Zobrazení zdroje stránky Rada vzájemné hospodářské pomoci

{{K rozšíření}}
{{Infobox Mezinárodní organizace
| název = Rada vzájemné hospodářské pomoci
| zkratka = RVHP
| vlajka = Flag of CMEA.svg
| mapa = Comecon map.svg
| anglický název = Council for Mutual Economic Assistance (Comecon, CMEA)
| ruský název = Сове́т экономи́ческой взаимопо́мощи (СЭВ)
| sídlo = [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]
| typ = Ekonomická organizace
| vznik = [[25. leden|25. ledna]] [[1949]]
| zánik = [[28. červen|28. června]] [[1991]]
| cíl = Hospodářská spolupráce a integrace zemí [[Východní blok|východního bloku]]
| počet členů = 10 (v roce 1991)
}}

'''Rada vzájemné hospodářské pomoci''' (zkratka '''RVHP''', rusky ''Сове́т экономи́ческой взаимопо́мощи'', СЭВ; v anglicky mluvících zemích známá jako '''Comecon''' nebo '''CMEA''') byla mezinárodní hospodářská organizace sdružující v letech 1949 až 1991 socialistické státy pod vedením [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Byla založena jako protiváha [[Marshallův plán|Marshallova plánu]] a jejím hlavním cílem byla koordinace ekonomického rozvoje, prohlubování specializace a spolupráce mezi členskými zeměmi. Ačkoliv oficiálně deklarovala rovnost všech členů, v praxi byla dominantním hráčem [[Sovětský svaz]], který její prostřednictvím prosazoval své politické a ekonomické zájmy.

RVHP představovala unikátní pokus o vytvoření integrovaného hospodářského prostoru fungujícího na principech [[centrálně plánovaná ekonomika|centrálního plánování]] a bez volného trhu a konvertibilních měn. Její fungování bylo založeno na pětiletých plánech a tzv. mezinárodní socialistické dělbě práce. Organizace zanikla v důsledku [[Pád komunismu v Evropě|politických změn ve východní Evropě]] na přelomu 80. a 90. let 20. století.

== 📜 Historie ==

=== 🏛️ Založení a raná léta (1949–1955) ===
Vznik RVHP byl přímou reakcí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] pod vedením [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] na americkou iniciativu známou jako [[Marshallův plán]], která nabízela hospodářskou pomoc válkou zničené Evropě. Stalin vnímal tento plán jako nástroj amerického imperialismu a snahu o oslabení sovětského vlivu ve střední a východní Evropě. Proto zakázal zemím ve své sféře vlivu (včetně [[Československo|Československa]] a [[Polsko|Polska]], které původně projevily zájem) se plánu zúčastnit.

Jako alternativa byla v lednu [[1949]] v [[Moskva|Moskvě]] založena RVHP. Zakládajícími členy byly {{Vlajka|Sovětský svaz}}, {{Vlajka|Bulharsko}}, {{Vlajka|Československo}}, {{Vlajka|Maďarsko}}, {{Vlajka|Polsko}} a {{Vlajka|Rumunsko}}. Ještě téhož roku přistoupila {{Vlajka|Albánie}} a v roce [[1950]] {{Vlajka|Německá demokratická republika|name=Německá demokratická republika}}.

V prvních letech byla činnost RVHP spíše formální a omezovala se na koordinaci zahraničního obchodu a vzájemné technické pomoci. Dominovaly bilaterální dohody mezi [[SSSR]] a ostatními členy, které často odrážely spíše sovětské potřeby než principy vzájemné výhodnosti. Důraz byl kladen na rozvoj těžkého průmyslu a soběstačnost (autarkii) celého bloku.

=== ⚙️ Éra integrace a specializace (1956–1975) ===
Po Stalinově smrti a s nástupem [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]] se začala měnit i role RVHP. Organizace se stala aktivnějším nástrojem pro hlubší ekonomickou integraci. V roce [[1962]] byl přijat dokument ''Základní principy mezinárodní socialistické dělby práce'', který definoval specializaci jednotlivých zemí na konkrétní odvětví:
*   '''{{Vlajka|Československo}}''': Těžké strojírenství, tramvaje, lokomotivy, jaderná energetika.
*   '''{{Vlajka|Německá demokratická republika}}''': Optika, přesná mechanika, chemický průmysl, automobily ([[Trabant]], [[Wartburg]]).
*   '''{{Vlajka|Maďarsko}}''': Autobusy ([[Ikarus]]), farmaceutický průmysl, hliník.
*   '''{{Vlajka|Polsko}}''': Lodě, uhlí, síra.
*   '''{{Vlajka|Bulharsko}}''': Elektronika (kalkulačky), vysokozdvižné vozíky, zemědělské produkty.
*   '''{{Vlajka|Rumunsko}}''': Ropná zařízení, petrochemie.

V tomto období byly realizovány velké společné projekty, jako například ropovod [[Ropovod Družba|Družba]] (vedoucí ze [[SSSR]] do střední Evropy) nebo propojená elektrická síť "Mir". V roce [[1971]] byl schválen ''Komplexní program dalšího prohlubování a zdokonalování spolupráce a rozvoje socialistické ekonomické integrace'', který měl integraci posunout na ještě vyšší úroveň. Do organizace v této době vstoupily i mimoevropské země: {{Vlajka|Mongolsko}} (1962), {{Vlajka|Kuba}} (1972) a {{Vlajka|Vietnam}} (1978).

=== 📉 Stagnace a krize (1976–1988) ===
Od poloviny 70. let začal systém RVHP narážet na své limity. Technologické zaostávání za Západem se prohlubovalo, centrální plánování bránilo inovacím a efektivitě a kvalita výrobků byla často nízká. Systém byl rigidní a nedokázal pružně reagovat na změny ve světové ekonomice, zejména na [[Ropný šok 1973|ropné šoky]].

Problémem byla také neexistence reálného směnného kurzu a volně směnitelné měny. Obchod probíhal na základě klíringového zúčtování v tzv. [[převoditelný rubl|převoditelných rublech]], což byla pouze účetní jednotka. To vedlo k tomu, že se státy snažily svůj obchod s ostatními členy bilaterálně vyrovnávat, což omezovalo multilaterální obchod.

Některé země, zejména [[Polsko]] a [[Maďarsko]], se snažily modernizovat své ekonomiky pomocí půjček ze Západu, což vedlo k jejich masivnímu zadlužení a následným hospodářským krizím v 80. letech. [[Sovětský svaz]] navíc musel masivně dotovat ekonomiky [[Kuba|Kuby]] a [[Vietnam]]u, což představovalo značnou zátěž.

=== 💥 Zánik (1989–1991) ===
Pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě v roce [[1989]] znamenal faktický konec RVHP. Nové demokratické vlády se rychle přeorientovaly na tržní hospodářství a integraci do západoevropských struktur, především [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]].

Obchodní vazby v rámci RVHP se rychle rozpadly. Přechod na zúčtování v [[americký dolar|dolarech]] od 1. ledna [[1991]] způsobil kolaps vzájemného obchodu, protože východoevropské země neměly dostatek volných deviz. Poslední, 46. zasedání rady se konalo 28. června [[1991]] v [[Budapešť]]i, kde byl podepsán protokol o jejím rozpuštění.

== 🏛️ Struktura a fungování ==
Nejvyšším orgánem RVHP bylo '''Sněm (Zasedání Rady)''', které se scházelo jednou ročně v hlavních městech členských států. Výkonným orgánem byl '''Výkonný výbor''', složený ze zástupců všech zemí na úrovni místopředsedů vlád. Stálým administrativním orgánem byl '''Sekretariát''' se sídlem v [[Moskva|Moskvě]].

Kromě toho existovalo velké množství '''stálých komisí''' pro jednotlivá odvětví (např. strojírenství, chemie, doprava) a specializovaných mezinárodních organizací, jako například:
*   '''Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci (MBHS)''': Zajišťovala zúčtování v převoditelných rublech.
*   '''Mezinárodní investiční banka (MIB)''': Financovala společné investiční projekty.
*   '''Intermetal''': Koordinace v oblasti hutnictví.
*   '''Interkosmos''': Spolupráce v kosmickém výzkumu.

Klíčovým principem rozhodování byl tzv. '''princip zainteresovanosti'''. To znamenalo, že usnesení byla závazná pouze pro ty státy, které s nimi vyslovily souhlas. Ostatní státy, které se prohlásily za "nezainteresované", nemusely tato rozhodnutí plnit. Tento princip často ochromoval akceschopnost organizace, zejména když se menší státy (např. [[Rumunsko]]) bránily přílišné integraci a sovětské dominanci.

== 🌍 Členské státy ==
=== Plnoprávní členové ===
* {{Vlajka|Sovětský svaz}} (1949)
* {{Vlajka|Bulharsko}} (1949)
* {{Vlajka|Československo}} (1949)
* {{Vlajka|Maďarsko}} (1949)
* {{Vlajka|Polsko}} (1949)
* {{Vlajka|Rumunsko}} (1949)
* {{Vlajka|Albánie}} (1949, od roku 1961 se přestala účastnit)
* {{Vlajka|Německá demokratická republika}} (1950)
* {{Vlajka|Mongolsko}} (1962)
* {{Vlajka|Kuba}} (1972)
* {{Vlajka|Vietnam}} (1978)

=== Přidružený člen ===
* {{Vlajka|Jugoslávie}} (od roku 1964)

=== Status pozorovatele ===
Status pozorovatele měly v různých obdobích například {{Vlajka|Finsko}}, {{Vlajka|Irák}}, {{Vlajka|Mexiko}}, {{Vlajka|Nikaragua}}, {{Vlajka|Angola}}, {{Vlajka|Mosambik}} nebo {{Vlajka|Jižní Jemen}}.

== ⚖️ Hodnocení a dědictví ==
Hodnocení RVHP je nejednoznačné. Na jedné straně organizace přispěla k poválečné obnově a industrializaci některých méně rozvinutých členských zemí a zajistila stabilní trhy a dodávky surovin (především ze [[SSSR]]). Umožnila realizaci velkých infrastrukturních projektů, které by jednotlivé státy samy nezvládly.

Na druhé straně však systém RVHP vedl k řadě negativních jevů:
*   '''Technologické zaostávání:''' Izolace od světových trhů a nedostatek konkurence vedly k pomalému tempu inovací a zaostávání za západními ekonomikami.
*   '''Nízká efektivita a kvalita:''' Centrální plánování a absence tržních signálů vedly k plýtvání zdroji a výrobě zboží nízké kvality, které bylo nekonkurenceschopné na světových trzích.
*   '''Strukturální deformace ekonomik:''' Nucená specializace vedla k jednostrannému zaměření ekonomik některých zemí a potlačila rozvoj jiných odvětví.
*   '''Ekonomická závislost na SSSR:''' Sovětský svaz využíval RVHP k udržení svého politického a ekonomického vlivu. Dodávky levných surovin (ropa, plyn) byly nástrojem k zajištění loajality satelitních států.
*   '''Environmentální zátěž:''' Důraz na těžký průmysl bez ohledu na ekologické dopady způsobil v mnoha regionech východního bloku rozsáhlé poškození životního prostředí.

Po rozpadu RVHP musely postkomunistické země projít bolestivou ekonomickou transformací, přeorientovat svůj obchod na Západ a restrukturalizovat průmysl, který byl po desetiletí budován pro potřeby východního bloku. Dědictví RVHP tak bylo pro většinu zemí spíše zátěží než výhodou na cestě k tržní ekonomice.

== 🔬 Pro laiky ==
Představte si RVHP jako klub zemí, které se po druhé světové válce ocitly pod vlivem Sovětského svazu. Dohodly se, že si nebudou konkurovat jako firmy na trhu, ale budou si navzájem "pomáhat" a plánovat, kdo co bude vyrábět. Bylo to jako velká továrna, kde každá země byla jedním oddělením. Například [[Československo]] vyrábělo lokomotivy a tramvaje, [[Maďarsko]] autobusy a [[Bulharsko]] vysokozdvižné vozíky.

Hlavní myšlenkou bylo, že si všechno navzájem vymění. Problém byl v tom, že celé to řídila [[Moskva]], která si často brala to nejlepší. Peníze nefungovaly jako dnes – místo nich existoval "převoditelný rubl", což byla jen účetní jednotka, za kterou se nedalo nic koupit na Západě. To vedlo k tomu, že kvalita výrobků byla často nízká, protože neexistovala skutečná konkurence. Když se pak komunistické režimy zhroutily, celý tento systém se rychle rozpadl, protože nové vlády chtěly obchodovat se zbytkem světa za skutečné peníze.

{{DEFAULTSORT:Rada vzajemne hospodarske pomoci}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Zaniklé mezinárodní organizace]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Ekonomika Sovětského svazu]]
[[Kategorie:Hospodářské dějiny Československa]]
[[Kategorie:Organizace založené v roce 1949]]
[[Kategorie:Organizace zaniklé v roce 1991]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]