ratka Mladiće. Při zatčení byl ve špatném fyzickém stavu a nekladl odpor. Dne 31. května 2011 byl vydán a letecky transportován do nizozemského Haagu.

== ⚖️ Soudní proces u mezinárodního tribunálu (2012–2021) ==
Soudní proces byl oficiálně zahájen 16. května 2012 před prvostupňovým senátem [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|ICTY]], kterému předsedal nizozemský soudce Alphons Orie. Obžaloba byla strukturována do jedenácti bodů. Zahrnovala dvě obvinění z genocidy (bod 1 pro zločiny v šesti bosenských municipalitách v roce 1992, bod 2 pro genocidu ve Srebrenici v roce 1995), pět bodů obvinění ze zločinů proti lidskosti (pronásledování, vyhlazování, vraždy, deportace a nelidské činy) a čtyři body obvinění z porušení zákonů a obyčejů války (vraždy, terorizování, nezákonné útoky na civilisty a braní rukojmí z řad personálu [[Organizace spojených národů|OSN]]). Obžaloba v průběhu procesu předvolala 592 svědků a doložila bezmála deset tisíc důkazních materiálů. 

Tým obhajoby se snažil dokázat, že Mladić byl profesionální voják, který operoval v chaotickém prostředí občanské války a takzvané "mlhy války". Obhájci tvrdili, že neměl přímou kontrolu nad polovojenskými jednotkami, jež prováděly etnické čistky, a zpochybňovali jeho kognitivní schopnosti z důvodu dřívějších mozkových příhod. 

Dne 22. listopadu 2017 vydal soudní senát prvostupňový verdikt. Ratko Mladić byl shledán vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Soud jej zprostil viny pouze u bodu 1 (genocida v šesti bosenských obcích), neboť ačkoliv soudci uznali, že etnické čistky proběhly s cílem trvalého odstranění muslimského a chorvatského obyvatelstva, intenzita nedosáhla právního prahu genocidy. Za zbylých deset prokázaných bodů (včetně srebrenické genocidy a obléhání Sarajeva) byl Mladić odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí.

Obhajoba proti rozsudku podala rozsáhlé odvolání. Vzhledem k tomu, že původní [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|ICTY]] formálně ukončil svou činnost v roce 2017, převzal agendu odvolacího řízení Mezinárodní reziduální mechanismus pro trestní tribunály (MICT). Dne 8. června 2021 vydal pětičlenný odvolací senát konečné a pravomocné rozhodnutí. Senát v poměru 4:1 zamítl všechna odvolání obhajoby i obžaloby a potvrdil doživotní trest odnětí svobody v plném rozsahu. Jedinou členkou senátu, která podala disentní (nesouhlasné) stanovisko k některým bodům viny, byla předsedající zambijská soudkyně Prisca Matimba Nyambe.

== 📊 Chronologický přehled klíčových událostí ==
Následující tabulka obsahuje kompletní statistický a chronologický výpis životních a právních mezníků osoby Ratka Mladiće bez vynechání zásadních fází jeho působení.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Událost
|-
| 1942 || Narození ve vesnici Božanovići v Nezávislém státě Chorvatsko (dnešní Bosna a Hercegovina).
|-
| 1965 || Absolutorium Vojenské akademie v Bělehradě; nástup aktivní služby v Jugoslávské lidové armádě.
|-
| 1991 || Převelení do Kninu (Chorvatsko), převzetí velení 9. sboru JNA; říjnové povýšení na generálmajora.
|-
| 1992 || Povýšení na generálporučíka v dubnu; v květnu jmenován velitelem Hlavního štábu Vojska Republiky srbské.
|-
| 1992–1996 || Řízení operací při obléhání Sarajeva s masivními civilními ztrátami.
|-
| 1995 || Velení operaci Krivaja 95 (červenec) vedoucí k dobytí Srebrenice a následné genocidě více než 8 000 osob.
|-
| 1995 || Vydání prvního mezinárodního zatykače za válečné zločiny a genocidu (červenec 1995).
|-
| 1996 || Formální sesazení z postu velitele VRS na žádost mezinárodního společenství.
|-
| 2001 || Konec pobytu na veřejnosti v Srbsku po pádu Slobodana Miloševiće; odchod do hluboké ilegality.
|-
| 2011 || Dne 26. května zatčen srbskou policií ve vesnici Lazarevo pod cizí identitou; dne 31. května vydán do Haagu.
|-
| 2012 || Dne 16. května oficiální zahájení soudního procesu před Mezinárodním trestním tribunálem (ICTY).
|-
| 2017 || Dne 22. listopadu vynesen prvostupňový rozsudek: vinen v 10 bodech obžaloby, odsouzen na doživotí.
|-
| 2021 || Dne 8. června odvolací senát MICT potvrdil doživotní trest v plném rozsahu, rozsudek se stal pravomocným.
|-
| 2026 || Dne 27. srpna zemřel ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici OSN v Haagu na následky fyzického úpadku.
|-
| 2026 || Dne 3. září byly ostatky převezeny do Srbska, 5. září komemorace v Domě armády v Bělehradě.
|}

== 🌟 Společenský a politický odkaz ==
Historický odkaz Ratka Mladiće je ukázkovým případem extrémní společenské a etnické polarizace na Balkánském poloostrově. Pro představitele mezinárodního společenství, oběti z řad Bosňáků (včetně organizací jako Matky ze Srebrenice) a pro mezinárodní justiční orgány představuje jednoho z nejhorších válečných zločinců dvacátého století, bezprostředně spojeného s brutalitou etnických čistek, poprav civilistů a válečným terorem.

Na straně druhé, v srbském nacionalistickém narativu (zejména v [[Republika srbská|Republice srbské]] a mezi pravicovými radikály v [[Srbsko|Srbsku]]) je dodnes adorován jako vojenský hrdina, strategický génius a obránce srbského národa, který zabránil zničení srbské populace v Bosně. Tato podpora má jasné vizuální projevy – v ulicích bělehradských čtvrtí (například v Njegoševě ulici) byly v průběhu let opakovaně malovány rozsáhlé graffiti a murály s jeho portrétem. 

Rozdělení společnosti se naplno projevilo i během vzpomínkových akcí po jeho smrti na začátku září 2026. Zatímco oficiální západní tisk publikoval nekrology reflektující smrt odsouzeného zločince a "řezníka", před dějištěm komemorace v Bělehradě docházelo k vyhroceným politickým sporům mezi proevropskými aktivisty, kteří odsuzovali vyjadřování státních poct odsouzenému genocidnímu veliteli, a příznivci srbské pravice, kteří veřejně skandovali jeho jméno a chválili jeho historickou misi.

== Zdroje ==
* [https://irmct.org International Residual Mechanism for Criminal Tribunals]
* [https://un.org United Nations]
* [https://bbc.com BBC News]
* [https://aljazeera.com Al Jazeera]
* [https://reuters.com Reuters]
* [https://danas.rs Danas]
* [https://blic.rs Blic]
* [https://glassrpske.com Glas Srpske]

{{DEFAULTSORT:Mladic, Ratko}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Srbové]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 12. března]]
[[Kategorie:Narození 1942]]
[[Kategorie:Narození v Bosně a Hercegovině]]
[[Kategorie:Úmrtí 27. srpna]]
[[Kategorie:Úmrtí 2026]]
[[Kategorie:Úmrtí v Haagu]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Vojenští velitelé]]
[[Kategorie:Odsouzení váleční zločinci]]
[[Kategorie:Lidé odsouzení k doživotnímu trestu odnětí svobody]]
[[Kategorie:Pachatelé genocidy]]
[[Kategorie:Válka v Bosně a Hercegovině]]
[[Kategorie:Chorvatská válka za nezávislost]]
[[Kategorie:Důstojníci Jugoslávské lidové armády]]
[[Kategorie:Generálové Vojska Republiky srbské]]
[[Kategorie:Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii]]
[[Kategorie:Ryby]]
[[Kategorie:Vytvořeno Google Gemini]]